Úplné znění zákona č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochraně práv k odrůdám), jak vyplývá z pozdějších změn

Od placení udržovacích poplatků je osvobozena Česká republika.

(1) Udržovací poplatky se platí za každý jednotlivý rok trvání ochranných práv k chráněné odrůdě, počínaje dnem udělení ochranných práv k chráněné odrůdě (§ 16).

(2) První udržovací poplatek se platí bez vyměření a je splatný do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byla ochranná práva k chráněné odrůdě udělena.

(3) Udržovací poplatek za následující rok je splatný bez vyměření nejpozději dnem, ve kterém uplyne předchozí rok.

(1) Poplatník je povinen u každé platby udržovacího poplatku uvést, které chráněné odrůdy se platba udržovacího poplatku týká. Nelze-li jednoznačně zjistit účel platby, Ústav poplatníka vyzve, aby ve stanovené lhůtě tento účel písemně sdělil. Nevyhoví-li poplatník této výzvě, platí, že k platbě nedošlo a Ústav platbu vrátí.

(2) Není-li splatný udržovací poplatek zaplacen ve stanovené výši, vyzve Ústav poplatníka k jeho doplacení; k tomu stanoví lhůtu 15 dnů ode dne doručení výzvy. Po marném uplynutí této lhůty se má za to, že udržovací poplatek nebyl zaplacen. Ústav platbu, kterou neobdržel v plné výši, poplatníkovi vrátí do 30 dnů ode dne marného uplynutí stanovené lhůty. Ustanovení odstavce 4 tím není dotčeno.

(3) Udržovací poplatek lze řádně zaplatit nejdříve 1 rok přede dnem jeho splatnosti. Udržovací poplatek, který byl zaplacen předčasně, Ústav uzná za řádně zaplacený jen na základě písemné žádosti poplatníka, je-li zaplacen ve výši stanovené tímto zákonem.

(4) Nebyl-li udržovací poplatek zaplacen ve stanovené lhůtě nebo platí-li, že nebyl zaplacen podle odstavce 2, může jej poplatník dodatečně uhradit ve lhůtě 6 měsíců ode dne jeho splatnosti. V tomto případě je poplatník povinen zaplatit udržovací poplatek ve výši dvojnásobku příslušné sazby.

(1) Ústav zaplacený udržovací poplatek vrátí, jestliže nevznikla povinnost jej platit; to neplatí, jestliže na základě žádosti poplatníka podle § 23f odst. 3 Ústav uznal udržovací poplatek, který dosud nebyl splatný, za řádně zaplacený.

(2) Ústav vrátí bez žádosti poplatníkovi částku, o kterou zaplatil za udržovací poplatek více, než byl povinen, převyšuje-li tato částka 50 Kč.

(3) Ústav zaplacený udržovací poplatek nevrátí, došlo-li po jeho zaplacení k zániku nebo zrušení ochranných práv, a to včetně udržovacího poplatku zaplaceného předčasně podle § 23f odst. 3.

(1) Udržovací poplatek se platí

a) bezhotovostním převodem z účtu vedeného u banky nebo pobočky zahraniční banky nebo spořitelního a úvěrního družstva anebo držitele poštovní licence na příslušný účet Ústavu,

b) složením hotovosti v pokladně Ústavu; o přijetí platby Ústav vydá potvrzení,

c) šekem.

(2) Ústav ve Věstníku zveřejní číslo příslušného účtu pro placení udržovacích poplatků.

(1) Nestanoví-li tento zákon jinak, nelze u udržovacího poplatku

a) prominout zmeškání lhůty k jeho zaplacení,

b) povolit posečkání s jeho zaplacením,

c) povolit jeho zaplacení ve splátkách.

(2) Není-li tímto zákonem stanoveno jinak, platí pro řízení ve věcech udržovacích poplatků ustanovení zvláštního právního předpisu upravujícího správu daní a poplatků13).

Udržovací poplatky jsou příjmem státního rozpočtu.

(1) Držitel šlechtitelských práv může ochranná práva k chráněné odrůdě převést písemnou smlouvou na jinou osobu. V případě, že ochranná práva k téže chráněné odrůdě přísluší více osobám, lze podíl na těchto právech převést na kteréhokoli ze spoludržitelů šlechtitelských práv bez souhlasu ostatních; na třetí osobu může spoludržitel převést svůj podíl jen v případě, že žádný z ostatních spoludržitelů nepřijme jeho písemnou nabídku k převodu do 1 měsíce od jejího doručení.

(2) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, platí pro vztahy mezi spoludržiteli šlechtitelských práv občanský zákoník.

(3) Smlouva o převodu ochranných práv k chráněné odrůdě nebo smlouva o převodu podílu ochranných práv k chráněné odrůdě nabývá účinnosti dnem zápisu do rejstříku chráněných odrůd vedeného Ústavem, který provede zápis po úhradě správního poplatku podle zvláštního právního předpisu14).

(1) Ochranná práva zanikají uplynutím doby stanovené tímto zákonem, nebo pokud držitel šlechtitelských práv neuhradí včas udržovací poplatek ani po výzvě Ústavu ve lhůtě jím stanovené nebo písemně Ústavu oznámí, že se udělených ochranných práv vzdává.

(2) Před uplynutím doby trvání ochranných práv Ústav tato práva zruší, pokud chráněná odrůda již nesplňuje podmínky uniformity a stálosti nebo nesplní-li držitel šlechtitelských práv povinnost podle § 18 odst. 1 nebo 4.

(3) Vyjde-li dodatečně najevo, že v době vydání šlechtitelského osvědčení, kterým byla pravomocně udělena ochranná práva, nebyly splněny podmínky pro jejich udělení, Ústav šlechtitelské osvědčení zruší; v takovém případě se na udělená ochranná práva hledí, jako by nebyla udělena.

(1) Vznik, zánik, zrušení ochranných práv, převod i jakýkoli přechod ochranných práv k chráněné odrůdě, nucená licence, změny jména, příjmení, obchodního jména, trvalého pobytu nebo sídla držitele šlechtitelských práv se zapisují do rejstříku chráněných odrůd, který vede Ústav; údaje o těchto skutečnostech uveřejňuje Ústav ve Věstníku.

(2) Do rejstříku chráněných odrůd lze na žádost smluvní strany zapsat i poskytnutí licence podle § 19 odst. 2.

(1) Vymáhat práva chráněná tímto zákonem je oprávněn

a) držitel šlechtitelských práv,

b) nabyvatel licence k chráněné odrůdě, nebo

c) profesní organizace oprávněná zastupovat držitele šlechtitelských práv.

Nabyvatel licence může vymáhat práva jen se souhlasem držitele šlechtitelských práv. Souhlas se nevyžaduje, jestliže držitel šlechtitelských práv sám nezahájil řízení ve věci porušení nebo ohrožení práva ve lhůtě 1 měsíce od doručení oznámení nabyvatele o porušení nebo ohrožení práva.

(2) Osoba uvedená v odstavci 1 písm. a) až c) (dále jen „oprávněná osoba“) může požadovat informace o původu a distribučních sítích rozmnožovacího materiálu nebo sklizeného materiálu odrůdy anebo služeb, kterými je porušováno právo vůči osobě, která porušila práva chráněná tímto zákonem, nebo vůči osobě, která za účelem přímého či nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu

a) držela rozmnožovací materiál nebo sklizený materiál odrůdy porušující právo,

b) užívala služby porušující právo,

c) poskytovala služby používané při činnostech porušujících právo, nebo

d) byla označena osobou uvedenou v písmenech a), b) nebo c) jako osoba účastnící se na výrobě, zpracování, skladování nebo distribuci rozmnožovacího materiálu nebo sklizeného materiálu odrůdy nebo poskytování služeb.

(3) Informace podle odstavce 2 obsahují

a) u fyzické osoby jméno, příjmení, popřípadě obchodní firmu14a), místo trvalého pobytu14b) nebo pobytu14b) a místo podnikání dodavatele, liší-li se od místa trvalého pobytu14b) nebo pobytu14b), u právnické osoby obchodní firmu14a) a sídlo, popřípadě umístění organizační složky na území České republiky výrobce, zpracovatele, skladovatele, distributora, dodavatele nebo jiného předchozího držitele rozmnožovacího materiálu nebo sklizeného materiálu odrůdy,

b) údaje o vyrobeném, zpracovaném, dodaném, skladovaném, přijatém nebo objednaném množství a o ceně obdržené za daný rozmnožovací materiál nebo sklizený materiál odrůdy nebo služby.

(4) Ustanoveními odstavců 2 a 3 zůstávají nedotčena ustanovení zvláštních právních předpisů, upravujících zejména poskytování, užití a ochranu informací11a).

(1) Spory vzniklé z právních vztahů na základě tohoto zákona projednávají a rozhodují soudy.

(2) V případě neoprávněného zásahu do práva chráněného tímto zákonem se může oprávněná osoba, jejíž právo bylo ohroženo nebo porušeno, domáhat proti rušiteli, aby se tohoto jednání zdržel a odstranil závadný stav. Byla-li tímto zásahem způsobena škoda, má poškozený právo na její náhradu. Při nemajetkové újmě má poškozený právo na přiměřené zadostiučinění, které může spočívat i v peněžitém plnění.

(3) Na návrh oprávněné osoby může příslušný soud rozhodnout, aby rozmnožovací materiál nebo sklizený materiál odrůdy, s nímž bylo nakládáno v rozporu s výlučným právem držitele šlechtitelských práv, byl stažen z trhu nebo zničen, ledaže by porušení práva mohlo být odstraněno jinak a zničení by bylo nepřiměřené tomuto porušení. Jestliže budou opatření k nápravě směřovat k rozmnožovacímu materiálu nebo sklizenému materiálu odrůdy, který není ve vlastnictví osoby porušující výlučné právo držitele šlechtitelských práv, soud přihlédne k zájmům třetích osob, zejména spotřebitelů a osob jednajících v dobré víře.

(4) Oprávněná osoba se může u soudu domáhat nároků uvedených v odstavcích 2 a 3 rovněž vůči zprostředkovatelům, jejichž prostředky nebo služby jsou užívány třetími osobami k porušování práv.

(5) Soud může v rozsudku přiznat oprávněné osobě, jejímuž návrhu bylo vyhověno, právo uveřejnit rozsudek na náklady porušovatele, který ve sporu neuspěl, a podle okolností určit i rozsah, formu a způsob zveřejnění.

(1) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, vztahuje se na rozhodování podle tohoto zákona správní řád15).

(2) Ústav je oprávněn přerušit řízení na dobu určitou, pokud o to žadatel z vážných důvodů požádá.

(3) V případě rozhodování o udělení ochranných práv Ústav rozhodne nejpozději do 3 měsíců

a) po ukončení zkoušek nezbytných pro rozhodnutí nebo po obdržení výsledků těchto zkoušek provedených jinými odbornými pracovišti, a

b) po uplynutí lhůty pro podání námitek podle § 13 odst. 2 písm. b).

(4) O odvolání proti rozhodnutí Ústavu rozhoduje ministerstvo.

(1) Řízení ve věcech ochrany odrůd, která neskončila před nabytím účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle tohoto zákona.

(2) Pokud tento zákon nestanoví jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní vztahy vzniklé před nabytím jeho účinnosti; vznik těchto právních vztahů a nároky z nich vzniklé před nabytím účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

(3) Nabytím účinnosti tohoto zákona vznikají majiteli šlechtitelského osvědčení, kterému bylo šlechtitelské osvědčení uděleno podle dosavadních právních předpisů, práva a povinnosti podle tohoto zákona; platnost doby takového šlechtitelského osvědčení se však počítá podle zákona č. 132/1989 Sb., o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat, ve znění zákona č. 93/1996 Sb. Na odrůdy, na které bylo uděleno šlechtitelské osvědčení podle dosavadních právních předpisů a které lze podle tohoto zákona považovat za odrůdy v podstatě odvozené, se nevztahuje výlučné právo držitele šlechtitelských práv odrůdy, která je podle tohoto zákona považována za odrůdu původní.

Ochranná práva mohou být též udělena k odrůdám, jejichž rozmnožovací materiál nebo sklizený materiál nebyl šlechtitelem, popřípadě s jeho souhlasem prodán nebo jiným způsobem poskytnut k využití jiným osobám před více než 4 roky a v případě odrůd dřevin před více než 6 roky před nabytím účinnosti tohoto zákona, a to jedná-li se o odrůdy rodů nebo druhů, případně hybridů těchto rodů nebo druhů, na které se nevztahovaly dosavadní předpisy. V takovémto případě žádost o udělení ochranných práv však musí být podána nejpozději do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona a odrůda musí být v době podání žádosti zapsána ve Státní odrůdové knize podle zvláštního právního předpisu6) nebo musí požívat právní ochrany v členu Unie. Doba trvání ochranných práv stanovená v § 23 odst. 1 se v takovém případě zkracuje o dobu počítanou ode dne zápisu odrůdy do Státní odrůdové knihy do pravomocného udělení ochranných práv k odrůdě nebo o dobu počítanou ode dne udělení ochranných práv k odrůdě v členu Unie do pravomocného udělení ochranných práv k odrůdě podle tohoto zákona.

Pokud před nabytím účinnosti tohoto zákona došlo třetí osobou k využívání odrůdy rodů nebo druhů rostlin, případně hybridů těchto rodů nebo druhů, na kterou se nevztahovaly dosavadní předpisy o ochraně práv k odrůdám rostlin, je držitel šlechtitelských práv podle tohoto zákona povinen této třetí osobě umožnit bezplatně další využívání této odrůdy po dobu do konce roku a u odrůd dřevin do konce druhého roku, následujícího po roce, ve kterém tento zákon nabyl účinnosti; po uplynutí uvedené doby je držitel šlechtitelských práv povinen této třetí osobě umožnit další využívání odrůdy za obvyklou cenu licence.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. února 2001.

* * *

Zákon č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském), nabyl účinnosti dnem 1. června 2002.

Zákon č. 149/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochraně práv k odrůdám), a zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. června 2002.

Zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), nabyl účinnosti třicátým dnem po dni jeho vyhlášení (31. srpna 2003).

Zákon č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dozoru nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, institucemi elektronických peněz, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech), nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (29. září 2005).

Zákon č. 554/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochraně práv k odrůdám), ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (30. prosince 2005).

Předseda vlády:

Ing. Paroubek v. r.

Příloha č. 1 k zákonu č. 408/2000 Sb.

a) obilniny:

Avena sativa L.ovesHordeum vulgare L.ječmenSecale cereale L.žitoTriticosecale Wittm.tritikaleTriticum aestivum L. emend. Fiori et Paol.pšenice obecnáTriticum durum Desf.pšenice tvrdáTriticum spelta L.pšenice špalda

b) krmné rostliny:

Lupinus luteus L.lupina žlutáMedicago sativa L.vojtěška setáPisum sativum L. (partim)hráchTrifolium alexandrinum L.jetel alexandrijskýTrifolium resupinatum L.jetel perskýVicia faba L.bobVicia sativa L.vikev setá

c) brambor:

Solanum tuberosum L.brambor

d) olejniny a přadné rostliny:

Brassica napus L. (partim)řepkaBrassica rapa L. (partim)řepiceLinum usitatissimum L.len (vyjma lnu přadného)

Příloha č. 2 k zákonu č. 408/2000 Sb.

Udržovací poplatek za trvání ochranných práv k chráněné odrůdě činí

a)za první rok trvání ochranných práv800 Kč,b)za druhý rok trvání ochranných práv800 Kč,c)za třetí rok trvání ochranných práv800 Kč,d)za čtvrtý rok trvání ochranných práv800 Kč,e)za pátý rok trvání ochranných práv1 000 Kč,f)za šestý rok trvání ochranných práv1 000 Kč,g)za sedmý rok trvání ochranných práv1 000 Kč,h)za osmý rok trvání ochranných práv1 000 Kč,i)za devátý rok trvání ochranných práv1 200 Kč,j)za desátý rok trvání ochranných práv1 200 Kč,k)za jedenáctý rok trvání ochranných práv1 200 Kč,l)za dvanáctý rok trvání ochranných práv1 200 Kč,m)za třináctý rok trvání ochranných práv1 500 Kč,n)za čtrnáctý rok trvání ochranných práv1 500 Kč,o)za patnáctý rok trvání ochranných práv1 500 Kč,p)za šestnáctý rok trvání ochranných práv1 500 Kč,r)za sedmnáctý rok trvání ochranných práv2 000 Kč,s)za osmnáctý rok trvání ochranných práv2 000 Kč,t)za devatenáctý rok trvání ochranných práv2 000 Kč,u)za dvacátý rok trvání ochranných práv2 000 Kč,v)za každý další rok trvání ochranných práv4 000 Kč.

Příloha č. 2

zrušena

(Dosavadní příloha č. 3 se označuje jako příloha č. 2).

1) Čl. 3 nařízení Rady (ES) č. 2100/94 ze dne 27. července 1994 o odrůdových právech Společenství, v platném znění.

1a) Nařízení Rady (ES) č. 2100/94.

2) Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 109/2004 Sb. m. s., o přístupu České republiky k Mezinárodní úmluvě na ochranu nových odrůd rostlin, z 2. prosince 1961, ve znění revidovaném v Ženevě 10. listopadu 1972, 23. října 1978 a 19. března 1991.

3) § 2 písm. b) zákona č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby).

4) § 26 zákona č. 219/2003 Sb.

5) Úmluva o mezinárodních výstavách sjednaná v Paříži dne 22. listopadu 1928, uveřejněná ve Sbírce zákonů a nařízení státu československého pod č. 46/1932.

6) § 22 zákona č. 219/2003 Sb.

8) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.

9) Například § 151b a 628 občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.

10) § 2 odst. 2 písm. d) obchodního zákoníku.

10a) § 5 obchodního zákoníku.

10b) § 4 zákona č. 219/2003 Sb.

10c) Čl. 14 nařízení Rady (ES) č. 2100/94 o odrůdových právech Společenství.

11a) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 177/2001 Sb., zákona č. 350/2001 Sb., zákona č. 107/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 310/2002 Sb., zákona č. 517/2002 Sb. a zákona č. 439/2004 Sb.

11b) Zákon č. 206/2000 Sb., o ochraně biotechnologických vynálezů a o změně zákona č. 132/1989 Sb., o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat, ve znění zákona č. 93/1996 Sb.

Čl. 12 směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/44/ES ze dne 6. července 1998 o právní ochraně biotechnologických vynálezů.

12) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.

13) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

14) Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

14a) Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

14b) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

15) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů.