Zákon, kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

(1) Při oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty je dlužník, který je fyzickou osobou - podnikatelem, povinen do doby podání písemné zprávy o splnění oddlužení měsíčně splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku, která se určí podle tohoto ustanovení. Ustanovení § 398 není dotčeno.

(2) V rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty uloží insolvenční soud dlužníkovi povinnost měsíčně splácet nezajištěným věřitelům z jeho příjmů z podnikání minimální nevratnou částku (dále jen „zálohová splátka“).

(3) Zálohová splátka se určí z jedné dvanáctiny zjištěného zisku dlužníka za poslední zdaňovací období podle zvláštního zákona73) předcházející podání návrhu na povolení oddlužení a vypočte se ve výši, v jaké mohou být při výkonu rozhodnutí nebo exekuci uspokojeny přednostní pohledávky29). Nebyla-li podnikatelská činnost vykonávána po celé zdaňovací období, určí se zálohová splátka z podílu zjištěného zisku a počtu měsíců, po kterou dlužník vykonával podnikatelskou činnost.

(4) Nelze-li zálohovou splátku dlužníka určit postupem podle odstavce 3, určí se po vyjádření insolvenčního správce k očekávaným budoucím měsíčním příjmům dlužníka vycházejícím z rozdílu jeho reálně dosažených příjmů a reálně vynaložených výdajů za dobu jeho podnikání.

(5) Nelze-li zálohovou splátku dlužníka určit ani postupem podle odstavce 4, určí se zálohová splátka z částky odpovídající měsíční průměrné mzdě v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku.

(6) Dlužník je povinen na konci každého zdaňovacího období podle zvláštního zákona73) předložit insolvenčnímu správci účetnictví či daňovou evidenci, přiznání k dani z příjmů a výpisy z účtů, popřípadě další listiny osvědčující jeho příjmy a výdaje; tuto povinnost dlužník nemá po podání zprávy insolvenčního správce o splnění oddlužení, na základě které vezme insolvenční soud na vědomí splnění oddlužení. Splátkovou částku následně určí insolvenční správce z jedné dvanáctiny zjištěného zisku dlužníka za zdaňovací období a vypočte se ve výši, v jaké mohou být při výkonu rozhodnutí nebo exekuci uspokojeny přednostní pohledávky29) (dále jen „referenční srážka“).

(7) Je-li součet zálohových splátek splacených dlužníkem za dané zdaňovací období nižší než součin referenční srážky a počtu měsíců, po něž v daném zdaňovacím období oddlužení trvalo, vyzve insolvenční správce dlužníka k uhrazení nedoplatku ve výši rozdílu mezi těmito částkami; dlužník je povinen nedoplatek uhradit bez zbytečného odkladu. V odůvodněných případech může soud na návrh dlužníka určit jinou výši nedoplatku; toto rozhodnutí doručuje insolvenční soud zvlášť pouze dlužníkovi a odvolání proti němu není přípustné.

(8) Je-li součet zálohových splátek splacených dlužníkem za dané zdaňovací období vyšší než součin referenční srážky a počtu měsíců, po něž v daném zdaňovacím období oddlužení trvalo, může insolvenční soud na návrh dlužníka pro následující zdaňovací období stanovit jinou výši zálohové splátky; toto rozhodnutí doručuje insolvenční soud zvlášť pouze dlužníkovi a odvolání proti němu není přípustné. Insolvenční soud může stanovit jinou výši zálohové splátky také tehdy, jestliže o to požádá dlužník pro změnu poměrů. Soud tak učiní jen tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že je výše dosavadních zálohových splátek způsobilá ohrozit plnění splátkového kalendáře nebo že míra uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů bude vyšší i při jiné výši měsíčních splátek.

(9) Pokud má dlužník mimo příjmů z podnikání také další příjmy, z nichž splácí pohledávky věřitelů podle § 398 odst. 3, nepoužije se při určení výše zálohové nebo referenční srážky snížení o základní částku, která nesmí být při výkonu rozhodnutí povinnému sražena z měsíční mzdy, je-li tato základní částka uvažována při určení rozsahu splátky z jiného příjmu. Při určení, ze kterého z příjmů bude dlužníku ponechána základní částka, vezme insolvenční soud v úvahu zejména výši a pravidelnost dosahování jednotlivých příjmů.

73) § 16b zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.“.

87. V § 399 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „se zpeněžením majetkové podstaty“.

88. V § 399 odst. 3 se na konci textu věty první doplňují slova „se zpeněžením majetkové podstaty“.

89. V § 400 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „se zpeněžením majetkové podstaty“.

90. V § 401 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „se zpeněžením majetkové podstaty“.

91. V § 402 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „se zpeněžením majetkové podstaty“.

92. V § 402 odst. 5 se slova „o způsobu oddlužení“ zrušují a na konci textu odstavce 5 se doplňují slova „o provedení oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty“.

93. V § 403 odst. 3 se slova „, které se zvlášť doručuje pouze osobám, které podaly námitky,“ zrušují.

94. V § 405 odstavec 5 zní:

„(5) Odvolání proti rozhodnutí o neschválení oddlužení může podat pouze dlužník.“.

95. V § 406 odst. 2 se písmeno a) zrušuje.

Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena a) a b).

96. V § 406 odst. 2 se na konci písmene a) čárka nahrazuje tečkou a písmeno b) se zrušuje a současně se zrušuje označení písmene a).

97. V § 406 odst. 3 úvodní části ustanovení se za slovo „kalendáře“ vkládají slova „se zpeněžením majetkové podstaty“.

98. V § 406 odst. 3 písm. a) se slova „po dobu 5 let“ nahrazují slovy „do podání zprávy o splnění oddlužení“ a za text „§ 398“ se vkládají slova „nebo § 398b“.

99. V § 406 odst. 3 písm. c) se slova „30 % jejich pohledávky“ nahrazují slovy „míra uspokojení podle § 412a odst. 1 písm. b) nebo c)“.

100. V § 406 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena e) a f), která znějí:

„e) uloží dlužníku povinnost vydat insolvenčnímu správci ke zpeněžení majetek náležející do majetkové podstaty a označí majetek obdobně podle odstavce 2 písm. b),

f) uloží dlužníku povinnost využít služby odborného sociálního poradenství.“.

101. V § 406 odstavec 4 zní:

„(4) Odvolání proti rozhodnutí o schválení oddlužení může podat pouze věřitel, který hlasoval proti přijetí schváleného způsobu oddlužení. Proti rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty může podat odvolání také dlužník, jehož žádosti o stanovení jiné výše měsíčních splátek insolvenční soud nevyhověl, dlužník, je-li důvodem odvolání tvrzení, že mu soud uložil povinnost vydat ke zpeněžení majetek, který podle tohoto zákona není povinen vydat, nebo věřitel, který nesouhlasí se stanovením jiné výše měsíčních splátek a který proti tomu hlasoval.“.

102. V § 406 odst. 5 větách první a poslední se za slovo „kalendáře“ vkládají slova „se zpeněžením majetkové podstaty“.

103. V § 407 odst. 3 větě první se za slovo „kalendáře“ vkládají slova „se zpeněžením majetkové podstaty“.

104. V § 408 odstavec 3 zní:

„(3) Majetek, který slouží k zajištění, insolvenční správce po schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty zpeněží, ledaže zajištěný věřitel požádá, aby tento majetek zpeněžen nebyl, a zpeněžením ostatního majetku dojde k plnému uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů nebo zajištěná pohledávka zjevně přesahuje hodnotu zajištění.“.

105. V § 409 odst. 1 větě první se za slovo „kalendáře“ vkládají slova „se zpeněžením majetkové podstaty“ a na konci textu odstavce 1 se doplňují slova „se zpeněžením majetkové podstaty“.

106. V § 409 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

„(2) Jestliže insolvenční soud uložil dlužníku povinnost vydat majetek ke zpeněžení, použije se pro oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty § 408 odst. 1 obdobně. Poté, co insolvenční správce zpeněží majetek, který podléhá oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty, předloží insolvenčnímu soudu zprávu o stavu insolvenčního řízení, pro niž se použije přiměřeně ustanovení o konečné zprávě v konkursu, a poté se postupuje obdobně podle ustanovení o rozvrhu v konkursu.“.

Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.

107. V § 409 odst. 3 větě první se slova „včetně toho majetku, s nímž dlužník nemohl dosud nakládat v důsledku účinků nařízení nebo zahájení“ nahrazují slovy „s výjimkou toho majetku, který byl postižen v rámci“, za slovo „kalendáře“ se vkládají slova „se zpeněžením majetkové podstaty“ a na konci textu věty první se doplňují slova „nebo který insolvenční soud uložil vydat ke zpeněžení“.

108. V § 409 odst. 4 větě první se za slovo „kalendáře“ vkládají slova „se zpeněžením majetkové podstaty“.

109. V § 410 odst. 2 se za větu první vkládá věta „Skončením osobního jednání s dlužníkem končí přezkumné jednání.“.

110. V § 410 odst. 4 se na konci textu věty první doplňují slova „; proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné“ a věta druhá se zrušuje.

111. V § 410 odst. 5 větě první se slovo „nezajištěného“ zrušuje.

112. Pod označení § 412 se vkládá nadpis, který zní: „Povinnosti dlužníka po schválení oddlužení“.

113. V § 412 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „kalendáře“ vkládají slova „se zpeněžením majetkové podstaty“.

114. V § 412 odst. 1 písm. b) se za slovo „příjmy“ vkládají slova „a část výtěžku zpeněžení majetku náležejícího do společného jmění manželů“ a na konci textu písmene b) se doplňují slova „; za mimořádný příjem se nepovažují plnění z pojistných smluv o škodovém pojištění a plnění z titulu práva na náhradu majetkové a nemajetkové újmy“.

115. V § 412 odst. 1 písm. d) se slova „insolvenčnímu správci“ a „a věřitelskému výboru“ zrušují, za slova „jinou dobu předkládání“ se vkládají slova „; insolvenční soud může v usnesení o schválení oddlužení stanovit i to, že přehled příjmů bude dlužník předkládat,“.

116. V § 412 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní:

„h) vynaložit veškeré úsilí, které po něm lze spravedlivě požadovat, k plnému uspokojení pohledávek svých věřitelů.“.

117. V § 412 odst. 2 větě první se za slovo „kalendáře“ vkládají slova „se zpeněžením majetkové podstaty“ a slovo „pravidelně“ se zrušuje.

118. V § 412 odst. 3 větě první se za slovo „kalendáře“ vkládají slova „se zpeněžením majetkové podstaty“.

119. Za § 412 se vkládají nové § 412a a 412b, které včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 74 znějí:

(1) Oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty je splněno, jestliže

a) dlužník splatil nezajištěným věřitelům jejich pohledávky v plné výši,

b) dlužník v době 3 let od schválení oddlužení splatil nezajištěným věřitelům alespoň 60 % jejich pohledávek,

c) po dobu 5 let od schválení oddlužení nebylo dlužníku oddlužení zrušeno a dlužník neporušil svou povinnost vynaložit veškeré úsilí, které po něm bylo možno spravedlivě požadovat, k plnému uspokojení pohledávek svých věřitelů; má se za to, že tuto povinnost neporušil, jestliže v této době splatil nezajištěným věřitelům alespoň 30 % jejich pohledávek.

(2) Oddlužení zpeněžením majetkové podstaty je splněno po obdržení zprávy insolvenčního správce o splnění rozvrhového usnesení, jestliže dlužník řádně splnil všechny povinnosti stanovené v rozhodnutí o schválení oddlužení.

(3) Pro splnění oddlužení podle odstavce 1 písm. b) a c) postačí, jestliže by požadované míry splacení pohledávek nezajištěných věřitelů bylo dosaženo bez přihlédnutí k podřízeným pohledávkám.

(4) Vznikl-li dlužníku nárok na starobní důchod před schválením oddlužení a tento nárok trval po celou dobu schváleného oddlužení nebo je-li dlužník invalidní ve druhém nebo třetím stupni74), je oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty splněno, jestliže nebylo zrušeno po dobu 3 let od schválení oddlužení. Listiny dokládající vznik starobního důchodu nebo invaliditu dlužník za účelem podání zprávy o splnění oddlužení předloží insolvenčnímu správci.

(5) Jestliže bylo dlužníku v jiném insolvenčním řízení po splnění oddlužení podle odstavce 4 pravomocným rozhodnutím přiznáno osvobození od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž nebyly uspokojeny, může insolvenční soud o splnění oddlužení podle odstavce 4 rozhodnout jen z důvodů zvláštního zřetele hodných.

(1) Insolvenční soud může po schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty rozhodnout o přerušení průběhu oddlužení až na 1 rok. Učiní tak z důležitých důvodů na návrh dlužníka nebo insolvenčního správce. Průběh oddlužení nelze přerušit opakovaně. Odvolání proti rozhodnutí o přerušení průběhu oddlužení není přípustné.

(2) Po dobu přerušení průběhu oddlužení nemusí dlužník plnit svou povinnost splácet podle § 398 odst. 3; ustanovení § 418 odst. 1 písm. d) se nepoužije.

(3) Jakmile odpadne důvod přerušení, rozhodne insolvenční soud o pokračování v oddlužení i bez návrhu. Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné. O pokračování v oddlužení soud nerozhoduje, jestliže bylo oddlužení přerušeno na přesně určenou dobu či do určitého dne.

(4) Doba, po niž byl přerušen průběh oddlužení, se nezapočítává do doby podle § 412a odst. 1.

(5) Insolvenční soud může rozhodnout, že se doba, která je rozhodná pro posouzení splacení pohledávek podle § 412a odst. 1, prodlouží až o 6 měsíců. Učiní tak z důležitých důvodů na návrh dlužníka podaný do uplynutí doby, která je rozhodná pro posouzení splacení pohledávek podle § 412a odst. 1. Průběh oddlužení nelze prodloužit opakovaně. Odvolání proti rozhodnutí o prodloužení průběhu oddlužení není přípustné.

74) § 39 odst. 2 písm. b) a c) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.“.

120. § 413 včetně nadpisu zní:

(1) Splnění oddlužení vezme insolvenční soud na vědomí rozhodnutím, jinak rozhodne o nesplnění oddlužení. Současně insolvenční soud rozhodne o odměně insolvenčního správce a jeho nákladech a zprostí insolvenčního správce jeho funkce. Odvolání proti tomuto rozhodnutí mohou podat dlužník, insolvenční správce a věřitelé; toto rozhodnutí je účinné nabytím právní moci, jeho právní mocí insolvenční řízení končí.

(2) Jestliže insolvenční správce nedoporučil rozhodnout o splnění oddlužení, insolvenční soud v odůvodnění rozhodnutí uvede důvody, pro které splnění oddlužení vzal na vědomí.

(3) Jestliže po podání zprávy insolvenčního správce o splnění oddlužení nejsou splněny podmínky pro vydání rozhodnutí o splnění oddlužení, insolvenční soud vydá rozhodnutí, ve kterém uloží dlužníku povinnost do doby podání nové zprávy o splnění oddlužení měsíčně splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku obdobně podle § 398 odst. 3. Proti tomuto rozhodnutí může podat odvolání dlužník a insolvenční správce. Do nabytí právní moci tohoto rozhodnutí insolvenční správce příslušné částky uloží na zvláštní účet podle § 36 odst. 5.“.

121. Pod označení § 414 se vkládá nadpis, který zní: „Osvobození dlužníka od placení pohledávek“.

122. V § 414 odst. 1 se za slovo „Jestliže“ vkládají slova „insolvenční soud rozhodne o splnění oddlužení a“, slova „vydá insolvenční soud usnesení“ se nahrazují slovy „spojí insolvenční soud s rozhodnutím o splnění oddlužení rozhodnutí“ a na konci odstavce 1 se doplňuje věta „Osvobození podle věty první se nevztahuje na pohledávky vzniklé po rozhodnutí o úpadku.“.

123. V § 414 odst. 4 se slova „který po schválení oddlužení nepožádal o“ nahrazují slovy „jestliže nedošlo ke“.

124. § 415 se zrušuje.

125. V § 416 odst. 1 se slova „a 415“ a slova „a dále“ zrušují a na konci textu odstavce 1 se doplňují slova „a dále pohledávek věřitelů na výživném ze zákona a pohledávek věřitelů na náhradu škody způsobené na zdraví“.

126. V § 416 odstavec 2 zní:

„(2) Proti rozhodnutí, jímž insolvenční soud zamítl návrh dlužníka na přiznání osvobození podle § 414, se může odvolat pouze dlužník. Proti rozhodnutí, jímž insolvenční soud přizná dlužníku osvobození podle § 414, se může odvolat pouze věřitel, jehož pohledávka vůči dlužníku nebyla v insolvenčním řízení zcela uspokojena. Odvoláním však lze namítat pouze to, že nebyly splněny předpoklady pro přiznání osvobození dlužníku. Rozhodnutí o přiznání osvobození podle § 414 je účinné nejdříve účinností rozhodnutí o splnění oddlužení.“.

127. V § 417 odst. 1 se slova „a 415“ zrušují.

128. V § 417 odstavec 4 zní:

„(4) Odvolání proti rozhodnutí vydanému podle odstavců 1 až 3 může podat pouze dlužník a věřitel, jehož se zánik osvobození týká.“.

129. Pod označení § 418 se vkládá nadpis, který zní: „Zrušení schváleného oddlužení“.

130. V § 418 odst. 1 se písmeno b) zrušuje.

Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena b) a c).

131. V § 418 odst. 1 písm. b) se slovo „anebo“ nahrazuje slovem „nebo“.

132. V § 418 odst. 1 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:

„c) dlužník není v důsledku okolností, které zavinil, po dobu delší než 3 měsíce schopen splácet v plné výši ani pohledávky podle § 395 odst. 1 písm. b), jestliže vznikly po rozhodnutí o úpadku, anebo“.

Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno d).

133. V § 418j odst. 2 se slovo „poskytuje“ nahrazuje slovy „nabídne nebo poskytne“.

134. V § 418j se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

„(3) Právnická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 390a odst. 7 sama nebo prostřednictvím jiného za úplatu nebo jiné zvýhodnění obstará, zprostředkuje nebo nabídne obstarání či zprostředkování služby v oblasti oddlužení.“.

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.

135. V § 418j odst. 4 písm. c) se za slova „odstavce 2“ vkládají slova „nebo 3“.

136. V § 418k odst. 1 se slova „poskytuje jinému“ nahrazují slovy „nabídne nebo poskytne“.

137. V § 418k se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

„(2) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 390a odst. 7 sama nebo prostřednictvím jiného za úplatu nebo jiné zvýhodnění obstará, zprostředkuje nebo nabídne obstarání či zprostředkování služby v oblasti oddlužení.“.

Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.

138. V § 418k odst. 3 se za slova „odstavce 1“ vkládají slova „nebo 2“.

139. V § 420 odst. 5 se slova „rodné číslo, a nemá-li rodné číslo, datum narození“ nahrazují slovy „identifikační číslo, a nemá-li identifikační číslo, datum narození“.

140. V § 431 písmeno a) zní:

„a) náležitosti a formuláře návrhu na vstup do insolvenčního řízení místo věřitele, soupisu, vyrozumění o uplatnění pohledávky za majetkovou podstatou nebo pohledávky jí postavené na roveň, seznamu přihlášených pohledávek, přihlášky pohledávek, hlasovacích lístků, návrhu na povolení oddlužení, záznamu o jednání insolvenčního správce s dlužníkem v oddlužení, zprávy o přezkumu, zprávy pro oddlužení, zprávy o plnění oddlužení, zprávy o splnění oddlužení, popření pohledávky přihlášeným věřitelem, konečné zprávy a zprávy o plnění reorganizačního plánu, dále náležitosti záznamu podle § 85, výzvy k podávání přihlášek pohledávek, vyrozumění o soupisu, reorganizačního plánu a zprávy o reorganizačním plánu a dále náležitosti manipulace s přihláškami pohledávek, pravidla pro jejich úschovu a nahlížení do nich,“.

141. V § 431 se na konci písmene g) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní:

„h) způsob určení hodnoty obydlí, které dlužník není povinen vydat ke zpeněžení.“.

Čl. II

V insolvenčních řízeních, která byla zahájena a v nichž bylo vydáno rozhodnutí o úpadku dlužníka přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se postupuje podle zákona č. 182/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST DRUHÁ

Čl. III

V § 46 odst. 7 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 396/2012 Sb. a zákona č. 303/2013 Sb., se slovo „dědictví“ nahrazuje slovem „pozůstalosti“ a na konci textu odstavce 7 se doplňují slova „; toto usnesení exekutor vydá bez zbytečného odkladu po rozhodnutí o úpadku nebo po nabytí právní moci rozhodnutí o nařízení likvidace pozůstalosti“.

ČÁST TŘETÍ

Čl. IV

Zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 228/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 349/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 441/2003 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 349/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 221/2006 Sb., zákona č. 233/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 397/2006 Sb., zákona č. 184/2008 Sb., zákona č. 314/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 217/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 294/2010 Sb., zákona č. 215/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 185/2014 Sb., zákona č. 15/2015 Sb., zákona č. 250/2016 Sb., zákona č. 14/2017 Sb., zákona č. 90/2017 Sb. a zákona č. 296/2017 Sb., se mění takto:

1. V § 42 odst. 1 písm. e) se slova „nepřesahující 6 týdnů“ zrušují.

2. V § 42 se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Změna rozvrhu práce je účinná ode dne následujícího po jejím vydání, nebyl-li určen den pozdější.“.

3. V § 42a odstavce 2 a 3 znějí:

„(2) Rozvrh práce určí způsob přidělování insolvenčních věcí, v nichž je řešen úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka, pro případ, že není možné použít generátor přidělování v důsledku jeho poruchy znemožňující přístup k datům potřebným k přidělování věcí (dále jen „technická porucha“) do 1 hodiny poté, kdy insolvenčnímu soudu došel insolvenční návrh, nebo do 1 hodiny po zahájení úředních hodin nejbližšího pracovního dne insolvenčního soudu, došel-li insolvenční návrh v době, kdy do skončení úředních hodin insolvenčního soudu zbývá méně než 1 hodina, nebo ve dnech pracovního klidu.

(3) Rozvrh práce určí způsob přidělování insolvenčních věcí, v nichž není řešen úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka, pro případ, že není možné použít generátor přidělování v důsledku technické poruchy v trvání nejméně 2 pracovních dnů nebo z jiného důvodu. Podle věty první se postupuje zejména tehdy, stanoví-li rozvrh práce v souladu s insolvenčním zákonem, že insolvenční věc, jež je incidenčním sporem, projedná jiný soudce.“.

4. V § 42a se doplňuje odstavec 5, který zní:

„(5) Počty insolvenčních věcí přidělených podle odstavců 2 a 3 zaznamená soud do elektronické evidence počtu přidělených věcí bez zbytečného odkladu.“.

5. V § 42b se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Incidenční spory se přidělují náhodným výběrem pomocí generátoru přidělování, stanoví-li rozvrh práce v souladu s insolvenčním zákonem, že je projedná jiný soudce.“.

6. V § 42b odstavce 2 a 3 znějí:

„(2) Je-li insolvenční věc vrácena soudu k dalšímu řízení nebo je-li proti rozhodnutí vydanému v řízení o této věci opětovně podán opravný prostředek, přidělí se tato věc soudnímu oddělení, kterému byla původně přidělena.

(3) Náhodným výběrem pomocí generátoru přidělování se podle rozvrhu práce přerozdělují již přidělené insolvenční věci v případě

a) nepřítomnosti samosoudce nebo všech členů senátu přesahující 8 týdnů, nebo lze-li takovou nepřítomnost důvodně očekávat,

b) zániku funkce samosoudce nebo všech členů senátu, jejich dočasného zproštění výkonu funkce, dočasného přidělení nebo přeložení k výkonu funkce k jinému soudu, ledaže jsou samosoudce nebo všichni členové senátu v soudním oddělení podle rozvrhu práce nebo podle jiného právního předpisu nahrazeni,

c) vyloučení samosoudce nebo všech členů senátu, nebo

d) podle odstavce 2, nemůže-li věc soudní oddělení z důvodů stanovených zákonem opětovně projednat.“.

7. § 42c zní:

(1) Věci, které se nepřidělují generátorem přidělování, se přidělují a přerozdělují v případech podle § 42b odst. 3 písm. b) až d) v souladu s rozvrhem práce tak, aby byla vyloučena možnost ovlivňování přidělování věcí. Jiné než insolvenční věci se rozdělují mezi jednotlivá soudní oddělení podle jejich druhu, určeného předmětem řízení v jednotlivé věci, ledaže jde o věci, jejichž povaha nebo význam takové opatření nevyžadují. Jiné než insolvenční věci se dále přidělují tak, aby v den, kdy věc soudu došla, bylo nepochybné, do kterého soudního oddělení náleží; je-li v rámci jednotlivých úseků určeno rozvrhem práce více soudních oddělení a neurčí-li rozvrh práce jiný způsob přidělování podle věty první, rozdělují se mezi ně věci ve stanovených poměrech vždy postupně.

(2) Ustanovení § 42b odst. 2 se použije obdobně i na jiné než insolvenční věci.“.

8. § 42e zní:

Stanoví-li tak rozvrh práce, přidělí se po skončení nepřítomnosti uvedené v § 42b odst. 3 písm. a) přerozdělené insolvenční věci nebo některé z těchto věcí soudnímu oddělení, kterému byly původně přiděleny.“.

9. § 42f se zrušuje.

ČÁST ČTVRTÁ

Čl. V

Zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, ve znění zákona č. 108/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 294/2013 Sb., zákona č. 64/2017 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto:

1. V § 4 odst. 1 se na konci písmene b) doplňují slova „vymezené dny a hodiny (dále jen „úřední hodiny“), ve kterých bude v sídle vykonávat činnost, a“.

2. V § 4 odst. 2 se na konci textu písmene g) doplňují slova „; to neplatí, jestliže je současně s návrhem na vydání povolení nebo zvláštního povolení fyzické osoby podáván návrh veřejné obchodní společnosti nebo zahraniční společnosti, k němuž tato fyzická osoba připojila prohlášení podle § 5 odst. 2 písm. a)“.

3. V § 5 odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova „a úřední hodiny, ve kterých bude v sídle vykonávat činnost“.

4. V § 5a odst. 1 se slova „ve kterém skutečně a převážně vykonává činnost“ nahrazují slovy „jehož adresa je zapsána v seznamu jako adresa sídla“, slova „nebo ohlášený společník insolvenčního správce“ se zrušují a slova „ve vymezených dnech a hodinách (dále jen „úřední hodiny“)“ se nahrazují slovy „skutečně a převážně v úředních hodinách“.

5. V § 5a odst. 4 se slova „ve kterém insolvenční správce nebo ohlášený společník insolvenčního správce, je-li insolvenčním správcem veřejná obchodní společnost, skutečně vykonává činnost“ nahrazují slovy „jehož adresa je zapsána v seznamu jako adresa provozovny“, slova „nebo ohlášený společník insolvenčního správce“ a slova „, jejichž rozsah nesmí činit méně než 4 hodiny v týdnu“ se zrušují.

6. V § 5a odst. 5 větě druhé se slova „více provozoven“ nahrazují slovy „pouze jednu provozovnu“.

7. V § 5a odst. 5 se slova „jednu nebo více provozoven“ nahrazují slovem „provozovnu“ a věta poslední se zrušuje.

8. V § 5a odst. 8 se za slova „rozsah úředních hodin“ vkládají slova „sídla a“ a slovo „nepřesahující“ se nahrazuje slovy „4 až“.

9. V § 6 se doplňuje odstavec 8, který zní:

„(8) Po nabytí právní moci povolení, zvláštního povolení, nového povolení nebo nového zvláštního povolení vydá ministerstvo průkaz insolvenčního správce fyzické osobě, která je insolvenčním správcem nebo ohlášeným společníkem insolvenčního správce. Průkaz obsahuje jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě i akademický titul, identifikační číslo a fotografii fyzické osoby, které se průkaz vydává, a datum platnosti. Jestliže je insolvenčním správcem veřejná obchodní společnost, obsahuje průkaz také její obchodní firmu a údaj o ohlášeném společníku insolvenčního správce; namísto identifikačního čísla fyzické osoby se uvede identifikační číslo veřejné obchodní společnosti. Platnost průkazu je shodná s platností povolení nebo zvláštního povolení fyzické osoby, které se průkaz vydává. Vzor průkazu insolvenčního správce stanoví ministerstvo vyhláškou.“.

10. V § 9 odst. 1 písmeno g) včetně poznámky pod čarou č. 15 zní:

„g) dnem, kdy insolvenční správce začal vykonávat funkci člena vlády, člena orgánu územní samosprávy, s výjimkou neuvolněného člena zastupitelstva podle jiného právního předpisu15), poslance nebo senátora anebo jinou volenou či jmenovanou veřejnou funkci,

15) Například § 71 odst. 1 písm. b) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.“.

11. V § 10 odst. 1 písmeno a) zní:

„a) proti kterému je vedeno trestní stíhání

1. pro trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem činnosti insolvenčního správce, nebo

2. za jiný úmyslný trestný čin, který ohrožuje důvěru v řádný výkon funkce insolvenčního správce,

a to nejdéle do dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým se toto řízení končí; bude-li insolvenčnímu správci za uvedený trestný čin uložen trest, ochranné léčení nebo zabezpečovací detence, pozastavení práva vykonávat činnost insolvenčního správce insolvenčnímu správci končí dnem nabytí právní moci rozhodnutí ministerstva o zrušení povolení vykonávat činnost insolvenčního správce,“.

12. V § 13a se vkládá nový odstavec 1, který zní:

„(1) Pro svou činnost insolvenční správce zajišťuje personální vybavení, kterým jsou jeho zaměstnanci, a materiální vybavení, kterým jsou zejména jeho sídlo, případně provozovny, a jejich hmotné vybavení.“.

Dosavadní odstavce 1 a 2 se označují jako odstavce 2 a 3.

13. V § 13a odst. 3 se slova „personální a“ zrušují.

14. Za § 13a se vkládá nový § 13b, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 16 zní:

(1) Zaměstnanec insolvenčního správce podílející se na činnostech vykonávaných při výkonu funkce insolvenčního správce musí být bezúhonný ve smyslu § 7 odst. 1 a musí mít alespoň střední vzdělání s maturitní zkouškou doplněné o odbornou praxi v rozsahu nejméně 6 měsíců.

(2) Odbornou praxí podle odstavce 1 se rozumí výkon činnosti prováděné v délce stanovené týdenní pracovní doby16) a spočívající v odborné práci v oblasti související s výkonem funkce insolvenčního správce, zejména v oblasti práva, ekonomie, daňového poradenství, účetnictví, auditu nebo řízení podniku.

(3) Zaměstnanec pověřený zastupováním insolvenčního správce v řízení před soudem musí mít vysokoškolské právnické nebo ekonomické vzdělání v magisterském studijním programu.

16) § 79 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.“.

15. V § 20 odst. 2 se slova „vykonání zvláštní zkoušky“ nahrazují slovy „nabytí právní moci zvláštního povolení“.

16. § 34a se včetně nadpisu zrušuje.

17. V § 36b odst. 1 se písmena f) a g) zrušují.

Dosavadní písmena h) až l) se označují jako písmena f) až j).

18. V § 36b odst. 1 písm. f) se slova „nebo se nenachází na adrese provozovny zapsané do seznamu“ zrušují.

19. V § 36b odst. 1 písm. g) se slovo „požaduje“ nahrazuje slovem „požádá“.

20. V § 36b odst. 1 písm. i) se slovo „porušil“ nahrazuje slovem „poruší“.

21. V § 36b odstavec 2 zní:

„(2) Insolvenční správce se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 5a v sídle nebo provozovně v úředních hodinách nevykonává činnost insolvenčního správce.“.

22. V § 36b odst. 3 se písmeno a) zrušuje.

Dosavadní písmena b) až h) se označují jako písmena a) až g).

23. V § 36b odst. 3 písm. d) se slovo „požaduje“ nahrazuje slovem „požádá“.

24. V § 36b odst. 3 písm. f) se slovo „porušil“ nahrazuje slovem „poruší“.

25. V § 36b odst. 4 písm. a) se slova „c) nebo d)“ nahrazují slovy „b) nebo c)“.

26. V § 36b odst. 4 písm. b) se slova „, f) nebo g) nebo odstavce 2“ zrušují a text „b)“ se nahrazuje textem „a)“.

27. V § 36b odst. 4 písm. c) se slova „písm. h)“ nahrazují slovy „písm. f) nebo odstavce 2“ a na konci textu písmene c) se doplňují slova „a zákazu jejího zřízení v obvodu daného krajského soudu až na dobu 5 let“.

28. V § 36b odst. 4 písm. d) se text „l)“ nahrazuje textem „j)“ a text „h)“ se nahrazuje textem „g)“.

29. V § 36b odst. 4 písm. e) se slova „i) nebo j)“ nahrazují slovy „g) nebo h)“ a slova „e) nebo f)“ se nahrazují slovy „d) nebo e)“.

30. V § 36b odst. 4 písm. f) se text „k)“ nahrazuje textem „i)“, slova „a) nebo g)“ se nahrazují textem „f)“ a slova „nebo sankci zákazu činnosti do 5 let“ se zrušují.

ČÁST PÁTÁ

Čl. VI

V části osmé čl. XII zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se slovo „osmnáctého“ nahrazuje slovy „dvacátého šestého“.

ČÁST ŠESTÁ

Čl. VII

Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem čtvrtého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení části první čl. I bodů 25 a 34, které nabývají účinnosti prvním dnem čtyřicátého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, s výjimkou části třetí, která nabývá účinnosti dnem 1. listopadu 2019, a s výjimkou části páté, která nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.

Vondráček v. r.

Zeman v. r.

Babiš v. r.