Vyhláška Ministerstva spravedlnosti, kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody

(1) Odsouzení s poruchami duševními a s poruchami chování mohou vykonávat trest ve specializovaných oddílech věznic pouze na základě doporučení psychologa či psychiatra.

(2) Způsob zajišťování pořádku a bezpečnosti stanovený pro základní typ věznice a stupeň zabezpečení věznice s ostrahou, do kterých byli odsouzení uvedení v § 70 zákona umístěni, zůstává nedotčen.

(3) Specializované oddíly nelze zřizovat jako oddíly pro společný výkon trestu odsouzených zařazených do různých základních typů věznice a stupňů zabezpečení věznice s ostrahou.

V průběhu vycházek mohou být ve zvlášť odůvodněných případech odsouzení poutáni.

Návštěvy odsouzených jsou prováděny zpravidla za přímého dohledu příslušníka Vězeňské služby.

(1) Při výkonu trestu se podle možnosti věznice přihlíží i k požadavkům kulturních a náboženských tradic odsouzených cizinců.

(2) Při zpracování programu zacházení se u odsouzeného cizince přihlíží k tomu, zda cizinci byl uložen trest vyhoštění.

(1) Ochranné léčení v ústavní formě, jež má být vykonáno během výkonu trestu, se vykonává formou stacionární péče ve zdravotnických zařízeních Vězeňské služby, pokud k poskytování zdravotních služeb ve formě stacionární péče získala Vězeňská služba oprávnění.

(2) Vnitřní řád, jakož i obsah a formy aplikovaných programů zacházení zohledňují zdravotní stav odsouzených a léčebný režim ochranného léčení.

(1) Ochranné léčení v ambulantní formě, jež má být vykonáno během výkonu trestu,

a) nařízené Vězeňské službě poskytuje Vězeňská služba ve svých zdravotnických zařízeních, pokud k poskytování zdravotních služeb v příslušném oboru získala oprávnění,

b) nařízené jinému poskytovateli zdravotních služeb zajišťuje Vězeňská služba u tohoto poskytovatele, pokud bylo s ochranným léčením započato před nástupem výkonu trestu odnětí svobody a je to z odborného hlediska s ohledem na druh ochranného léčení nebo s ohledem na udržení dosud dosaženého léčebného účinku důvodné.

(2) Při rozhodování o přerušení výkonu trestu ředitel věznice přihlíží k průběhu výkonu ochranného léčení.

(1) Velmi nebezpečný odsouzený se neumístí do oddílu se zesíleným stavebně technickým zabezpečením zejména po dobu jeho eskorty či hospitalizace ve zdravotnickém zařízení Vězeňské služby, anebo jde-li o osobu, u které je zřejmé, že neohrozí bezpečnost jiných osob.

(2) U velmi nebezpečného odsouzeného je obsahem programu zacházení dle § 41 zákona také působení na dosažení postojových změn, snaha o jejich úspěšné přizpůsobení výkonu trestu a odstranění obtíží, které byly příčinou jeho umístění do oddílu se zesíleným stavebně technickým zabezpečením, a jeho opětovné ubytování v běžném oddílu. U této osoby jsou používány takové formy a metody zacházení, které spolu s režimovými a preventivními opatřeními snižují nežádoucí projevy chování tohoto odsouzeného vedoucí k maření účelu výkonu trestu.

(3) Hlavním obsahem komplexního působení na velmi nebezpečného odsouzeného je jeho aktivní zapojení nejméně do jedné speciálně výchovné aktivity. Ta je pro tuto osobu závazná. Míra a kvalita aktivního zapojení je jedním z podstatných hodnotících kritérií pro vyřazení velmi nebezpečného odsouzeného z oddílu se zesíleným stavebně technickým zabezpečením.

Zrušuje se vyhláška č. 110/1994 Sb., kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody, ve znění nálezu Ústavního soudu č. 8/1995 Sb..

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2000.

Ministr:

JUDr. Motejl v. r.

2) § 1 odst. 1 zákona č. 21/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu a o změně některých zákonů (zákon o ověřování), ve znění pozdějších předpisů.

3) Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů.