§ 20 Zákon o nemocenské péči v ozbrojených silách – Společná ustanovení o služebním příjmu v nemoci a o nemocenském

Stručně

Paragraf 20 zákona 32/1957 stanoví, že voják z povolání nebo příslušník bezpečnostního sboru nemá nárok na služební příjem v nemoci nebo nemocenské, pokud si neschopnost k službě přivodil úmyslně, rvačkou, opilostí, zneužitím omamných látek nebo při spáchání závažného úmyslného trestného činu.

Co to znamená v praxi

• Voják nebo příslušník bezpečnostního sboru, který si úmyslně způsobí neschopnost k službě, například aby se vyhnul službě, nedostane služební příjem v nemoci ani nemocenské.
• Pokud je neschopnost k službě důsledkem rvačky, opilosti, zneužití omamných prostředků nebo spáchání úmyslného trestného činu s horní hranicí trestu odnětí svobody přesahující jeden rok, nárok na služební příjem v nemoci a nemocenské rovněž nevzniká.
• V těchto případech však mohou rodinní příslušníci vojáka nebo příslušníka bezpečnostního sboru obdržet podporu až do výše tří čtvrtin nemocenského.
• Pokud voják nebo příslušník bezpečnostního sboru nemá rodinné příslušníky a neschopnost si přivodil rvačkou, opilostí, zneužitím omamných prostředků nebo při spáchání závažného úmyslného trestného činu, může mu být vyplacena podpora až do výše poloviny nemocenského.

Na co si dát pozor

• Zákon rozlišuje mezi úmyslným přivoděním neschopnosti k službě (písm. a)) a neschopností způsobenou zaviněnou účastí ve rvačce, opilostí, zneužitím omamných prostředků nebo spácháním úmyslného trestného činu (písm. b), c), d)).
• Pro rodinné příslušníky je možnost podpory širší (všechny uvedené případy), zatímco pro samotného vojáka/příslušníka bez rodinných příslušníků se podpora vztahuje pouze na případy b), c) a d).
• Výše podpory pro rodinné příslušníky je až tři čtvrtiny nemocenského, pro vojáka/příslušníka bez rodinných příslušníků pak až polovina nemocenského.