Zákon o jednacím řádu Federálního shromáždění

(1) Činnost výborů je založena na kolektivním věcném a demokratickém projednávání a rozhodování otázek, které patří do jejich působnosti.

(2) Výbory organizují svou činnost tak, aby poslanci mohli účinně uplatňovat připomínky a návrhy pracovních kolektivů a voličů, státních orgánů a socialistických organizací z volebních obvodů.

(3) Výbory informují veřejnost o své činnosti, zejména prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků.

Ustavující schůzi výboru svolá předseda. Výbor zvolí na ustavující schůzi jednoho nebo více místopředsedů a ověřovatele.

(1) Schůze výboru svolává a řídí předseda, jím pověřený místopředseda nebo člen výboru.

(2) Předseda je povinen svolat schůzi výboru, usnese-li se na tom sněmovna, předsednictvo sněmovny, předsednictvo Federálního shromáždění nebo požádá-li o to alespoň jedna třetina členů výboru.

(3) Návrh pořadu jednání a způsobu projednávání předkládá výboru předseda. Každý člen výboru může navrhnout doplnění nebo změnu pořadu jednání.

(1) Schůze výboru jsou zpravidla veřejné, neusnese-li se výbor, že schůze nebo její část je z důvodu ochrany důležitého státního zájmu neveřejná. Schůze výboru mandátového a imunitního jsou vždy neveřejné.

(2) Na neveřejných schůzích mohou být přítomni poslanci obou sněmoven, členové vlády Československé socialistické republiky a se souhlasem výboru i jiné osoby.

(1) K platnosti usnesení výboru je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech jeho členů.

(2) Poslanci Federálního shromáždění, kteří nejsou členy výboru, mají ve schůzi výboru poradní hlas.

(3) Požádá-li o to alespoň jedna třetina přítomných členů výboru, která nevyslovila souhlas se závěry výboru, předseda výboru předloží sněmovně písemnou zprávu o stanovisku těchto členů výboru.

(1) Členové vlády Československé socialistické republiky mají právo účastnit se všech schůzí výborů sněmovny; udělí se jim slovo, kdykoliv o to požádají.

(2) Výbory sněmovny mají právo zvát do schůzí členy vlády Československé socialistické republiky, předsedu Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky, generálního prokurátora Československé socialistické republiky a vedoucí ostatních federálních ústředních orgánů Československé socialistické republiky a vyžadovat od nich informace a zprávy, a to i k prohlášením, která nesouvisejí s pořadem schůze; tito jsou povinno dostavit se do schůze výboru sněmovny, jestliže je o to výbor požádá. Výjimečně se mohou dát zastupovat jinými členy vlády Československé socialistické republiky nebo svými náměstky, popřípadě místopředsedy, pokud s tím výbor vyslovil souhlas.

(3) Členové vlády Československé socialistické republiky, popřípadě ti, kdo je zastupují, se mohou do schůzí výborů sněmovny přibrat odborníky a navrhnout, aby jim předsedající udělil slovo.

(1) Předseda Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky, generální prokurátor Československé socialistické republiky a vedoucí ostatních federálních ústředních orgánů jsou povinni dostavit se do schůze výboru a podat požadované vysvětlení.

(2) Výbory mohou, vyžaduje-li to povaha projednávané věci, též zvát do svých schůzí představitele ústředních orgánů České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky a orgánů a organizací sdružených v Národní frontě Československé socialistické republiky; požádají-li o to, udělí se jim slovo.

(3) Výbory mohou přizvat k projednávaní jednotlivých otázek též vědecké a jiné pracovníky z jednotlivých oblastí hospodářského a kulturního života a požádat je o stanovisko.

(4) K důležitým otázkám mohou pověřit skupinu odborníků, popřípadě vědecké ústavy a jiné instituce, aby vypracovaly potřebné expertizy a stanoviska pro jednání výboru.

(5) Za obsah svých odborných posudků odpovídají odborní, vědečtí a jiní pracovníci, případně organizace, jen orgánu Federálního shromáždění, který si posudek vyžádal.

(1) Výbory sněmovny i výbory obou sněmoven mohou konat společně schůze a předkládat společné návrhy. V řízení společných schůzí se předsedové výborů střídají.

(2) Výbory hlasují vždy odděleně.

(1) Pro zápisy o schůzích výborů sněmoven platí obdobně ustanovení § 83. Zápisy ověřuje předseda výboru a ověřovatel. Tito funkcionáři ověřují také přijatá usnesení.

(2) Zápisy o společných schůzích několika výborů ověřuje předseda a ověřovatel každého ze zúčastněných výborů.

Sněmovny, předsednictvo Federálního shromáždění, předsednictva sněmoven a výbory sněmoven určí počet ověřovatelů a zvolí je ze svých členů.

Ověřovatelé odpovídají za správnost zápisů a spolupodepisují usnesení orgánu, který je zvolí. Dohlížejí též na hlasování a konání voleb, popřípadě sčítají hlasy.

(1) Disciplinární řízení se zavádí proti poslanci, který

a) urazí při výkonu své poslanecké funkce při jednání sněmovny, jejich orgánů nebo předsednictva Federálního shromáždění poslance nebo jiné ústavní činitele takovým způsobem, který je v rozporu s postavením poslance Federálního shromáždění;

b) urazí při jednání sněmovny toto shromáždění, její orgán nebo orgán Federálního shromáždění.

(2) Disciplinární řízení se zahájí na návrh uraženého nebo z iniciativy mandátového a imunitního výboru.

(1) Ve všech případech disciplinárního řízení musí být poslanci dána možnost obhajoby.

(2) Z rozhodování o návrhu v mandátovém a imunitním výboru a v předsednictvu sněmovny je vyloučen člen výboru nebo člen předsednictva sněmovny, jehož se disciplinární řízení týká.

(1) Mandátový a imunitní výbor provede nutná šetření a umožní poslanci, proti němuž se vede disciplinární řízení, aby se vyjádřil. Po provedeném řízení výbor předloží výsledky a své návrhy předsednictvu sněmovny.

(2) Předsednictvo sněmovny posoudí za účasti předsedy výboru mandátového a imunitního výsledky šetření a může na jejich základě uložit poslanci, aby se uraženému omluvil ve stanovené lhůtě a stanoveným způsobem. Neomluví-li se poslanec ve stanovené lhůtě a stanoveným způsobem, sdělí předsednictvo sněmovny své rozhodnutí orgánu, při jehož jednání k urážce došlo, popřípadě rozhodne o způsobu uveřejnění svého rozhodnutí.

(3) Poslanec Federálního shromáždění a výbor mandátový a imunitní mají právo se odvolávat proti rozhodnutí předsednictva sněmovny do 15 dnů ke sněmovně, která po rozpravě rozhodne hlasováním.

Federální shromáždění, sněmovny, předsednictvo Federálního shromáždění a orgány sněmoven spolupracují s Českou národní radou a Slovenskou národní radou a jejich orgány.

(1) Federální shromáždění informuje Českou národní radu a Slovenskou národní radu o návrzích předložených Federálnímu shromáždění a o svých usneseních i o usneseních sněmoven.

(2) Orgány Federálního shromáždění informují orgány České národní rady a Slovenské národní rady o tom, jakým způsobem bylo využito stanovisek, námětů a podnětů jejich orgánů v činnosti Federálního shromáždění.

(3) Orgány Federálního shromáždění a jeho sněmoven mohou konat v dohodě s příslušnými orgány České národní rady a Slovenské národní rady společné porady a společné poslanecké průzkumy.

Federální shromáždění rozvíjí spolupráci s orgány Národní fronty Československé socialistické republiky a s organizacemi v ní sdruženými.

(1) Federální shromáždění a ústřední výbor Národní fronty Československé socialistické republiky se vzájemně informují o svých plánech a podle povahy věci i o svých usneseních.

(2) Federální shromáždění využívá ve své činnosti podnětů předložených v rámci spolupráce s ústředním výborem Národní fronty Československé socialistické republiky a ústředními orgány organizací v ní sdružených.

(3) Orgány Federálního shromáždění a sněmoven spolupracují s orgány Národní fronty při vytváření podmínek pro činnost krajských sdružení poslanců a při realizaci práv a povinností poslanců ve volebních obvodech.

(1) Předsednictvo Federálního shromáždění zabezpečuje seznamování veřejnosti s činností Federálního shromáždění, zejména s významnými návrhy, které Federální shromáždění projednává. Činí tak prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků, popřípadě na veřejných shromážděních organizací sdružených v Národní frontě Československé socialistické republiky.

(2) Předsednictvo Federálního shromáždění spolupracuje s ústředním výborem Národní fronty Československé socialistické republiky při provádění všelidových diskusí k významným návrhům zákonů Federálního shromáždění a při seznamování s jejich výsledky.

(1) Kancelář Federálního shromáždění plní odborné, organizační a technické úkoly spojené se zabezpečením činnosti Federálního shromáždění, jeho orgánů, sněmoven, jejich orgánů a poslanců.

(2) Při plnění svých úkolů je Kancelář Federálního shromáždění oprávněna vyžadovat si od státních orgánů a socialistických organizací podklady a informace.

(3) Organizační řád Kanceláře Federálního shromáždění vydá se souhlasem předsednictva Federálního shromáždění vedoucí Kanceláře Federálního shromáždění.

(1) Kancelář Federálního shromáždění řídí vedoucí Kanceláře Federálního shromáždění; má právo účastnit se schůzí všech orgánů Federálního shromáždění a jeho sněmoven.

(2) Za činnost Kanceláře Federálního shromáždění odpovídá její vedoucí předsednictvu Federálního shromáždění; jeho činnost řídí předseda Federálního shromáždění.

Zrušuje se zákon č. 56/1969 Sb., o jednacím řádu Federálního shromáždění, ve znění zákona č. 20/1971 Sb.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1989.

Husák v. r.

Indra v. r.

Adamec v. r.

1) § 93 odst. 1 a 2, § 94 až 104 trestního řádu.

2) § 105 až 111 a § 118 trestního řádu.