§ 119 trestní řád – Soud rozhoduje rozsudkem
Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) · 32/1970 Sb. · Trestní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 119 zákona 32/1970 stanoví, jakou formou rozhodují soudy a orgány činné v trestním řízení (prokurátor, vyšetřovatel, vyhledávací orgán), přičemž soudy rozhodují rozsudkem jen tam, kde to zákon výslovně určí, jinak usnesením, a ostatní orgány rozhodují usnesením, pokud zákon nestanoví jinak. (§ 119 zákona č. 32/1970 Sb., trestní řád, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: soud
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 32/1970 Sb.
(1) Soud rozhoduje rozsudkem, kde to zákon výslovně stanoví; v ostatních případech rozhoduje usnesením.
(2) Prokurátor, vyšetřovatel a vyhledávací orgán rozhodují, jestliže zákon nestanoví něco jiného, usnesením.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Soudy používají rozsudek pro nejdůležitější rozhodnutí, jako je například rozhodnutí o vině a trestu, zatímco pro většinu ostatních procesních úkonů, které nejsou výslovně označeny jako rozsudek, použijí usnesení.
- Prokurátor, vyšetřovatel a vyhledávací orgán (např. policie) primárně vydávají usnesení, což je standardní forma jejich rozhodování v přípravném řízení.
- Rozdíl mezi rozsudkem a usnesením je důležitý pro pochopení procesních kroků a pro uplatňování opravných prostředků, neboť pro každou formu rozhodnutí mohou platit jiná pravidla.
Na co si dát pozor
- Je klíčové rozlišovat, zda jde o rozsudek nebo usnesení, protože zákon může pro každou z těchto forem stanovit odlišné požadavky na obsah, způsob doručení nebo možnosti odvolání či stížnosti.
- Pokud zákon výslovně nestanoví, že soud rozhoduje rozsudkem, je správnou formou rozhodnutí usnesení.
- V případě prokurátora, vyšetřovatele a vyhledávacího orgánu je usnesení výchozí formou rozhodnutí, pokud zákon výslovně neuvádí jinou formu.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.