Nařízení vlády Slovenské socialistické republiky o ochraně před povodněmi

(1) Okresní národní výbory a krajské národní výbory zřizují pro plnění svých úkolů při ochraně před povodněmi povodňové komise. Místní (městské) národní výbory zřizují povodňové komise podle potřeby.

(2) Členy povodňových komisí krajských národních výborů zpravidla jsou: vedoucí odboru zemědělství a lesního a vodního hospodářství, vedoucí finačního odboru a vedoucí odboru dopravy krajského národního výboru, náčelník krajské inspekce požární ochrany, náčelník správy Veřejné bezpečnosti, náčelník krajského štábu civilní obrany, zástupce organizace pro správu vodních toků, zástupce organizace státních lesů, zástupce Státní meliorační správy, náčelník krajské vojenské správy, krajský hygienik, popřípadě zástupci dalších orgánů a organizací.

(3) Povodňové komise okresních národních výborů jsou složeny obdobně jako povodňové komise krajských národních výborů.

(4) Členy povodňových komisí místních (městských) národních výborů zpravidla jsou: tajemník a příslušní vedoucí pracovníci místního (městského) národního výboru, velitel požárního sboru, zástupce správy Veřejné bezpečností, předseda jednotného zemědělského družstva, zástupci výrobních organizací, popřípadě organizací způsobilých k potřebným zásahům nebo pomoci při ochraně před povodněmi.

(5) Povodňové komise národních výborů podle potřeby zřizují technické štáby jako své odborné poradní a výkonné orgány.

(1) Správci vodních toků a správci (vlastníci, uživatelé) vodohospodářských děl

a) vypracovávají, doplňují a zpřesňují plány zabezpečovacích prací; správci drobných vodních toků je předkládají správci vodohospodářsky významného vodního toku, do jehož povodí drobný vodní tok patří,

b) zajišťují podle povodňových plánů pracovní síly a věcné prostředky pro zabezpečovací práce,

c) organizují a provádějí zabezpečovací práce na vodních tocích, na vodohospodářských dílech a jiných objektech na vodních tocích a při nich v dosahu ohrožení, které mají ve správě,

d) vyhotovují soupis lokalit ohrožených povodněmi a soupis objektu na vodních tocích a při nich, jež mohou zvýšit nebezpečí povodně nebo ledových zácp (stavební objekty, jako lávky a mosty, rozestavěné stavby apod.),

e) navrhují povodňovým orgánům vyhlášení a odvolání stupňů povodňové aktivity,

f) vykonávají během nebezpečí povodně hlídkovou službu na vodních tocích, na vodohospodářských dílech a jiných objektech v jejich správě,

g) provádějí pravidelné povodňové prohlídky na vodních tocích, na vodohospodářských dílech a jiných objektech v jejich správě,

h) provádějí v době nebezpečí povodně a během povodně mimořádnou manipulaci na vodohospodářských dílech se souhlasem a podle pokynů Ústřední povodňové komise,

i) sledují vznik ledových zácp a podle účelnosti rozrušují a nasekávají ledy, rozrušují ledové zácpy s použitím výbušin se souhlasem a podle pokynů Ústřední povodňové komise,

j) zúčastňují se hlásné a varovné povodňové služby ve spolupráci s národními výbory; včas upozorňují národní výbory na nebezpečí povodně s cílem přípravy záchranných prací a případné pomoci národních výborů při zabezpečovacích pracích,

k) vyžadují v případě potřeby pomoc jednotek Československé lidové armády a vojsk ministerstva vnitra při zabezpečovacích pracích prostřednictvím Ústřední povodňové komise,

l) provádějí po povodí prohlídky vodních toků, vodohospodářských děl a jiných objektů v jejich správě a o výsledku podávají zprávu nadřízeným orgánům; analyzují zkušenosti a poznatky z předcházejících povodní a uplatňují je při zpřesňování plánů zabezpečovacích prací,

m) vedou záznamy v povodňovém deníku.

(2) Správci vodohospodářsky významných vodních toků koordinují zabezpečovací práce správců drobných vodních toků a správců (vlastníků, uživatelů) vodohospodářských děl a jiných objektů na vodních tocích ve svých územních obvodech a poskytují jim na požádání odbornou technickou pomoc a podle svých možností i materiální pomoc.

(3) Správci vodohospodářsky významných vodních toků soustřeďují hlášení o povodňové situaci od správců drobných vodních toků a souhrnné zprávy za své územní obvody předkládají ministerstvu a krajským národním výborům.

(1) Správci (vlastníci, uživatelé) nemovitostí při vodních tocích jsou povinni učinit opatření, která jim uložil příslušný národní výbor k zamezení nebo zmírnění nebezpečí povodně nebo škodlivých následků povodně, není-li to podle platných předpisů povinností někoho jiného; provádějí zabezpečovací práce na objektech v jejich správě (užívání).

(2) Na rozestavěných stavbách nebo jejich ucelených částech na vodních tocích nebo v zátopových územích plní přiměřeně úkoly správců (vlastníků, uživatelů) vodohospodářských děl podle § 13 při ochraně před povodněmi investor a dodavatel stavební, popřípadě technologické části stavby, a to každý na úseku své činnosti.

(1) Na vodních tocích zajišťují ochranu plavidel a zařízení sloužících k plavbě před povodněmi jejich správci (vlastníci, uživatelé); přitom se řídí pokyny orgánů státní plavební správy, správce vodního toku a povodňových orgánů.

(2) Správci (vlastníci, uživatelé) majetku na bezprostředně ohroženém území nebo v zatopeném území zajišťují jeho záchranu včetně případné předčasné sklizně úrody.

Veřejné jednotky požární ochrany plní při ochraně před povodněmi úkoly, které jim ukládají nadřízené národní výbory jako povodňové orgány, zejména vedení a provádění zásahů při záchranných pracích. Zabezpečují řádné ošetřování, popřípadě uložení věcných prostředku svěřených jim k povodňovým záchranným pracím. Podle potřeby sestavují plány záchranných prací a předkládají je svým nadřízeným národním výborům.

Povodňové orgány vyžadují při ochraně před povodněmi pomoc útvarů Sboru národní bezpečnosti, zejména při zprostředkování spojení, při ochraně zdraví a životů občanů, při zajišťování veřejného pořádku a při ochraně majetku.

Ústřední povodňová komise v případě potřeby vyžaduje při ochraně před povodněmi pomoc jednotek Československé lidové armády a vojsk ministerstva vnitra; je-li nebezpečí z prodlení, vyžadují tuto pomoc též povodňové komise okresních národních výborů a krajských národních výborů. Ministerstvo spolupracuje s jednotkami Československé lidové armády a vojsk ministerstva vnitra při vypracování jejich plánu pomoci.

(1) Občané začlenění do ochrany před povodněmi (dále jen „povodňová služba“) jsou na základě povodňových plánů povinni v době povodňové aktivity dostavit se na výzvu v nejkratší době na určené místo.

(2) Organizace jsou povinny poskytovat pracovníkům (členům družstevních organizací) pracovní volno v rozsahu potřebném pro plnění povinností souvisejících s povodňovou službou.3)

(3) Občanům, kteří se podle povodňových plánů zúčastnili povodňové služby, vydá potvrzení o době jejich účasti příslušný povodňový orgán. Náhradu mzdy za tuto dobu a náhradu za případ nou práci přesčas poskytuje nebo organizacím uvedeným v odstavci 2 uhrazuje příslušný povodňový orgán nebo organizace, v jejímž rámci byla povodňová služba vykonávána.

Věcné prostředky a zařízení určené k ochraně před povodněmi mohou být použity k jiným účelům jen se souhlasem příslušného povodňového orgánu. Druh a množství těchto prostředků a zařízení určují správcům vodních toků, správcům (vlastníkům, uživatelům) vodohospodářských děl a jiných objektů, jakož i národním výborům jejich nadřízené orgány na základě povodňových plánů.

Zrušuje se nařízení vlády Slovenské socialistické republiky č. 181/1969 Sb., o ochraně před povodněmi, ve znění nařízení vlády Slovenské socialistické republiky č. 26/1971 Sb.

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1975.

Dr. Colotka v. r.

1) § 17 zákona SNR č. 135/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství.

2) Směrnice federálního ministerstva národní obrany č. 6/1974 Ú. v. pro poskytování vojenské výpomoci.

3) § 124 odst. 1 zákoníku práce a § 21 odst. 1 a 3 vl. nař. č. 66/1965 Sb., kterým se provádí zákoník práce.