Zákon o sociálním zaopatření příslušníků ozbrojených sil

(1) Důchod vdovský, vdovecký a sirotčí náležejí pozůstalým

a) po vojáku z povolání,

b) po poživateli výsluhového a invalidního (částečného invalidního) důchodu.

(2) Důchody pozůstalých se vyměřují

a) z invalidního důchodu, na který by měl voják z povolání nárok v době smrti,

b) z invalidního (částečného invalidního) důchodu, který důchodce v době smrti požíval,

c) z výsluhového důchodu přiznaného po dosažení věku 55 let anebo z výsluhového důchodu, na který by měl důchodce mladší než 55 let nárok, kdyby dosáhl tohoto věku.

(3) Pozůstalým po poživateli částečného invalidního důchodu mohou být vyměřeny v případech hodných zřetele důchody pozůstalých z invalidního důchodu, na který by měl poživatel částečného invalidního důchodu nárok, kdyby byl invalidní.

(1) Vdovský důchod náleží vdově po dobu jednoho roku od smrti vojáka z povolání (důchodce).

(2) Po uplynutí jednoho roku od smrti vojáka z povolání (důchodce) náleží vdovský důchod vdově, jestliže

a) je invalidní (§ 9 odst. 2), nebo

b) pečuje aspoň o jedno dítě, které má nárok na sirotčí důchod, nebo

c) vychovala aspoň tři děti, nebo

d) dosáhla věku 45 let a vychovala aspoň 2 děti, nebo

e) dosáhla věku 50 let, nebo

f) její manžel zemřel následkem úrazu, který utrpěl v přímé souvislosti s výkonem služby v ozbrojených silách, a vdova dosáhla věku aspoň 40 let.

(3) Nárok na vdovský důchod vznikne znovu, splní-li se některá z podmínek uvedených v odstavci 2 do dvou roků od zániku dřívějšího nároku na vdovský důchod.

(4) Vdovský důchod může být přiznán, jsou-li pro to okolnosti hodné zvláštního zřetele, též družce, která žila s vojákem z povolání (důchodcem) až do jeho smrti ve společné domácnosti a byla na něj odkázána výživou.

(5) Nárok na vdovský důchod zaniká provdáním; je-li však splněna některá z podmínek uvedených v odstavci 2, vznikne při opětovném ovdovění původní nárok znovu, jestliže by po posledním manželu nárok nenáležel, nebo by náležel v nižší výměře.

(6) Vdovský důchod činí 70 % důchodu, z něhož se vyměřuje (§ 12 odst. 2 a 3).

(7) Rozvedené (rozloučené) ženě náleží vdovský důchod jen do výše výživného, které jí byl povinen voják z povolání (důchodce) poskytovat.

(1) Vdovecký důchod náleží vdovci po vojákyni z povolání (důchodkyni), je-li invalidní (§ 9 odst. 2) a byl-li poslední rok před smrtí manželky odkázán na ni výživou.

(2) Vdovecký důchod náleží ve výši vdovského důchodu.

(1) Sirotčí důchod náleží vlastnímu i osvojenému dítěti zemřelého vojáka z povolání (důchodce).

(2) Sirotčí důchod náleží také dítěti, jestliže zemřel jeho děd (bába) nebo pěstoun, který byl vojákem z povolání (důchodcem), a jestliže dítě bylo v době jeho smrti na něj převážně odkázáno výživou.

(3) Sirotčí důchod náleží až do skončení povinné školní docházky. Poté náleží sirotčí důchod dítěti nejdéle do 25. roku věku, jestliže

a) se soustavně připravuje předepsaným výcvikem nebo studiem na své budoucí povolání, nebo

b) je pro nemoc nebo tělesnou či duševní vadu trvale neschopno k práci.

(4) Mělo-li by dítě nárok na několik sirotčích důchodů, náleží mu jen jeden, a to nejvyšší.

(5) Sirotčí důchod jednostranně osiřelého dítěte činí čtvrtinu, oboustranně osiřelého dítěte polovinu důchodu, z něhož se vyměřuje (§ 12 odst. 2 a 3). Sirotčí důchod jednostranně osiřelého dítěte činí nejméně 120 Kčs měsíčně, oboustranně osiřelého dítěte nejméně 240 Kčs měsíčně. Jde-li o dvě nebo více dětí, nesmí být sirotčí důchod žádného z nich nižší než poměrný díl výchovného k invalidnímu důchodu připadající na jedno dítě.

(1) Manželce vojáka z povolání nebo poživatele důchodu výsluhového, invalidního a částečného invalidního náleží důchod manželky, jestliže se stala invalidní nebo dosáhla věku 65 let a není výdělečně činná ani nepožívá důchod podle předpisů o důchodovém zaopatření (zabezpečení, pojištění).

(2) Důchod manželky může být přiznán také družce, která je odkázána svou výživou na vojáka z povolání (důchodce).

(3) Důchod manželky činí 100 Kčs měsíčně.

(4) Nárok na důchod manželky nezaniká skončením manželského soužití.

(1) Vojákům z povolání, kteří se zvlášť zasloužili o budování ozbrojených sil nebo projevili mimořádnou chrabrost, obětavost a odvahu v boji, nebo pozůstalým po nich mohou ministři národní obrany a vnitra přiznat osobní důchod. Vláda může stanovit podrobnosti.

(2) Osobní důchod nahrazuje jiné důchody z důchodového zaopatření (zabezpečení, pojištění).

(1) Výchovné náleží na každé dítě (§ 15 odst. 1 až 3) poživatele důchodu výsluhového, invalidního, částečného invalidního a osobního. Výchovné nenáleží na dítě, jež má nárok na sirotčí důchod nebo na něž přísluší přídavek na děti (výchovné podle předpisů o materiálním zabezpečení příslušníků ozbrojených sil). Výchovné rovněž nenáleží na dítě, na něž nepřísluší přídavek na děti jen proto, že zaměstnanec nesplnil stanovené podmínky.

(2) Výchovné činí měsíčně

při důchoduna 1 dítěna 2 dětina 3 dětina 4 dětina 5 dětíKčsKčsKčsKčsKčsKčsdo 140070170430690950nad 140070170400640880

Při více dětech se zvyšuje částka výchovného, která náleží důchodci na 5 dětí, na každé další dítě měsíčně

o 260 Kčs při důchodu do 1400 Kčs a

o 240 Kčs při důchodu nad 1400 Kčs.

(3) Výchovné činí měsíčně

při invalidním důchoduna 1 dítěna 2 dětina 3 dětina 4 dětina 5 dětíKčsKčsKčsKčsKčsKčsdo 1400120260480700950nad 1400120260460660880

Při více dětech se zvyšuje částka výchovného, která náleží poživateli invalidního důchodu na 5 dětí, na každé další dítě měsíčně

o 260 Kčs při důchodu do 1400 Kčs a

o 240 Kčs při důchodu nad 1400 Kčs.

(4) Jestliže poživatel důchodu je zároveň uživatelem zemědělské půdy ve výměře nad 0,5 ha (v pastvinářské nebo pícninářské oblasti nad 2 ha) nebo žije s takovým uživatelem půdy ve společné domácnosti jako člen rodiny, činí výchovné

na 1 dítěna 2 dětina 3 dětina 4 dětiKčsKčsKčsKčsk důchodu70170310490k invalidnímu důchodu120260420600

měsíčně a zvyšuje se o 220 Kčs na každé další dítě.

Ustanovení § 36 odst. 2 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, platí obdobně.

(5) Mělo-li by nárok na výchovné na totéž dítě několik osob, náleží výchovné té, která má nárok na vyšší výchovné, a při stejné výši výchovného té, jíž bylo dříve přiznáno. Vzniknou-li někomu nároky na výchovné na totéž dítě podle různých předpisů o důchodovém zaopatření (zabezpečení, pojištění), přizná se jen vyšší výchovné.

(6) Výchovné náleží až do skončení povinné školní docházky dítěte a poté za stejných podmínek jako sirotčí důchod.

(7) Je-li dítě v zaopatření jiné osoby než důchodce, vyplácí se výchovné této osobě.

(8) Určuje-li soud výživné na dítě, přihlíží i k tomu, do jaké míry jsou potřeby dítěte uhrazovány výchovným, které se na ně poskytuje; do určeného výživného se výchovné nezapočítává.

Důchody mohou být zvýšeny až o polovinu, je-li důchodce trvale tak bezmocný, že potřebuje ošetření a obsluhy jinou osobou. Sirotčí důchod lze zvýšit pro bezmocnost až od 7. roku věku dítěte. Také výchovné na dítě starší 7 let může být zvýšeno až o polovinu, je-li dítě trvale bezmocné.

Dávky se nezdaňují.

(1) Jsou-li splněny podmínky pro nárok na výsluhový důchod i invalidní (částečný invalidní) důchod, náleží jen jeden, a to vyšší.

(2) Jsou-li splněny podmínky pro nárok na některý z důchodů uvedených v odstavci 1 a pro nárok na důchod vdovský nebo sirotčí, náleží důchod vyšší a z ostatních důchodů po jedné polovině.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí i pro souběh nároků na důchody podle tohoto zákona a podle předpisů o důchodovém zabezpečení (pojištění). Jsou-li však splněny u poživatele výsluhového nebo invalidního (částečného invalidního) důchodu podmínky pro nárok na důchod starobní, za výsluhu let nebo invalidní (částečný invalidní) podle předpisů o důchodovém zabezpečení (pojištění), náleží mu ten, který si zvolí.

(4) Podrobnosti stanoví ministerstva národní obrany a vnitra v dohodě se státním úřadem sociálního zabezpečení.

O vzniku a zániku nároku na dávku, povinnostech důchodce, změně dávky a jejím vrácení, omezení výplaty dávek, výplatě dávek jiné osobě, způsobu výplaty dávek, neplatných právních jednáních a promlčení platí přiměřeně ustanovení zákona č. 55/1956 Sb. Podrobnosti stanoví ministři národní obrany a vnitra, kteří též upraví řízení o dávkách.

(1) Sociální péče podle tohoto zákona zahrnuje zejména

a) zaopatření vojenských invalidů ve vojenské invalidovně,

b) podpůrnou a doplňkovou péči,

c) příležitostné sociální dávky.

(2) Podrobnosti stanoví ministři národní obrany a vnitra.

(1) Nároky na dávky důchodového zaopatření, které vznikly do 31. prosince 1956, zůstávají nedotčeny, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Pokud tento zákon nestanoví jinak, považují se přiznané dávky důchodového zaopatření, na něž vznikl nárok do 31. prosince 1956, od 1. ledna 1957 za dávky podle tohoto zákona vyměřené ve výši, v jaké náležely po srážce daně ze mzdy.

(3) Ministři národní obrany a vnitra stanoví, které dávky se slučují v jedinou dávku a za které dávky podle tohoto zákona se považují dávky důchodového zaopatření poskytované podle dosavadních předpisů.

(4) Dnem 1. ledna 1957 zaniká krácení důchodů, prováděné podle dosavadních předpisů při střetu důchodu s výdělkem, s výjimkou krácení důchodů prováděného podle zákona č. 89/1952 Sb., o důchodovém zaopatření příslušníků ozbrojených sil, které zaniká 1. září 1957.

(1) Poživatelům odpočivných důchodů přiznaných podle zákona č. 89/1952 Sb., kteří nedosáhli ke dni 1. ledna 1957 věku 55 let, upravuje se od 1. září 1957 výše důchodu podle ustanovení § 7 odst. 1. Důchodový základ pro tuto úpravu stanoví ministři národní obrany a vnitra. Po dosažení věku 55 let náleží uvedeným poživatelům odpočivných důchodů důchod v původní výši (§ 24 odst. 2).

(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na přímé účastníky bojů proti fašismu.

(3) Poživateli odpočivného důchodu, který ke dni počátku účinnosti tohoto zákona splňuje též podmínky nároku na invalidní důchod, přizná se na jeho žádost důchod invalidní podle dosavadních předpisů a ve výši, v jaké by náležel po srážce daně ze mzdy (§ 24 odst. 2).

(4) Zjistí-li se přezkoumáním zdravotního stavu, že poživatel invalidního důchodu, na který vznikl nárok podle zákona č. 89/1952 Sb., je jen částečně invalidní, vyměří se mu ode dne 1. září 1957 místo dosavadního důchodu částečný invalidní důchod (§ 10 odst. 2) z důchodového základu stanoveného podle odstavce 1.

(5) Poživateli invalidního důchodu, který ke dni počátku účinnosti tohoto zákona splňuje též podmínky nároku na odpočivný důchod a který při přezkoumání zdravotního stavu byl uznán částečně invalidním, přizná se na jeho žádost výsluhový důchod podle odstavce 1.

(6) Vdovám mladším než 45 let a vdovám po účastnících bojů proti fašismu mladším než 40 let, jimž byl přiznán důchod podle předpisů platných do 31. prosince 1952, náleží od 1. září 1957 důchod, jen splňují-li ke dni 1. ledna 1957 jinak podmínky § 13 odst. 2.

(7) Vdovské důchody podle tohoto zákona budou přiznány vdovám, kterým podle dosavadních předpisů nevznikl nárok na vdovský důchod, splní-li v době dvou let od počátku jeho účinnosti podmínky pro přiznání nároku na vdovský důchod podle § 13 odst. 2.

(8) Podrobnosti stanoví ministři národní obrany a vnitra.

Nároky na dávky důchodového zaopatření, jejichž skutkové podmínky se splnily po 31. prosinci 1956, posuzují se podle tohoto zákona; přeplatky nebudou vymáhány.

Ministři národní obrany a vnitra mohou odstraňovat tvrdosti, které by se vyskytly při provádění tohoto zákona.

Zrušují se všechny předpisy o věcech upravených tímto zákonem, zejména

a) zákon č. 76/1922 Sb., o vojenských požitcích zaopatřovacích, a předpisy jej provádějící,

b) zákon č. 153/1923 Sb., kterým se upravují některé služební poměry četnictva a některé četnické požitky, zejména odpočivné a zaopatřovací, a předpisy jej provádějící,

c) zákon č. 281/1949 Sb., kterým se mění předpisy o překládání veřejných zaměstnanců do výslužby,

d) § 13 zákona č. 85/1950 Sb., o opatřeních souvisících s úpravou kázeňského práva příslušníků ozbrojených sborů,

e) zákon č. 89/1952 Sb., o důchodovém zaopatření příslušníků ozbrojených sil.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. září 1957; provedou jej ministři národní obrany a vnitra.

Zápotocký v. r.

Fierlinger v. r.

Široký v. r.

generál plukovník Lomský v. r.

Barák v. r.