§ 76 zákon o převzetí a náhradě za zabraný majetek pozemkový (zákon náhradový). – Přechodná ustanovení.
Zákon o převzetí a náhradě za zabraný majetek pozemkový (zákon náhradový). · 329/1920 Sb. · Nemovitosti a stavební právo
Stručně: Paragraf 76 zákona 329/1920 umožňuje pozemkovému úřadu zkrátit výpovědní lhůtu osobám hospodařícím na zabraném majetku, pokud jej převezme do 30. září 1921, ale zároveň mu ukládá povinnost nahradit škodu vzniklou z předčasného převzetí, je-li důvodem zkrácení pouze potřeba půdy. Pozemkový úřad mohl v určitých případech urychlit převzetí majetku, a to i za cenu zkrácení standardní šestiměsíční výpovědní lhůty pro hospodařící osoby. (§ 76 zákona č. 329/1920 Sb., zákon o převzetí a náhradě za zabraný majetek pozemkový (zákon náhradový)., stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Přechodná ustanovení.
- Týká se: soud
- Lhůta nebo doba: „září 1921, může zkrátiti lhůtu výpovědi osobám hospodařícím i pod šest měsíců, jest však povinen náhradou škody z důvodu předčasného převzetí, jestliže zkrácení…“
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 329/1920 Sb.
Převezme-li pozemkový úřad zabraný majetek do 30. září 1921, může zkrátiti lhůtu výpovědi osobám hospodařícím i pod šest měsíců, jest však povinen náhradou škody z důvodu předčasného převzetí, jestliže zkrácení lhůty výpovědní odůvodněno jest jedině potřebou půdy.
Nedohodnou-li se strany o náhradě, rozhodne místně příslušný okresní soud, přibera po případě znalce v řízení nesporném.
Proti usnesení okresního soudu přípustna jest stížnost k nadřízenému sborovému soudu I. stolice, jenž rozhoduje konečně.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pozemkový úřad mohl v určitých případech urychlit převzetí majetku, a to i za cenu zkrácení standardní šestiměsíční výpovědní lhůty pro hospodařící osoby.
- Pokud se úřad rozhodl zkrátit výpovědní lhůtu jen proto, že potřeboval půdu, musel hospodařícím osobám uhradit vzniklou škodu.
- V případě neshody ohledně výše náhrady rozhodoval místně příslušný okresní soud, který mohl přibrat znalce.
- Proti rozhodnutí okresního soudu bylo možné podat stížnost k nadřízenému sborovému soudu I. stolice, jehož rozhodnutí bylo konečné.
Na co si dát pozor
- Možnost zkrácení výpovědní lhůty byla časově omezena do 30. září 1921.
- Povinnost náhrady škody vznikala pouze v případě, že jediným důvodem zkrácení výpovědní lhůty byla potřeba půdy.
- Proces řešení sporů o náhradu byl dvoustupňový, s konečným rozhodnutím sborového soudu I. stolice.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 60 PŘECHODNÁ USTANOVENÍ (Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č)§ 24 Přechodná a závěrečná ustanovení (Vyhláška Státního úřadu sociálního zabez)§ 7 Přechodná a závěrečná ustanovení (Zákon o státním znaku a o státní vlajce)§ 9 Přechodná ustanovení (Vyhláška o správních poplatcích)§ 67 USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ (Zákon o organizaci soudů a o volbách sou)