§ 17 vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost o podrobnostech k zajištění havarijní připravenosti jaderných zařízení a pracovišť se zdroji ionizujícího záření a o požadavcích na obsah vnitřního havarijního plánu a havarijního řádu – Dokumentace činností při mimořádné události držitelem povolení

(1) Od doby zjištění vzniku a v průběhu mimořádné události se v časové posloupnosti zaznamenávají všechny příkazy osoby určené držitelem povolení k řízení zásahu, dále veličiny, parametry a skutečnosti důležité a rozhodující pro vyhlášení mimořádné události a při řízení a provádění zásahů.

(2) Na základě záznamů podle odstavce 1 se zpracovává protokol o vzniku a průběhu mimořádné události, obsahující vždy

a) zjištěné příčiny vzniku a posouzení závažnosti mimořádné události,

b) postupy použité při řízení a provádění zásahu a jejich zhodnocení s přihlédnutím k postupům stanoveným vnitřním havarijním plánem, havarijním řádem a zásahovými instrukcemi,

c) hodnocení účelnosti a účinnosti provedených postupů při řízení a provádění zásahu,

d) hodnocení následků mimořádné události na technologii a systémech jaderného zařízení nebo pracoviště, popřípadě obalovém souboru,

e) hodnocení následků na zdraví zaměstnanců a dalších osob včetně těch, kteří se podíleli na řízení a provádění zásahů,

f) hodnocení úniku radioaktivních látek do životního prostředí včetně výsledků monitorování,

g) návrh postupu na další likvidaci následků,

h) návrh opatření, která je nutné provést k zamezení a snížení opětovné možnosti výskytu vzniklé mimořádné události.

(3) Protokol je předkládán Úřadu do jednoho měsíce od data vyhlášení mimořádné události prvního a druhého stupně a do tří měsíců od data vyhlášení mimořádné události třetího stupně.

(4) Záznamy a protokoly o mimořádných událostech se evidují a archivují nejméně po dobu 5 let od data vyhlášení mimořádné události prvního stupně a po dobu 50 let od data vyhlášení mimořádné události druhého a třetího stupně.