§ 2 zákon o insolvenčních správcích – Vymezení pojmů
Zákon o insolvenčních správcích · 312/2006 Sb. · Insolvence a exekuce
Stručně: Paragraf 2 zákona o insolvenčních správcích definuje, kdo může být insolvenčním správcem, a rozlišuje mezi insolvenčním správcem (fyzická nebo právnická osoba s oprávněním) a hostujícím insolvenčním správcem (osoba z jiného členského státu EU/EHP/Švýcarska s právem dočasně působit v ČR). Insolvenčním správcem může být buď fyzická osoba, nebo specifický typ právnické osoby (veřejná obchodní společnost nebo zahraniční společnost srovnatelnými zárukami ručení). (§ 2 zákona č. 312/2006 Sb., zákon o insolvenčních správcích, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Vymezení pojmů
- Týká se: insolvenční správce, společník
- Judikatura: na § 2 odkazují 4 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 312/2006 Sb.
(1) Insolvenčním správcem je fyzická osoba, která je oprávněna vykonávat činnost insolvenčního správce.
(2) Insolvenčním správcem je rovněž i veřejná obchodní společnost nebo zahraniční obchodní společnost nebo zahraniční sdružení, které poskytuje stejné záruky ručení společníků jako veřejná obchodní společnost, a je založená podle práva členského státu Evropské unie, členských států Dohody o evropském hospodářském prostoru (dále jen „zahraniční společnost“) a která je oprávněna vykonávat činnost insolvenčního správce.
(3) Hostujícím insolvenčním správcem je státní příslušník členského státu Evropské unie, členských států Dohody o evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace (dále jen „členský stát“), který vykonává činnost insolvenčního správce v jiném členském státě a má právo dočasně nebo příležitostně10) vykonávat činnost insolvenčního správce na území České republiky.
(4) Hostujícím insolvenčním správcem se dále rozumí i zahraniční společnost, která poskytuje stejné záruky ručení společníků jako veřejná obchodní společnost a která vykonává činnost insolvenčního správce v jiném členském státě a má právo dočasně nebo příležitostně vykonávat činnost insolvenčního správce na území České republiky.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Insolvenčním správcem může být buď fyzická osoba, nebo specifický typ právnické osoby (veřejná obchodní společnost nebo zahraniční společnost srovnatelnými zárukami ručení).
- Pro výkon činnosti insolvenčního správce je vždy nutné mít příslušné oprávnění.
- Hostující insolvenční správce je definován jako osoba (fyzická nebo právnická), která již vykonává činnost insolvenčního správce v jiném členském státě a má právo dočasně nebo příležitostně působit v České republice.
- Zahraniční společnosti, které chtějí působit jako insolvenční správci v ČR, musí poskytovat stejné záruky ručení společníků jako česká veřejná obchodní společnost.
Na co si dát pozor
- Zákon striktně rozlišuje mezi „insolvenčním správcem“ a „hostujícím insolvenčním správcem“, což má dopad na jejich oprávnění a podmínky výkonu činnosti.
- U právnických osob je kladen důraz na formu a záruky ručení, zejména u zahraničních subjektů.
- Pro výkon činnosti je klíčové mít oprávnění, které vzniká dnem nabytí právní moci povolení, jak naznačuje § 3 odst. 1.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 2
Jak soudy aplikují § 2
Podle ustanovení § 2 zákona č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, insolvenčním správcem je fyzická osoba, která je oprávněna vykonávat činnost insolvenčního správce (odstavec 1).
Podle ustanovení § 2 zákona č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, insolvenčním správcem je fyzická osoba, která je oprávněna vykonávat činnost insolvenčního správce (odstavec 1).
… 1 IZ jednoznačně vede k závěru, že v případě požadavku soudu se insolvenční správce nemůže na přezkumném jednání a schůzi věřitelů nechat zastoupit žádnou osobou, bez ohledu, zda se jedná či nejedná o osobu, které je vydáno povolení vykonávat činnost insolvenčního správce a která je insolvenčním správcem ve smyslu § 2 zákona č. 312/2006 Sb. o insolvenčních správcích, s tím, že k jinému závěru odvolací soud nedošel ani při korekci jazykového výkladu obsahu uvedených ustanovení výkladem teleologickým, tedy při přihlédnutí k jejich smyslu a účelu.
Související
§ 2 Vymezení pojmů (Zákon o puncovnictví a zkoušení drahých )§ 3 VYMEZENÍ NĚKTERÝCH POJMŮ PRO ÚČELY TOHOTO ZÁK (Zákon o ochraně osobních údajů v informa)§ 2 Vymezení pojmů (Nařízení vlády o technických požadavcích)§ 2 VYMEZENÍ NĚKTERÝCH POJMŮ PRO ÚČELY TOHOTO ZÁK (Zákon o ochraně osobních údajů v informa)§ 2 Vymezení pojmů (Vyhláška o veterinárních požadavcích na )