§ 243 Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) – Je-li třeba při neveřejném zasedání provést důkazy
Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) · 32/1970 Sb. · § 243 · Trestní právo
Stručně: Paragraf 243 zákona č. 32/1970 Sb. stanoví, jakým způsobem se provádějí důkazy při neveřejném zasedání soudu a jak probíhá závěr tohoto zasedání před poradou soudu.
§ 243
(1) Je-li třeba při neveřejném zasedání provést důkazy, děje se tak přečtením protokolů a jiných písemností.
(2) Než se soud odebere k závěrečné poradě, udělí předseda senátu slovo prokurátorovi ke konečnému vyjádření nebo návrhu.
Paragraf 243 zákona č. 32/1970 Sb. stanoví, jakým způsobem se provádějí důkazy při neveřejném zasedání soudu a jak probíhá závěr tohoto zasedání před poradou soudu.
Co to znamená v praxi
Při neveřejném zasedání se důkazy neprovádějí výslechem svědků nebo jinými úkony, ale pouze čtením již existujících protokolů a písemných dokumentů.
Předtím, než se soudci odeberou k poradě o rozhodnutí, má prokurátor právo se vyjádřit k věci nebo přednést svůj návrh.
Tento paragraf se týká neveřejných zasedání, což znamená, že veřejnost a jiné osoby (kromě členů senátu, zapisovatele a prokurátora) se jich neúčastní.
Na co si dát pozor
Způsob provádění důkazů je omezen pouze na písemné materiály, což se liší od hlavního líčení, kde se důkazy provádějí i ústně.
Prokurátor má v závěru neveřejného zasedání vždy možnost se vyjádřit, což podtrhuje jeho roli v trestním řízení.
Hlídat změny § 243 – pošleme e-mail, když se paragraf novelizuje.