Úplné znění zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), jak vyplývá z pozdějších změn

(1) Bezpečný a spolehlivý provoz plynárenské soustavy zajišťují dispečinky plynárenských podnikatelů.

(2) Dispečinky plynárenských podnikatelů jsou povinny vzájemně spolupracovat a poskytovat si nezbytné údaje pro dispečerské řízení.

(3) Při stavech nouze na celém území státu a činnostech bezprostředně zamezujících jejich vzniku jsou pokyny dispečinku provozovatele přepravní soustavy nadřazeny pokynům dispečinků provozovatelů distribučních soustav a provozovatelů podzemních zásobníků a dispečinků výrobců plynu. Pokyny dispečinku provozovatele místně příslušné distribuční soustavy, ke které je připojeno více než 90 000 zákazníků, jsou nadřazeny pokynům dispečinku provozovatelů distribučních soustav, pokynům dispečinku provozovatelů podzemních zásobníků plynu a pokynům dispečinku výrobců plynu na tuto soustavu připojených.

(1) Zákazníkovi je možné dodávat plyn přímo z přepravní soustavy nebo výrobny plynu nebo z plynárenského zařízení mimo plynárenskou soustavu České republiky, a to přímým plynovodem.

(2) Zákazník je oprávněn zřizovat přímé plynovody pouze tehdy, pokud mu byl odmítnut přístup k distribuční soustavě nebo přepravní soustavě.

(3) Provozovatel přímého plynovodu je povinen

a) umožnit provozovateli přepravní soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy instalovat měřicí zařízení a uhradit náklady na tuto instalaci,

b) řídit se pokyny příslušných technických plynárenských dispečinků,

c) zajistit provoz, údržbu a opravy přímého plynovodu tak, aby se nestal příčinou ohrožení života, zdraví či majetku osob.

(1) Plynovodní přípojka musí být zřízena a provozována v souladu se smlouvou o připojení a s Pravidly provozu.

(2) Náklady na zřízení plynovodní přípojky hradí ten, v jehož prospěch byla zřízena. Vlastníkem přípojky je ten, kdo uhradil náklady na její zřízení.

(3) Vlastník plynovodní přípojky je povinen zajistit její provoz, údržbu a opravy tak, aby se nestala příčinou ohrožení života, zdraví či majetku osob.

(4) Provozovatel příslušné distribuční soustavy je povinen za úplatu plynovodní přípojku provozovat, udržovat a opravovat, pokud jej o to její vlastník písemně požádá.

(1) Výstavba vybraných plynových zařízení je možná pouze na základě státní autorizace (dále jen „autorizace“), o jejímž udělení rozhoduje ministerstvo. Na přeložku vybraného plynového zařízení nebo při jeho stavební úpravě, při které nedochází ke změně technických parametrů, se autorizace nevyžaduje.

(2) Vybranými plynovými zařízeními jsou

a) přímé plynovody,

b) podzemní zásobníky plynu,

c) plynovody spojující plynárenskou soustavu se zahraničními plynárenskými soustavami,

d) plynovody o tlakové úrovni vyšší než 0,4 MPa,

e) zásobníky zkapalněného zemního plynu o obsahu větším než 10 m3.

(3) Autorizace je nepřenosná na jinou právnickou či fyzickou osobu a uděluje se na dobu uvedenou v žádosti, maximálně však na 5 let ode dne udělení s možností jejího prodloužení na základě žádosti držitele. Žádost o prodloužení platnosti autorizace je nutné podat nejméně 6 měsíců před skončením její platnosti.

(4) Na udělení autorizace na výstavbu vybraných plynových zařízení není právní nárok. Při udělování autorizace se posuzuje zejména efektivnost a hospodárnost dostupných energetických zdrojů11).

(5) Ministerstvo je ve věcech udělování autorizace účastníkem územního řízení a dotčeným orgánem ve stavebním řízení podle zvláštního právního předpisu7).

(6) Písemná žádost o udělení autorizace, kterou předkládá ministerstvu žadatel o udělení autorizace, musí obsahovat

a) obchodní firmu nebo název právnické osoby, její sídlo, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a údaje o jejím statutárním orgánu, u fyzické osoby jméno a příjmení nebo obchodní firmu, rodné číslo a identifikační číslo, pokud byla přidělena, nebo datum narození, a bydliště,

b) požadovanou dobu platnosti autorizace,

c) požadovanou charakteristiku vybraného plynového zařízení,

d) předpokládané umístění vybraného plynového zařízení,

e) stanovisko Ministerstva životního prostředí, že vybrané plynové zařízení odpovídá, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis, předpisům na ochranu životního prostředí8),

f) stanovisko příslušného provozovatele přepravní soustavy nebo distribuční soustavy, že jsou dohodnuty podmínky připojení k této soustavě,

g) prokázání odmítnutí přístupu do přepravní soustavy nebo distribuční soustavy v případě výstavby přímého plynovodu,

h) doklady prokazující finanční předpoklady k výstavbě vybraného plynového zařízení.

(7) Finančními předpoklady je schopnost fyzické či právnické osoby žádající o udělení autorizace zabezpečit řádné zahájení a dokončení výstavby vybraného plynového zařízení a schopnost zabezpečit plnění z toho plynoucích závazků.

(8) Finanční předpoklady se prokazují zejména obchodním majetkem a objemem dostupných finančních prostředků, účetní závěrkou ověřenou auditorem včetně její přílohy v plném rozsahu v případě, že fyzická nebo právnická osoba v předchozím účetním období vykonávala podnikatelskou činnost.

(9) Držitel autorizace je povinen bezodkladně písemně oznámit ministerstvu veškeré změny údajů uvedených v rozhodnutí o udělení autorizace či jiné závažné údaje vztahující se k autorizaci.

(10) Rozhodnutí o udělení autorizace musí mít formu správního rozhodnutí a musí obsahovat zejména

a) obchodní firmu nebo název právnické osoby, její sídlo, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a údaje o jejím statutárním orgánu, u fyzické osoby jméno a příjmení nebo obchodní firmu, rodné číslo a identifikační číslo, pokud byla přidělena, nebo datum narození, a bydliště,

b) dobu platnosti autorizace,

c) dobu výstavby a předpokládaný termín zahájení provozu,

d) základní údaje o vybraném plynovém zařízení,

e) umístění vybraného plynového zařízení.

(11) Ministerstvo vede evidenci udělených autorizací. Pokud bude udělena autorizace na výstavbu vybraného plynového zařízení žadateli, který žádal o dočasné vyjmutí, je povinno ministerstvo oznámit své rozhodnutí včetně potřebných informací vztahujících se k žádosti Komisi. Požádá-li Komise do 3 měsíců ode dne doručení rozhodnutí o udělení autorizace o jeho zrušení, ministerstvo takovéto rozhodnutí o vydání autorizace zruší. Při zrušení dbá na to, aby práva nabytá v dobré víře, byla co nejméně dotčena.

(12) Autorizace zaniká

a) uplynutím doby, na kterou byla udělena, pokud nedošlo na základě žádosti držitele autorizace k jejímu prodloužení,

b) u fyzických osob smrtí nebo prohlášením za mrtvého držitele autorizace,

c) prohlášením konkurzu na držitele autorizace nebo zamítnutím návrhu na prohlášení konkurzu na držitele autorizace pro nedostatek majetku,

d) zánikem právnické osoby, která je držitelem autorizace,

e) na základě žádosti držitele autorizace o zrušení udělené autorizace,

f) rozhodnutím ministerstva o odnětí autorizace pro závažné neplnění podmínek pro udělení této autorizace včetně vstupu držitele autorizace do likvidace.

(1) V případě výstavby části přepravní soustavy, která má sloužit výhradně k propojení přepravní soustavy se zahraniční přepravní soustavou nebo propojení zahraničních přepravních soustav mezi sebou (dále jen „propojovací plynovod“), výstavby podzemního zásobníku plynu nebo v případě podstatného zvýšení přepravní nebo skladovací kapacity již provozovaného propojovacího plynovodu nebo podzemního zásobníku plynu může Energetický regulační úřad rozhodnout o dočasném omezení povinnosti umožnění připojení k takovému zařízení, umožnění přístupu k soustavě za regulované ceny nebo omezení povinnosti přístupu do podzemního zásobníku plynu za podmínek stanovených tímto zákonem (dále jen „dočasné omezení“).

(2) Žadatel o dočasné omezení musí prokázat, že

a) výstavba propojovacího plynovodu nebo podzemního zásobníku plynu nebo podstatné zvýšení jejich kapacit povede ke zlepšení hospodářské soutěže v oblasti plynárenství a k podstatnému zvýšení bezpečnosti a spolehlivosti dodávek plynu,

b) existuje důvodná obava, že by bez dočasného omezení nemohlo být v přiměřeném časovém období dosaženo návratnosti investice,

c) vlastníkem propojovacího plynovodu nebo podzemního zásobníku plynu bude fyzická nebo právnická osoba, která není zároveň provozovatelem některé z propojovaných soustav nebo provozovatelem soustavy, do které má být podzemní zásobník plynu připojen,

d) užívání propojovacího plynovodu nebo podzemního zásobníku plynu bude za úhradu,

e) dočasným omezením nedojde k ohrožení nebo omezení hospodářské soutěže v oblasti plynárenství nebo řádnému fungování a rozvoji vnitřního trhu s plynem Evropských společenství, a rovněž nedojde k ohrožení bezpečnosti a spolehlivosti provozování soustavy nebo soustav, ke kterým má být propojovací plynovod nebo podzemní zásobník plynu připojen.

(3) Energetický regulační úřad rozhodne o dočasném omezení na základě posouzení splnění předpokladů podle odstavce 2, posouzení potřeby výstavby propojovacího plynovodu nebo podzemního zásobníku plynu pro rozvoj plynárenské soustavy, a v případě propojovacích plynovodů rovněž na základě výsledků projednání žádosti o dočasné omezení s věcně příslušnými orgány členských států, k jejichž přepravní soustavě má být propojovací plynovod připojen nebo jejichž přepravní soustavy má propojovací plynovod propojit. Před vydáním rozhodnutí projedná Energetický regulační úřad návrh rozhodnutí s Ministerstvem průmyslu a obchodu; podmínkou pro vydání rozhodnutí, kterým Energetický regulační úřad žádosti o dočasné omezení vyhoví, je souhlasné stanovisko Ministerstva průmyslu a obchodu.

(4) Na dočasné omezení není právní nárok.

(5) Energetický regulační úřad v rozhodnutí o dočasném omezení stanoví délku dočasného omezení a v případě propojovacího plynovodu rovněž podmínky přístupu k propojovacímu plynovodu. Pokud Energetický regulační úřad rozhodne o dočasném omezení, je povinen neprodleně předat Komisi stejnopis rozhodnutí včetně shrnutí případu. Rozhodne-li Komise ve stanovené lhůtě, že má být rozhodnutí o dočasném omezení zrušeno nebo změněno, Energetický regulační úřad provede nové řízení a vydá nové rozhodnutí ve věci; přitom je vázán právním názorem Komise.

(1) Plynárenská zařízení jsou chráněna ochrannými pásmy k zajištění jejich bezpečného a spolehlivého provozu. Ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí o umístění stavby nebo územního souhlasu s umístěním stavby, pokud není podle stavebního zákona vyžadován ani jeden z těchto dokladů, potom dnem uvedení plynárenského zařízení do provozu.

(2) Ochranným pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí souvislý prostor v bezprostřední blízkosti plynárenského zařízení, který činí

a) u nízkotlakých a středotlakých plynovodů a plynovodních přípojek, jimiž se rozvádí plyn v zastavěném území obce 1 m na obě strany od půdorysu,

b) u ostatních plynovodů a plynovodních přípojek 4 m na obě strany od půdorysu,

c) u technologických objektů 4 m od půdorysu.

(3) V ochranném pásmu je zakázáno provádět činnosti, které by mohly ohrozit plynárenská zařízení, jejich spolehlivost a bezpečnost provozu. Při provádění veškerých činností v ochranném pásmu i mimo ně nesmí dojít k poškození plynárenského zařízení.

(4) Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde-li k ohrožení života, zdraví, bezpečnosti nebo majetku osob, fyzická či právnická osoba provozující příslušnou plynárenskou soustavu nebo přímý plynovod, těžební plynovod či plynovodní přípojku

a) stanoví písemně podmínky pro realizaci veřejně prospěšné stavby, pokud stavebník prokáže nezbytnost jejího umístění v ochranném pásmu,

b) udělí písemný souhlas se stavební činností, umísťováním staveb, neuvedených v písmenu a), zemními pracemi, zřizováním skládek a uskladňováním materiálu v ochranném pásmu; souhlas musí obsahovat podmínky, za kterých byl udělen.

(5) V lesních průsecích udržuje provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na vlastní náklad volný pruh pozemků o šířce 2 m na obě strany od osy plynovodu; vlastníci či uživatelé dotčených nemovitostí jsou povinni jim tuto činnost umožnit.

(6) Vysazování trvalých porostů kořenících do větší hloubky než 20 cm nad povrch plynovodu ve volném pruhu pozemků o šířce 2 m na obě strany od osy plynovodu nebo přípojky lze pouze na základě souhlasu provozovatele přepravní soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přípojky.

(1) Bezpečnostní pásma jsou určena k zamezení nebo zmírnění účinků případných havárií plynových zařízení a k ochraně života, zdraví, bezpečnosti a majetku osob. Bezpečnostní pásmo vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí o umístění stavby, nebo dnem vydání územního souhlasu s umístěním stavby, pokud není podle stavebního zákona vyžadován ani jeden z těchto dokladů, potom dnem uvedení plynového zařízení do provozu.

(2) Bezpečnostním pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od půdorysu plynového zařízení měřeno kolmo na jeho obrys.

(3) Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde-li k ohrožení života, zdraví, bezpečnosti nebo majetku osob, lze v bezpečnostním pásmu

a) realizovat veřejně prospěšnou stavbu, pokud stavebník prokáže nezbytnost jejího umístění v bezpečnostním pásmu, jen na základě podmínek stanovených fyzickou nebo právnickou osobou, která odpovídá za provoz příslušného plynového zařízení,

b) umístit stavbu, neuvedenou v písmenu a), pouze po předchozím písemném souhlasu fyzické nebo právnické osoby, která odpovídá za provoz příslušného plynového zařízení.

(4) Rozsah bezpečnostních pásem je uveden v příloze tohoto zákona.

(1) Přeložkou plynárenských zařízení se pro účely tohoto zákona rozumí dílčí změna trasy plynovodu nebo přípojky či přemístění plynárenského zařízení nebo některých jeho prvků.

(2) Přeložky zajišťuje vlastník plynárenského zařízení na náklady toho, kdo potřebu přeložky vyvolal, pokud se smluvně nedohodnou jinak. Vlastník plynárenského zařízení je povinen seznámit toho, kdo potřebu přeložky vyvolal, se způsobem provedení přeložky a náklady na její provedení. Náklady na provedení přeložky mohou zahrnovat pouze nezbytně nutné náklady.

(3) Vlastnictví plynárenského zařízení se po provedení přeložky nemění.

(1) Odběr plynu je měřen měřicím zařízením.

(2) Provozovatel přepravní soustavy a provozovatelé distribučních soustav jsou povinni vybavit všechny zákazníky, jejichž odběrné plynové zařízení je připojeno na jimi provozovanou soustavu, měřicím zařízením.

(3) Provozovatel přepravní soustavy a provozovatelé distribučních soustav jsou povinni vybavit všechny zákazníky, jejichž odběrné plynové zařízení je připojeno na jimi provozovanou soustavu a jejichž odběr plynu na příslušném odběrném místě byl v předcházejícím kalendářním roce vyšší než 15 mil. m3, průběhovým měřením s dálkovým přenosem dat.

(4) Provozovatel přepravní soustavy a provozovatelé distribučních soustav jsou povinni vybavit všechny zákazníky, jejichž odběrné plynové zařízení je připojeno na jimi provozovanou soustavu a jejichž odběr plynu na příslušném odběrném místě byl v předcházejícím kalendářním roce vyšší než 400 tis. m3, průběhovým měřením.

(5) Způsob měření a typ měřicího zařízení určuje provozovatel přepravní nebo distribuční soustavy.

(6) Výrobci plynu, zákazníci, provozovatelé podzemních zásobníků plynu a provozovatelé distribučních soustav jsou povinni na svůj náklad upravit odběrné nebo předávací místo pro instalaci měřicího zařízení po předchozím projednání s provozovatelem přepravní soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy, ke které jsou připojeni.

(7) Jakýkoliv zásah do měřicího zařízení bez souhlasu provozovatele přepravní soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy, ke které je měřicí zařízení připojeno, se zakazuje.

(8) Výrobci plynu, zákazníci a provozovatelé podzemních zásobníků plynu jsou povinni umožnit provozovateli přepravní soustavy a provozovateli distribuční soustavy přístup k měřicímu zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení.

(9) Provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy má právo jednotlivé části měřicího zařízení zajistit proti neoprávněné manipulaci. Zjistí-li zákazník porušení měřicího zařízení nebo jeho zajištění, je povinen neprodleně to oznámit provozovateli přepravní soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy.

(10) Provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na náklad výrobce plynu, zákazníka nebo provozovatele podzemního zásobníku plynu zajišťuje instalaci vlastního měřicího zařízení, na svůj náklad jej udržuje a pravidelně ověřuje správnost měření.

(11) Má-li výrobce plynu, zákazník či provozovatel podzemního zásobníku plynu pochybnosti o správnosti údajů měření nebo zjistí závadu na měřicím zařízení, má právo nechat jej přezkoušet. Provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy je povinen na základě písemné žádosti výrobce plynu, zákazníka či provozovatele podzemního zásobníku plynu do 15 dnů od jejího doručení vyměnit měřicí zařízení nebo zajistit ověření správnosti měření.

(12) Je-li na měřicím zařízení zjištěna závada, hradí náklady spojené s jeho přezkoušením a ověřením správnosti měření provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy. Není-li závada zjištěna, hradí tyto náklady výrobce plynu, zákazník či provozovatel podzemního zásobníku plynu.

(13) Na odběrném plynovém zařízení před měřicím zařízením nesmí být prováděny žádné zásahy bez předchozího písemného souhlasu provozovatele přepravní nebo distribuční soustavy.

(14) U zákazníků, jejichž roční odběr plynu na jednom odběrném místě nepřesáhne 400 tis. m3, je časový průběh měření, pokud nemají instalováno průběhové měření, nahrazen typovým diagramem dodávek.

(1) Smlouvou o dodávce plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat účastníkovi trhu s plynem plyn vymezený množstvím a časovým průběhem a účastník trhu s plynem se zavazuje zaplatit za něj cenu. Součástí smlouvy o dodávce plynu musí být ujednání o odpovědnosti za odchylku. Smlouva o dodávce plynu se zákazníkem musí dále obsahovat

a) výčet odběrných míst,

b) způsob úhrady plateb za dodávku plynu,

c) délku výpovědní doby, ne delší než 3 měsíce, jedná-li se o smlouvu na dobu neurčitou, se zákazníkem, jehož roční odběr plynu v jednom odběrném místě nepřesahuje 400 tis. m3,

d) oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek,

e) způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek,

f) dobu trvání smlouvy.

(2) Smlouvou o sdružených službách dodávky plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet alespoň jednu ze služeb přepravy plynu, distribuce plynu nebo uskladnění plynu a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za přepravu plynu nebo distribuci plynu cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací. Uzavřením smlouvy o sdružených službách dodávky plynu dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku na výrobce plynu nebo obchodníka s plynem. Smlouva o sdružených službách dodávek plynu musí dále obsahovat obdobné podstatné náležitosti jako smlouva o dodávce plynu se zákazníkem.

(3) Smlouvou o připojení se zavazuje výrobce plynu, provozovatel přepravní soustavy nebo distribuční soustavy nebo podzemního zásobníku plynu připojit k jím provozovanému těžebnímu plynovodu, přepravní nebo distribuční soustavě nebo podzemnímu zásobníku plynu zařízení žadatele pro výrobu, distribuci plynu, podzemní uskladnění plynu nebo odběr plynu a zajistit požadovanou kapacitu a žadatel se zavazuje uhradit podíl na oprávněných nákladech na připojení. Smlouva o připojení musí dále obsahovat technické podmínky připojení zařízení, typ měření a jeho umístění a termín a místo připojení zařízení.

(4) Smlouvou o dopravě plynu těžebním plynovodem se zavazuje výrobce plynu dopravit pro jiného výrobce plynu, obchodníka s plynem nebo zákazníka sjednané množství plynu a výrobce plynu, obchodník s plynem nebo zákazník se zavazuje zaplatit dohodnutou cenu. Smlouva o dopravě plynu těžebním plynovodem musí dále obsahovat dobu trvání smlouvy, velikost kapacity, výčet předávacích míst, způsobu měření dopravovaného plynu a způsobu úhrady plateb za dopravu plynu.

(5) Smlouvou o přepravě plynu se zavazuje provozovatel přepravní soustavy dopravit pro účastníka trhu s plynem nebo zahraniční fyzickou nebo právnickou osobu sjednané množství plynu a tento účastník trhu s plynem nebo zahraniční fyzická nebo právnická osoba se zavazuje zaplatit za přepravu plynu regulovanou cenu za přepravu a související služby nebo cenu stanovenou na základě schváleného tržního způsobu stanovení ceny za mezinárodní přepravu plynu. Smlouva o přepravě plynu zákazníkům na území České republiky musí dále obsahovat ujednání o závaznosti Řádu provozovatele přepravní soustavy, dobu trvání smlouvy, určení vstupních a výstupních bodů přepravní soustavy, velikost přepravní kapacity, termín zahájení přepravy plynu a způsob měření plynu. Smlouva o přepravě plynu se zákazníkem musí dále obsahovat

a) výčet odběrných míst,

b) způsob úhrady plateb za přepravu plynu,

c) oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany provozovatele přepravní soustavy nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek,

d) způsob vyrozumění zákazníka o změně smluvních podmínek.

(6) Smlouvou o distribuci plynu se zavazuje provozovatel distribuční soustavy zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet přepravu plynu nebo v případě provozovatele distribuční soustavy nepřipojené přímo na přepravní soustavu distribuci plynu z distribuční soustavy připojené k přepravní soustavě, rezervovat distribuční kapacitu a dopravit pro účastníka trhu s plynem sjednané množství plynu a účastník trhu s plynem se zavazuje zaplatit cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací za distribuci plynu, přepravu plynu a související služby. Smlouva o distribuci plynu musí obsahovat ujednání o závaznosti Řádu provozovatele distribuční soustavy, dobu trvání smlouvy, termín zahájení distribuce plynu, velikost rezervované kapacity, výčet předávacích míst, způsob měření distribuce plynu a jejího průběhu. Smlouva o distribuci plynu se zákazníkem musí dále obsahovat

a) výčet odběrných míst,

b) způsob úhrady plateb za distribuci plynu,

c) oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany provozovatele distribuční soustavy nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek,

d) způsob vyrozumění zákazníka o změně smluvních podmínek.

(7) Smlouvou o uskladňování plynu se zavazuje provozovatel podzemního zásobníku plynu uskladnit pro účastníka trhu s plynem nebo zahraniční fyzickou či právnickou osobu dohodnuté množství plynu a účastník trhu s plynem nebo zahraniční fyzická či právnická osoba se zavazuje zaplatit za uskladnění dohodnutou cenu. Smlouva o uskladňování plynu musí obsahovat ujednání o závaznosti Řádu provozovatele podzemního zásobníku plynu, době trvání smlouvy, velikosti skladovací kapacity, provozní objem, denní vtláčecí výkon a těžební výkon. Smlouva o uskladňování plynu se zákazníkem musí dále obsahovat

a) způsob úhrady plateb za uskladnění plynu,

b) oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany provozovatele podzemního zásobníku plynu nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek,

c) způsob vyrozumění zákazníka o změně smluvních podmínek.

(8) Smlouvou o zúčtování odchylek se operátor trhu zavazuje vyhodnocovat, zúčtovávat a vypořádávat odchylky subjektu zúčtování a subjekt zúčtování se zavazuje platit cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací. Uzavřením smlouvy o zúčtování odchylek se fyzická nebo právnická osoba stává subjektem zúčtování. Smlouva o zúčtování odchylek musí obsahovat ujednání o závaznosti obchodních podmínek operátora trhu a dobu trvání smlouvy.

(9) Pokud smlouva uzavřená podle odstavců 1, 2 a 4 až 7 neobsahuje některou ze stanovených náležitostí, považuje se za platnou, pokud se zákazník nedovolá její neplatnosti.

(1) Stavem nouze je stav, který vznikl v plynárenské soustavě v důsledku

a) živelních událostí,

b) opatření státních orgánů za nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu10),

c) havárií na zařízeních pro výrobu, přepravu, distribuci a uskladňování plynu,

d) nevyrovnané bilance plynárenské soustavy nebo její části,

e) teroristického činu,

f) je-li ohrožena fyzická bezpečnost nebo ochrana osob,

a způsobuje významný a náhlý nedostatek plynu nebo ohrožení celistvosti plynárenské soustavy, její bezpečnosti a spolehlivosti provozu na celém území státu, vymezeném území nebo jeho části.

(2) Předcházení stavu nouze je soubor činností prováděných v situaci, kdy existuje reálné riziko vzniku stavu nouze.

(3) Pro celé území státu provozovatel přepravní soustavy

a) vyhlašuje přesný čas vzniku či ukončení stavu nouze v hromadných sdělovacích prostředcích a prostřednictvím prostředků dispečerského řízení a neprodleně oznamuje ministerstvu, Energetickému regulačnímu úřadu, Ministerstvu vnitra, krajským úřadům a Magistrátu hlavního města Prahy,

b) oznamuje předcházení stavu nouze, a to bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 1 hodiny po zahájení činností podle odstavce 2 a neprodleně oznamuje ministerstvu, Energetickému regulačnímu úřadu, Ministerstvu vnitra, krajským úřadům a Magistrátu hlavního města Prahy,

c) řídí činnosti při předcházení stavu nouze a při stavu nouze.

(4) Pro vymezené území nebo jeho část provozovatel distribuční soustavy

a) vyhlašuje přesný čas vzniku či ukončení stavu nouze v hromadných sdělovacích prostředcích a prostřednictvím prostředků dispečerského řízení a neprodleně oznamuje ministerstvu, Energetickému regulačnímu úřadu, Ministerstvu vnitra, krajským úřadům a Magistrátu hlavního města Prahy,

b) oznamuje předcházení stavu nouze, nejpozději do 1 hodiny po zahájení činností podle odstavce 2 a neprodleně oznamuje ministerstvu, Energetickému regulačnímu úřadu, Ministerstvu vnitra, krajským úřadům a Magistrátu hlavního města Prahy,

c) řídí činnosti při předcházení stavu nouze a při stavu nouze.

(5) Při stavu nouze a při předcházení stavu nouze jsou všichni účastníci trhu s plynem povinni podřídit se omezení spotřeby plynu nebo změně dodávky plynu.

(6) Při stavu nouze a při předcházení stavu nouze je právo na náhradu škody a ušlého zisku vyloučeno.

(7) Dojde-li v důsledku stavu nouze k nevyrovnané bilanci, zejména při rozsáhlých haváriích zařízení pro jeho výrobu, přepravu, distribuci a uskladnění, jsou plynárenští podnikatelé, jejichž technické podmínky to umožňují, povinni podílet se na odstranění havárií a obnovení dodávek, a to bez ohledu na smlouvy uzavřené mezi účastníky trhu s plynem.

(8) Plynárenští podnikatelé jsou povinni bezprostředně po vzniku havárie či vyhlášení stavu nouze zahájit likvidaci následků v souladu s havarijními plány.

(9) Odstranění havárií a obnovení dodávek plynu v případě stavu nouze vyhlášeném pro celé území státu koordinuje provozovatel přepravní soustavy a v případě vyhlášení stavu nouze pro část území státu provozovatel distribuční soustavy.

(1) Obchodník s plynem nebo výrobce plynu dodávající plyn zákazníkům, jejichž spotřeba plynu za posledních 12 měsíců byla nižší než 400 tis. m3, je povinen pro tyto zákazníky zajistit bezpečnostní standard požadované dodávky plynu.

(2) Bezpečnostním standardem dodávky plynu se rozumí zajištění bezpečné a spolehlivé dodávky plynu pro následující situace:

a) pro částečné přerušení dodávky plynu po dobu trvající 8 týdnů a v rozsahu 20 % z celkového denního objemu všech dovozních kontraktů určených pro zajištění dodávek zákazníkům obchodníka na území České republiky nebo pro zajištění spotřeby zákazníka, který si obstarává plyn sám, v zimním období,

b) pro spotřebu plynu v 5 po sobě následujících kalendářních dnech, v nichž průměrná denní teplota zůstane nižší než -14 °C,

c) pro pokrytí poptávky po plynu vyvolané vývojem venkovních teplot v průběhu nejchladnějšího období od 1. října do 31. března, které se vyskytlo v posledních 20 letech předcházejících danému roku.

(3) Bezpečnostní standard dodávky plynu se zajišťuje zejména

a) využitím podzemních zásobníků plynu,

b) diverzifikací zdrojů dodávek plynu,

c) prostřednictvím dlouhodobých smluv na dodávky plynu,

d) prostřednictvím smluv, podle kterých lze přerušit dodávku plynu,

e) využíváním alternativních paliv.

(4) Obchodník s plynem nebo výrobce plynu, na kterého se vztahuje povinnost zajistit bezpečnostní standard dodávky plynu podle odstavce 1, předkládá údaje o rozsahu bezpečnostního standardu a o způsobu jeho zajištění vždy k prvému dni každého měsíce operátorovi trhu.

(1) Neoprávněným odběrem plynu je

a) odběr bez uzavřené smlouvy, jejímž předmětem je dodávka plynu,

b) odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem plynu, které nejsou splněny ani po předchozím upozornění,

c) odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán,

d) připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřený plyn,

e) odběr měřený měřicím zařízením,

1. které nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě plynárenského podnikatele nebo obchodníka s plynem, v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily,

2. které nebylo připojeno plynárenským podnikatelem nebo jehož připojení jím nebylo schváleno,

3. na kterém bylo porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci a měřicí zařízení vykazuje chybu spotřeby ve prospěch zákazníka nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení,

f) odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém plynovodu či na zařízení distribuční soustavy, zařízení přepravní soustavy, zařízení pro výrobu nebo těžbu plynu či zařízení pro uskladňování plynu,

g) odběr plynu, kdy zákazník opakovaně bez vážného důvodu neumožnil přístup k měřicímu zařízení nebo neměřeným částem odběrného plynového zařízení, přestože byl k umožnění přístupu za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení alespoň 15 dnů předem písemně nebo jiným prokazatelným způsobem vyzván.

(2) Neoprávněnou přepravou plynu je

a) přeprava bez uzavřené smlouvy na přepravu plynu nebo v rozporu s uzavřenou smlouvou na přepravu plynu,

b) přeprava při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností,

c) přeprava plynu uskutečňovaná v rozporu s podmínkami obsaženými v Řádu provozovatele přepravní soustavy.

(3) Neoprávněnou distribucí plynu je

a) distribuce bez uzavřené smlouvy na distribuci plynu nebo v rozporu s uzavřenou smlouvou na distribuci plynu,

b) distribuce při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností,

c) distribuce plynu uskutečňovaná v rozporu s podmínkami obsaženými v Řádu provozovatele distribuční soustavy,

d) distribuce plynu bez umožnění přístupu k měřicímu zařízení a neměřeným částem odběrného plynového zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení.

(4) Neoprávněným uskladněním plynu je

a) uskladnění bez uzavřené smlouvy na uskladnění plynu nebo v rozporu s uzavřenou smlouvou na uskladnění plynu,

b) uskladnění při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností.

(5) Neoprávněný odběr, neoprávněná přeprava, neoprávněná distribuce a neoprávněné uskladnění plynu se zakazují.

zrušen

(1) Držitel licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie je povinen, pokud mu odběratel poskytne nezbytné technické údaje, uzavřít smlouvu o dodávce tepelné energie, na základě které zajistí dodávku tepelné energie každému, kdo

a) o to požádá a dodávka tepelné energie je v souladu s územní energetickou koncepcí11),

b) má rozvodné tepelné zařízení nebo tepelnou přípojku a odběrné tepelné zařízení, které zajišťují hospodárnost, bezpečnost a spolehlivou dodávku nebo spotřebu v souladu s technickými a bezpečnostními předpisy,

c) splňuje podmínky týkající se místa, způsobu a termínu připojení stanovené držitelem licence.

(2) Dodávat tepelnou energii jiné fyzické či právnické osobě lze pouze na základě smlouvy o dodávce tepelné energie nebo jako plnění poskytované v rámci smlouvy jiné.

(3) Smlouva o dodávce tepelné energie musí být písemná a musí obsahovat pro každé odběrné místo

a) výkon, množství, časový průběh odběru tepelné energie a místo předání,

b) základní parametry dodávané a vracené teplonosné látky, kterými jsou teplota a tlak,

c) místo a způsob měření a náhradní způsob vyhodnocení dodávky tepelné energie, dojde-li k poruše měřicího zařízení, a dohodu o přístupu k měřicím a ovládacím zařízením,

d) cenu tepelné energie stanovenou v místě měření, termíny a způsob platby za odebranou tepelnou energii včetně záloh,

e) při společném měření množství odebrané tepelné energie na přípravu teplé vody pro více odběrných míst způsob rozdělení nákladů za dodávku tepelné energie na jednotlivá odběrná místa včetně získávání a ověřování vstupních údajů pro toto rozdělování,

f) v případě, že z odběrného místa jsou zásobovány tepelnou energií nebo teplou vodou objekty nebo části objektů různých vlastníků, kteří uzavírají smlouvu o dodávce tepelné energie, způsob rozdělení nákladů mezi ně.

(4) Dodavatel má právo přerušit nebo omezit dodávku tepelné energie v nezbytném rozsahu a na nezbytně nutnou dobu v těchto případech:

a) při bezprostředním ohrožení zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů,

b) při stavech nouze nebo činnostech bezprostředně zamezujících jejich vzniku,

c) při provádění plánovaných stavebních úprav, oprav, údržbových a revizních prací a při připojování nového odběrného místa, pokud jsou oznámeny nejméně 15 dní předem,

d) při provádění nezbytných provozních manipulací na dobu 4 hodin,

e) při havarijním přerušení či omezení nezbytných provozních dodávek teplonosné látky nebo paliv a energií poskytovaných jinými dodavateli,

f) při nedodržení povinností odběratele podle § 77 odst. 4,

g) při vzniku a odstraňování havárií a poruch na zařízeních pro rozvod a výrobu tepelné energie na dobu nezbytně nutnou,

h) jestliže odběratel používá zařízení, která ohrožují život, zdraví nebo majetek osob nebo ovlivňují kvalitu dodávek v neprospěch dalších odběratelů,

i) při neoprávněném odběru.

(5) Držitel licence na rozvod má právo

a) v souladu se zvláštním právním předpisem4d) zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech rozvodná tepelná zařízení, stavět podpěrné body a přetínat tyto nemovitosti potrubními trasami,

b) vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním a provozem rozvodných zařízení,

c) odstraňovat porosty ohrožující provoz rozvodných zařízení, pokud tak neučinil po předchozím upozornění a stanovení rozsahu vlastník dotčené nemovitosti,

d) vstupovat a vjíždět v souladu se zvláštními právními předpisy do uzavřených prostor a zařízení sloužících k výkonu činností a služeb orgánů Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti, Bezpečnostní informační služby a do obvodu dráhy, jakož i vstupovat na nemovitosti, kde jsou umístěna zařízení telekomunikací, v rozsahu a způsobem nezbytným pro výkon licencované činnosti,

e) vyžadovat zabezpečení ochrany rozvodných tepelných zařízení při provádění prací ohrožujících jejich bezpečný provoz; v případě poškození žádat náhradu veškerých nákladů spojených s neprodleným provedením oprav a uvedení do provozu,

f) na náhradu škody při nedodržení základních parametrů dodávky tepelné energie podle odstavce 3 písm. b),

g) zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k řízení, měření, zabezpečování a automatizaci provozu tepelných sítí a k přenosu informací pro činnost výpočetní techniky a informačních systémů.

(6) Škoda podle odstavce 5 písm. f) musí být prokázána. Právo na náhradu škody nevzniká v zákonem vyjmenovaných případech přerušení výroby či distribuce tepelné energie podle odstavce 4 nebo škodu prokazatelně zavinil dodavatel tepelné energie.

(7) Provozovatel rozvodného tepelného zařízení je povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 5 písm. a), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti; v případě, že vlastník není znám nebo není určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle zvláštního právního předpisu4e), příslušný vyvlastňovací úřad rozhodne na návrh provozovatele rozvodného tepelného zařízení o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části.

(8) Držitel licence na rozvod tepelné energie je povinen při výkonu předcházejících oprávnění co nejvíce šetřit práva vlastníků dotčených nemovitostí a vstup na jejich pozemky a nemovitosti jim oznámit. Po skončení prací je povinen uvést dotčené pozemky a nemovitosti nebo jejich části do původního stavu, a není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu nebo užívání dotčené nemovitosti.

(9) Držitel licence na výrobu tepelné energie a držitel licence na rozvod tepelné energie je povinen

a) provádět činnosti spojené s udělenou licencí a vyžadující odbornou způsobilost podle zvláštních právních předpisů pouze kvalifikovanými pracovníky,

b) zřizovat, provozovat a udržovat zařízení pro dodávky tepelné energie tak, aby splňovala požadavky stanovené pro zajištění bezpečného, hospodárného a spolehlivého provozu a ochrany životního prostředí,

c) poskytovat na vyžádání pověřeným pracovníkům ministerstva, Energetického regulačního úřadu a inspekce pravdivé informace nezbytné pro výkon jejich práv a povinností a umožnit jim přístup k zařízením, která k výkonu licencované činnosti slouží,

d) bilancovat pro každou teplonosnou látku výrobu, náklady, ztráty, vlastní spotřebu a dodávky odděleně pro výrobu tepelné energie a rozvod tepelné energie a poskytovat údaje pro účely regulace podle tohoto zákona a statistiky,

e) stanovit podmínky připojení k rozvodnému tepelnému zařízení nebo zdroji tepelné energie,

f) v případech podle odstavce 4 obnovit dodávku tepelné energie bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu přerušení či omezení,

g) vypracovat havarijní plán pro předcházení a řešení stavů nouze s výjimkou soustav zásobování tepelnou energií do výkonu 10 MW do 6 měsíců po obdržení licence.

(10) Vznikla-li vlastníku nebo nájemci nemovitosti nebo zařízení majetková újma v důsledku výkonu práv dodavatele nebo je-li omezen ve výkonu vlastnických práv, vzniká mu právo na jednorázovou náhradu5). Právo na tuto náhradu je nutno uplatnit u dodavatele, který způsobil majetkovou újmu, do 6 měsíců ode dne, kdy se o tom vlastník nebo nájemce dozvěděl.

(11) Rozvodné tepelné zařízení nebo jeho část může za předpokladu, že neohrozí jejich spolehlivost nebo bezpečnost provozu nebo že neohrozí život, zdraví či majetek osob, křížit pozemní komunikace, dráhy, vodní toky, telekomunikační vedení, veškeré potrubní systémy a ostatní zařízení nebo s nimi být v souběhu, a to způsobem přiměřeným ochraně životního prostředí tak, aby byly co nejméně dotčeny zájmy zúčastněných vlastníků. Souběhem je, když jedno zařízení zasahuje svým ochranným pásmem do ochranného, případně bezpečnostního pásma druhého zařízení. Při opravách poruch a při stavebních úpravách zařízení je provozovatel rozvodného tepelného zařízení povinen respektovat vyjádření ostatních uživatelů trasy, zejména předepsaný technologický postup při zemních pracích tak, aby byly co nejméně dotčeny zájmy zúčastněných vlastníků.

(1) Odběratel má právo na připojení ke zdroji tepla nebo rozvodnému tepelnému zařízení v případě, že

a) se nachází v místě výkonu licencované činnosti,

b) má zřízenou tepelnou přípojku a odběrné tepelné zařízení v souladu s technickými předpisy,

c) splňuje podmínky týkající se výkonu, místa, způsobu, základních parametrů teplonosné látky a termínu připojení stanovené dodavatelem, a

d) dodávka tepelné energie je v souladu se schválenou územní energetickou koncepcí5a).

(2) Odběratel má právo na náhradu škody při nedodržení základních parametrů dodávky tepelné energie podle § 76 odst. 3 písm. b). Škoda musí být prokázána. Právo na náhradu škody a ušlého zisku nevzniká v zákonem vyjmenovaných případech přerušení nebo omezení dodávky tepelné energie podle § 76 odst. 4.

(3) Odběratel je povinen při změně teplonosné látky nebo jejích parametrů a v zájmu snižování spotřeby energie upravit na svůj náklad své odběrné tepelné zařízení tak, aby odpovídalo uvedeným změnám, nebo včas vypovědět smlouvu o dodávce tepelné energie. Dále je odběratel povinen na svůj náklad upravit odběrné tepelné zařízení pro instalaci měřicího zařízení v souladu s technickými podmínkami výrobce měřicího zařízení po předchozím projednání s dodavatelem tepelné energie. Jiné úpravy odběrných tepelných zařízení zajišťuje jejich vlastník na náklady toho, kdo potřebu změn vyvolal, a to po předchozím projednání s držitelem licence. Změnu parametrů vyžadující úpravu odběrného tepelného zařízení je povinen držitel licence oznámit písemně nejméně 12 měsíců předem.

(4) Odběratel může provozovat vlastní náhradní či jiný zdroj, který je propojen s rozvodným zařízením, jakož i dodávat do tohoto zařízení tepelnou energii, pouze po písemné dohodě s držitelem licence na rozvod tepelné energie.

(5) Změna způsobu dodávky nebo změna způsobu vytápění může být provedena pouze na základě stavebního řízení se souhlasem orgánů ochrany životního prostředí a v souladu s územní energetickou koncepcí. Veškeré vyvolané jednorázové náklady na provedení těchto změn a rovněž takové náklady spojené s odpojením od rozvodného tepelného zařízení uhradí ten, kdo změnu nebo odpojení od rozvodného tepelného zařízení požaduje.

(6) Vlastníci nemovitostí, v nichž je umístěno rozvodné tepelné zařízení nebo jeho část nezbytná pro dodávku třetím osobám, jsou povinni umístění a provozování tohoto zařízení nadále strpět.

(7) Na odběrném tepelném zařízení nebo jeho částech, kterými prochází neměřená dodávka tepelné energie, je zakázáno provádět jakékoliv úpravy bez souhlasu držitele licence na výrobu tepelné energie nebo rozvod tepelné energie.

(1) Povinností držitele licence na výrobu a držitele licence na rozvod je dodávku tepelné energie měřit, vyhodnocovat a účtovat podle skutečných parametrů teplonosné látky a údajů vlastního měřicího zařízení, které na svůj náklad osadí, zapojí, udržuje a pravidelně ověřuje správnost měření v souladu se zvláštním právním předpisem12). Odběratel má právo na ověření správnosti odečtu naměřených hodnot. U domovní předávací stanice lze instalovat měření12) tepelné energie na vstupu nebo na výstupu z domovní předávací stanice.

(2) Má-li odběratel pochybnosti o správnosti údajů měření nebo zjistí-li závadu na měřicím zařízení, má právo požadovat jejich přezkoušení. Držitel licence je povinen na základě odběratelovy písemné žádosti měřicí zařízení do 30 dnů přezkoušet, a je-li vadné, vyměnit. Odběratel je povinen poskytnout k výměně měřicího zařízení nezbytnou součinnost. Je-li na měřicím zařízení zjištěna závada, hradí náklady spojené s jeho přezkoušením a výměnou držitel licence. Není-li závada zjištěna, hradí tyto náklady odběratel.

(3) Jakýkoli zásah do měřicího zařízení bez souhlasu jeho vlastníka se zakazuje.

(4) Dodavatel má právo měřicí zařízení osadit a zajistit proti neoprávněné manipulaci a provádět pravidelné odečty naměřených hodnot, odběratel je povinen to umožnit. Zjistí-li odběratel porušení měřicího zařízení nebo jeho zajištění, je povinen to neprodleně oznámit dodavateli.

(5) Hodnoty naměřené a zjištěné dodavatelem a ceny v místě měření tvoří náklady na tepelnou energii, které se rozúčtují mezi konečné spotřebitele, jimiž jsou uživatelé bytů a nebytových prostorů.

(6) Při dodávce teplé vody společně přepravované pro více odběrných míst zajistí držitel licence do 1. září 2011 v každém odběrném místě dodávky měření dodaného množství teplé vody pro účely poměrného rozdělení nákladů na tepelnou energii, na její přípravu a rozvod na jednotlivá odběrná místa podle § 76 odst. 3 písm. e). Dojde-li k dohodě o způsobu rozdělení nákladů na jednotlivá odběrná místa mezi všemi odběrateli připojenými na předávací stanici a dodavatelem, povinnost tohoto měření nevzniká.

(7) Při společné přípravě teplé vody pro více odběratelů nelze měření instalované odběrateli použít pro stanovení množství dodávané tepelné energie.

(8) Společné odběrné tepelné zařízení pro dodávku tepelné energie v jednom objektu je součástí tohoto objektu. Předávací stanice může být i ve vlastnictví dodavatele tepla, pokud tak bylo s vlastníkem objektu dohodnuto.

(1) Tepelná přípojka je zařízení, které vede teplonosnou látku ze zdroje nebo rozvodného tepelného zařízení k odběrnému tepelnému zařízení pouze pro jednoho odběratele.

(2) Tepelná přípojka začíná na zdroji tepelné energie nebo odbočením od rozvodného tepelného zařízení a končí vstupem do odběrného tepelného zařízení.

(3) Opravy a údržbu tepelné přípojky zajišťuje její vlastník.

(4) Dodavatel je povinen za úhradu tepelnou přípojku provozovat, udržovat a opravovat, pokud o to její vlastník požádá.

(5) Náklady na zřízení přípojky hradí ten, v jehož prospěch byla zřízena, pokud se s dodavatelem nedohodne jinak.

(1) Držitel licence na rozvod tepelné energie, který má vhodné technické podmínky, je povinen vykupovat

a) tepelnou energii

1. získanou z obnovitelných zdrojů4a) a z tepelných čerpadel,

2. získanou z druhotných energetických zdrojů,

b) tepelnou energii z kombinované výroby elektřiny a tepla.

(2) Povinnost výkupu tepelné energie nevzniká,

a) je-li potřeba tepelné energie uspokojena podle odstavce 1,

b) pokud by došlo ke zvýšení celkových nákladů na pořízení tepelné energie pro soubor stávajících odběratelů,

c) pokud parametry teplonosné látky neodpovídají parametrům v rozvodném tepelném zařízení v místě připojení.

(3) Vynaložené náklady spojené s připojením zdroje tepelné energie podle odstavce 1 hradí vlastník tohoto zdroje.

zrušeny

(1) Přeložkou rozvodného tepelného zařízení se rozumí dílčí změna trasy vedení či přemístění některého souboru nebo prvku tohoto zařízení.

(2) Přeložky rozvodných tepelných zařízení zajišťuje jejich vlastník na náklady toho, kdo potřebu přeložky vyvolal, pokud nedojde k jiné dohodě. Vlastník rozvodného tepelného zařízení je povinen seznámit toho, kdo potřebu přeložky vyvolal, se způsobem provedení přeložky a náklady na její provedení. Náklady na provedení přeložky mohou zahrnovat pouze nezbytně nutné náklady.

(3) Vlastnictví rozvodného tepelného zařízení se po provedení přeložky nemění.

(1) Ochranným pásmem se rozumí souvislý prostor v bezprostřední blízkosti zařízení pro výrobu či rozvod tepelné energie, určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a ochraně života, zdraví, bezpečnosti a majetku osob. Ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí o umístění stavby nebo územního souhlasu s umístěním stavby, pokud není podle stavebního zákona vyžadován ani jeden z těchto dokladů, potom dnem uvedení zařízení pro výrobu či rozvod tepelné energie do provozu.

(2) Ochranné pásmo je vymezeno svislými rovinami vedenými po obou stranách zařízení na výrobu či rozvod tepelné energie ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo k tomuto zařízení a vodorovnou rovinou, vedenou pod zařízením pro výrobu nebo rozvod tepelné energie ve svislé vzdálenosti, měřené kolmo k tomuto zařízení a činí 2,5 m.

(3) U výměníkových stanic určených ke změně parametrů teplonosné látky, které jsou umístěny v samostatných budovách, je ochranné pásmo vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 2,5 m kolmo na půdorys těchto stanic a vodorovnou rovinou, vedenou pod těmito stanicemi ve svislé vzdálenosti 2,5 m.

(4) V ochranném pásmu zařízení, která slouží pro výrobu či rozvod tepelné energie, i mimo ně je zakázáno provádět činnosti, které by mohly ohrozit tato zařízení, jejich spolehlivost a bezpečnost provozu. Pro realizaci veřejně prospěšné stavby, pokud se prokáže nezbytnost jejího umístění v ochranném pásmu, stanoví provozovatel tohoto zařízení podmínky. Ostatní stavební činnosti, umisťování staveb, zemní práce, uskladňování materiálu, zřizování skládek a vysazování trvalých porostů v ochranných pásmech je možno provádět pouze po předchozím písemném souhlasu provozovatele tohoto zařízení. Podmínky pro realizaci veřejně prospěšné stavby nebo souhlas, který musí obsahovat podmínky, za kterých byl udělen, se připojují k návrhu regulačního plánu nebo návrhu na vydání územního rozhodnutí nebo oznámení záměru v území o vydání územního souhlasu; orgán, který je příslušný k vydání regulačního plánu nebo územního rozhodnutí nebo územního souhlasu, podmínky nepřezkoumává.

(5) Prochází-li zařízení pro rozvod tepelné energie budovami, ochranné pásmo se nevymezuje. Při provádění stavebních činností musí vlastník dotčené stavby dbát na zajištění bezpečnosti tohoto zařízení.

(6) Vlastníci nemovitostí jsou povinni umožnit provozovateli zařízení přístup k pravidelné kontrole a provádění nezbytných prací na zařízení pro rozvod tepelné energie umístěném v jejich nemovitostech. Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde k ohrožení života, zdraví nebo bezpečnosti osob, je provozovatel zařízení před zahájením prací povinen vlastníka nebo správce nemovitosti o rozsahu a době trvání prací informovat a po ukončení prací uvést dotčené prostory do původního stavu, a není-li to s ohledem na povahu provedených prací možné, do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu nebo užívání nemovitosti.

(1) Stavem nouze je stav, který vznikl v soustavě centralizovaného zásobování teplem v důsledku

a) živelních událostí,

b) opatření státních orgánů za nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu10),

c) havárií na zařízeních pro výrobu a rozvod tepelné energie,

d) smogové situace podle zvláštních předpisů10a),

e) teroristického činu,

f) nevyrovnané bilance v soustavě centralizovaného zásobování teplem,

g) je-li ohrožena fyzická bezpečnost nebo ochrana osob.

(2) Předcházení stavu nouze je soubor činností prováděných v situaci, kdy existuje reálné riziko vzniku stavu nouze.

(3) Při předcházení stavu nouze a při stavu nouze jsou všichni držitelé licence, odběratelé i koneční spotřebitelé povinni se podřídit omezení spotřeby tepelné energie bez ohledu na uzavřené smlouvy. Držitelé licencí mohou v nezbytném rozsahu využívat zařízení odběratelů a konečných spotřebitelů.

(4) Stav nouze a jeho ukončení pro celé území státu vyhlašuje ministerstvo, pro jeho část krajský úřad nebo Magistrát hlavního města Prahy prostřednictvím sdělovacích prostředků nebo jiným vhodným způsobem. Orgán, který stav nouze vyhlásil, je povinen neprodleně informovat Ministerstvo vnitra a příslušné hasičské záchranné sbory krajů o předpokládaném trvání omezení dodávek tepelné energie.

(5) U tepelných sítí zásobovaných z více než 50 % z jednoho zdroje je držitel licence na rozvod tepelné energie povinen přezkoumat účinky výpadku tohoto zdroje a podle výsledku zřídit vstupy do tepelné sítě pro připojení náhradních zdrojů.

(6) Při stavu nouze a při předcházení stavu nouze je právo na náhradu škody a ušlého zisku vyloučeno.

(1) Neoprávněným odběrem tepelné energie je

a) odběr bez souhlasu dodavatele nebo v rozporu s tímto zákonem a zákonem upravujícím oblast hospodaření energií11),

b) odběr při opakovaném neplacení smluvených plateb včetně vyúčtování za odebranou tepelnou energii,

c) odběr bez měřicího zařízení nebo odběr přes měřicí zařízení, které v důsledku zásahu odběratele odběr nezaznamenalo nebo zaznamenalo odběr menší než skutečný nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečném odběru změnily,

d) odběr měřicím zařízením přemístěným bez souhlasu dodavatele,

e) odběr měřicím zařízením, na němž bylo porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci a nebyla splněna povinnost podle § 78 odst. 4,

f) odběr bez umožnění přístupu k měřicímu zařízení a neměřeným částem odběrného tepelného zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odpojení měřicího zařízení, přestože byl odběratel k umožnění přístupu alespoň 15 dnů předem písemně nebo jiným prokazatelným způsobem vyzván.

(2) Neoprávněný odběr tepelné energie se zakazuje.

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) podniká v energetických odvětvích na území České republiky bez licence,

b) neposkytne svá energetická zařízení jinému držiteli licence v rozporu s § 10 odst. 7,

c) nepředá příslušnému technickému dispečinku nezbytné údaje potřebné k dispečerskému řízení v rozporu s § 26 odst. 5,

d) se neřídí pokyny technických dispečinků provozovatelů přenosové nebo distribuční soustavy a jejich Pravidly provozování či nesplní další úkony specifikované v § 28 odst. 2,

e) provede zásahy na odběrných elektrických zařízeních, kterými prochází neměřená elektřina bez předchozího souhlasu provozovatele přenosové nebo distribuční soustavy v rozporu s § 28 odst. 3,

f) provozuje vlastní náhradní zdroj propojený s přenosovou nebo distribuční soustavou bez dohody s příslušným provozovatelem v rozporu s § 28 odst. 4,

g) nesplní požadavky stanovené v § 28 odst. 5, § 46 odst. 4, § 62 odst. 4, § 77 odst. 6 nebo v § 87 odst. 6,

h) nezajistí bezpečný provoz elektrické, plynovodní či tepelné přípojky v rozporu s § 45 odst. 5, § 66 odst. 3 nebo s § 79 odst. 4,

i) provede v ochranných pásmech činnosti specifikované v § 46 odst. 8, § 46 odst. 9, § 46 odst. 10, § 68 odst. 4 nebo v § 87 odst. 4,

j) poruší povinnost stanovenou v § 46 odst. 12,

k) neupraví na svůj náklad předávací nebo odběrné místo pro měřicí zařízení v rozporu s § 49 odst. 2 nebo s § 71 odst. 6,

l) neoznámí provozovateli přenosové, přepravní nebo distribuční soustavy zjištěné závady na měřicích zařízeních v rozporu s § 49 odst. 4 nebo s § 71 odst. 9,

m) zasáhne do měřicího zařízení bez souhlasu provozovatele přenosové, přepravní nebo distribuční soustavy v rozporu s § 49 odst. 4, § 71 odst. 7 nebo s § 78 odst. 3,

n) neumožní provozovateli přenosové, přepravní nebo distribuční soustavy přístup k měřicímu zařízení v rozporu s § 49 odst. 6 nebo s § 71 odst. 8,

o) se nepodřídí omezení spotřeby elektřiny, plynu či tepla nebo změně dodávek v rozporu s § 54 odst. 5, § 73 odst. 5 nebo s § 88 odst. 3,

p) poruší některou z povinností uvedených v § 62 odst. 2,

q) neumožní provozovateli přepravní nebo distribuční soustavy udržovat volný pruh pozemků v lesních průsecích v rozporu s § 68 odst. 5,

r) vysadí trvalé porosty bez souhlasu provozovatele přepravní nebo distribuční soustavy, anebo provozovatele přípojky v rozporu s § 68 odst. 6,

s) zasáhne do odběrného plynového zařízení před měřicím zařízením bez předchozího písemného souhlasu provozovatele distribuční soustavy v rozporu s § 71 odst. 13,

t) neupraví na svůj náklad své odběrné tepelné zařízení při změně teplonosné látky nebo je neupraví pro instalaci měřicího zařízení či je upraví bez předchozího projednání s dodavatelem tepelné energie v rozporu s § 77 odst. 3,

u) provozuje vlastní náhradní či jiný zdroj tepelné energie propojený s rozvodným zařízením, jakož i dodává do tohoto zařízení tepelnou energii bez písemné dohody s držitelem licence na rozvod tepelné energie v rozporu s § 77 odst. 4,

v) jako vlastník nemovitostí, v nichž je umístěno rozvodné tepelné zařízení nebo jeho část nezbytná pro dodávku třetím osobám, umístění a provozování tohoto zařízení nestrpí v rozporu s § 77 odst. 6,

w) provede úpravy na odběrném tepelném zařízení nebo jeho částech, kterými prochází neměřená dodávka tepelné energie, bez souhlasu držitele licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie v rozporu s § 77 odst. 7,

x) nezajistí opravy a údržbu tepelné přípojky v rozporu s § 79 odst. 3, nebo

y) provede činnosti v ochranném pásmu zařízení pro výrobu či rozvod tepelné energie, i mimo ně, které by mohly ohrozit tato zařízení, jejich spolehlivost a bezpečnost provozu nebo ostatní stavební činnosti bez předchozího písemného souhlasu provozovatele tohoto zařízení v rozporu s § 87 odst. 4.

(2) Za přestupek lze uložit pokutu až do výše 100 000 Kč.

(1) Držitel licence se dopustí správního deliktu tím, že poruší některou z povinností držitele licence podle § 9, podle § 11 odst. 1 nebo podle § 20.

(2) Držitel licence na výrobu elektřiny se dopustí správního deliktu tím, že

a) poruší některou z povinností uvedených v § 23 odst. 2,

b) poruší povinnost vyplývající z § 32 odst. 5 písm. b),

c) zasáhne do měřicího zařízení bez souhlasu provozovatele přenosové nebo distribuční soustavy v rozporu s § 49 odst. 4, nebo

d) neoprávněně dodává elektřinu do elektrizační soustavy v rozporu s § 52 odst. 3.

(3) Držitel licence na přenos elektřiny se dopustí správního deliktu tím, že

a) neobnoví dodávku elektřiny bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení, v rozporu s § 24 odst. 6,

b) poruší některou z povinností uvedených v § 24 odst. 10,

c) poruší některou z povinností uvedených v § 26,

d) nezajistí na svůj náklad instalaci vlastního měřicího zařízení, jeho udržování a pravidelné ověřování správnosti měření v rozporu s § 49 odst. 7,

e) nevymění měřicí zařízení nebo nezajistí ověření správnosti měření v rozporu s § 49 odst. 8,

f) překročí některé z oprávnění uvedených v § 24 odst. 3, nebo

g) nesplní některou z povinností provozovatele přenosové soustavy v rozporu s nařízením o podmínkách pro přístup k sítím pro přeshraniční výměny elektrické energie.

(4) Držitel licence na distribuci elektřiny se dopustí správního deliktu tím, že

a) nezajistí distribuci elektřiny nad rámec licence na základě rozhodnutí Energetického regulačního úřadu v rozporu s § 12 odst. 3,

b) nepředá dodavateli poslední instance identifikační údaje v rozporu s § 12a odst. 5,

c) neobnoví dodávku elektřiny bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení, v rozporu s § 25 odst. 7,

d) poruší některou z povinností uvedených v § 25 odst. 11 a 12,

e) nehradí výrobcům elektřiny příspěvky k ceně elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla, anebo vyrobené z druhotných energetických zdrojů v rozporu s § 25 odst. 13,

f) nedodrží některá z kritérií uvedených v § 25a odst. 2,

g) nevydá program nebo nezajistí kontrolu jeho dodržování v rozporu s § 25a odst. 3 a 4,

h) jako nájemce nepřevezme pronajatý podnik nebo jeho část do svého účetnictví nebo nesdělí nájemci informace o hodnotě pronajatého majetku v rozporu s § 25a odst. 8,

i) poruší některou z povinností uvedených v § 26,

j) nezajistí na svůj náklad instalaci vlastního měřicího zařízení, jeho udržování a pravidelné ověřování správnosti měření v rozporu s § 49 odst. 7,

k) nevymění měřicí zařízení nebo nezajistí ověření správnosti měření v rozporu s § 49 odst. 8, nebo

l) překročí některé z oprávnění uvedených v § 25 odst. 4.

(5) Držitel licence na obchod s elektřinou se dopustí správního deliktu tím, že

a) jako dodavatel poslední instance nedodává elektřinu za podmínek v rozporu s § 12a,

b) překročí některou z povinností uvedených v § 30 odst. 2, nebo

c) ukončí nebo přeruší dodávku elektřiny v případech, kdy se nejedná o neoprávněný odběr elektřiny.

(6) Držitel licence na výrobu plynu se dopustí správního deliktu tím, že

a) poruší některou z povinností uvedených v § 57,

b) poruší některou z povinností uvedených v § 64 odst. 2,

c) neplní některou z povinností uvedených v § 73 odst. 7 a 8,

d) nezajistí bezpečnostní standard dodávky plynu v rozporu s § 73a odst. 1, nebo

e) překročí některé z oprávnění uvedených v § 57 odst. 1.

(7) Držitel licence na přepravu plynu se dopustí správního deliktu tím, že

a) nesplní některou z povinností uvedených v § 58,

b) nedodrží některá z kritérií uvedených v § 58a odst. 2,

c) nevydá program nebo nezajistí kontrolu jeho dodržování v rozporu s § 58a odst. 3,

d) jako nájemce nepřevezme pronajatý podnik nebo jeho část do svého účetnictví nebo nesdělí nájemci informace o hodnotě pronajatého majetku v rozporu s § 58a odst. 7,

e) poruší některou z povinností uvedených v § 64,

f) nesplní některou z povinností uvedených v § 71,

g) nesplní některou z povinností uvedených v § 73,

h) překročí některé z oprávnění uvedených v § 58 odst. 1, nebo

i) nesplní některou z povinností provozovatele přepravní soustavy podle nařízení o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám.

(8) Držitel licence na distribuci plynu se dopustí správního deliktu tím, že

a) nezajistí distribuci plynu nad rámec licence na základě rozhodnutí Energetického regulačního úřadu v rozporu s § 12 odst. 3,

b) nepředá dodavateli poslední instance identifikační údaje v souladu s § 12a odst. 5,

c) neobnoví distribuci plynu bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení a v dané lhůtě, v rozporu s § 59 odst. 6,

d) poruší některou z povinností uvedených v § 59 odst. 8,

e) nedodrží některé z kritérií uvedených v § 59a,

f) nevydá program nebo nezajistí kontrolu jeho dodržování v rozporu s § 59a odst. 3 a 4,

g) jako nájemce nepřevezme pronajatý podnik nebo jeho část do svého účetnictví nebo nesdělí nájemci informace o hodnotě pronajatého majetku v rozporu s § 59a odst. 8,

h) poruší některou z povinností uvedených v § 64,

i) poruší některou z povinností uvedených v § 71,

j) poruší některou z povinností uvedených v § 73, nebo

k) překročí některé z oprávnění uvedených v § 59 odst. 1.

(9) Držitel licence na uskladňování plynu se dopustí správního deliktu tím, že

a) poruší některou z povinností uvedených v § 60,

b) poruší některou z povinností uvedených v § 64,

c) poruší některou z povinností uvedených v § 73, nebo

d) překročí některé z oprávnění uvedených v § 60 odst. 1.

(10) Držitel licence na obchod s plynem se dopustí správního deliktu tím, že

a) jako dodavatel poslední instance nedodává plyn za podmínek uvedených v § 12a,

b) poruší některou z povinností uvedených v § 61 odst. 2,

c) nezajistí bezpečnostní standard dodávky plynu v rozporu s § 73a odst. 1, nebo

d) ukončí nebo přeruší dodávku plynu v případech, kdy se nejedná o neoprávněný odběr plynu.

(11) Držitel licence na výrobu tepelné energie nebo na rozvod tepelné energie se dopustí správního deliktu tím, že

a) neposkytne dodávky nad rámec licence na základě rozhodnutí Energetického regulačního úřadu v rozporu s § 12 odst. 2,

b) poruší některou z povinností uvedených v § 76,

c) poruší některou z povinností uvedených v § 78, nebo

d) překročí některé z oprávnění uvedených v § 76,

e) poruší povinnost uvedenou v § 80 odst. 1.

(12) Dodavatel tepelné energie se dopustí správního deliktu tím, že

a) poruší některou z povinností uvedených v § 76 odst. 2, nebo

b) překročí některé z oprávnění uvedených v § 76 odst. 4.

(13) Za správní delikt uvedený v odstavcích 1 až 10 se ukládá pokuta až do výše 50 000 000 Kč. Za správní delikt uvedený v odstavci 11 nebo odstavci 12 se ukládá pokuta až do výše 15 000 000 Kč.

(1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že

a) podniká v energetických odvětvích na území České republiky bez licence,

b) neposkytne svá energetická zařízení jinému držiteli licence v rozporu s § 10 odst. 7,

c) poruší některou z povinností uvedených v § 20 odst. 5,

d) poruší povinnost uvedenou v § 26 odst. 5,

e) poruší některou z povinností uvedených v § 28 odst. 2,

f) poruší některou z povinností uvedených v § 28 odst. 4 a 5, § 46 odst. 4, § 62 odst. 4, § 68 odst. 7, § 77 odst. 6 nebo § 87 odst. 6,

g) ovlivní kvalitu elektřiny v neprospěch ostatních účastníků trhu s elektřinou nebo nesplní některou z povinností uvedených v § 43,

h) poruší některou z povinností uvedených v § 45 odst. 5, § 66 odst. 3 nebo v § 79 odst. 3,

i) poruší některou z povinností uvedených v § 46 odst. 14,

j) se nepodřídí omezení spotřeby elektřiny, plynu či tepla nebo změně dodávek v rozporu s § 54 odst. 5, § 73 odst. 5 nebo § 88 odst. 3,

k) poruší některou z povinností uvedených v § 62 odst. 2,

l) poruší některou z povinností uvedených v § 77 odst. 3 nebo 4,

m) provede zásahy na odběrných elektrických zařízeních, kterými prochází neměřená elektřina, bez předchozího souhlasu provozovatele přenosové nebo distribuční soustavy v rozporu s § 28 odst. 3,

n) poruší některé ze zákazů uvedených v § 46, § 68 a v § 87,

o) zasáhne do měřicího zařízení bez souhlasu provozovatele přenosové, přepravní nebo distribuční soustavy nebo vlastníka v rozporu s § 49 odst. 4, § 71 odst. 7 nebo § 78 odst. 3,

p) zasáhne do odběrného plynového zařízení před měřicím zařízením bez předchozího písemného souhlasu provozovatele distribuční soustavy v rozporu s § 71 odst. 13,

q) provede úpravy na odběrném tepelném zařízení nebo jeho částech, kterými prochází neměřená dodávka tepelné energie, bez souhlasu držitele licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie v rozporu s § 77 odst. 7, nebo

r) překročí některé z oprávnění uvedených v § 28 odst. 1,

s) jako provozovatel přímého plynovodu poruší některou z povinností uvedených v § 65 odst. 3.

(2) Za správní delikt právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby se ukládá pokuta až do výše 15 000 000 Kč.

(1) Státní energetická inspekce je organizační složkou státu se sídlem v Praze.

(2) Státní energetická inspekce je podřízena ministerstvu a člení se na ústřední inspektorát a územní inspektoráty. Sídla územních inspektorátů a jejich územní působnost jsou dána sídlem krajských úřadů a územním obvodem kraje a Magistrátu hlavního města Prahy12a). Ústřední inspektorát i územní inspektoráty jsou správními úřady.

(3) Státní energetická inspekce je účetní jednotkou. Pro účely hospodaření s majetkem státu včetně prostředků státního rozpočtu mají územní inspektoráty postavení vnitřních organizačních jednotek Státní energetické inspekce.

(4) V čele ústředního inspektorátu je ústřední ředitel; jeho jmenování a odvolání se řídí služebním zákonem12b). V čele územního inspektorátu je ředitel, kterého jmenuje, řídí a odvolává ústřední ředitel.

(1) Státní energetická inspekce kontroluje na návrh ministerstva, Energetického regulačního úřadu nebo z vlastního podnětu dodržování

a) tohoto zákona,

b) zákona o hospodaření energií5a),

c) zákona o cenách4) v rozsahu podle zákona o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen13),

d) nařízení o podmínkách pro přístup k sítím pro přeshraniční výměny elektrické energie2a) a nařízení o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám2b),

e) zákona o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů).

(2) Státní energetická inspekce na základě vlastního zjištění ukládá pokuty za porušení právních předpisů podle odstavce 1.

(3) Při výkonu kontroly se Státní energetická inspekce řídí zvláštním právním předpisem14).

(1) Státní energetická inspekce je oprávněna

a) vyžadovat písemný návrh opatření a termínů k odstranění zjištěných nedostatků a ve stanovené lhůtě podání písemné zprávy o jejich odstranění,

b) rozhodovat o povinnosti provést opatření navržená energetickým auditem a o lhůtách,

c) kontrolovat, zda příjemci dotací v rámci Národního programu hospodárného využívání energie a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů uvádějí v žádostech a vyhodnoceních úplné a pravdivé údaje,

d) kontrolovat shodu energetického spotřebiče,

e) rozhodovat, aby výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce stáhl z trhu nevyhovující energetické spotřebiče,

f) vyžádat si od dotčených stran veškeré informace potřebné k posouzení shody energetických spotřebičů,

g) odebírat na náklad kontrolovaných subjektů vzorky výrobků energetických spotřebičů a provádět u nich kontroly shody,

h) ověřovat úspory energie plynoucí z energetických služeb a dalších opatření ke zvýšení energetické účinnosti včetně stávajících vnitrostátních opatření ke zvýšení energetické účinnosti,

i) předávat účastníkům trhu informace o mechanismech na zvýšení energetické účinnosti a o jejich finančních a správních rámcích,

j) vyžadovat informace potřebné k výkonu její činnosti.

(2) Státní energetická inspekce, jako dotčený správní orgán, uplatňuje stanovisko k územnímu plánu a regulačnímu plánu a závazná stanoviska v územním řízení a stavebním řízení4d).

(3) Státní energetická inspekce shromažďuje a vyhodnocuje připomínky spotřebitelů a jiných dotčených stran týkající se shody výrobků energetických spotřebičů.

(4) Pokud Státní energetická inspekce zahajuje kontrolu na návrh ministerstva nebo Energetického regulačního úřadu, je povinna je seznámit s výsledky šetření.

(5) Rozhodnutí vydává územní inspektorát. O odvolání proti rozhodnutí územního inspektorátu rozhoduje ústřední inspektorát.

(1) Při stanovení výše pokuty se přihlédne k závažnosti porušení povinnosti, zejména ke způsobu jejího porušení a jeho následkům a k okolnostem, za nichž k porušení došlo.

(2) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení povinnosti zabránila.

(3) Pokuty ukládá v prvním stupni územní inspektorát Státní energetické inspekce. O odvolání proti uložení pokuty územním inspektorátem Státní energetické inspekce rozhoduje ústřední inspektorát Státní energetické inspekce.

(4) Řízení o uložení pokuty lze zahájit do jednoho roku ode dne, kdy se územní inspektorát o porušení povinnosti dozvěděl, nejpozději však do dvou let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. Pokutu nelze uložit, uplynuly-li od porušení tři roky.

(5) Pokuty jsou příjmem státního rozpočtu a jejich správu vykonává Státní energetická inspekce podle zvláštních právních předpisů16).

(6) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

(1) Energetický regulační úřad je příslušný k rozhodování sporů o právech či povinnostech vyplývajících z právního vztahu podle § 17 odst. 5 písm. b) tehdy, pokud současně s podáním návrhu na rozhodnutí ve sporu nebo ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení oznámení o podání návrhu rozhodovat ve sporu vyjádří odpůrce s pravomocí Energetického regulačního úřadu souhlas. Řízení je zahájeno dnem, v němž je souhlas odpůrce s pravomocí Energetického regulačního úřadu doručen tomuto úřadu. V opačném případě Energetický regulační úřad návrh usnesením odloží.

(2) Pravomocné rozhodnutí Energetického regulačního úřadu nahrazuje projev vůle účastníků sporu.

(3) Smlouvy upravené tímto zákonem se v ostatním řídí právní úpravou závazků a úpravou smluvních typů jim nejbližších podle občanského nebo obchodního zákoníku, pokud z tohoto zákona nebo povahy věci nevyplývá něco jiného.

(4) Dodavatel paliva, energie a surovin, které jsou nezbytné pro plnění povinnosti nad rámec licence, je povinen v rozsahu požadovaném dodavatelem nad rámec licence pokračovat v plnění smluv uzavřených s držitelem licence i vůči dodavateli nad rámec licence po dobu vykonatelnosti rozhodnutí o uložení povinnosti nad rámec licence, pokud dodavatel nad rámec licence plní závazky vzniklé z těchto smluv od právní moci rozhodnutí o uložení povinnosti nad rámec licence.

zrušen

(1) Řízení o schválení Pravidel provozování přenosové soustavy, Pravidel provozování distribuční soustavy, Řádu provozovatele přepravní soustavy, Řádu provozovatele distribuční soustavy, Řádu provozovatele podzemního zásobníku plynu, obchodních podmínek operátora trhu nebo jiných obdobných podmínek či postupů, jejichž schválení Energetickým regulačním úřadem ukládá právní předpis, nebo jejich změn (dále jen „řád“) se zahajuje na žádost držitele licence. Řízení o stanovení řádu se zahajuje z moci úřední.

(2) Účastníkem řízení je držitel licence, jehož řád je předmětem řízení.

(3) Dostane-li se schválený řád vlivem změny právní úpravy do rozporu s právním předpisem, je držitel licence povinen předložit do 3 měsíců od nabytí účinnosti takového právního předpisu Energetickému regulačnímu úřadu ke schválení návrh nového řádu nebo změnu schváleného řádu, kterým se rozpor s právním předpisem odstraní.

(4) Nepředloží-li držitel licence Energetickému regulačnímu úřadu ke schválení návrh řádu ve lhůtě stanovené tímto zákonem nebo ve lhůtě podle odstavce 3, Energetický regulační úřad vyzve držitele licence k jeho předložení a stanoví přiměřenou lhůtu. Po marném uplynutí lhůty stanovené ve výzvě Energetický regulační úřad zahájí řízení o stanovení řádu. Zahájení řízení z moci úřední brání zahájení řízení v téže věci na žádost držitele licence.

(5) Pokud zvláštní právní předpis ukládá projednání návrhu řádu s dotčenými osobami, musí držitel licence projednání a jeho výsledky doložit současně s návrhem řádu na jeho schválení. Pokud držitel licence nedoloží projednání návrhu řádu a jeho výsledky ani po zahájení řízení ve lhůtě stanovené Energetickým regulačním úřadem, postupuje Energetický regulační úřad podle odstavce 6.

(6) Energetický regulační úřad po zahájení řízení zveřejní návrh řádu způsobem umožňujícím dálkový přístup, a to nejméně na 10 pracovních dnů, není-li právním předpisem stanovena jiná lhůta. Oznámení o zveřejnění vyvěsí Energetický regulační úřad na úřední desce spolu s uvedením, o jaký návrh se jedná, kde je možné se s ním seznámit a do kdy je možné uplatnit připomínky. To neplatí v případě, kdy držitel licence projednal návrh řádu s dotčenými osobami podle odstavce 5 věty první.

(7) Každý, jehož oprávněné zájmy mohou být schválením nebo stanovením řádu přímo dotčeny, může u Energetického regulačního úřadu uplatnit připomínky s jejich odůvodněním. Připomínkami, které se návrhu řádu netýkají, připomínkami, které uplatní osoba, jejíž oprávněné zájmy nemohou být schválením řádu přímo dotčeny, nebo připomínkami bez odůvodnění nebo uplatněnými po lhůtě, se Energetický regulační úřad nezabývá. Výsledky vypořádání připomínek zveřejní Energetický regulační úřad před vydáním rozhodnutí způsobem umožňujícím dálkový přístup. Energetický regulační úřad může návrh řádu upravit s přihlédnutím k vyhodnocení připomínek. Pokud by takovou úpravou došlo k podstatné změně návrhu řádu, může Energetický regulační úřad rozhodnout o opakovaném zveřejnění návrhu řádu podle odstavce 6.

(8) Na postup Energetického regulačního úřadu podle odstavce 6 a uplatňování připomínek a jejich vypořádání podle odstavce 7 se nevztahují obecné předpisy o správním řízení. Po dobu zveřejnění návrhu řádu způsobem umožňujícím dálkový přístup neběží lhůta pro vydání rozhodnutí. V řízení o schválení návrhu řádu se § 45 odst. 4 správního řádu nepoužije.

(9) Energetický regulační úřad návrh řádu, popřípadě návrh řádu upravený podle odstavce 7 schválí, není-li v rozporu s právním předpisem a pokud schválením návrhu řádu nedojde k založení značné nerovnováhy v právech a povinnostech účastníků trhu, jinak návrh řádu zamítne. V případě, kdy návrh řádu nebyl zcela nebo zčásti schválen, může Energetický regulační úřad stanovit řád nebo jeho část v řízení zahájeném z moci úřední.

(10) V řízení o stanovení řádu postupuje Energetický regulační úřad tak, aby stanovením řádu nedošlo k založení značné nerovnováhy v právech a povinnostech účastníků trhu. Stanovený řád je držitel licence povinen bez zbytečného odkladu zveřejnit.

(1) Fyzické či právnické osoby, které podnikají v energetických odvětvích podle dosavadních předpisů, musí do jednoho roku ode dne účinnosti tohoto zákona požádat o udělení licence, jinak jejich oprávnění k podnikání zaniká.

(2) Ochranná pásma stanovená v elektroenergetice a teplárenství podle dosavadních právních předpisů se nemění po nabytí účinnosti tohoto zákona. Výjimky z ustanovení o ochranných pásmech udělené podle dosavadních právních předpisů zůstávají zachovány i po dni účinnosti tohoto zákona.

(3) Bezpečnostní pásma plynových zařízení stanovená podle dosavadních právních předpisů a předchozí písemné souhlasy se zřízením stavby v těchto pásmech zůstávají zachovány i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

(4) Oprávnění k cizím nemovitostem, jakož i omezení jejich užívání, která vznikla před účinností tohoto zákona, zůstávají nedotčena.

(5) Pokud fyzické či právnické osoby provádějící nákup, prodej a skladování uhlovodíkových plynů v tlakových nádobách, včetně jejich dopravy, nepožádají o vydání živnostenského oprávnění na tuto činnost do jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jejich oprávnění k podnikání zaniká.

(6) Při změně napětí elektřiny, při změně tlaku nebo druhu plynu a při změně teplonosné látky nebo jejích parametrů zahájené před dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se postupuje podle dosavadních právních předpisů.

(7) O autorizaci na výstavbu musí požádat každá fyzická či právnická osoba, která požádá o územní rozhodnutí na novou výstavbu po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

(8) Výkon kontroly

a) podle § 93 v objektech a zařízeních Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti a Bezpečnostní informační služby provádí Státní energetická inspekce způsobem dohodnutým ministerstvem s příslušnými ministerstvy a v souladu se zvláštními právními předpisy18),

b) podle § 93 odst. 1 písm. a) týkající se ustanovení § 46, 68, 69 a 87 a § 93 odst. 1 písm. b) ve vojenských objektech, vojenských útvarech, vojenských zařízeních, vojenských záchranných útvarech a u právnických osob zřízených nebo založených Ministerstvem obrany provádí energetická inspekce Ministerstva obrany způsobem dohodnutým ministerstvem a Ministerstvem obrany v souladu se zvláštními právními předpisy18).

(9) Inspekce podle zákona č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci, ve znění zákona č. 83/1998 Sb., je Státní energetickou inspekcí podle tohoto zákona.

(10) Řízení o uložení pokuty zahájená před nabytím účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.

(11) Provozovatel, respektive výrobce, zajistí promítnutí existujícího věcného břemene podle § 24 odst. 4, § 25 odst. 5, § 57 odst. 2, § 58 odst. 2, § 59 odst. 2, § 60 odst. 2 a § 76 odst. 7 u energetických sítí a zařízení daných do provozu před nabytím účinnosti tohoto zákona do katastru nemovitostí do konce roku 2017. Podrobnosti stanoví zvláštní právní předpis.

(1) Ministerstvo stanoví vyhláškou

a) druhy měřicích zařízení, umístění měřicích zařízení a způsoby a podmínky jejich instalace, způsoby vyhodnocování a termíny a rozsah předávání údajů operátorovi trhu potřebných pro plnění jeho povinností a určení množství odebrané elektřiny nebo plynu v případě závady měřicího zařízení a způsob stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, dodávce, přenosu nebo distribuci elektřiny a při neoprávněném odběru, dodávce, uskladňování, přepravě nebo distribuci plynu,

b) způsoby dispečerského řízení, pravidla spolupráce technických dispečinků, termíny a rozsah údajů předávaných provozovateli přenosové soustavy, přepravní soustavy, provozovateli podzemního zásobníku plynu nebo provozovateli distribuční soustavy pro dispečerské řízení, přípravu provozu přenosové nebo přepravní soustavy nebo distribuční soustavy a pro provoz a rozvoj elektrizační nebo plynárenské soustavy, vyhodnocování provozu elektrizační a plynárenské soustavy a způsob využívání zařízení pro poskytování podpůrných služeb,

c) způsoby tvorby bilancí plynárenské soustavy, postupy pro sledování kapacit a výkonů v plynárenské soustavě a termíny a rozsah údajů předávaných účastníky trhu s plynem operátorovi trhu pro tvorbu bilancí a sledování kapacit a výkonů v plynárenské soustavě,

d) způsoby určení elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a elektřiny z druhotných energetických zdrojů, způsoby výpočtu účinnosti pro zařízení s daným ročním poměrem vyrobené elektřiny a užitečného tepla, referenční hodnoty energie v palivu, způsoby výpočtu množství paliva potřebného k výrobě elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla, termíny a rozsah předávaných údajů z měření pro určení elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a elektřiny z druhotných energetických zdrojů a náležitosti žádosti o vydání osvědčení o původu elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla nebo druhotných energetických zdrojů včetně vzorů žádostí,

e) náležitosti žádosti o udělení, změnu, prodloužení a zrušení autorizace na výstavbu vybraných plynových zařízení včetně vzorů žádostí a podmínky pro posuzování těchto žádostí,

f) opatření a postupy vykonávané při předcházení stavu nouze, při stavu nouze a při odstraňování následků stavu nouze, způsob vyhlašování stavu nouze a oznamování předcházení stavu nouze a postupy při omezování spotřeby elektřiny, plynu a tepla včetně regulačního, vypínacího a frekvenčního plánu, bezpečnostní standard požadované dodávky plynu a obsahové náležitosti havarijních plánů,

g) způsob a postup registrace technických pravidel v plynárenství u Hospodářské komory České republiky,

h) způsob rozdělení nákladů za dodávku tepelné energie při společném měření odebíraného množství tepelné energie na přípravu teplé vody pro více odběrných míst v případech, kdy nedojde k dohodě o způsobu rozdělení nákladů.

(2) Energetický regulační úřad stanoví vyhláškou

a) způsoby prokazování finančních a technických předpokladů a odborné způsobilosti pro jednotlivé druhy licencí, způsoby určení vymezeného území a provozovny, prokázání vlastnického nebo užívacího práva k užívání energetického zařízení, náležitosti prohlášení odpovědného zástupce, a vzory žádostí k udělení, změně a zrušení licence,

b) obsahové náležitosti Pravidel provozování přenosové soustavy, Pravidel provozování distribuční soustavy, Řádu provozovatele přepravní soustavy, Řádu provozovatele distribuční soustavy, Řádu provozovatele podzemního zásobníku plynu a obchodních podmínek operátora trhu,

c) požadovanou kvalitu dodávek a služeb v elektroenergetice a plynárenství, výši náhrad za její nedodržení, postupy a lhůty pro uplatnění nároku na náhradu a postupy pro vykazování dodržování kvality dodávek a služeb,

d) postup stanovení výše finančního příspěvku držitelů licence do fondu, postup čerpání finančních prostředků z fondu, způsob výpočtu prokazatelné ztráty při plnění povinností nad rámec licence a doklady, kterými musí být výpočty prokazatelné ztráty doloženy a vymezeny,

e) náležitosti a členění regulačních výkazů včetně jejich vzorů, odpisové sazby pro účely regulace a pravidla pro sestavování regulačních výkazů a termíny pro jejich předkládání,

f) způsob regulace v energetických odvětvích, postupy pro regulaci cen a termíny a rozsah údajů předávaných držiteli licencí pro rozhodnutí o cenách, přípravu a provádění programů zvýšení energetické účinnosti, podporu a sledování energetických služeb a jiných opatření ke zvýšení energetické účinnosti,

g) podmínky připojení výroben elektřiny, výroben plynu, distribučních soustav, podzemních zásobníků plynu a odběrných míst zákazníků k elektrizační nebo plynárenské soustavě a způsob stanovení podílu nákladů spojených s připojením a se zajištěním požadovaného příkonu nebo dodávky plynu,

h) Pravidla trhu s elektřinou, která stanoví

1. podmínky přístupu k přenosové soustavě a k distribučním soustavám, rozsah zveřejňovaných informací pro umožnění přístupu k přenosové a k distribuční soustavě a způsoby řešení nedostatku kapacit v elektrizační soustavě,

2. termíny pro předkládání žádostí o uzavření smluv na trhu s elektřinou a termíny uzavírání smluv a jejich registrace u operátora trhu,

3. postupy a podmínky pro přenesení a převzetí odpovědnosti za odchylku,

4. rozsah a termíny předávání údajů pro vyhodnocování odchylek a vyúčtování dodávek elektřiny a ostatních služeb, postupy pro vyhodnocování, zúčtování a vypořádání odchylek, včetně zúčtování a vypořádání regulační energie ve stavu nouze a při předcházení stavu nouze,

5. postupy pro obstarávání regulační energie a způsoby zúčtování regulační energie,

6. postupy pro uplatnění povinně vykoupené elektřiny z obnovitelných zdrojů na trhu s elektřinou,

7. organizaci krátkodobého trhu s elektřinou a vyrovnávacího trhu a způsoby jejich vypořádání,

8. pravidla tvorby, přiřazení a užití typových diagramů dodávek elektřiny,

9. termíny a postup při výběru dodavatele elektřiny,

10. postup při přerušení, omezení a obnovení dodávky elektřiny při neoprávněném odběru, neoprávněné distribuci a neoprávněném přenosu,

11. postup při zajištění dodávky elektřiny dodavatelem poslední instance,

i) Pravidla trhu s plynem, která stanoví

1. pravidla přístupu k přepravní soustavě, k distribučním soustavám a k podzemnímu zásobníku plynu, rozsah zveřejňovaných informací pro umožnění přístupu k přepravní soustavě, distribuční soustavě a podzemnímu zásobníku plynu a způsoby řešení nedostatku kapacit v plynárenské soustavě,

2. termíny pro předkládání žádostí o uzavření smluv na trhu s plynem a termíny uzavírání smluv,

3. postupy a podmínky pro přenesení a převzetí odpovědnosti za odchylku,

4. rozsah a termíny předávání údajů pro vyhodnocování odchylek a vyúčtování dodávek plynu a ostatních služeb, postupy pro vyhodnocování, zúčtování a vyrovnávání odchylek a zúčtování a vypořádání vyrovnávacího plynu ve stavu nouze a při předcházení stavu nouze,

5. postupy a termíny pro předkládání nominací a renominací,

6. postup provozovatele podzemního zásobníku plynu při prodeji nevytěženého plynu z podzemního zásobníku plynu po zániku smlouvy o uskladňování plynu,

7. druhy krátkodobých trhů, jejich organizaci a způsoby jejich vypořádání,

8. pravidla tvorby, přiřazení a užití typových diagramů dodávek plynu,

9. termíny a postup při změně dodavatele plynu,

10. postup při přerušení, omezení a obnovení dodávky plynu při neoprávněném odběru, neoprávněné distribuci a neoprávněné přepravě,

11. postup při zajištění dodávky plynu dodavatelem poslední instance,

j) rozsah, náležitosti a termíny vyúčtování dodávek elektřiny, plynu nebo tepelné energie a souvisejících služeb.

(3) Ministerstvo pro místní rozvoj stanoví vyhláškou pravidla pro rozúčtování nákladů v objektu na služby vytápění, chlazení, klimatizaci a poskytování teplé vody mezi konečné spotřebitele.

Zrušují se:

1. Zákon č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci.

2. Článek V zákona č. 83/1998 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a o změně a doplnění některých dalších zákonů.

Těmito ustanoveními byly novelizovány jiné zákony.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.

* * *

1. Zákon č. 151/2002 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím soudního řádu správního, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2003.

2. Zákon č. 262/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), nabyl účinnosti dnem vyhlášení (28. června 2002).

3. Zákon č. 309/2002 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2004.

4. Zákon č. 278/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (6. srpna 2003).

5. Zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, nabyl účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost (1. května 2004).

6. Zákon č. 670/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (30. prosince 2004).

7. Zákon č. 342/2006 Sb., kterým se mění některé zákony související s oblastí evidence obyvatel a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (3. července 2006).

8. Zákon č. 186/2006 Sb., o změně některých zákonů souvisejících s přijetím stavebního zákona a zákona o vyvlastnění, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2007.

9. Zákon č. 296/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé zákony v souvislosti s jeho přijetím, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2008.

10. Zákon č. 124/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem 1. července 2008.

11. Zákon č. 158/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a o změně některých zákonů, nabyl účinnosti 30 dnů po jeho vyhlášení (4. července 2009).

Předseda vlády:

Ing. Fischer, CSc. v. r.

Příloha k zákonu č. 458/2000 Sb.

druh zařízení:velikost pásma:Podzemní zásobníky (od oplocení) mimo samostatně umístěných sond250 mTlakové zásobníky zkapalněných plynů do vnitřního obsahu nad 5 m3 do 20 m320 mnad 20 m3 do 100 m340 mnad 100 m3 do 250 m360 mnad 250 m3 do 500 m3100 mnad 500 m3 do 1000 m3150 mnad 1000 m3 do 3000 m3200 mnad 3000 m3300 mPlynojemy do 100 m330 mnad 100 m350 mPlnírny plynů (od technologie)100 mZkapalňovací stanice stlačených plynů100 mOdpařovací stanice zkapalněných plynů100 mKompresorové stanice (od technologie)200 mRegulační stanice vysokotlaké do tlaku 40 barů včetně10 mRegulační stanice s tlakem nad 40 barů20 mVysokotlaké plynovody a plynovodní přípojky do tlaku 40 barů včetnědo DN 100 včetně10 mnad DN 100 do DN 300 včetně20 mnad DN 300 do DN 500 včetně30 mnad DN 500 do DN 700 včetně45 mnad DN 70065 mVysokotlaké plynovody a plynovodní přípojky s tlakem nad 40 barůdo DN 100 včetně80 mnad DN 100 do DN 500 včetně120 mnad DN 500160 mSondy podzemního zásobníku plynu od jejich ústís tlakem do 100 barů80 ms tlakem nad 100 barů150 m

1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/54/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektrickou energií a kterou se zrušuje Směrnice 96/92/ES.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/55/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a kterou se zrušuje Směrnice 98/30/ES.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/8/ES o prosazování kombinované výroby elektřiny a tepla založené na poptávce po užitečném teple na vnitřním energetickém trhu.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/67/ES o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/32/ES o energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách a o zrušení směrnice Rady 93/76/EHS.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/89/ES o opatřeních pro zabezpečení dodávek elektřiny a investic do infrastruktury.

1a) Nařízení (ES) č. 1775/2005 Evropského parlamentu a Rady ze dne 28. září 2005 o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám.

Nařízení (ES) č. 1228/2003 Evropského parlamentu a Rady ze dne 26. června 2003 o podmínkách pro přístup k sítím pro přeshraniční výměny elektrické energie.

1b) Čl. 3 odst. 2 a 3 nařízení Rady (ES) 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků.

1d) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.

1e) Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.

1c) Část šestá zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

2) Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

2a) Nařízení o podmínkách pro přístup k sítím pro přeshraniční výměny elektrické energie.

2b) Nařízení o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám.

3) Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

4) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.

4a) Zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů).

4c) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.

6) § 1 zákona č. 133/2000 Sb., ve znění zákona č. 53/2004 Sb.

7) Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

8) § 4 písm. e) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů.

9) § 5 odst. 1 písm. c) zákona č. 101/2000 Sb., ve znění zákona č. 439/2004 Sb.

9a) Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách.

9b) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

4d) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).

4e) Zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění).

5) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění zákona č. 121/2000 Sb.

Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích.

Vyhláška č. 55/1999 Sb., o způsobu výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na lesích.

6) Vyhláška č. 150/2001 Sb., kterou se stanoví minimální účinnost užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie.

Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů.

10) Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky.

10a) Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

11) Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů.

12) Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 119/2000 Sb.

12a) Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.

12b) § 53 odst. 5 zákona č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon).

13) Zákon č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, v znění pozdějších předpisů.

14) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.

16) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

18) Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky.