§ 239a Zákonné opatření Senátu o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů – Přechod daňové povinnosti u fyzických osob

Stručně

Paragraf 239a zákona 344/2013 stanovuje, že pro účely správy daní se na zesnulého (zůstavitele) hledí, jako by žil až do dne předcházejícího skončení dědického řízení, a jeho daňová povinnost přechází na dědice rozhodnutím soudu o dědictví.

Co to znamená v praxi

• Daňové záležitosti zůstavitele se řeší, jako by byl naživu až do doby těsně před ukončením dědického řízení.
• Daňové povinnosti, které zůstaviteli vznikly do dne předcházejícího skončení dědického řízení, se považují za jeho daňovou povinnost.
• Jakmile soud rozhodne o dědictví, daňová povinnost zůstavitele přechází na dědice, kteří se tak stávají daňovými subjekty místo zůstavitele.
• Lhůta pro placení daně u daňové pohledávky zůstavitele neběží od jeho smrti až do dne skončení dědického řízení.

Na co si dát pozor

• Je důležité si uvědomit, že daňová povinnost zůstavitele se neřeší ihned po jeho smrti, ale až po skončení dědického řízení.
• Dědici se stávají daňovými subjekty za zůstavitele až po právní moci rozhodnutí soudu o dědictví.
• Během doby od smrti zůstavitele do skončení dědického řízení se pozastavuje běh lhůty pro placení daně, což dává čas na vyřešení pozůstalosti.