Nařízení, kterým se upravují právní poměry Ústředí pro hospodaření se zemědělskými výrobky

(1) Dozorčí rada má včetně předsedy patnáct členů, z toho pět členů ze Slovenska. Osm členů včetně předsedy jmenuje a odvolává vláda na společný návrh ministrů výživy a zemědělství, sedm členů volí valná hromada ze svého středu. Do dne následujícího po zvolení sedmi členů první dozorčí rady první valnou hromadou vykonávají členové jmenovaní vládou podle předcházející věty zatímně funkci dozorčí rady. Členem (náhradníkem) dozorčí rady nemůže býti zvolen ani jmenován člen (náhradník) představenstva Ústředí, pokud jeho funkce trvá. Schůze dozorčí rady svolává a řídí její předseda.

(2) O dozorčí radě platí jinak obdobně ustanovení § 15, odst. 2, písm. a) až c), odst. 3, 4 a 5, § 16, odst. 2 až 8 a § 17.

(1) Dozorčí rada dohlíží na vedení Ústředí ve všech oborech jeho činnosti. Za tím účelem může zejména

a) nahlížeti do obchodních knih a písemností Ústředí a žádati od jeho představenstva a úředníků informace a vysvětlivky,

b) zjišťovati stav jeho hospodářství,

c) navrhnouti ministru výživy, aby učinil opatření podle § 10, odst. 1 zákona.

(2) O provedené dohlídce musí býti sepsán protokol podepsaný členy dozorčí rady, kteří ji provedli.

(3) Dozorčí rada zkoumá účetní závěrku za uplynulý účetní rok a návrh podnikového rozpočtu pro příští rozpočetní období.

(4) Dozorčí rada zastupuje Ústředí při uzavírání právních jednání s předsedou, některým z místopředsedů nebo členem (náhradníkem) představenstva a při soudních sporech proti nim.

(1) Společné schůzi představenstva a dozorčí rady přísluší jednati a usnášeti se

a) o návrzích pro valnou hromadu,

b) o opatřeních, jež jest učiniti v důsledku kontroly hospodářství Ústředí provedené nejvyšším účetním kontrolním úřadem nebo dozorčími úřady, jakož i o výsledku kontroly provedené dozorčí radou,

c) o udělování souhlasu k uzavření právních jednání Ústředí s předsedou, místopředsedy, členy (náhradníky) představenstva nebo dozorčí rady nebo prokuristou nebo obchodním zmocněncem,

d) o podnikovém rozpočtu,

e) o účetní závěrce,

f) o přídělech bilančních přebytků reservnímu fondu a odvedení nevyčerpaného zbytku státní pokladně,

g) o přípustnosti zúročení závodních podílů (§ 39, odst. 2),

h) o způsobu úhrady bilančních ztrát,

ch) o věcech předložených představenstvem nebo dozorčí radou.

(2) Usnesení o věcech uvedených v odstavci 1, písm. d) až h) vyžadují ke své platnosti schválení ministerstva výživy, udělené v dohodě s ministerstvem financí.

(3) Společná schůze představenstva a dozorčí rady stanoví zásadní směrnice pro činnost Ústředí ve věcech, jež mají býti upraveny organisačním řádem do doby, dokud se tak nestane.

(1) Společnou schůzi představenstva a dozorčí rady svolává předseda Ústředí zpravidla jednou za dva měsíce. Je povinen ji svolati také, požádá-li o to nejméně patnáct členů představenstva nebo nejméně osm členů dozorčí rady nebo nejméně patnáct členů obou těchto orgánů. Ustanovení o svolávání, jednání a usnášení představenstva platí obdobně i pro společnou schůzi představenstva a dozorčí rady, při čemž k platnosti usnesení je třeba přítomnosti nejméně poloviny členů každého z obou sborů a nadpoloviční většiny přítomných členů každého z nich.

(2) O každé schůzi jest sepsati zápis, který podepisují předseda, zapisovatel a jeden člen představenstva a jeden člen dozorčí rady. O zápisu platí jinak obdobně ustanovení § 17, odstavec 2.

Valné hromadě přísluší jednati a usnášeti se

a) o podnětech na změnu stanov,

b) o organisačním řádu,

c) o volbě členů (náhradníků) představenstva a dozorčí rady,

d) o žádosti, aby vládou jmenovaný člen (náhradník) představenstva nebo dozorčí rady byl z funkce odvolán,

e) o odvoláních proti rozhodnutí o vyloučení členů (§ 10),

f) o zprávě předsedy o činnosti orgánů Ústředí,

g) o iniciativních návrzích na zlepšení a zdokonalení organisace Ústředí a jeho činnosti.

(1) Valnou hromadu tvoří zástupci vysílaní členy Ústředí (§ 7, odst. 6 zákona). Zástupci členů, kteří se účastní valné hromady (dále jen „delegáti“) se volí na krajských shromážděních členů.

(2) Představenstvo sestaví na podkladě údajů o sídle členů uvedených v rejstříku členů (§ 12) pro každý kraj krajský seznam členů. Představenstvo ustanoví pro každý kraj zmocněnce, který svolá každoročně před konáním valné hromady krajské shromáždění členů (dále jen „shromáždění“) doporučenými dopisy všem členům uvedeným v příslušném krajského seznamu. Dopisy musí býti odeslány nejméně osm dnů před konáním shromáždění a musí v nich býti uvedeny místo a hodina konání shromáždění.

(3) Jednání shromáždění řídí zmocněnec Ústředí. Na shromáždění se může každý člen dáti zastupovati jen jedním zástupcem vykázaným písemnou plnou mocí. Shromáždění jest způsobilé se usnášeti, je-li zastoupena nejméně polovina členů uvedených v příslušném krajském seznamu. Nedostaví-li se na shromáždění předepsaný počet zástupců členů, může se o hodinu později na témže místě a s týmž pořadem jednání konati druhé shromáždění, které je způsobilé se usnášeti bez ohledu na počet zastoupených členů, pokud to bylo uvedeno výslovně v předepsaném oznámení o svolání shromáždění. Shromáždění se usnáší prostou většinou hlasů. Hlasuje se zvednutím ruky, pokud se shromáždění neusnese, že se má hlasovat lístky. Zmocněnec Ústředí nehlasuje. V případě rovnosti hlasů rozhoduje los. Každý člen má při hlasování jeden hlas beze zřetele na počet svých podílů.

(4) Shromáždění volí na každých i započatých deset členů Ústředí uvedených v příslušném krajském seznamu po jednom delegátu a jeho náhradníku. Zvoleni jsou ti kandidáti, kteří na sebe soustředili prostou většinu hlasů.

(5) O konání shromáždění jest sepsati zápis obsahující zjištění, že shromáždění jest schopno se usnášeti, pořad jednání, podstatné body jeho průběhu, přijatá usnesení a údaje o výsledcích hlasování. Jako přílohu jest k zápisu připojiti listinu přítomných. Zápis podepisují zmocněnec Ústředí a dva ověřovatelé zvolení shromážděním. Zápis odevzdá zmocněnec neprodleně předsedovi. Shromáždění se mohou účastniti zástupcové příslušných složek organisací zemědělců a družstev. Zmocněnec Ústředí, který volbu řídil, vydá neprodleně po skončení shromáždění zvoleným osobám potvrzení o tom, že byly zvoleny delegáty (náhradníky). Tímto potvrzením se vykazují na valné hromadě.

(6) Zvolení delegáti (náhradníci) vykonávají svou funkci na valné hromadě osobně a nemohou se dáti zastupovati. Zvolení delegáti a náhradníci musí býti zpraveni o době a místě konání valné hromady doporučenými dopisy nebo jiným způsobem umožňujícím zjištění, že se tak stalo. V případě, že se delegát do valné hromady v předepsanou dobu nedostaví, bude představenstvem za něho povolán náhradník, pokud se do valné hromady dostavil. Jinak se náhradníci nemohou účastniti jednání a usnášení valné hromady.

Řádná valná hromada se koná do osmi měsíců po ukončení účetního roku. Mimořádná valná hromada musí býti svolána bezodkladně, navrhne-li to písemně s udáním důvodů a účelu alespoň jedna desetina všech členů Ústředí nebo nařídí-li to ministr výživy.

(1) Konání valné hromady budiž oznámeno nejméně osm dní předem v Úředním listě.

(2) Pozvání k valné hromadě musí obsahovati údaje o místu a době konání a o pořadu jednání. Návrhy členů, jež mají být na pořadu jednání, musí býti podány do čtyř měsíců po uplynutí hospodářského roku. K takto podaným návrhům musí být přihlédnuto, jsou-li podporovány nejméně deseti členy. Pozvání musí obsahovati upozornění o možnosti konání druhé valné hromady (§ 27). Každý člen má právo, aby během posledních osmi dnů před konáním valné hromady nahlédl v obchodních místnostech Ústředí do písemných podkladů pro jednání valné hromady a učinil si z nich výpis.

Předseda určuje pořad jednání valné hromady a řídí ji.

(1) Valná hromada jest způsobilá se usnášeti, je-li přítomna nejméně jedna polovina všech zvolených delegátů nebo jejich náhradníků.

(2) Nedostaví-li se do valné hromady předepsaný počet delegátů (náhradníků), může se o hodinu později na témže místě a s týmž pořadem jednání konati druhá valná hromada, která je způsobilá usnášeti se bez ohledu na počet přítomných, pokud to bylo uvedeno výslovně v předepsaném oznámení o svolání valné hromady.

(3) Valná hromada se nemůže usnášeti o věcech, které nebyly uvedeny na oznámeném pořadu jednání s výjimkou návrhu na svolání nové mimořádné valné hromady.

(1) Valná hromada se usnáší prostou většinou hlasů. Hlasuje se zvednutím ruky, pokud se shromáždění neusnese, že se má hlasovati lístky. Při hlasování zvednutím ruky hlasuje předseda jen v případě rovnosti hlasů. Usnese-li se valná hromada, že má býti hlasováno lístky, rozhoduje při tomto způsobu hlasování v případě rovnosti los.

(2) Každý delegát má při hlasování jen jeden hlas.

(1) O návrhu na volbu členů (náhradníků) představenstva a dozorčí rady se usnáší společná schůze představenstva a dozorčí rady. Návrh může býti podán teprve, když Ústředí bylo vyrozuměno o provedeném jmenování členů (náhradníků) představenstva a dozorčí rady, k jejichž jmenování jest povolána vláda, na funkční období, o něž jde.

(2) Zvoleni jsou kandidáti, kteří na sebe soustředili prostou většinu hlasů.

(3) Nebude-li takto zvolen potřebný počet kandidátů, může při jednání valné hromady navrhnouti další kandidáty každý delegát, který se účastnil valné hromady, každý člen představenstva nebo dozorčí rady a předseda Ústředí.

O jednání valné hromady jest sepsati zápis, který podepisují předseda, zapisovatel a dva ověřovatelé určení předsedou z přítomných delegátů. O zápisu platí obdobně ustanovení § 17, odst. 2.

Vnitřní organisaci Ústředí upraví organisační řád [§ 22, písm. b)]; na přechodnou dobu ji upraví společná schůze představenstva a dozorčí rady (§ 20, odst. 3).

Služební řády pro zaměstnance Ústředí vydává představenstvo se schválením ministerstva sociální péče uděleným v dohodě s ministerstvem výživy.

Potřebný počet vedoucích úředníků přijímá a propouští představenstvo se schválením ministerstva výživy.

(1) Činnost Ústředí není omezena na jeho členy.

(2) Orgány Ústředí a jeho vedoucí úředníci (§ 33) dbají, aby provoz Ústředí zabezpečil splnění úkolů Ústředí a odpovídal zásadám řádného hospodaření.

Účetní rok Ústředí se kryje s rokem kalendářním.

(1) Do čtyř měsíců od uplynutí účetního roku předloží představenstvo dozorčí radě účetní závěrku k prozkoumání. Do šesti měsíců od uplynutí účetního roku musí býti účetní závěrka schválená společnou schůzí představenstva a dozorčí rady předložena ministerstvu výživy, jež ji přezkoumá a schvaluje v dohodě s ministerstvem financí. Nebyla-li účetní závěrka takto schválena, vrátí ji ministerstvo výživy s připomínkami Ústředí s tím, aby vady byly odstraněny a nově projednaná účetní závěrka byla nejdéle do dvou měsíců znovu předložena ministerstvu výživy.

(2) Před koncem účetního roku sestaví představenstvo podnikový rozpočet pro příští rozpočetní období a předloží jeho návrh včas k projednání dozorčí radě.

(1) Výše základního jmění (§ 8, odst. 2 zákona) se zjistí novým oceněním úhrnu majetkových práv, jež podle § 11 zákona přecházejí na Ústředí, ke dni, k němuž nastane přechod práv, a odečtením úhrnu závazků stejným způsobem na Ústředí přecházejících, včetně závazků z důvodu vypořádání podle § 12, odst. 2 a 3 zákona, a odečtením finančních prostředků, jichž se týká ustanovení § 11, odst. 2 zákona.

(2) Při zjišťování výše základního jmění podle odstavce 1 se nepřihlíží k právům a závazkům, jichž se týká ustanovení § 14 zákona.

(3) Orgány Ústředí dbají, aby základní jmění nebylo ztenčeno.

(1) Ústředí zřídí reservní fond, jejž tvoří zejména

a) bilanční přebytek prvního účetního roku,

b) přidělené částky bilančních přebytků dalších účetních roků,

c) neprovozní zisky,

d) propadlé podílové pohledávky (§ 11, odst. 4).

(2) Reservního fondu lze použíti jen k úhradě bilančních ztrát.

(1) Z bilančního přebytku se

a) přidělí částka stanovená usnesením společné schůze představenstva a dozorčí rady reservnímu fondu,

b) zbytek nevyčerpaný podle ustanovení písm. a) odvede Ústředí do jednoho měsíce po projednání účetní závěrky státní pokladně.

(2) V účetních letech, v nichž došlo k bilanční ztrátě, není dovoleno zúročení závodních podílů; jinak možno zařaditi do nákladů Ústředí potřebnou částku na zúročení splacených závodních podílů nejvýše částkou rovnající se běžně poskytovaným úrokům z úsporných vkladů v ústavech lidového peněžnictví, avšak za podmínky, že tímto zařaděním nákladů nevzejde Ústředí bilanční ztráta.

(1) V případě, že účetní závěrka vykazuje bilanční ztrátu, bude kryta především z reservního fondu. Kdyby bilanční ztráta nemohla býti takto kryta, vysloví společná schůze představenstva a dozorčí rady usnesením, jaká část této bilanční ztráty vznikla

a) v důsledku opatření, jimiž se stanoví výkupní nebo spotřebitelské ceny, a souvisí s plněním povinnosti uložené Ústředí podle § 2 zákona nebo s úkoly, které Ústředí uložila vláda,

b) z důvodu ostatního provozu Ústředí.

Část bilanční ztráty uvedená pod písmenou a) se uhradí způsobem, o němž rozhodne na návrh ministerstva výživy ministerstvo financí, a to buď státním příspěvkem, nebo jiným možným způsobem úhrady, nebo převedením do příštího účetního roku.

Část bilanční ztráty uvedená pod písmenou b) bude kryta poměrným použitím závodních podílů; zbytek ani takto neuhrazený se převede na příští účetní rok.

(2) Z důvodu bilanční ztráty nemohou být členům ukládány jiné povinnosti, než které jsou uvedeny v předcházejících odstavcích.

(1) Ministerstvo výživy může v dohodě s ministerstvem financí povoliti Ústředí zřízení zvláštních fondů k zabezpečení provádění jeho úkolů a ukládati osobám, jejichž prostřednictvím plní Ústředí své úkoly (§ 1, odst. 3 a 4 zákona), povinnost odváděti pro účely těchto fondů vyrovnávací příspěvky. Jde-li při tom o opatření všeobecné povahy, vyhlásí je ministerstvo výživy v Úředním listě. Ministerstvo výživy může v dohodě s ministerstvem financí přikázati těmto fondům jiné prostředky. Jmění těchto fondů jest jměním účelovým, které se vykazuje odděleně od ostatního jmění Ústředí.

(2) Orgány Ústředí jsou povinny při správě těchto fondů, při tvoření jejich jmění a při jeho použití postupovati podle opatření, na jejichž základě byly fondy zřízeny.

(1) Ústředí jest povinným členem Ústřední rady družstev a přispívá na náklady její činnosti částkou, jejíž výši stanoví ministerstvo výživy v dohodě s ministerstvem financí po slyšení Ústřední rady družstev.

(2) Orgány Ústředí jsou povinny Ústřední radě družstev dáti potřebná sdělení a vysvětlení, pokud jich Ústřední rada družstev potřebuje k řádnému výkonu své funkce, a umožniti jí zaujetí stanoviska při zásadních opatřeních týkajících se družstev.

(3) Ústředí nemá vůči Ústřední radě družstev jiných povinností, než které jsou uvedeny v předcházejících odstavcích.

(1) Ministr výživy dozírá na činnost Ústředí a může jeho činnost a hospodaření kdykoliv přezkoumati. Může udělovati Ústředí příkazy a zákazy, jichž toto jest povinno dbáti při své činnosti. Nastanou-li nepravidelnosti vážně ohrožující řádný provoz Ústředí, nejsou-li ustaveny příslušné orgány, nebo neplní-li Ústředí řádně svoji funkci, může ministr výživy učiniti vhodná opatření k zatímnímu vedení jeho správy. Ministr zemědělství má, pokud jde o hospodaření s osivy, semeny, sádí a užitkovými zvířaty, obdobná oprávnění, jaká příslušejí ministru výživy podle ustanovení věty první a druhé, a vykonává je v dohodě s ministrem výživy.

(2) Ministr financí dozírá na Ústředí, pokud jde o jeho opatření, jež se zřetelem na závazek státu podle § 8, odst. 4 zákona mají pro stát finanční dosah, a může v dohodě s ministrem výživy v rozsahu tohoto dozorčího oprávnění jeho činnost a hospodaření kdykoliv přezkoumati a udělovati Ústředí příkazy a zákazy, jichž toto jest povinno dbáti při své činnosti.

(3) Hospodaření Ústředí podléhá kontrole nejvyššího účetního kontrolního úřadu.

(1) Ústředí a jeho odštěpné závody se zapíší do společenstevního rejstříku. Zápis provede soud příslušný podle sídla Ústředí, po případě též jeho odštěpného závodu, na písemný návrh předsedy Ústředí s odvoláním se na zákon a toto nařízení. Spolu s návrhem podle předcházející věty sdělí předseda Ústředí soudu způsob zastupování Ústředí a znamenání jeho firmy, a pokud jde o odštěpný závod též opatření, jímž byl závod zřízen, firmu a sídlo závodu. Jiné podmínky stanovené zákonem č. 70/1873 ř. z. nebo předpisy vydanými k jeho provedení nebo upravujícími jinak poměry výdělkových a hospodářských společenstev (družstev), pokud jde o zápisy do rejstříku, nemusí být splněny.

(2) Zákon ze dne 10. června 1903, č. 133 ř. z., o revisi společenstev výdělkových a hospodářských a jiných spolků, ve znění předpisů jej měnících a doplňujících se na Ústředí nevztahuje.

(3) Ustanovení zákona č. 70/1873 ř. z. a předpisů jej měnících a doplňujících platí o Ústředí, pokud zákon a ustanovení této hlavy nestanoví jinak.

(1) Na Slovensku vyvíjí Ústředí svou činnost zpravidla prostřednictvím družstva, které bude zřízeno podle § 1, odst. 4 zákona (dále jen „družstvo“). Ústředí může však učiniti kterákoliv opatření na Slovensku přímo; o takových opatřeních vyrozumí družstvo.

(2) Družstvo vyvíjí svou činnost podle směrnic a pokynů Ústředí. Ústředí dohlíží, jak družstvo plní povinnost uloženou podle předcházející věty, může za tím účelem jeho činnost a hospodaření kdykoliv přezkoumati a udíleti mu příkazy a zákazy, jichž jest družstvo při své činnosti povinno dbáti.

(3) Družstvo přispívá na náklady činnosti Ústředí částkou, kterou stanoví představenstvo Ústředí se schválením ministerstva výživy. Částka takto stanovená jest splatná do 30 dnů po dni, kdy bylo družstvo o takto stanovené povinnosti vyrozuměno.

(1) Firma družstva zní:

„Družstvo pre hospodarenie polnohospodárskými výrobkami, družstvo s ručením obmedzeným“.

(2) Sídlem družstva jest Bratislava; se souhlasem Ústředí může si družstvo zříditi potřebný počet odštěpných závodů.

Úkolem družstva jest, aby jako prostředník Ústředí na Slovensku zpravidla vyvíjelo činnost, která přísluší Ústředí podle §§ 2 a 3 (§ 45).

(1) Ustanovení §§ 6, 7, § 8, odst. 4 a 5 a §§ 9 a 11 platí obdobně; ustanovení § 10, odst. 1, 2 a 4 platí obdobně s tím, že člen má právo podati odvolání k valné hromadě ve všech případech vyloučení.

(2) Členy družstva se mohou státi družstva, národní podniky a komunální podniky, jejichž činnost spadá do působnosti Ústředí nebo má k ní vztah.

(3) Členství se nabývá přijetím na podkladě písemné přihlášky.

(4) Rozhodnutí o členské přihlášce přísluší představenstvu; na členství není právní nárok.

(5) Závodní podíl činí 5.000 Kčs a je nedělitelný. Upsané závodní podíly jsou splatné dnem členské přihlášky. Členové družstva ručí za závazky družstva do výše upsaných závodních podílů.

(6) Vyhlášky a oznámení družstva se uveřejňují v Úředním věstníku.

Orgány družstva jsou předseda, představenstvo, dozorčí rada a valná hromada.

(1) Ustanovení § 14, odst. 2, 3, 4, 6 a 7 platí obdobně.

(2) Předsedu jmenuje a odvolává vláda z členů představenstva Ústředí ze Slovenska na společný návrh ministrů výživy a zemědělství. Prohlášení, jímž se předseda vzdává své funkce, bere na vědomost vláda, čímž jeho funkce zaniká.

(3) Předsedu zastupuje v jeho funkci člen představenstva pověřený ministrem výživy.

(1) Ustanovení § 15, odst. 4, § 16, s výjimkou jeho odstavce 1, písm. h), jakož i ustanovení § 17, s výjimkou jeho odstavce 1, věty druhé platí obdobně.

(2) Představenstvo má včetně předsedy devět členů. Členy představenstva jsou členové představenstva Ústředí ze Slovenska.

(3) Funkční období členů představenstva se kryje s jejich funkčním obdobím v Ústředí.

(4) Předseda jest povinen svolati schůzi představenstva také tehdy, požádají-li o to nejméně tři členové představenstva nebo dozorčí rady, nebo usnese-li se na tom představenstvo nebo dozorčí rada v předcházející schůzi, nebo požádá-li o to Ústředí.

(1) Ustanovení § 15, odst. 4, § 16, odst. 2 až 8, § 17, s výjimkou jeho odstavce 1, věty druhé, § 19 a § 51, odst. 4 platí obdobně.

(2) Dozorčí rada má včetně předsedy pět členů. Členy dozorčí rady jsou členové dozorčí rady Ústředí ze Slovenska.

(3) Dozorčí rada volí ze svých členů předsedu a místopředsedu.

Ustanovení § 20, § 21, s výjimkou odstavce 1, věty druhé, a § 51, odst. 4 platí obdobně.

(1) Ustanovení §§ 24, 25, odst. 2, § 26, § 27, odst. 3, § 28, odst. 1 a § 30 platí obdobně.

(2) Valné hromadě přísluší jednati a usnášeti se

a) o podnětech na změnu stanov,

b) o organisačním řádu družstva,

c) o odvoláních proti rozhodnutí o vyloučení členů,

d) o zprávě předsedy o složení a činnosti orgánů družstva,

e) o iniciativních návrzích na zlepšení a zdokonalení organisace družstva a jeho činnosti.

(3) Na valné hromadě přísluší každému členu při hlasování jen jeden hlas bez ohledu na jeho podílovou účast.

(4) Konání valné hromady budiž oznámeno osm dní předem v Úředním věstníku.

(5) Valná hromada jest způsobilá se usnášeti, je-li zastoupena nejméně jedna třetina všech členů družstva.

(6) Nedostaví-li se na valnou hromadu v určenou dobu předepsaný počet členů, může se o hodinu později na témže místě a s týmž pořadem jednání konati druhá valná hromada, která jest způsobilá usnášeti se bez ohledu na počet přítomných, pokud to bylo uvedeno výslovně v předepsaném oznámení o svolání valné hromady.

(7) Na valné hromadě se může člen dáti zastupovati jiným členem, vykázaným plnou mocí. Jednotlivý zástupce může vykonávat hlasovací právo nejvýše v zastoupení pěti členů.

Ustanovení § 31 platí obdobně.

Ustanovení §§ 32 a 33 platí obdobně.

(1) Ustanovení §§ 34, 35, 36, § 37, odst. 3, § 38, § 39, odst. 2 a § 40, odst. 2 platí obdobně.

(2) Výše základního jmění družstva se zjistí novým oceněním úhrnu majetkových práv, která se podle § 14 zákona převedou na družstvo ke dni, ke kterému nastane převod práv a odečtením úhrnu závazků stejným způsobem na družstvo převedených, dále odečtením finančních prostředků, jichž se týká ustanovení § 11, odst. 2 zákona.

(3) Z bilančního přebytku se

a) přidělí částka stanovená usnesením společné schůze představenstva a dozorčí rady reservnímu fondu,

b) zbytek nevyčerpaný podle ustanovení písm. a) odvede družstvo do jednoho měsíce po projednání účetní závěrky Ústředí.

(4) V případě, že účetní závěrka vykazuje bilanční ztrátu, bude kryta především z reservního fondu. Bilanční ztráta, jež nebude ani takto kryta, bude kryta poměrným použitím závodních podílů; zbytek ani takto neuhrazený se převede na příští účetní rok, pokud ministerstvo financí na návrh ministerstva výživy nestanoví jinak.

Ustanovení § 43 platí obdobně.

(1) Družstvo a jeho odštěpné závody se zapíší do obchodního rejstříku. Zápis provede soud příslušný podle sídla družstva nebo jeho odštěpného závodu na písemný návrh předsedy družstva s odvoláním na toto nařízení. Spolu s návrhem podle předcházející věty sdělí předseda družstva soudu způsob zastupování družstva, znamenání jeho firmy, a pokud jde o odštěpný závod, též opatření, jímž byl závod zřízen, firmu a sídlo závodu. Jiné podmínky stanovené zák. čl. XXXVII/1875, o obchodním zákonu, nebo předpisy vydanými k jeho provedení nebo upravujícími jinak poměry družstev, pokud jde o zápisy do rejstříku, nemusí být splněny. Družstvo vzniká zápisem do obchodního rejstříku.

(2) Ustanovení zák. čl. XXXVII/1875 a předpisů jej měnících a doplňujících platí o družstvu, pokud zákon a ustanovení hlav druhé a třetí nestanoví jinak.

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1949; provede je ministr výživy v dohodě se zúčastněnými členy vlády.

Zápotocký v. r.

Ing. Jankovcová v. r.