§ 37 Zákon o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí – Přijímání výzkumných pracovníků ze třetích států

§ 37 Přijímání výzkumných pracovníků ze třetích států (1) Právnická osoba provádějící výzkum podle tohoto zákona (dále jen „osoba provádějící výzkum“) může přijmout výzkumného pracovníka ze třetího státu na dobu delší než 3 měsíce k účasti na výzkumné činnosti9), jestliže a) je zapsána Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy do evidence osob provádějících výzkum oprávněných k přijímání výzkumných pracovníků ze třetích států a b) uzavřela s výzkumným pracovníkem ze třetího státu smlouvu o hostování. (2) Podmínky pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích států stanovené tímto zákonem se nevztahují na a) žadatele o udělení mezinárodní ochrany, azylanta a osobu požívající doplňkové ochrany, b) žadatele o udělení oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany a cizince, kterému bylo toto oprávnění k pobytu uděleno, c) státního občana třetího státu, u něhož nastaly důvody znemožňující jeho vycestování z území České republiky podle jiného právního předpisu nebo z důvodů na jeho vůli nezávislých, d) státního občana třetího státu, který je rodinným příslušníkem občana Evropské unie, který uplatnil své právo volného pohybu v rámci Evropské unie, e) státního občana třetího státu, který je dlouhodobě pobývajícím rezidentem jiného členského státu Evropské unie10), f) státního občana třetího státu, který spolu se svými rodinnými příslušníky a bez ohledu na svou státní příslušnost požívá práv na volný pohyb rovnocenných s právy občanů Evropské unie na základě dohod mezi Evropskou unií a jejími členskými státy a třetími státy nebo mezi Evropskou unií a třetími státy, g) státního občana třetího státu, který přichází na území Evropské unie jako zaměstnaný stážista na základě převedení v rámci společnosti11), a h) státního občana třetího státu, který byl přijat jako vysoce kvalifikovaný zaměstnanec12).