Zákon o jednacím řádu Federálního shromáždění

Výbory předkládají své návrhy, podněty a stanoviska sněmovně, popřípadě jejímu předsednictvu.

(1) Své návrhy, podněty a stanoviska mohou výbory rovněž zasílat příslušným členům vlády Československé socialistické republiky, popřípadě vedoucím ostatních federálních ústředních orgánů a organizací. Podle povahy věci o tom informují předsednictvo Federálního shromáždění.

(2) Členové vlády Československé socialistické republiky, vedoucí ostatních federálních ústředních orgánů a organizací jsou povinni výborům do 30 dnů sdělit, nestanoví-li výbor jinou lhůtu, jaká opatření přijali k doporučením nebo stanoviskům výborů.

(3) Neobdržel-li výbor ve stanovené lhůtě odpověď, nebo nesouhlasí-li s ní, může předložit své doporučení předsednictvu sněmovny, popřípadě předsednictvu Federálního shromáždění k dalším opatřením; může též sám informovat o svém stanovisku příslušného člena vlády Československé socialistické republiky, popřípadě jiného vedoucího federálního ústředního orgánu a organizace a požádat jej, aby svoji odpověď přezkoumal.

Mandátový a imunitní výbor zejména:

a) zjišťuje, zda poslanec odmítl složit slib nebo složil slib s výhradou;

b) zkoumá, zda jednotliví poslanci byli platně zvoleni;

c) zjišťuje, zda poslanec přestal být volitelný;

d) zjišťuje, zda jsou v imunitních věcech dány podmínky pro trestní nebo kárné stíhání poslanců, pro jejich vzetí do vazby. Provede urychleně nutná šetření a umožní poslanci, aby se vyjádřil; zprávu s příslušným návrhem podá sněmovně, v době, kdy Federální shromáždění nezasedá, předsednictvu Federálního shromáždění, které rozhodne usnesením;

e) předkládá předsednictvu Federálního shromáždění návrh na propuštění nebo další zadržení poslance přistiženého a zadrženého při trestném činu;

f) provádí šetření v disciplinárním řízení a své návrhy předkládá předsednictvu sněmovny.

Výbor ústavně právní projednává zejména:

a) zásady a návrhy všech zákonů Federálního shromáždění, návrhy zákonných opatření předsednictva Federálního shromáždění a působí ke sjednocování stanovisek výborů k těmto návrhům; přitom dbá o zachování jednoty právního řádu, jeho stability, přehlednosti a srozumitelnosti;

b) program legislativních prací Federálního shromáždění, sleduje jeho plnění a připravuje podněty ke zdokonalování zákonodárství;

c) podněty poslanců a výborů sněmovny, Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky, generálního prokurátora Československé socialistické republiky, Výboru lidové kontroly Československé socialistické republiky a Státní arbitráže Československé socialistické republiky k nové právní úpravě;

d) upozornění generálního prokurátora Československé socialistické republiky, předsedy Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky, výborů sněmovny, jakož i poslanců na právní předpisy vydané orgány Československé socialistické republiky, které odporují ústavnímu nebo jinému zákonu Federálního shromáždění; zaujímá k nim stanovisko a navrhuje potřebná opatření. Zaujímá rovněž stanovisko k podnětům uplatněným ostatními výbory;

e) připravuje ke zprávám Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky a generálního prokurátora Československé socialistické republiky souhrnná stanoviska pro sněmovnu;

f) mezinárodní smlouvy předložené Federálnímu shromáždění, zejména sleduje jejich vztah k československému právnímu řádu;

g) zprávy o vyřizování návrhů, podnětů a stížností občanů a organizací zaslaných Federálnímu shromáždění.

(1) Výbor pro plán a rozpočet projednává zejména:

a) národohospodářské otázky související s hospodářským a sociálním rozvojem Československé socialistické republiky včetně rozvoje systému plánovitého řízení národního hospodářství;

b) návrh střednědobého státního plánu rozvoje národního hospodářství; v souvislosti s tím jedná o opatřeních v oblasti měny, financování, bankovnictví, o zásadách cenové politiky, vědeckotechnického rozvoje a o uplatňování a prohlubování kontrolního systému v národním hospodářství;

c) návrh státního rozpočtu a státní závěrečný účet federace;

d) zprávy o plnění střednědobého státního plánu rozvoje národního hospodářství;

e) informace o účinnosti opatření k usměrňování vývoje ekonomiky a využívání nástrojů hospodářského mechanismu;

f) informace o úpravách státního rozpočtu prováděných na základě zmocnění v zákoně o státním rozpočtu federace;

g) informace o prognózách hospodářského, vědeckotechnického a sociálního rozvoje národního hospodářství a o uskutečňování dlouhodobých programů mezinárodní dělby práce.

(2) K těmto návrhům a zprávám podle písmen a) až g) připravuje souhrnná stanoviska pro sněmovnu, popřípadě pro předsednictvo Federálního shromáždění. Zaujímá rovněž stanovisko k návrhům uplatněným ostatními výbory.

Výbor zahraniční projednává zejména:

a) mezinárodní smlouvy, popřípadě návrhy dalších usnesení předkládaných Federálnímu shromáždění v oblasti zahraniční politiky a připravuje k nim souhrnné stanovisko pro sněmovnu;

b) zprávy členů vlády Československé socialistické republiky a vedoucích federálních ústředních orgánů o realizaci politických, hospodářských, vědeckých, kulturních a jiných vztahů s druhými státy;

c) zprávy o činnosti československé skupiny Meziparlamentní unie, jakož i zprávy ostatních výborů sněmoven o rozvoji spolupráce a výměně zkušeností s obdobnými orgány nejvyšších zastupitelských sborů jiných států.

(1) Vyžaduje-li to potřeba, mohou výbory provádět průzkumy a jednání na místě samém nebo průzkumem pověřit skupinu poslanců nebo jednotlivé poslance.

(2) Jde-li o orgány a organizace řízené orgány České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky, činí tak s vědomím předsednictva příslušné národní rady.

(1) Sněmovny a výbory mohou zřizovat stálé nebo dočasné komise složené z poslanců, odborníků z teorie i praxe, popřípadě zástupců společenských organizací a stanovit jim úkoly. Předsedou komise je vždy poslanec.

(2) Společné komise více výborů mohou výbory zřizovat na základě dohody výborů nebo na návrh předsednictva sněmovny.

(3) Komise mohou přizvat ke svému jednání odborníky z teorie a praxe, popřípadě zástupce společenských organizací.

(1) Předsednictvo Federálního shromáždění nebo sněmovny mohou zřizovat pro objasnění závažných skutečností veřejného zájmu, které patří do působnosti Federálního shromáždění, vyšetřovací komisi.

(2) Vyšetřovací komise může vyslýchat svědky. O povinnosti svědčit, o předvolání a předvedení, zákazu výslechu, právu odepřít výpověď a o nároku na svědečné platí přiměřeně ustanovení trestního řádu.1)

(3) Vyšetřovací komise může k objasnění skutečností důležitých pro její činnost přibrat znalce. Na přibrání znalce a na jeho povinnosti platí přiměřeně ustanovení trestního řádu.2)

(4) Jednání vyšetřovací komise mohou být přítomni pouze její členové, pokud vyšetřovací komise nerozhodne jinak.

(5) Členové vyšetřovací komise jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvědí při výkonu své funkce. Tato povinnost trvá i po skončení výkonu funkce.

(6) Vyšetřovací komise předkládá svá zjištění s příslušným návrhem k projednání tomu orgánu, který ji zřídil. Předsednictvo Federálního shromáždění nebo sněmovny zaujímají ke zjištěním a návrhu vyšetřovací komise stanovisko usnesením.

(1) Činnost výborů je založena na kolektivním věcném a demokratickém projednávání a rozhodování otázek, které patří do jejich působnosti.

(2) Výbory organizují svou činnost tak, aby poslanci mohli účinně uplatňovat připomínky a návrhy pracovních kolektivů a voličů, státních orgánů a socialistických organizací z volebních obvodů.

(3) Výbory informují veřejnost o své činnosti, zejména prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků.

Ustavující schůzi výboru svolá předseda. Výbor zvolí na ustavující schůzi jednoho nebo více místopředsedů a ověřovatele.

(1) Schůze výboru svolává a řídí předseda, jím pověřený místopředseda nebo člen výboru.

(2) Předseda je povinen svolat schůzi výboru, usnese-li se na tom sněmovna, předsednictvo sněmovny, předsednictvo Federálního shromáždění nebo požádá-li o to alespoň jedna třetina členů výboru.

(3) Návrh pořadu jednání a způsobu projednávání předkládá výboru předseda. Každý člen výboru může navrhnout doplnění nebo změnu pořadu jednání.

(1) Schůze výboru jsou zpravidla veřejné, neusnese-li se výbor, že schůze nebo její část je z důvodu ochrany důležitého státního zájmu neveřejná. Schůze výboru mandátového a imunitního jsou vždy neveřejné.

(2) Na neveřejných schůzích mohou být přítomni poslanci obou sněmoven, členové vlády Československé socialistické republiky a se souhlasem výboru i jiné osoby.

(1) K platnosti usnesení výboru je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech jeho členů.

(2) Poslanci Federálního shromáždění, kteří nejsou členy výboru, mají ve schůzi výboru poradní hlas.

(3) Požádá-li o to alespoň jedna třetina přítomných členů výboru, která nevyslovila souhlas se závěry výboru, předseda výboru předloží sněmovně písemnou zprávu o stanovisku těchto členů výboru.

(1) Členové vlády Československé socialistické republiky mají právo účastnit se všech schůzí výborů sněmovny; udělí se jim slovo, kdykoliv o to požádají.

(2) Výbory sněmovny mají právo zvát do schůzí členy vlády Československé socialistické republiky, předsedu Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky, generálního prokurátora Československé socialistické republiky a vedoucí ostatních federálních ústředních orgánů Československé socialistické republiky a vyžadovat od nich informace a zprávy, a to i k prohlášením, která nesouvisejí s pořadem schůze; tito jsou povinno dostavit se do schůze výboru sněmovny, jestliže je o to výbor požádá. Výjimečně se mohou dát zastupovat jinými členy vlády Československé socialistické republiky nebo svými náměstky, popřípadě místopředsedy, pokud s tím výbor vyslovil souhlas.

(3) Členové vlády Československé socialistické republiky, popřípadě ti, kdo je zastupují, se mohou do schůzí výborů sněmovny přibrat odborníky a navrhnout, aby jim předsedající udělil slovo.

(1) Předseda Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky, generální prokurátor Československé socialistické republiky a vedoucí ostatních federálních ústředních orgánů jsou povinni dostavit se do schůze výboru a podat požadované vysvětlení.

(2) Výbory mohou, vyžaduje-li to povaha projednávané věci, též zvát do svých schůzí představitele ústředních orgánů České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky a orgánů a organizací sdružených v Národní frontě Československé socialistické republiky; požádají-li o to, udělí se jim slovo.

(3) Výbory mohou přizvat k projednávaní jednotlivých otázek též vědecké a jiné pracovníky z jednotlivých oblastí hospodářského a kulturního života a požádat je o stanovisko.

(4) K důležitým otázkám mohou pověřit skupinu odborníků, popřípadě vědecké ústavy a jiné instituce, aby vypracovaly potřebné expertizy a stanoviska pro jednání výboru.

(5) Za obsah svých odborných posudků odpovídají odborní, vědečtí a jiní pracovníci, případně organizace, jen orgánu Federálního shromáždění, který si posudek vyžádal.

(1) Výbory sněmovny i výbory obou sněmoven mohou konat společně schůze a předkládat společné návrhy. V řízení společných schůzí se předsedové výborů střídají.

(2) Výbory hlasují vždy odděleně.

(1) Pro zápisy o schůzích výborů sněmoven platí obdobně ustanovení § 83. Zápisy ověřuje předseda výboru a ověřovatel. Tito funkcionáři ověřují také přijatá usnesení.

(2) Zápisy o společných schůzích několika výborů ověřuje předseda a ověřovatel každého ze zúčastněných výborů.

Sněmovny, předsednictvo Federálního shromáždění, předsednictva sněmoven a výbory sněmoven určí počet ověřovatelů a zvolí je ze svých členů.

Ověřovatelé odpovídají za správnost zápisů a spolupodepisují usnesení orgánu, který je zvolí. Dohlížejí též na hlasování a konání voleb, popřípadě sčítají hlasy.

(1) Disciplinární řízení se zavádí proti poslanci, který

a) urazí při výkonu své poslanecké funkce při jednání sněmovny, jejich orgánů nebo předsednictva Federálního shromáždění poslance nebo jiné ústavní činitele takovým způsobem, který je v rozporu s postavením poslance Federálního shromáždění;

b) urazí při jednání sněmovny toto shromáždění, její orgán nebo orgán Federálního shromáždění.

(2) Disciplinární řízení se zahájí na návrh uraženého nebo z iniciativy mandátového a imunitního výboru.

(1) Ve všech případech disciplinárního řízení musí být poslanci dána možnost obhajoby.

(2) Z rozhodování o návrhu v mandátovém a imunitním výboru a v předsednictvu sněmovny je vyloučen člen výboru nebo člen předsednictva sněmovny, jehož se disciplinární řízení týká.

(1) Mandátový a imunitní výbor provede nutná šetření a umožní poslanci, proti němuž se vede disciplinární řízení, aby se vyjádřil. Po provedeném řízení výbor předloží výsledky a své návrhy předsednictvu sněmovny.

(2) Předsednictvo sněmovny posoudí za účasti předsedy výboru mandátového a imunitního výsledky šetření a může na jejich základě uložit poslanci, aby se uraženému omluvil ve stanovené lhůtě a stanoveným způsobem. Neomluví-li se poslanec ve stanovené lhůtě a stanoveným způsobem, sdělí předsednictvo sněmovny své rozhodnutí orgánu, při jehož jednání k urážce došlo, popřípadě rozhodne o způsobu uveřejnění svého rozhodnutí.

(3) Poslanec Federálního shromáždění a výbor mandátový a imunitní mají právo se odvolávat proti rozhodnutí předsednictva sněmovny do 15 dnů ke sněmovně, která po rozpravě rozhodne hlasováním.

Federální shromáždění, sněmovny, předsednictvo Federálního shromáždění a orgány sněmoven spolupracují s Českou národní radou a Slovenskou národní radou a jejich orgány.

(1) Federální shromáždění informuje Českou národní radu a Slovenskou národní radu o návrzích předložených Federálnímu shromáždění a o svých usneseních i o usneseních sněmoven.

(2) Orgány Federálního shromáždění informují orgány České národní rady a Slovenské národní rady o tom, jakým způsobem bylo využito stanovisek, námětů a podnětů jejich orgánů v činnosti Federálního shromáždění.

(3) Orgány Federálního shromáždění a jeho sněmoven mohou konat v dohodě s příslušnými orgány České národní rady a Slovenské národní rady společné porady a společné poslanecké průzkumy.

Federální shromáždění rozvíjí spolupráci s orgány Národní fronty Československé socialistické republiky a s organizacemi v ní sdruženými.

(1) Federální shromáždění a ústřední výbor Národní fronty Československé socialistické republiky se vzájemně informují o svých plánech a podle povahy věci i o svých usneseních.

(2) Federální shromáždění využívá ve své činnosti podnětů předložených v rámci spolupráce s ústředním výborem Národní fronty Československé socialistické republiky a ústředními orgány organizací v ní sdružených.

(3) Orgány Federálního shromáždění a sněmoven spolupracují s orgány Národní fronty při vytváření podmínek pro činnost krajských sdružení poslanců a při realizaci práv a povinností poslanců ve volebních obvodech.

(1) Předsednictvo Federálního shromáždění zabezpečuje seznamování veřejnosti s činností Federálního shromáždění, zejména s významnými návrhy, které Federální shromáždění projednává. Činí tak prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků, popřípadě na veřejných shromážděních organizací sdružených v Národní frontě Československé socialistické republiky.

(2) Předsednictvo Federálního shromáždění spolupracuje s ústředním výborem Národní fronty Československé socialistické republiky při provádění všelidových diskusí k významným návrhům zákonů Federálního shromáždění a při seznamování s jejich výsledky.

(1) Kancelář Federálního shromáždění plní odborné, organizační a technické úkoly spojené se zabezpečením činnosti Federálního shromáždění, jeho orgánů, sněmoven, jejich orgánů a poslanců.

(2) Při plnění svých úkolů je Kancelář Federálního shromáždění oprávněna vyžadovat si od státních orgánů a socialistických organizací podklady a informace.

(3) Organizační řád Kanceláře Federálního shromáždění vydá se souhlasem předsednictva Federálního shromáždění vedoucí Kanceláře Federálního shromáždění.

(1) Kancelář Federálního shromáždění řídí vedoucí Kanceláře Federálního shromáždění; má právo účastnit se schůzí všech orgánů Federálního shromáždění a jeho sněmoven.

(2) Za činnost Kanceláře Federálního shromáždění odpovídá její vedoucí předsednictvu Federálního shromáždění; jeho činnost řídí předseda Federálního shromáždění.

Zrušuje se zákon č. 56/1969 Sb., o jednacím řádu Federálního shromáždění, ve znění zákona č. 20/1971 Sb.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1989.

Husák v. r.

Indra v. r.

Adamec v. r.

1) § 93 odst. 1 a 2, § 94 až 104 trestního řádu.

2) § 105 až 111 a § 118 trestního řádu.