§ 56 zákon o jednacím řádu Federálního shromáždění – Projednávání dalších zásadních otázek vnitřní politiky
Zákon o jednacím řádu Federálního shromáždění · 31/1989 Sb. · Ústavní právo a lidská práva
Stručně: Paragraf 56 zákona č. 31/1989 Sb. stanoví, že Federální shromáždění projednává zásadní otázky vnitřní politiky na návrh prezidenta, vlády, národních rad nebo z vlastní iniciativy sněmoven, přičemž tyto návrhy procházejí specifickým procesem projednávání ve výborech a končí usnesením sněmoven. Federální shromáždění má pravomoc projednávat širokou škálu důležitých témat vnitřní politiky, nejen legislativu. (§ 56 zákona č. 31/1989 Sb., zákon o jednacím řádu Federálního shromáždění, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Projednávání dalších zásadních otázek vnitřní politiky
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 31/1989 Sb.
(1) Federální shromáždění projednává ve schůzích sněmoven i další zásadní otázky vnitřní politiky. Činí tak na návrh prezidenta Československé socialistické republiky, vlády Československé socialistické republiky, České národní rady a Slovenské národní rady anebo tehdy, jestliže se na tom usnesenou sněmovny na základě návrhu svého předsednictva nebo výboru.
(2) Předložené návrhy postoupí předseda Federálního shromáždění předsednictvům sněmoven a vládě Československé socialistické republiky a zašle je podle povahy věci k informaci České národní radě a Slovenské národní radě, aby k nim podle svého uvážení sdělily své stanovisko.
(3) Předsednictvo sněmoven, nezmocní-li k tomu předsedu sněmovny, přikážou návrhy k projednání příslušným výborům; mohou též určit výbor, který připraví souhrnné stanovisko pro sněmovnu.
(4) Projednávají-li sněmovny zásadní otázky vnitřní politiky z vlastní iniciativy, určí předsednictvo sněmovny, který výbor zpracuje úvodní vystoupení k rozpravě.
(5) K návrhům přijímají sněmovny usnesení.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Federální shromáždění má pravomoc projednávat širokou škálu důležitých témat vnitřní politiky, nejen legislativu.
- Iniciativa k projednání takových otázek může vzejít z několika zdrojů: od prezidenta, vlády, České a Slovenské národní rady, nebo přímo od sněmoven Federálního shromáždění.
- Předložené návrhy jsou vždy postoupeny předsednictvům sněmoven a vládě, a národním radám k vyjádření stanoviska, což zajišťuje širší informovanost a možnost připomínek.
- Projednávání probíhá primárně ve výborech, které připravují podklady a stanoviska pro plénum sněmoven.
Na co si dát pozor
- Zákon přesně definuje, kdo může iniciovat projednávání těchto otázek, což omezuje okruh navrhovatelů.
- Proces projednávání zahrnuje několik kroků (postoupení návrhu, projednání ve výborech), což naznačuje, že se nejedná o rychlý proces.
- Ačkoli národní rady dostávají návrhy k informaci a mohou sdělit stanovisko, zákon nestanoví, že by jejich stanovisko bylo pro Federální shromáždění závazné.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 4 Katalog prací ve veřejných službách a správě (Nařízení vlády o katalogu prací ve veřej)§ 39 (Zákon České národní rady o jednacím řádu)§ 9 Statut pro projednávání návrhů (Nařízení o udělování státních cen Klemen)§ 9 Účinnost (Vyhláška o některých podrobnostech systé)§ 18c Přenesení působnosti krajských národních výbo (Zákon České národní rady o okresních úřa)