§ 5 Zákon o některých opatřeních ke zprůhlednění finančních vztahů v oblasti veřejné podpory, a o změně zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů – Osoby účtující odděleně vedou účetnictví podle zákona o…

§ 5 (1) Osoby účtující odděleně vedou účetnictví podle zákona o účetnictví a sestavují účtový rozvrh tak, aby účetní závěrka obsahovala i členění položek podle činností spojených se zvláštními a výlučnými právy nebo se službami obecného hospodářského významu, které byly osobě účtující odděleně svěřeny, a podle ostatních činností, kterými se zabývá; tím není dotčena povinnost vést účetnictví podle zvláštního právního předpisu11). Osoba účtující odděleně uvede v účtovém rozvrhu nákladové a výnosové účty související na straně jedné s činnostmi spojenými se zvláštními a výlučnými právy nebo se službami obecného hospodářského významu a na straně druhé s jinými činnostmi, kterými se zabývá. Osoba účtující odděleně stanoví obsahové vymezení těchto účtů vnitřním předpisem. (2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na osoby účtující odděleně a) u nichž za dvě účetní období bezprostředně předcházející účetnímu období, ve kterém měly uděleno zvláštní nebo výlučné právo nebo svěřenou službu obecného hospodářského významu, celkový roční úhrn čistého obratu nepřekročil částku odpovídající 40 000 000 EUR anebo v případě osob účtujících odděleně, které jsou oprávněny přijímat vklady od veřejnosti a poskytovat úvěry na vlastní účet, aktiva celkem nepřekročila částku odpovídající 800 000 000 EUR, b) poskytující služby, u nichž nemůže dojít k podstatnému ovlivnění obchodu mezi členskými státy Evropských společenství, nebo c) poskytující služby nebo vykonávající činnosti, na které se vztahují zvláštní právní předpisy12); povinnost účtovat odděleně nesmí ovlivnit závazky vyplývající ze Smlouvy o založení Evropského společenství nebo jiných předpisů Evropských společenství. (3) Osoba účtující odděleně je povinna na žádost Úřadu prokázat plnění povinnosti podle odstavce 1 zejména předložením účtového rozvrhu a vnitřního předpisu uvedeného v odstavci 1, a to ve lhůtě stanovené Úřadem, která nesmí být kratší než 15 pracovních dnů. Úřad lhůtu během jejího trvání na žádost prodlouží, existují-li pro prodloužení vážné důvody. (4) Údaje získané podle odstavce 3 Úřad předkládá Komisi na její žádost.