Vyhláška Státní plánovací komise a Státní arbitráže Československé socialistické republiky o projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů v plánovacím procesu

(1) Dovozní odbytovou gescí29) se rozumí soustředěné provádění odbytu výrobků z dovozu, zpravidla hromadně nebo sériově vyráběných a určených pro širší okruh odběratelů, jedinou tuzemskou organizací (dovozním gestorem), obvykle odbytovou organizací. Na hospodářských úsecích řízených v působnosti orgánů republik mohou být dovozní odbytové gesce zřízeny samostatně pro území každé republiky.

(2) Dovozní odbytová gesce se zpravidla vztahuje na všechny dovážené výrobky určeného druhu. Je-li to účelné, může se vztahovat pouze na výrobky dovážené z některých států, zejména u dovozů prováděných v rámci mezinárodní specializace a kooperace; její předmět může být vymezen i s ohledem na jiná důležitá hlediska.

(3) Dovozní gestor všechny dovážené výrobky určeného druhu nakupuje od příslušných organizací zahraničního obchodu a dodává je tuzemským odběratelským organizacím.

(4) O zřizování dovozních odbytových gescí, jejich předmětu a rozsahu rozhodují a dovozní gestory určují ústřední orgány jim nadřízené, a to po projednání s federálním ministerstvem zahraničního obchodu a hlavními odběratelskými ústředními orgány a se souhlasem Státní plánovací komise a plánovacích komisí republik nebo republiky, pro jejíž území se zřizuje. Podnět ke zřízení dovozní odbytové gesce mohou dát i odběratelské ústřední orgány.

(1) V období přípravy směrnic projednají dodavatelské a odběratelské ústřední orgány základní proporce připravovaných úkolů a orientačních ukazatelů prováděcích státních plánů. Současně mohou dohodnout okruh dalších ukazatelů (sortimentních položek, popřípadě jejich skupin), které stanoví shodně po dodavatelské i odběratelské linii jako úkoly, popřípadě orientační ukazatele svých hospodářských plánů.

(2) Na základě rozpisu směrnic projednají odběratelské organizace s dodavatelskými organizacemi jak celkové objemy dodávek, tak jejich sortimentní skladbu, a to v hloubce a struktuře odpovídající

a) připravovaným úkolům a orientačním ukazatelům státního plánu,

b) připravovaným úkolům a orientačním ukazatelům hospodářských plánů, dohodnutých nadřízenými ústředními orgány,

c) jednotné klasifikaci průmyslových oborů a výrobků nebo jednotné klasifikaci výrobků v zemědělství a v lesnictví. Současně se projednají i další důležité otázky dodavatelsko-odběratelských vztahů, jako vyjasnění požadavků a nabídek na nové druhy zboží a obměnu sortimentu (např. doplnění a obměny kolekcí), zvyšování kvality, zlepšení adjustace, spotřebitelského balení apod.

(1) Protokoly o výsledcích projednání dodavatelsko-odběratelských vztahů30) musí obsahovat závěry v hloubce a struktuře podle § 24 odst. 2. Protokoly musí navazovat na příslušné formuláře Jednotných metodických pokynů.

(2) Dodavatelské a odběratelské orgány středního článku řízení, a obdobně též organizace řízené přímo ústředními orgány, pořídí souhrnné protokoly, obsahující celkový přehled výsledků jednání jim podřízených organizací i jednání vlastních a převedou je do příslušných formulářů podle Jednotných metodických pokynů, popřípadě resortních dodatků k nim. Tyto formuláře, doložené protokoly v případech rozporů, předloží svým nadřízeným ústředním orgánům, a to se zprávou, obsahující příslušný komentář; přitom uvedou přehled rozporů, které je nutno rozhodnout spolu s návrhem na řešení.

(3) Dodavatelsko-odběratelské vztahy se projednávají na všech stupních řízení důsledně v odběratelském členění podle republik z hlediska určení dodávek.

(1) Stanoví-li směrnice pro vypracování návrhu státního plánu rozvoje vědy a techniky, že rozepsané úkoly směrnic jsou plánovacími akty, uzavřou dodavatelské a odběratelské organizace ke splnění těchto úkolů hospodářské smlouvy podle zvláštního předpisu.31)

(2) Nestanoví-li směrnice pro vypracování návrhu státního plánu rozvoje vědy a techniky, že rozepsané úkoly směrnic jsou plánovacími akty, projednají dodavatelské a odběratelské organizace úkoly směrnic v podrobnostech nezbytných pro vypracování návrhu státního plánu rozvoje vědy a techniky a o výsledcích těchto jednání pořídí protokoly s náležitostmi podle § 5 odst. 3 této vyhlášky. Protokoly předkládají organizace koordinačním ústředním orgánům32) jako přílohy k návrhům na zařazení úkolů do státního plánu rozvoje vědy a techniky.

(3) Protokoly podle odstavce 2 jsou podkladem pro uzavření hospodářských smluv podle zvláštního předpisu.31)

(4) Postup uvedený pro projednávání úkolů v odstavcích 1 a 2 platí i pro projednávání poddodávek (dílčí úkoly, etapy, popřípadě části řešení úkolů) pro tyto úkoly.

Dodavatelské a odběratelské organizace, popřípadě jejich nadřízené orgány se mohou dohodnout, že budou postupovat obdobně podle § 26 odst. 2 též v případech, kdy nejde o úkoly státního plánu rozvoje vědy a techniky.

Ústřední orgány přepravců projednají v období přípravy směrnic s ústředními orgány dopravy33) předběžně předpokládané objemy přepravních požadavků na veřejnou dopravu podle hlavních plánovacích skupin, popřípadě podskupin zboží, podle druhů dopravy, které budou přepravu uskutečňovat, a podle oblastí odeslání zásilek, popřípadě podle oblastí provedení technologických přeprav nebo jiných výkonů veřejné dopravy. Federální ministerstvo zahraničního obchodu projedná s ústředními orgány dopravy předpokládaný souhrn přepravních požadavků na dovoz a vývoz jen v členění podle druhů dopravy.

(1) Po rozpisu směrnic projednají organizace přepravců s příslušnými organizacemi veřejné dopravy své přepravní požadavky tak, aby mohly být podkladem pro uzavření hospodářských smluv o přípravě přeprav podle příslušných předpisů,34) popřípadě pro vypracování návrhů plánů přepravy dopravních organizací.

(2) Ústřední orgány a orgány středního článku řízení přepravců i dopravy působí k tomu, aby jimi řízené organizace uzavíraly včas hospodářské smlouvy o přípravě přeprav.

Organizace i orgány hospodářského řízení respektují již při projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů, týkajících se dodávek surovin, paliv, materiálů a výrobků, zásady hospodárného využívání dopravy a vytvářejí předpoklady k tomu, aby vůči dopravě nebyly uplatňovány požadavky nereálné a ekonomicky neodůvodněné (přepravy protisměrné, duplicitní, zbytečně daleké, přepravy neupravených substrátů s velkým podílem balastu, přepravy nevhodným dopravním prostředkem se zřetelem k povaze zásilek a k nákladům dodání apod.), aby dodávky byly uskutečňovány v expedičních množstvích, umožňujících řádné využití dopravních prostředků a zařízení a co nejrovnoměrnější časové i směrové rozvržení zásilek, popřípadě i účelné předzásobení v obdobích nižšího využívání dopravních kapacit.

Organizace přepravců i dopravy podávají nadřízeným orgánům zprávy o průběhu a výsledcích projednávání přepravních požadavků s návrhy na řešení zbývajících rozporů a k posouzení stupně zabezpečení dodavatelsko-odběratelských vztahů přepravními výkony, jakož i odůvodněnosti a přiměřenosti přepravních požadavků a dodržování zásad hospodárnosti přepravy.

U vybraných výrobků, jejichž bilance jsou součástí prováděcích státních plánů, jsou dodavatelsko-odběratelské vztahy povinny projednat všechny příslušné dodavatelské organizace a všechny odběratelské organizace, které mají povinnost předkládat v návrzích svých hospodářských plánů údaje o spotřebě.35)

(1) Dodavatelsko-odběratelské vztahy u ostatních dodávek, zejména dodávek pro výrobu, kompletaci a údržbu se projednávají diferencovaně s ohledem na povahu výrobků, o které jde (výrobky hromadné, velkosériové, malosériové, nestandardní - kusové, stavební práce, náhradní díly), zejména s ohledem na výrobní a dodávkové cykly a stabilitu vztahů a se zvláštním zřetelem na zabezpečení úkolů prováděcích státních plánů.

(2) Požádá-li odběratelský (dodavatelský) orgán středního článku řízení nejpozději do konce prvního čtvrtletí běžného roku o souhrnné projednání důležitých dodavatelsko-odběratelských vztahů za všechny podřízené organizace na příští rok, je dodavatelský (odběratelský) orgán středního článku řízení povinen tomuto požadavku vyhovět. Podle povahy jednotlivých případů mohou být tímto souhrnným projednáním pověřeny podřízené organizace.

(3) Dodavatelsko-odběratelské vztahy podle odstavce 1 se projednávají v rámcové hloubce a struktuře, na které se organizace dohodnou. Základním východiskem přitom je Seznam surovin, materiálů a výrobků stanovený pro vypracování návrhů prováděcích plánů nebo jiná přiměřená nomenklatura odpovídající podmínkám a povaze daných vztahů.

(4) Dodavatelské a odběratelské ústřední orgány ve vzájemné dohodě stanoví, s ohledem na rozsah a význam konkrétních dodavatelsko-odběratelských vztahů, v kterých případech se jednání podle odstavce 2 musí vést.

(5) Výsledky projednání dodavatelsko-odběratelských vztahů podle odstavce 2 musí být dovedeny na podřízené organizace, pro které jsou závazné.

(1) Výsledky projednání dodavatelsko-odběratelských vztahů podle § 32 a 33 u výrobků, které jsou obsaženy v Seznamu surovin, materiálů a výrobků stanoveném pro vypracování návrhů prováděcích plánů, se po dodavatelské linii promítnou do příslušných návrhů bilancí. V komentáři k nim se zaujme stanovisko k nedořešeným rozporům a navrhne se další postup. Po odběratelské linii budou výsledky projednání dodavatelsko-odběratelských vztahů vyjádřeny v příslušném formuláři podle Jednotných metodických pokynů a v komentáři k němu.

(2) Výsledky projednání dodavatelsko-odběratelských vztahů u ostatních výrobků se po dodavatelské i odběratelské linii promítají do návrhů hospodářských plánů zúčastněných organizací.

(1) Úkoly plánu se rozumějí úkoly plánu uložené podle § 23 odst. 1, popřípadě § 27 odst. 1 zákona o národohospodářském plánování.

(2) Vyžádají-li si to zvláštní podmínky jednotlivých hospodářských odvětví a úseků, vydají ústřední orgány ve vzájemné dohodě podrobnější pokyny pro projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů.36) O vydání těchto pokynů informují ústřední orgány Státní plánovací komisi, Státní arbitráž Československé socialistické republiky a plánovací komise republik.

(3) Lhůta uvedená v § 33 odst. 2 se pro rok 1976 prodlužuje do 31. května 1975.

Zrušuje se

a) vyhláška Státní plánovací komise č. 33/1972 Sb., o projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů v plánovacím procesu,

b) výnos Státní plánovací komise ze dne 7. srpna 1972 o projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů v přepravě, jehož vydání bylo oznámeno v částce 21/1972 Sb.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. května 1975.

Hlavní arbitr

Československé socialistické republiky:

Brandejs v. r.

Ministr a místopředseda

Státní plánovací komise:

Ing. Janza v. r.

1) Rozumějí se orgány a organizace ve smyslu § 2 odst. 2 a 3 zákona č. 145/1970 Sb., o národohospodářském plánování.

2) Obrana a bezpečnost, Československý uranový průmysl.

3) Viz § 8 odst. 2 nařízení vlády ČSSR č. 91/1974 Sb., o organizaci výrobních hospodářských jednotek a o jejich statutech.

4) Viz § 30 a 34 hospodářského zákoníku a § 19 a 20 zákona o národohospodářském plánování.

5) Viz též postupy podle § 119 odst. 2, při změnách a převodech výrobních programů též postupy podle § 51 a násl. hospodářského zákoníku.

6) Viz § 17 zákona o národohospodářském plánování.

7) Symbol „OB“.

8) U vývozu organizace zahraničního obchodu.

9) Viz § 119 odst. 3 hospodářského zákoníku.

10) Např. § 3 odst. 1 vyhl. č. 104/1973 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky stavebních prací, § 2 odst. 1 vyhl. č. 31/1972 Sb., o smlouvách o přípravě dodávek některých staveb.

11) Lhůty se stanoví zpravidla usnesením vlády ČSSR a vlád republik ke směrnicím.

12) Viz § 29 odst. 2 zákona o národohospodářském plánování.

13) Viz § 270 hospodářského zákoníku.

14) Viz § 27 a 28 zákona o národohospodářském plánování.

15) Viz § 27 a 28 zákona o národohospodářském plánování a § 125 hospodářského zákoníku.

16) Viz § 119 odst. 3 hospodářského zákoníku.

17) Viz § 360a odst. 3 hospodářského zákoníku.

18) Symbol „OB“.

19) Vyhláška č. 163/1973 Sb., o dokumentaci staveb; Směrnice č. 1 federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj ze dne 10. února 1971 o režimech staveb (u staveb stanovených jako závazné úkoly státního plánu, s výjimkou komplexní bytové výstavby); Pokyny č. 2 federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj ze dne 31. srpna 1971 pro zpracování režimů a realizačních programů komplexní bytové výstavby (na území ČSR); Směrnice ministerstva výstavby a techniky SSR ze dne 1. července 1970 pro vypracování režimů komplexní bytové výstavby a podmiňujících investic (na území SSR).

20) Viz § 12 vyhlášky č. 163/1973 Sb., o dokumentaci staveb.

21) Viz § 15 odst. 2 vyhlášky č. 163/1973 Sb., o dokumentaci staveb.

22) Viz § 38 odst. 2 vyhlášky č. 163/1973 Sb., o dokumentaci staveb.

23) Tím není dotčena povinnost stanovená v § 16 odst. 3 vyhlášky č. 163/1973 Sb., o dokumentaci staveb.

24) Jde zejména o stavby stanovené jako závazné úkoly (po investorské a dodavatelské linii), stavby stanovené jako závazné úkoly zvláštní části státního plánu, o vybrané centrálně posuzované stavby ukládané jako závazné úkoly k dokončení nebo uvedení kapacit do provozu a o úkoly státního plánu v komplexní bytové výstavbě.

25) Zejména čistírny odpadních vod, stavby podmiňující komplexní bytovou výstavbu a stavby zabezpečující státní racionalizační programy.

26) Vyhláška č. 121/1968 Sb., o oprávnění k zahraničně obchodní činnosti, ve znění vyhlášky č. 164/1969 Sb.

27) Obvykle v návaznosti na jednání o smlouvách o přípravě dodávek podle § 116 hospodářského zákoníku.

28) S nevýrobními resorty, vyššími družstevními organizacemi apod.

29) Viz § 238 odst. 2 a § 239 hospodářského zákoníku.

30) Ve spojitosti s jednáním o uzavření smluv o přípravě dodávek u vybraných položek podle vyhlášek č. 57/1972 Sb. a č. 112/1972 Sb.

31) Vyhláška č. 35/1975 Sb., o hospodářských závazcích ve výzkumu a vývoji.

32) Jde o ústřední orgány pověřené koordinací jednotlivých úkolů státního plánu rozvoje vědy a techniky.

33) Pro dopravu železniční, vodní a leteckou federální ministerstvo dopravy, pro veřejnou automobilovou dopravu příslušný KNV, popřípadě ministerstva vnitra republik.

34) Vyhlášky o hospodářských závazcích v železniční přepravě vozových zásilek č. 157/1971 Sb., v silniční nákladní přepravě č. 152/1971 Sb., ve vnitrostátní vodní nákladní dopravě č. 156/1971 Sb., vyhláška federálního ministerstva dopravy č. 176/48/1972 publikovaná v Přepravním a tarifním věstníku.

35) Výrobky jsou označeny v Seznamu surovin, materiálů a výrobků stanoveném pro vypracování návrhů prováděcích plánů symbolem X.

36) Viz § 19 odst. 1 písm. f) zákona o národohospodářském plánování.