§ 3a Zákon České národní rady o ochraně zemědělského půdního fondu – Používání sedimentů na zemědělské půdě

§ 3a Používání sedimentů na zemědělské půdě (1) Použití sedimentů z rybníků, vodních nádrží, melioračních kanálů a koryt vodních toků je na zemědělské půdě možné pouze tehdy, jedná-li se o ornou půdu18) nebo trvalý travní porost18) při jeho obnově, a to se souhlasem orgánu ochrany zemědělského půdního fondu a při dodržení podmínek a postupů stanovených zákonem o hnojivech. Při obnově trvalého travního porostu agrotechnické operace následující po jeho rozorání nesmí přesáhnout dobu 2 let, přičemž nové rozorání nelze provést před koncem pátého roku po ukončení procesu obnovy trvalého travního porostu. Souhlas se udělí, jestliže sedimenty splňují požadavky na jejich kvalitativní vlastnosti stanovené jiným právním předpisem29) a nebudou-li použitím sedimentů na pozemky poškozeny příznivé fyzikální, biologické nebo chemické vlastnosti půdy. (2) Žádost o souhlas s použitím sedimentů z rybníků, vodních nádrží, melioračních kanálů a koryt vodních toků musí kromě náležitostí podle správního řádu obsahovat a) identifikační údaje pozemků, na kterých mají být sedimenty použity, a uvedení celkového množství sedimentů v tunách sušiny, které na nich má být použito; je-li pozemek zařazen v evidenci půdy podle zákona o zemědělství, identifikuje se identifikačním číslem dílu půdního bloku a jeho výměrou, jinak se identifikuje katastrálním územím a parcelním číslem pozemku, b) souhlas vlastníka zemědělské půdy, na níž mají být sedimenty použity, nebo jiné osoby, která je oprávněna tuto zemědělskou půdu užívat, nejedná-li se o žadatele, c) údaje o kvalitě sedimentů v rozsahu stanoveném jiným právním předpisem29), ne starší 3 let, d) údaj o původu sedimentů, e) informace o způsobu vzorkování půd a sedimentů a o technologickém zpracování sedimentu před použitím, f) údaje o kvalitě půdy, na kterou mají být sedimenty použity, v rozsahu stanoveném jiným právním předpisem29), g) potvrzení laboratoře o odběru a hodnocení vzorků sedimentu a půdy, na kterou mají být sedimenty použity, s uvedením akreditace pro provádění odběrů a rozborů pro příslušné matrice půda a sediment, h) umístění mezideponie způsobem uvedeným v písmenu a) a i) předpokládané datum zahájení použití sedimentů. (3) Je-li i při splnění požadavků na kvalitativní vlastnosti sedimentu stanovených jiným právním předpisem29) podezření na výskyt rizikových prvků nebo rizikových látek v sedimentu, které neuvádí jiný právní předpis, a v důsledku toho hrozí riziko poškození příznivých fyzikálních, biologických nebo chemických vlastností zemědělské půdy, může orgán ochrany zemědělského půdního fondu žadateli uložit zpracování ekotoxikologických testů podle jiného právního předpisu29). Prokážou-li ekotoxikologické testy toxicitu sedimentu, souhlas nelze udělit. (4) Orgán ochrany zemědělského půdního fondu vede evidenci o použití sedimentů z rybníků, vodních nádrží, melioračních kanálů a koryt vodních toků na zemědělské půdě ve svém správním obvodu a předává údaje do evidence půdy podle zákona o zemědělství. Obsahem evidence jsou a) den nabytí právní moci souhlasu vydaného podle odstavce 1, popřípadě den nabytí právní moci rozhodnutí, pro které byl souhlas závazným podkladem, b) množství sedimentů v tunách sušiny sedimentu na hektar, c) údaje o kvalitě sedimentu, d) údaje o původu sedimentu, e) údaje o pozemcích, na kterých je mezideponie, f) údaje o pozemcích, na kterých mají být sedimenty použity, a g) datum zahájení použití sedimentů. (5) Zahájení použití sedimentů je oprávněný ze souhlasu podle odstavce 1 povinen oznámit orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, který souhlas vydal, nejpozději 14 dnů předem. Souhlas pozbývá platnosti, jestliže použití sedimentů nebylo zahájeno do 3 let ode dne, kdy nabyl právní moci, popřípadě ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí, pro které byl souhlas závazným podkladem.