§ 30 vyhláška České národní banky, kterou se stanoví pravidla obezřetného podnikání ovládajících osob na konsolidovaném základě – Metoda splatností
Vyhláška České národní banky, kterou se stanoví pravidla obezřetného podnikání ovládajících osob na konsolidovaném základě · 333/2002 Sb. · Bankovnictví, pojišťovnictví a finanční trh
Stručně: Paragraf 30 vyhlášky 333/2002 popisuje metodu splatností, což je jeden ze způsobů, jakým se vypočítává kapitálový požadavek k obecnému úrokovému riziku pro danou měnu, a to prostřednictvím zařazování úrokových pozic do časových pásem a jejich následné kompenzace. Úrokové pozice se rozdělují do předem definovaných časových pásem (13 nebo 15, v závislosti na kuponové míře), což umožňuje detailnější analýzu rizika. (§ 30 zákona č. 333/2002 Sb., vyhláška České národní banky, kterou se stanoví pravidla obezřetného podnikání ovládajících osob na konsolidovaném základě, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Metoda splatností
- Částka nebo sazba (odst. 1): „…pásem nebo 15 časových pásem v případě nástrojů s kuponovou mírou nižší než 3 % podle tabulky č“
- Částka nebo sazba (odst. 1): „…jeho pozice se zařadí do časového pásma, které odpovídá kuponové míře nižší než 3 %.“
- Částka nebo sazba (odst. 7): „10 % součtu kompenzovaných úrokových pozic v každém časovém pásmu (odstavec 3)“
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 333/2002 Sb.
(1) Úrokové pozice se zařadí do schématu splatností dané měny, které obsahuje 13 časových pásem nebo 15 časových pásem v případě nástrojů s kuponovou mírou nižší než 3 % podle tabulky č. 7 v příloze č. 2 této vyhlášky. Pokud nástroj neobsahuje kupony, jeho pozice se zařadí do časového pásma, které odpovídá kuponové míře nižší než 3 %.
(2) Vážená úroková pozice v každém časovém pásmu se rovná součinu součtu úrokových pozic a příslušného koeficientu podle tabulky č. 7 v příloze č. 2 této vyhlášky.
(3) Vážené úrokové pozice v jednotlivých časových pásmech se kompenzují. Výsledkem je jedna kompenzovaná úroková pozice a jedna zbytková úroková pozice v každém časovém pásmu.
(4) Zbytkové úrokové pozice v jednotlivých časových pásmech se dále kompenzují v časových zónách 1, 2 a 3. Výsledkem je jedna kompenzovaná úroková pozice v každé časové zóně a jedna zbytková úroková pozice v každé časové zóně.
(5) Zbytkové úrokové pozice v jednotlivých časových zónách se kompenzují mezi sousedními časovými zónami 1 a 2 a zónami 2 a 3. Výsledkem je jedna kompenzovaná úroková pozice mezi časovými zónami 1 a 2, jedna kompenzovaná úroková pozice mezi časovými zónami 2 a 3 a jedna zbytková úroková pozice v každé časové zóně.
(6) Zbytkové úrokové pozice v časových zónách 1 a 3 se dále kompenzují. Výsledkem je jedna kompenzovaná úroková pozice mezi časovými zónami 1 a 3 a jedna zbytková úroková pozice v každé časové zóně.
(7) Kapitálový požadavek k obecnému úrokovému riziku dané měny se rovná součtu
a) 10 % součtu kompenzovaných úrokových pozic v každém časovém pásmu (odstavec 3),
b) 40 % kompenzované úrokové pozice v časové zóně 1 (odstavec 4),
c) 30 % kompenzované úrokové pozice v časové zóně 2 (odstavec 4),
d) 30 % kompenzované úrokové pozice v časové zóně 3 (odstavec 4),
e) 40 % kompenzované úrokové pozice mezi časovými zónami 1 a 2 (odstavec 5),
f) 40 % kompenzované úrokové pozice mezi časovými zónami 2 a 3 (odstavec 5),
g) 150 % kompenzované úrokové pozice mezi časovými zónami 1 a 3 (odstavec 6),
h) 100 % součtu absolutních hodnot úrokových pozic v jednotlivých časových zónách zbývajících po všech kompenzacích, kterými jsou zbytková úroková pozice v časové zóně 2 po provedení kompenzací podle odstavce 5 a zbytkové úrokové pozice v časových zónách 1 a 3 po provedení kompenzací podle odstavce 6.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Úrokové pozice se rozdělují do předem definovaných časových pásem (13 nebo 15, v závislosti na kuponové míře), což umožňuje detailnější analýzu rizika.
- Pro každé časové pásmo se vypočítá "vážená úroková pozice", která zohledňuje součet úrokových pozic a příslušný koeficient z tabulky.
- Tyto vážené pozice se následně kompenzují v rámci pásem a zón, což vede k určení jedné kompenzované a jedné zbytkové úrokové pozice.
- Výsledný kapitálový požadavek se stanoví jako součet procentuálních podílů z různých kompenzovaných a zbytkových úrokových pozic, což odráží složitost úrokového rizika.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 127j Investiční strategie institucionálního invest (Zákon o podnikání na kapitálovém trhu)§ 141 Kapitálový požadavek k obecnému úrokovému riz (Vyhláška o pravidlech obezřetného podnik)§ 160 Metody měření komoditního rizika (Vyhláška o pravidlech obezřetného podnik)§ 43 Metoda splatností (Vyhláška o kapitálové přiměřenosti obcho)§ 43 Metoda splatností (Vyhláška o pravidlech pro výpočet kapitá)