§ 37 zákon o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí – Přijímání výzkumných pracovníků ze třetích států

(1) Právnická osoba provádějící výzkum podle tohoto zákona (dále jen „osoba provádějící výzkum“) může přijmout výzkumného pracovníka ze třetího státu na dobu delší než 3 měsíce k účasti na výzkumné činnosti9), jestliže

a) je zapsána Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy do evidence osob provádějících výzkum oprávněných k přijímání výzkumných pracovníků ze třetích států a

b) uzavřela s výzkumným pracovníkem ze třetího státu smlouvu o hostování.

(2) Podmínky pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích států stanovené tímto zákonem se nevztahují na

a) žadatele o udělení mezinárodní ochrany, azylanta a osobu požívající doplňkové ochrany,

b) žadatele o udělení oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany a cizince, kterému bylo toto oprávnění k pobytu uděleno,

c) státního občana třetího státu, u něhož nastaly důvody znemožňující jeho vycestování z území České republiky podle jiného právního předpisu nebo z důvodů na jeho vůli nezávislých,

d) státního občana třetího státu, který je rodinným příslušníkem občana Evropské unie, který uplatnil své právo volného pohybu v rámci Evropské unie,

e) státního občana třetího státu, který je dlouhodobě pobývajícím rezidentem jiného členského státu Evropské unie10),

f) státního občana třetího státu, který spolu se svými rodinnými příslušníky a bez ohledu na svou státní příslušnost požívá práv na volný pohyb rovnocenných s právy občanů Evropské unie na základě dohod mezi Evropskou unií a jejími členskými státy a třetími státy nebo mezi Evropskou unií a třetími státy,

g) státního občana třetího státu, který přichází na území Evropské unie jako zaměstnaný stážista na základě převedení v rámci společnosti11), a

h) státního občana třetího státu, který byl přijat jako vysoce kvalifikovaný zaměstnanec12).