Úplné znění zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), jak vyplývá z pozdějších změn

(1) Úřad může zrušit rozhodnutí o povolení spojení, jestliže zjistí, že spojení povolil na základě podkladů, údajů a informací, za jejichž úplnost, správnost a pravdivost odpovídají účastníci řízení a které se ukázaly zcela nebo zčásti nepravdivé nebo neúplné, nebo povolení bylo dosaženo tím, že účastníci řízení uvedli Úřad v omyl, nebo pokud neplní podmínky, omezení nebo závazky, kterými Úřad podmínil povolení.

(2) Řízení o zrušení rozhodnutí o povolení spojení může Úřad zahájit do 1 roku od zjištění skutečností uvedených v odstavci 1, nejpozději však do 5 let, kdy k těmto skutečnostem došlo.

(1) Působnost Úřadu je upravena zvláštním právním předpisem14). Úřad kromě pravomocí podle jiných ustanovení tohoto zákona

a) vykonává dozor nad tím, zda a jakým způsobem soutěžitelé plní povinnosti vyplývající pro ně z tohoto zákona nebo z rozhodnutí Úřadu vydaných na základě tohoto zákona,

b) zveřejňuje návrhy na povolení spojení soutěžitelů a svá pravomocná rozhodnutí.

(2) V případech, kdy situace na jednotlivých trzích naznačuje, že hospodářská soutěž je narušena, provádí Úřad na takových trzích šetření soutěžních podmínek (dále jen „sektorová šetření“) a navrhuje opatření k jejich zlepšení, zejména vydává zprávy, jejichž obsahem jsou doporučení ke zlepšení soutěžních podmínek.

(3) Při výkonu dozoru podle odstavce 1 písm. a) a provádění sektorových šetření podle odstavce 2 postupuje Úřad přiměřeně podle § 21e, 21f a 21g a může zahájit řízení z moci úřední.

(4) Je-li zjištěno porušení povinností stanovených v § 3 odst. 1, § 11 odst. 1 nebo § 18 odst. 1, může Úřad uložit opatření k nápravě, jejichž účelem je obnovení účinné hospodářské soutěže na trhu, a stanovit přiměřenou lhůtu k jejich splnění. Uložení opatření k nápravě nevylučuje souběžné uložení pokuty podle § 22 odst. 1 písm. b), c) nebo d) a § 22a odst. 1 písm. b), c) nebo d).

(1) Úřad má pravomoc aplikovat články 81 a 82 Smlouvy v jednotlivých případech, pokud by jednání soutěžitelů mohlo mít vliv na obchod mezi členskými státy ve smyslu čl. 81 nebo 82 Smlouvy. Za tímto účelem je oprávněn

a) požadovat zastavení protiprávního jednání,

b) nařizovat předběžná opatření,

c) přijímat závazky,

d) ukládat pokuty.

(2) Úřad může rozhodnutím jednotlivému soutěžiteli výhodu komunitární blokové výjimky odejmout, pokud dohody mají v konkrétním případě dopady neslučitelné s čl. 81 odst. 3 Smlouvy na území České republiky nebo na jeho část, která má všechny charakteristiky odděleného geografického trhu.

(3) Úřad je dále oprávněn

a) požádat Komisi o poskytnutí kopií dokumentů nutných pro posouzení případu,

b) konzultovat s Komisí jakýkoli případ, při němž se používá právo Společenství,

c) vzájemně si poskytovat s Komisí a ostatními soutěžními úřady členských států a užívat jako důkazy jakékoli faktické nebo právní skutečnosti, včetně důvěrných informací,

d) požádat Komisi o zahrnutí do pořadu jednání Poradního výboru pro restriktivní praktiky případ, jímž se zabývá,

e) předkládat soudům vyjádření k otázkám týkajícím se používání článku 81 nebo 82 Smlouvy a požádat příslušný soud o zaslání jakýchkoli dokumentů nutných pro posouzení případu,

f) provádět šetření na základě žádosti soutěžního úřadu jiného členského státu,

g) předkládat svá stanoviska k řízením, která Komise provádí podle Nařízení o fúzích,

h) vydávat rozhodnutí v případech, kdy nařízení Evropských společenství, přijatá v souladu s články 83 až 86 Smlouvy, opravňují Úřad k přijetí rozhodnutí,

i) přijímat opatření k nápravě, jejichž podmínky a podrobnosti určila Komise a kdy zmocnila členský stát k přijetí potřebného opatření k nápravě podle článku 85 odst. 2 Smlouvy.

(4) Úřad je povinen

a) poskytnout Komisi veškeré nezbytné informace, aby mohla provádět úkony svěřené jí Nařízením a Nařízením o fúzích,

b) poskytnout Komisi nezbytnou pomoc v případě neumožnění nebo ztěžování šetření podle Nařízení nebo Nařízení o fúzích soutěžitelem,

c) písemně informovat Komisi a soutěžní úřady ostatních členských států o zahájení řízení na základě článku 81 nebo 82 Smlouvy,

d) nejméně 30 dnů před vydáním rozhodnutí podle odstavce 1 zaslat Komisi shrnutí případu, předpokládaného rozhodnutí a jiných dokumentů nezbytných k posouzení případu; tyto informace mohou být rovněž dány k dispozici soutěžním úřadům ostatních členských států,

e) jmenovat zástupce do Poradního výboru pro restriktivní praktiky a do Poradního výboru pro spojení,

f) provést na žádost Komise šetření, které považují za nezbytné.

(5) Při postupu podle Nařízení o fúzích je Úřad oprávněn

a) vyjádřit se k návrhu na postoupení případu před jeho oznámením14a),

b) požádat Komisi o postoupení případu14b),

c) za podmínek stanovených Nařízením o fúzích14c) požádat Komisi o posouzení případu,

d) rozhodnout o případu postoupeném Komisí14d).

Řízení o povolení spojení a řízení o povolení výjimky ze zákazu uskutečňování spojení se zahajují na základě návrhu; ostatní řízení podle tohoto zákona se zahajují z moci úřední.

(1) V řízení o povolení spojení a v řízení o povolení výjimky ze zákazu uskutečňování spojení jsou účastníkem řízení osoby, které jsou povinny podat návrh na povolení spojení (§ 15 odst. 2).

(2) V ostatních případech jsou účastníky řízení ti, o jejichž právech a povinnostech stanovených tímto zákonem má být v řízení jednáno a rozhodnuto.

(3) V řízení o dohodách narušujících hospodářskou soutěž následkem kumulativního účinku vertikálních dohod uzavřených pro distribuci stejného, srovnatelného nebo zaměnitelného zboží, kdy jednou ze stran těchto dohod je vždy tentýž soutěžitel, který jejich uzavření jiným soutěžitelům navrhuje, může Úřad omezit okruh účastníků řízení jen na tohoto soutěžitele.

(4) Pokud právnická osoba, která je podezřelá z uzavření zakázané dohody, zneužití dominantního postavení nebo nedovoleného uskutečňování spojení, zanikne, vede se řízení podle tohoto zákona s jejími právními nástupci.

Po sdělení výhrad Úřad umožní účastníkům řízení seznámit se s podklady rozhodnutí a stanoví přiměřenou lhůtu, ve které mohou účastníci řízení navrhnout doplnění dokazování; tato lhůta nesmí být kratší než 14 dní. K později uvedeným skutečnostem a důkazům se nepřihlíží; to neplatí, jde-li o skutečnosti nebo důkazy, které účastník nemohl uplatnit dříve.

(1) Z nahlížení do spisu jsou vyloučeny ty jeho části, které obsahují obchodní, bankovní nebo obdobné zákonem chráněné tajemství; spis musí zahrnovat vedle listin obsahujících takové tajemství i listiny, ze kterých bylo toto tajemství odstraněno, případně dostatečně podrobný výpis, který tajemství neobsahuje.

(2) Na žádost Úřadu je osoba, které ochrana obchodního, bankovního nebo jiného obdobného zákonem chráněného tajemství svědčí, povinna vedle listin obsahujících takové tajemství předložit i listiny, ze kterých bylo toto tajemství odstraněno, případně pořídit z takových listin dostatečně podrobný výpis, který tajemství neobsahuje.

(1) Pokud účastníci řízení ve věci zakázaných dohod tvrdí, že se na ně vztahuje výjimka podle § 3 odst. 4 nebo § 4, jsou povinni navrhnout důkazy k prokázání, že podmínky pro použití takové výjimky jsou splněny. Pokud účastníci takové důkazy neoznačí, může Úřad pokládat za prokázané, že tyto podmínky splněny nejsou.

(2) Pokud účastníci řízení navrhnou závazky podle § 7 odst. 2 nebo § 11 odst. 3 anebo § 17 odst. 4, jsou povinni navrhnout důkazy k prokázání, že splnění těchto závazků je dostatečné k obnovení, případně zachování účinné hospodářské soutěže. Pokud účastníci takové důkazy neoznačí, není Úřad povinen dokazovat, že tyto závazky nejsou dostatečné k obnovení, případně zachování účinné hospodářské soutěže.

(3) Pokud jej k tomu Úřad vyzve, je účastník řízení povinen navrhnout důkazy k prokázání plnění závazků podle § 7 odst. 2 nebo § 11 odst. 3 anebo § 17 odst. 4, opatření uložených podle § 18 odst. 5 a opatření k nápravě podle § 20 odst. 4. Pokud účastníci takové důkazy neoznačí, může Úřad pokládat za prokázané, že takové závazky a opatření plněny nebyly.

(1) Soutěžitelé jsou povinni poskytnout Úřadu na jeho písemnou žádost ve lhůtě jím stanovené úplné, správné a pravdivé podklady a informace, včetně obchodních knih, jiných obchodních záznamů nebo jiných záznamů, které mohou mít význam pro objasnění předmětu řízení (dále jen „obchodní záznamy“).

(2) Při vyžádání podkladů a informací, včetně obchodních záznamů, Úřad uvede právní důvod a účel šetření a upozorní na to, že za jejich neposkytnutí nebo neumožnění jejich prověření může Úřad uložit pokutu podle § 22c.

(3) Povinnost bezplatně poskytnout Úřadu na jeho písemnou žádost podklady a informace, které mají k dispozici, mají i orgány veřejné moci; podklady a informace získané orgány veřejné moci, včetně orgánů činných v trestním řízení, mohou být použity jako podklad rozhodnutí Úřadu. V žádosti o poskytnutí informací je Úřad povinen uvést ustanovení zákona, o které svůj požadavek opírá, rozsah údajů, jejichž poskytnutí požaduje, a účel, pro který dané informace požaduje.

(1) Soutěžitelé jsou povinni podrobit se šetření Úřadu na pozemcích a ve všech objektech, místnostech a dopravních prostředcích, které užívají při své činnosti v hospodářské soutěži (dále jen „obchodní prostory“).

(2) V rámci šetření jsou zaměstnanci Úřadu, případně další Úřadem pověřené osoby, oprávněni

a) vstupovat do obchodních prostor soutěžitelů, u kterých šetření probíhá,

b) ověřit, zda se v případě dokumentů a záznamů jedná o obchodní záznamy,

c) nahlížet do obchodních záznamů, které se v obchodních prostorách nacházejí nebo jsou z nich přístupné, bez ohledu na to, v jaké formě jsou uloženy,

d) kopírovat nebo získávat v jakékoli formě kopie nebo výpisy z obchodních záznamů,

e) pečetit obchodní prostory, popřípadě skříně, schránky nebo obchodní záznamy v nich se nacházející na dobu a v rozsahu nezbytném k provedení šetření,

f) požadovat od soutěžitele a osob v pracovněprávním nebo jiném obdobném vztahu k němu, případně osob, které soutěžitel pověřil vykonávat v jeho prospěch určité činnosti, v nezbytném rozsahu součinnost nezbytnou k provedení šetření, jakož i vysvětlení k obchodním záznamům.

(3) Soutěžitel je povinen poskytnout Úřadu při provádění šetření nezbytnou součinnost k výkonu jeho oprávnění podle odstavce 2 a výkon těchto oprávnění strpět.

(4) Za účelem šetření v obchodních prostorách jsou zaměstnanci Úřadu oprávněni zjednat si do těchto prostor přístup, otevřít uzavřené skříně nebo schránky, popřípadě si jiným způsobem zjednat přístup k obchodním záznamům. Každý, v jehož objektu se takové obchodní prostory nalézají, je povinen strpět šetření v těchto prostorách; nesplní-li tuto povinnost, jsou zaměstnanci Úřadu oprávněni zjednat si k nim přístup.

(5) Před zahájením šetření sdělí Úřad soutěžiteli, v jehož obchodních prostorách má šetření na místě proběhnout, právní důvod a účel šetření a poučí ho o jeho právech a povinnostech podle tohoto zákona, včetně možnosti uložení pokuty.

(1) Je-li důvodné podezření, že se obchodní záznamy nacházejí v jiných než obchodních prostorách, včetně bytů fyzických osob, které jsou statutárními orgány soutěžitele nebo jejich členy nebo jsou k soutěžiteli v pracovněprávním nebo obdobném vztahu (dále jen „jiné než obchodní prostory“), může šetření s předchozím souhlasem soudu15) probíhat i v takových prostorách.

(2) Ustanovení o šetření na místě v obchodních prostorách se užijí obdobně, vyjma ustanovení § 21f odst. 2 písm. e).

(1) Pokud Úřad zahájí řízení o porušení článku 81 nebo 82 Smlouvy, postupuje při vedení řízení a provádění šetření podle ustanovení hlavy VI tohoto zákona a při rozhodování podle ustanovení § 7 a § 11 odst. 2 až 5.

(2) Pokud Úřad provádí šetření podle čl. 20 odst. 6, čl. 21 odst. 4, čl. 22 odst. 1 nebo 2 Nařízení anebo čl. 12 odst. 1 nebo čl. 13 odst. 6 Nařízení o fúzích, postupuje podle hlav VI a VII tohoto zákona.

(3) Pokud Úřad zahájil řízení o porušení článku 81 nebo 82 Smlouvy a ve stejné věci zahájí Komise řízení za účelem přijetí rozhodnutí podle hlavy III Nařízení, Úřad řízení zastaví.

(4) Pokud Úřad zahájil řízení o porušení článku 81 nebo 82 Smlouvy a stejnou věcí se již zabývá nebo se začal zabývat soutěžní úřad jiného členského státu, může Úřad řízení zastavit nebo až do rozhodnutí takového soutěžního úřadu přerušit.

(5) Při ukládání pokut a opatření k nápravě v šetřeních nebo řízeních podle odstavců 1 a 2 postupuje Úřad podle § 20 odst. 4 a podle hlavy VII tohoto zákona.

(6) Rozhodne-li Komise o provedení šetření podle čl. 21 Nařízení, podá Komise nebo Úřad u soudu návrh na zahájení řízení ve věcech ochrany hospodářské soutěže15).

(1) Fyzická osoba se jako soutěžitel dopustí přestupku tím, že

a) poruší pečeť umístěnou v průběhu šetření podle § 21f odst. 2 písm. e),

b) uzavře dohodu v rozporu s § 3 odst. 1,

c) v rozporu s § 11 odst. 1 zneužije své dominantní postavení,

d) uskutečňuje spojení v rozporu s § 18 odst. 1,

e) nesplní závazek podle § 7 odst. 2 nebo § 11 odst. 3 anebo nesplní opatření podle § 18 odst. 5, nebo

f) nesplní opatření k nápravě uložené Úřadem podle § 20 odst. 4 nebo jinou povinnost stanovenou rozhodnutím Úřadu.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 300 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. b, c), d), e) nebo f) pokutu do 10 000 000 Kč.

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako soutěžitel dopustí správního deliktu tím, že

a) poruší pečeť umístěnou v průběhu šetření podle § 21f odst. 2 písm. e),

b) uzavře dohodu v rozporu s § 3 odst. 1,

c) v rozporu s § 11 odst. 1 zneužije své dominantní postavení,

d) uskutečňuje spojení v rozporu s § 18 odst. 1,

e) nesplní závazek podle § 7 odst. 2 nebo § 11 odst. 3 anebo nesplní opatření podle § 18 odst. 5, nebo

f) nesplní opatření k nápravě uložené Úřadem podle § 20 odst. 4 nebo jinou povinnost stanovenou rozhodnutím Úřadu.

(2) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. a) se uloží pokuta do 300 000 Kč nebo 1 % z čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené účetní období a za správní delikt podle odstavce 1 písm. b, c), d), e) nebo f) pokuta do 10 000 000 Kč nebo 10 % z čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené účetní období.

(3) Je-li pokuta podle odstavce 2 ukládána sdružení soutěžitelů, může být uložena až do výše 10 % z úhrnu čistých obratů dosažených za poslední ukončené účetní období jeho členy. Každý člen sdružení ručí za zaplacení takto uložené pokuty do výše 10 % ze svého čistého obratu dosaženého za poslední ukončené účetní období.

(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

(3) Odpovědnost za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.

(4) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává Úřad.

(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby16) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

(6) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt přechází na právního nástupce této osoby jen tehdy, pokud právní nástupce nejpozději v okamžiku vzniku právního nástupnictví věděl nebo vzhledem k okolnostem a k svým poměrům mohl vědět, že se právnická osoba před vznikem právního nástupnictví dopustila jednání, které naplnilo znaky správního deliktu.

(7) Má-li zaniklá právnická osoba více právních nástupců, odpovídá za správní delikt každý z nich. Při výměře pokuty se přihlédne též k tomu, v jakém rozsahu přešly na právního nástupce výnosy, užitky a jiné výhody ze spáchaného správního deliktu, a k tomu, pokračuje-li některý z právních nástupců v činnosti, při které byl správní delikt spáchán.

(8) Zanikla-li právnická osoba, která správní delikt spáchala, až po nabytí právní moci rozhodnutí, jímž jí byla za tento správní delikt uložena pokuta, přechází povinnost tuto pokutu zaplatit na právního nástupce zaniklé právnické osoby. Je-li právních nástupců více, odpovídají za zaplacení pokuty společně a nerozdílně.

(1) Soutěžiteli lze uložit pořádkovou pokutu až do výše 300 000 Kč nebo 1 % z čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené účetní období, jestliže nesplní povinnost podle § 21e odst. 1 nebo § 21f odst. 3.

(2) Pořádkovou pokutu lze uložit i opakovaně. Celková výše opakovaně ukládaných pokut nesmí přesáhnout 10 000 000 Kč nebo 10 % z čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené účetní období.

(3) Pořádkovou pokutu lze uložit do 1 roku ode dne, kdy byla povinnost porušena.

zrušen

Osoba v pracovněprávním nebo jiném vztahu k Úřadu, na jehož základě vykonává pro Úřad činnost, při níž se dozví skutečnost tvořící předmět obchodního tajemství nebo důvěrnou informaci, je povinna o nich zachovat mlčenlivost, a to i po skončení tohoto vztahu.

HLAVA IX

zrušena

zrušen

Není-li tímto zákonem stanoveno jinak, postupuje se v řízení u Úřadu podle správního řádu s výjimkou ustanovení o řešení rozporů mezi správním orgánem, který vede řízení, a správními orgány, které jsou dotčenými orgány, týkajících se řešení otázky, která je předmětem rozhodování18), ustanovení o tom, komu lze uložit pořádkovou pokutu a do jaké výše ji lze uložit18a), ustanovení o zákazu změny napadeného rozhodnutí v neprospěch odvolatele18b), ustanovení o lhůtách pro vydání rozhodnutí18c), dále z ustanovení o zvláštnostech řízení o rozkladu ustanovení o složení rozkladové komise a o možném způsobu ukončení řízení rozkladu18d), a dále ustanovení o účastnících řízení18e) a ustanovení o postupu při pochybnostech, zda je někdo účastníkem řízení18f); ustanovení správního řádu o účastnících řízení podle zvláštního zákona18g) se však použijí.

(1) Úřad stanoví vyhláškou obsah a formu návrhu na povolení spojení podle § 15 odst. 3 a § 16a odst. 1.

(2) Úřad může vyhláškou podle § 4 odst. 2 povolit blokovou výjimku ze zákazu dohod podle § 3 odst. 1.

(1) Výjimky udělené Úřadem podle dosavadní právní úpravy se považují za výjimky vydané podle tohoto zákona.

(2) Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních předpisů.

Zrušují se:

1. Zákon č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže.

2. Zákon č. 495/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2001.

***

1. Zákon č. 340/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (2. června 2004).

2. Zákon č. 484/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 340/2004 Sb., zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (7. září 2004).

3. Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), nabyl účinnosti prvním dnem druhého měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení (1. května 2005).

4. Zákon č. 361/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem 1. října 2005, s výjimkou ustanovení části první čl. I bodu 49, pokud jde o § 25a, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2006.

5. Zákon č. 71/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení (1. května 2007).

6. Zákon č. 296/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé zákony v souvislosti s jeho přijetím, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2008.

7. Zákon č. 155/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti prvním dnem třetího měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení (1. září 2009).

Předseda vlády:

Ing. Fischer, CSc. v. r.

1) Čl. 211 a násl. Smlouvy o založení Evropského společenství.

1a) Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy.

1b) Nařízení Rady (ES) č. 139/2004 o kontrole spojování podniků.

1c) Například zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), § 23 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 442/2000 Sb., § 9 zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů.

2) § 44 a násl. obchodního zákoníku, ve znění zákona č. 370/2000 Sb.

4) § 39 občanského zákoníku, ve znění zákona č. 509/1991 Sb.

5) Čl. 36 Smlouvy ES, Nařízení Rady (ES) č. 1184/2006 o použití určitých pravidel hospodářské soutěže na produkci zemědělských produktů a obchod s nimi (kodifikované znění).

7) § 5 obchodního zákoníku, ve znění zákona č. 370/2000 Sb.

7a) § 7 obchodního zákoníku, ve znění zákona č. 370/2000 Sb.

8) § 70 a násl. obchodního zákoníku, ve znění zákona č. 370/2000 Sb.

9) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.

10) § 20 odst. 2 písm. a) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

11) § 1 odst. 1 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.

12) § 2 písm. a) zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví).

13) Čl. 22 odst. 1 Nařízení Rady (ES) č. 139/2004.

14) Zákon č. 273/1996 Sb., o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, ve znění zákona č. 187/1999 Sb.

14a) Čl. 4 odst. 4 a 5 Nařízení Rady (ES) č. 139/2004.

14b) Čl. 9 odst. 2 Nařízení Rady (ES) č. 139/2004.

14c) Čl. 22 odst. 1 Nařízení Rady (ES) č. 139/2004.

14d) Čl. 9 odst. 3 Nařízení Rady (ES) č. 139/2004.

15) § 200h zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.

16) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku, ve znění zákona č. 85/2004 Sb.

18) § 136 odst. 6 správního řádu.

18a) § 62 odst. 1 a 2 správního řádu.

18b) § 90 odst. 3 správního řádu.

18c) § 71 správního řádu.

18d) § 152 odst. 3 a 5 správního řádu.

18e) § 27 odst. 1 a 2 správního řádu.

18f) § 28 správního řádu.

18g) § 27 odst. 3 správního řádu.