§ 12 Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České republiky o posuzování dočasné pracovní neschopnosti pro účely sociálního zabezpečení – Závěrečná ustanovení
Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České republiky o posuzování dočasné pracovní neschopnosti pro účely sociálního zabezpečení · 31/1993 Sb. · § 12 · Pracovní právo
Stručně: Paragraf 12 vyhlášky 31/1993 stanovuje pravidla pro ukončení a případné znovuuznání pracovní neschopnosti v souvislosti s lázeňskou péčí.
§ 12 Závěrečná ustanovení
(1) Pokud je občan práce neschopen před nástupem příspěvkové lázeňské péče nebo lázeňské péče hrazené z prostředků občana, ukončí lékař pracovní neschopnost nejpozději dnem předcházejícím dni nástupu lázeňské péče.
(2) Lázeňský lékař uzná pracovní neschopnost, pokud během příspěvkové lázeňské péče nebo lázeňské péče hrazené z prostředků občana nemohou být občanovi poskytovány lázeňské procedury z důvodu nemoci, nejdéle však na dobu pěti kalendářních dnů.
Paragraf 12 vyhlášky 31/1993 stanovuje pravidla pro ukončení a případné znovuuznání pracovní neschopnosti v souvislosti s lázeňskou péčí.
Co to znamená v praxi
Pokud je občan práce neschopný před nástupem do lázní (příspěvková nebo plně hrazená lázeňská péče), jeho ošetřující lékař musí ukončit pracovní neschopnost nejpozději den před zahájením lázeňského pobytu.
Během lázeňské péče (příspěvkové nebo plně hrazené) může lázeňský lékař uznat pracovní neschopnost, ale pouze v případě, že občan nemůže podstupovat lázeňské procedury kvůli nemoci.
Takto uznaná pracovní neschopnost lázeňským lékařem může trvat nejdéle pět kalendářních dnů.
Na co si dát pozor
Lékař, který odesílá pacienta do lázní, musí pamatovat na včasné ukončení pracovní neschopnosti.
Lázeňský lékař má omezené možnosti uznání pracovní neschopnosti během lázeňského pobytu, a to jak z hlediska důvodu (nemoc bránící procedurám), tak z hlediska délky (maximálně pět dní).