Úplné znění zákona 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, jak vyplývá z pozdějších změn

(1) Majetkový účet může být veden

a) pro osobu, která je vlastníkem investičních nástrojů evidovaných na tomto účtu (dále jen „účet vlastníka“), nebo

b) pro osobu, která není vlastníkem investičních nástrojů evidovaných na tomto účtu a která vede evidenci navazující na evidenci centrálního depozitáře nebo na samostatnou evidenci (dále jen „účet zákazníků“).

(2) Majetkový účet musí obsahovat údaje o osobě, pro kterou je veden, a u fyzické osoby též rodné číslo. Na majetkovém účtu se evidují alespoň investiční nástroje, samostatně převoditelná práva spojená s investičními nástroji, zástavní právo k investičním nástrojům a pozastavení výkonu práva vlastníka nakládat se zaknihovanými investičními nástroji. Dále se evidují údaje o osobě oprávněné tato práva vykonávat a údaje o osobě, která je zástavním věřitelem. U fyzické osoby oprávněné vykonávat tato práva a u fyzické osoby, která je zástavním věřitelem, se eviduje též rodné číslo. Pokud fyzické osobě nebylo přiděleno rodné číslo, eviduje se datum jejího narození. U cenných papírů se dále eviduje omezení výkonu práva nakládat s cenným papírem stanovené emitentem. Provozní řád centrálního depozitáře (§ 104) u centrální evidence a prováděcí právní předpis (§ 93 odst. 4) u samostatné evidence blíže stanoví, jaké údaje se evidují na jednotlivých druzích majetkových účtů.

(3) Vlastníkem investičních nástrojů evidovaných na účtu vlastníka je osoba, pro niž je účet vlastníka zřízen, pokud není prokázán opak.

(4) Na účtu zákazníků lze evidovat pouze investiční nástroje, které majitel účtu převzal od jejich vlastníků.

(5) Centrální depozitář vede centrální evidenci cenných papírů na účtech vlastníků nebo účtech zákazníků.

(6) Osoba, která vede evidenci navazující na centrální evidenci cenných papírů vedenou centrálním depozitářem, vede tuto evidenci na účtech vlastníků.

(7) Osoba, která vede samostatnou evidenci investičních nástrojů, vede tuto evidenci na účtech vlastníků nebo účtech zákazníků.

(8) Osoba, která vede evidenci navazující na samostatnou evidenci investičních nástrojů, vede tuto evidenci na účtech vlastníků nebo účtech zákazníků. Vést účet zákazníků může pouze pro osobu uvedenou v § 93 odst. 3 písm. e) nebo f), která vede navazující evidenci v zahraničí podle zahraničního právního řádu; podmínka oprávnění k poskytování investiční služby v České republice nemusí být v takovém případě splněna.

(9) Centrální evidence cenných papírů vedená centrálním depozitářem, samostatná evidence zaknihovaných cenných papírů kolektivního investování a samostatná evidence cenných papírů vedená Českou národní bankou se vedou též v evidenci emise. Do evidence emise se zapisují údaje o osobě emitenta a údaje o jednotlivých cenných papírech podle odstavce 2. Evidence emise se vede na základě smlouvy s emitentem. Právní vztah mezi emitentem a osobou, která vede evidenci emise, se řídí obchodním zákoníkem, pokud tento zákon nestanoví jinak. Česká národní banka stanoví pravidla vedení evidence emise v provozním řádu zveřejňovaném podle § 93 odst. 5.

(10) Pro osobu, která vede samostatnou evidenci cenných papírů kolektivního investování, a osobu, která vede evidenci navazující na samostatnou evidenci cenných papírů kolektivního investování platí § 111 odst. 2 a 3 přiměřeně; rozsah sdělovaných údajů stanoví prováděcí právní předpis podle § 93 odst. 4.

(1) Rozhodující údaje pro uplatnění práv spojených se zaknihovaným investičním nástrojem jsou údaje zapsané na účtu vlastníka k závěrce dne určené provozním řádem centrálního depozitáře (§ 104), prováděcím právním předpisem u samostatné evidence (§ 93 odst. 4) nebo provozním řádem pro vedení evidence cenných papírů Českou národní bankou (§ 93 odst. 5). Tím není dotčeno ustanovení § 99 odst. 3.

(2) Zápis do evidence investičních nástrojů se provede na základě příkazu oprávněné osoby. Zápis se provede neprodleně po přijetí příkazu, pokud oprávněná osoba nestanoví pozdější okamžik zápisu.

(3) Jestliže osoba dává příkaz k zápisu do evidence investičních nástrojů vedené centrálním depozitářem prostřednictvím účastníka centrálního depozitáře (§ 109), účastník centrálního depozitáře ověří oprávněnost této osoby k podání příkazu. V ostatních případech ověřuje oprávněnost osoby k podání příkazu k zápisu do evidence investičních nástrojů osoba, která tuto evidenci vede.

(1) Převádí-li se zaknihovaný investiční nástroj na nového vlastníka, dochází k převodu vlastnictví v okamžiku zápisu na účet zákazníků. Majitel účtu zákazníků je povinen neprodleně zapsat tuto změnu na účtu vlastníka, nejpozději však do závěrky dne; změna se zapíše k okamžiku zápisu na účet zákazníků.

(2) Převádí-li se zaknihovaný investiční nástroj a změna se nezapisuje na účtu zákazníků, dochází k převodu vlastnictví k okamžiku zápisu na účet vlastníka; změna se zapíše neprodleně, nejpozději však do závěrky dne.

(3) Pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, stává se ten, na koho je zaknihovaný cenný papír převáděn, vlastníkem tohoto cenného papíru i tehdy, jestliže převodce neměl právo zaknihovaný cenný papír převést; to neplatí, jestliže ten, na koho je zaknihovaný cenný papír převáděn, věděl nebo musel vědět, že převodce toto právo v době převodu neměl. V pochybnostech se dobrá víra předpokládá.

(4) Obchodník s cennými papíry, který obstaral převod investičního nástroje, dá neprodleně příkaz k zápisu změny vyplývající z převodu do příslušné evidence.

(5) Pokud se uskuteční převod investičního nástroje na regulovaném trhu, dává příkaz k zápisu změny vyplývající z převodu do příslušné evidence organizátor regulovaného trhu nebo provozovatel vypořádacího systému.

(1) Příkaz k zápisu pozastavení výkonu práva vlastníka nakládat se zaknihovaným investičním nástrojem (dále jen „pozastavení nakládání s investičním nástrojem“) do evidence investičních nástrojů dává

a) organizátor regulovaného trhu nebo provozovatel vypořádacího systému, pokud má být zaknihovaný investiční nástroj převeden,

b) příslušný soud nebo správní úřad, jestliže je to nezbytné v souvislosti s vydáním předběžného opatření nebo k jiným účelům soudního nebo správního řízení nebo stanoví-li tak zvláštní právní předpis,

c) centrální depozitář, jestliže je to nezbytné v souvislosti s vypořádáním, případně jinými službami centrálního depozitáře podle § 100,

d) depozitář fondu kolektivního investování podle zvláštního právního předpisu upravujícího kolektivní investování,

e) emitent v případě žádosti o výpis z evidence emise nebo v případě žádosti o zápis změny do evidence emise,

f) třetí osoba, pokud dává příkaz ve svůj prospěch a má k tomu souhlas vlastníka.

(2) V příkazu k zápisu pozastavení nakládání s investičním nástrojem se uvádí doba, na kterou se nakládání s investičním nástrojem pozastavuje. Nakládání s investičním nástrojem podle odstavce 1 písm. e) lze pozastavit na dobu nejdéle 7 dnů.

(3) Pozastavení nakládání s investičním nástrojem zaniká

a) uplynutím doby, na kterou bylo nakládání s investičním nástrojem pozastaveno,

b) z příkazu osoby, která dala příkaz k zápisu pozastavení nakládání s investičním nástrojem, nebo

c) z příkazu osoby, která prokáže své oprávnění zrušit zápis pozastavení nakládání s investičním nástrojem.

(4) Správní úřad nebo soud oprávněný dát příkaz k zápisu pozastavení nakládání s investičním nástrojem podle odstavce 1 písm. b) může dát též příkaz ke zrušení pozastavení nakládání s investičním nástrojem, k němuž dala příkaz jiná osoba.

(5) Po dobu pozastavení nakládání s investičním nástrojem není možné do evidence investičních nástrojů zapsat změnu vlastníka převodem tohoto investičního nástroje ani není možné zapsat smluvní zástavní právo k tomuto investičnímu nástroji.

(1) Osoba, která vede evidenci investičních nástrojů, opraví chybu ve své evidenci

a) na základě námitky majitele účtu, emitenta, účastníka centrálního depozitáře, organizátora regulovaného trhu nebo provozovatele vypořádacího systému, kterou uzná jako oprávněnou,

b) na základě pravomocného rozhodnutí soudu nebo jiného orgánu,

c) z vlastního podnětu, nebo

d) na základě opravy provedené v evidenci investičních nástrojů, kterou vede jiná osoba, pokud o opravu chyby byla touto osobou požádána a požadavek uzná jako oprávněný.

(2) Osoba, která vede evidenci investičních nástrojů, provede opravu chyby ve své evidenci ke dni, ke kterému chyba v evidenci vznikla, pokud ze zákona nebo rozhodnutí soudu či jiného orgánu nevyplývá něco jiného. Nelze-li tento den určit, provede se oprava chyby ke dni, ke kterému byla chyba zjištěna.

(3) Osoba, která vede evidenci investičních nástrojů, vede též dokumentaci opravených chyb.

(4) Osoba, která vede evidenci investičních nástrojů, zašle osobě, na jejímž účtu opravila chybu, výpis z jejího účtu s odůvodněním provedené změny, a to neprodleně po opravení chyby.

(5) Osoby, které vedou evidenci investičních nástrojů, spolupracují tak, aby došlo k odstranění každé chyby v údajích obsažených v evidenci investičních nástrojů v co nejkratší době.

(1) Osoba, která vede evidenci investičních nástrojů, vydá majiteli účtu vedeného v této evidenci nebo emitentovi investičního nástroje vedeného v této evidenci výpis z evidence. Centrální depozitář vydá majiteli účtu výpis vždy prostřednictvím svého účastníka.

(2) Výpis z evidence investičních nástrojů prokazuje skutečnosti zapsané v této evidenci k závěrce dne určené provozním řádem centrálního depozitáře (§ 104), prováděcím právním předpisem u samostatné evidence (§ 93 odst. 4) nebo provozním řádem pro vedení evidence cenných papírů Českou národní bankou (§ 93 odst. 5), ke kterému byl vydán a je účinný vůči všem osobám, pokud není prokázán opak.

(3) Jestliže se údaje na výpisu z evidence emise liší od údajů na výpisu z majetkového účtu, za rozhodující údaje se považují údaje na výpisu z evidence emise.

(1) Osoba, která vede evidenci investičních nástrojů, je povinna uchovávat tuto evidenci a všechny dokumenty týkající se údajů zapsaných v této evidenci po dobu 12 let od konce kalendářního roku, ve kterém byl údaj v evidenci zapsán.

(2) Osoba, která vede evidenci investičních nástrojů, je oprávněna poskytovat údaje z této evidence a dokumentů uchovávaných podle odstavce 1 bez souhlasu osoby, pro kterou byl majetkový účet zřízen, pouze tehdy, stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní předpis, a v případech, kdy podává trestní oznámení.

(1) Centrální depozitář je právnická osoba, která

a) vede centrální evidenci cenných papírů v České republice,

b) přiděluje investičním nástrojům identifikační označení podle mezinárodního systému číslování pro identifikaci cenných papírů (ISIN),

c) provozuje vypořádací systém, přičemž se na ni vztahují obdobně ustanovení § 82 odst. 4 až 8, § 83 odst. 7 až 14, § 86 až 88.

(2) Centrální depozitář může též vést samostatnou evidenci investičních nástrojů.

(3) Centrální depozitář může též, pokud to má uvedeno v povolení k činnosti centrálního depozitáře

a) obstarávat splácení cenných papírů, vracení cenných papírů nebo vyplácení výnosů z cenných papírů,

b) zajišťovat pro emitenta a pro své účastníky úschovu a správu investičních nástrojů,

c) za účelem vypořádání obchodu s investičními nástroji prostřednictvím svého vypořádacího systému poskytovat svým účastníkům úvěry nebo půjčky, pokud jsou řádně zajištěny, nebo tyto úvěry či půjčky zprostředkovávat,

d) poskytovat svým účastníkům půjčky cenných papírů vedených v centrální evidenci cenných papírů, pokud jsou řádně zajištěny, nebo tyto půjčky zprostředkovávat,

e) spravovat peněžní prostředky a investiční nástroje složené jako jistota za splnění závazků plynoucích z vypořádávaných obchodů s investičními nástroji,

f) zřizovat pro své účastníky účty zákazníků u zahraničních osob s obdobným předmětem činnosti jako má centrální depozitář,

g) provádět zúčtování obchodů realizovaných na komoditních burzách podle zvláštního právního předpisu, který upravuje komoditní burzy,

h) obstarávat pro své účastníky jiné činnosti související s činností centrálního depozitáře podle tohoto zákona.

(4) Centrální depozitář odpovídá za škodu, kterou osobám, pro něž vede majetkové účty nebo evidenci emise, způsobil v důsledku chyby nebo neúplnosti na těchto účtech nebo v této evidenci. Za škodu způsobenou chybou nebo neúplností v údajích, které centrální depozitář obdržel od majitele účtu zákazníků podle § 111 odst. 3 až 5, odpovídá majitel účtu zákazníků.

(1) Centrální depozitář musí mít základní kapitál alespoň 100 000 000 Kč. Emisní kurz jeho akcií musí být alespoň z jedné třetiny splacen peněžitými vklady.

(2) Obchodní firma centrálního depozitáře musí obsahovat označení „centrální depozitář cenných papírů“. Osoba, která nemá povolení k činnosti centrálního depozitáře, nesmí používat označení „centrální depozitář cenných papírů“.

(3) Centrální depozitář nesmí vydávat prioritní akcie.

(4) Akcionářem centrálního depozitáře může být pouze

a) obchodník s cennými papíry,

b) banka,

c) organizátor regulovaného trhu,

d) provozovatel vypořádacího systému,

e) Česká republika jednající prostřednictvím ministerstva,

f) členský stát Evropské unie,

g) Česká národní banka,

h) centrální banka členského státu Evropské unie,

i) Evropská banka pro obnovu a rozvoj,

j) Evropská centrální banka,

k) centrální depozitář se sídlem v zahraničí,

l) osoba se sídlem v zahraničí, která vykonává na území České republiky některou z činností jako osoby uvedené v písmenech a) až d).

(5) Akcie centrálního depozitáře jsou převoditelné pouze se souhlasem představenstva centrálního depozitáře.

Centrální depozitář je oprávněn vést evidenci osobních údajů o majitelích účtů podle zvláštního právního předpisu upravujícího ochranu osobních údajů.

(1) K činnosti centrálního depozitáře je třeba povolení České národní banky.

(2) Česká národní banka udělí povolení k činnosti centrálního depozitáře, jestliže

a) žadatel je akciovou společností se sídlem v České republice, která vydává pouze listinné akcie na jméno nebo zaknihované akcie,

b) žadatel prokáže připravenost vést centrální evidenci cenných papírů pro všechny zaknihované cenné papíry včetně dokumentace k této evidenci, kterou je povinen uchovávat podle § 99a,

c) žadatel splňuje podmínky uvedené v § 101 odst. 1 a odst. 3 až 5,

d) žadatel splňuje podmínky obdobně podle § 6 odst. 1 písm. c), g) a h),

e) žadatel má věcné, organizační a personální předpoklady pro výkon činnosti centrálního depozitáře, zejména plán obchodní činnosti a návrh organizačního uspořádání.

(3) Žádost o povolení k činnosti centrálního depozitáře lze podat pouze na stanoveném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady nezbytné pro posouzení věcných, organizačních a personálních předpokladů pro činnost centrálního depozitáře. Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis.

(4) Česká národní banka v povolení k činnosti centrálního depozitáře

a) může stanovit podmínky, které žadatel musí splnit před zahájením vedení centrální evidence cenných papírů nebo dodržovat při jejím vedení,

b) uvede, které činnosti podle § 100 odst. 3 je centrální depozitář oprávněn vykonávat a v jakém rozsahu,

c) schválí provozní řád centrálního depozitáře.

(5) Povolení k činnosti centrálního depozitáře se uděluje na dobu neurčitou. Na povolení není právní nárok.

(6) Předmětem podnikání centrálního depozitáře mohou být pouze činnosti uvedené v § 100 odst. 1 a činnosti uvedené v povolení k činnosti centrálního depozitáře.

(7) Centrální depozitář oznámí České národní bance bez zbytečného odkladu každou změnu ve skutečnostech, na jejichž základě mu bylo uděleno povolení k činnosti centrálního depozitáře.

(8) Centrální depozitář poskytuje své služby s odbornou péčí.

(1) Provozní řád centrálního depozitáře musí obsahovat zejména

a) seznam služeb, které centrální depozitář poskytuje, a podmínky a způsob jejich poskytování,

b) způsob zakládání a rušení majetkových účtů,

c) způsob předávání příkazů k provedení změn na majetkových účtech,

d) náležitosti nezbytné pro vedení evidence majetkových účtů v centrálním depozitáři,

e) náležitosti nezbytné pro vedení evidence emisí v centrálním depozitáři,

f) pravidla účasti v centrálním depozitáři,

g) údaje, které účastník centrálního depozitáře poskytuje centrálnímu depozitáři k plnění jeho povinností a způsob jejich poskytování,

h) druhy opatření, která může centrální depozitář uplatnit vůči svému účastníkovi, a postup při jejich uplatňování,

i) způsob vedení evidence na účtu zákazníků, postup při zahájení a ukončení vedení této evidence,

j) určení závěrky dne,

k) druhy výpisů z evidence investičních nástrojů, jejich náležitosti a způsob jejich předávání.

(2) Centrální depozitář je povinen o každé změně svého provozního řádu informovat Českou národní banku. Česká národní banka může do 10 pracovních dnů od doručení oznámení o změně provozního řádu centrálního depozitáře zahájit správní řízení o schválení jeho změny; účastníkem správního řízení je pouze centrální depozitář. Jestliže Česká národní banka nezahájí správní řízení v této lhůtě, považuje se změna za schválenou a má se za to, že rozhodnutí nabylo právní moci.

(3) Provozní řád centrálního depozitáře v aktuálním znění musí být uveřejněn způsobem umožňujícím dálkový přístup a musí být k nahlédnutí veřejnosti v sídle centrálního depozitáře v jeho úředních hodinách. Pokud centrální depozitář zřídí provozovnu, musí být provozní řád k nahlédnutí veřejnosti též v této provozovně.

(4) Provozní řád centrálního depozitáře nebo jeho změna nabývají účinnosti okamžikem uveřejnění, nestanoví-li centrální depozitář datum pozdější. Změnu provozního řádu nelze uveřejnit dříve, než nabude právní moci rozhodnutí České národní banky o jejím schválení podle odstavce 2.

(5) Centrální depozitář, účastníci centrálního depozitáře a osoby, které vedou evidenci navazující na centrální evidenci cenných papírů, dodržují provozní řád centrálního depozitáře. Při poskytování informací podle § 115 je provozní řád centrálního depozitáře závazný též pro osoby, které vedou samostatnou evidenci investičních nástrojů.

(1) Osoba nebo osoby jednající ve shodě musejí mít předchozí souhlas České národní banky

a) k nabytí kvalifikované účasti na centrálním depozitáři, nejde-li o nabytí přechodem vlastnického práva k cennému papíru,

b) k dosažení nebo překročení kvalifikované účasti 20 %, 33 % nebo 50 % na centrálním depozitáři, nejde-li o dosažení nebo překročení účasti přechodem vlastnického práva k cennému papíru, nebo

c) k tomu, aby se staly osobami ovládajícími centrální depozitář, nestanou-li se jimi přechodem vlastnického práva k cennému papíru.

(2) Při výpočtu účasti osoby uvedené v odstavci 1 na centrálním depozitáři se započítají i hlasovací práva z cenných papírů,

a) které na účet osoby uvedené v odstavci 1 drží svým jménem jiná osoba,

b) kterými disponuje osoba ovládaná osobou uvedenou v odstavci 1,

c) kterými disponuje jiná osoba, jež uzavřela smlouvu s osobou uvedenou v odstavci 1 nebo s jí ovládanou osobou, ve které se vzájemně zavázaly dlouhodobě prosazovat společnou politiku týkající se řízení centrálního depozitáře tím, že budou ve shodě uplatňovat hlasovací práva z cenných papírů, jimiž disponují,

d) které na základě smlouvy s osobou uvedenou v odstavci 1 nebo s jí ovládanou osobou drží jiná osoba, jestliže tato smlouva předpokládá dočasné přenechání dispozice s hlasovacími právy osobě uvedené v odstavci 1 nebo jí ovládané osobě za úplatu,

e) které byly osobou uvedenou v odstavci 1 poskytnuty jako jistota; to neplatí, pokud dispozice s hlasovacími právy byla přenechána osobě, která má tyto cenné papíry v úschově, správě nebo ve svém majetku a která alespoň v jednom celostátně šířeném deníku uveřejní informaci o tom, že bude tato hlasovací práva vykonávat; v takovém případě se hlasovací práva z těchto cenných papírů připočítávají osobě, která je má v úschově, správě nebo ve svém majetku,

f) které jsou ve vlastnictví jiné osoby, jestliže tato osoba vykonává hlasovací práva z těchto cenných papírů svým jménem podle pokynů osoby uvedené v odstavci 1 na základě smlouvy o výkonu hlasovacích práv.

(3) Pokud osoba, osoby jednající ve shodě nebo osoby uvedené v odstavci 2 mají sídlo v členském státě Evropské unie, podléhají dohledu orgánu dohledu tohoto členského státu a hodlají nabýt účast podle odstavce 1, požádá Česká národní banka před vydáním rozhodnutí o stanovisko tento orgán dohledu. Česká národní banka požádá před vydáním rozhodnutí o stanovisko také orgán dohledu, který vykonává dohled na konsolidovaném základě nad konsolidačním celkem, jehož členem je centrální depozitář, na němž chce žadatel nabýt účast, i další orgány dohledu, kterých se tato skutečnost týká, ledaže rozhodnutí nesnese odkladu nebo by taková žádost o stanovisko mohla ohrozit účel rozhodnutí; v takovém případě informuje dotčené orgány dohledu bez zbytečného odkladu po vydání rozhodnutí.

(4) Žádost o souhlas podle odstavce 1 lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavci 1, a které jsou nezbytné pro posouzení vhodnosti žadatele z hlediska řádného a obezřetného vedení centrálního depozitáře a pro posouzení, zda propojení žadatele s centrálním depozitářem nebrání účinnému výkonu dohledu nad tímto centrálním depozitářem. Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis.

(5) Česká národní banka udělí souhlas podle odstavce 1, jestliže žadatel je osobou vhodnou z hlediska řádného a obezřetného vedení centrálního depozitáře a jestliže jeho úzké propojení s centrálním depozitářem nebrání efektivnímu výkonu dohledu nad tímto centrálním depozitářem.

(6) Jestliže Česká národní banka neodešle žadateli do 3 měsíců ode dne doručení žádosti o souhlas podle odstavce 1 rozhodnutí o této žádosti, proti kterému lze podat rozklad, platí, že souhlas byl udělen. Pokud je řízení o žádosti přerušeno, tato lhůta neběží.

(7) Souhlas podle odstavce 1 lze v případech zvláštního zřetele hodných udělit i následně.

(8) Osoba, která nabude nebo zvýší kvalifikovanou účast podle odstavce 1 přechodem vlastnického práva k cennému papíru, je povinna tuto skutečnost oznámit neprodleně České národní bance.

(9) Osoba, osoby jednající ve shodě nebo osoby uvedené v odstavci 2 oznámí České národní bance, že

a) přestávají ovládat centrální depozitář,

b) snižují svou kvalifikovanou účast na centrálním depozitáři pod 50 %, 33 %, 20 % nebo ji pozbývají, nebo

c) převádějí na jinou osobu kvalifikovanou účast na centrálním depozitáři.

(10) Oznámení podle odstavce 9 obsahuje údaje o oznamovateli, údaje o centrálním depozitáři a výši účasti oznamovatele na centrálním depozitáři po snížení; v oznámení podle odstavce 9 písm. c) se uvedou též údaje o osobě, na kterou se kvalifikovaná účast převádí.

(11) Nabytí či zvýšení účasti podle odstavce 1 na centrálním depozitáři bez souhlasu České národní banky nemá za následek neplatnost právního úkonu, ale hlasovací práva spojená s touto účastí nesmějí být vykonávána až do získání souhlasu.

(12) Ustanovení odstavců 1 až 11 se nepoužijí v případě nabytí účasti osobou uvedenou v § 101 odst. 4 písm. e) až h) nebo j).

Podmínkou výkonu funkce vedoucí osoby centrálního depozitáře je předchozí souhlas České národní banky. Ustanovení § 10 a 10a se použijí obdobně.

(1) Rozhodnutí valné hromady o zrušení centrálního depozitáře s likvidací nabývá účinnosti nejdříve dnem nabytí právní moci rozhodnutí České národní banky o odnětí povolení k činnosti centrálního depozitáře.

(2) Při vstupu centrálního depozitáře do likvidace Česká národní banka odejme povolení k činnosti centrálního depozitáře na jeho žádost, pokud je zajištěn výkon všech jeho činností jiným centrálním depozitářem a dojde k úplnému převzetí všech evidencí a dokumentů, které centrální depozitář uchovává podle § 99a.

(3) Centrální depozitář zašle pozvánku na valnou hromadu, na jejíž program je zařazeno jednání o jeho zrušení s likvidací, na vědomí České národní bance.

(4) Předmětem podnikání centrálního depozitáře mohou být pouze činnosti uvedené v § 100.

(1) K fúzi centrálního depozitáře s provozovatelem vypořádacího systému nebo k převodu obchodního jmění jiné osoby na centrální depozitář je třeba povolení České národní banky.

(2) Žádost o povolení k fúzi centrálního depozitáře s provozovatelem vypořádacího systému nebo žádost o povolení převodu obchodního jmění jiné osoby na centrální depozitář lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému jsou přiloženy doklady nezbytné pro posouzení důsledků fúze nebo převodu obchodního jmění. Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis.

(3) Centrální depozitář zašle pozvánku na valnou hromadu, na jejíž program je zařazeno jednání o fúzi centrálního depozitáře, na vědomí České národní bance.

(4) Rozdělení centrálního depozitáře, změna jeho právní formy, převod jmění centrálního depozitáře na akcionáře, fúze centrálního depozitáře s osobou, která není centrálním depozitářem nebo provozovatelem vypořádacího systému, nejsou přípustné.

(1) K uzavření smlouvy o převodu podniku centrálního depozitáře nebo jeho části, smlouvy o zastavení podniku centrálního depozitáře nebo jeho části nebo smlouvy o nájmu podniku centrálního depozitáře nebo jeho části je třeba povolení České národní banky.

(2) Žádost o povolení podle odstavce 1 lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému jsou přiloženy doklady nezbytné pro posouzení důsledků převodu, zastavení nebo nájmu podniku centrálního depozitáře nebo jeho části. Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis.

(3) Centrální depozitář zašle pozvánku na valnou hromadu, na jejíž program je zařazeno jednání o převodu nebo nájmu podniku centrálního depozitáře nebo jeho části, na vědomí České národní bance.

(1) Jestliže bylo centrálnímu depozitáři odňato povolení k činnosti v důsledku rozhodnutí o úpadku, je insolvenční správce povinen zajistit výkon činnosti centrálního depozitáře, dokud není zajištěn výkon této činnosti jiným centrálním depozitářem nebo státem a dokud jiný centrální depozitář nebo stát nepřevezme všechny evidence a dokumenty uchovávané centrálním depozitářem podle § 99a. K výkonu této činnosti není třeba povolení k činnosti centrálního depozitáře.

(2) Insolvenční správce je povinen bez zbytečného odkladu po odnětí povolení k činnosti centrálního depozitáře učinit návrh na uzavření smlouvy o prodeji věcí, práv a jiných majetkových hodnot, které slouží provozování podniku centrálního depozitáře11), včetně evidencí a dokumentů uchovávaných centrálním depozitářem podle § 99a.

(3) Návrh na uzavření smlouvy podle odstavce 2 musí být učiněn osobě, která má povolení k činnosti centrálního depozitáře. Není-li takové osoby nebo nedojde-li k uzavření smlouvy do 3 měsíců ode dne, kdy byl návrh učiněn, musí být návrh na uzavření smlouvy podle odstavce 2 učiněn státu, jehož jménem jedná ministerstvo.

(4) Činí-li se návrh na uzavření smlouvy podle odstavce 2 státu, neobsahuje kupní cenu. Kupní cena se stanoví na základě posudku znalce. Nedohodnou-li se insolvenční správce a stát na osobě znalce do 15 dnů ode dne, kdy byl státu učiněn návrh na uzavření smlouvy podle odstavce 2, jmenuje znalce na návrh některého z nich soud. Jestliže byly podány 2 návrhy na jmenování znalce, soud obě věci spojí ke společnému řízení.

(5) Soud není vázán návrhem osoby znalce. Porušuje-li soudem jmenovaný znalec závažným způsobem své povinnosti, soud jej na návrh státu nebo insolvenčního správce odvolá a jmenuje jiného.

(6) Účastníky řízení o jmenování nebo odvolání znalce jsou stát, insolvenční správce a znalec. Příslušným soudem je krajský soud, v jehož obvodu je obecný soud centrálního depozitáře. O návrhu na jmenování nebo odvolání znalce musí soud rozhodnout do 15 dnů ode dne doručení návrhu. Rozhoduje se usnesením.

(7) Odměnu za zpracování posudku hradí stát a její výše se stanoví dohodou. Nedohodnou-li se stát, insolvenční správce a znalec na výši odměny, určí ji na návrh některého z nich soud, který znalce jmenoval. O odměnu znalce se snižuje kupní cena, kterou stát centrálnímu depozitáři zaplatí.

(8) Byl-li návrh na uzavření smlouvy podle odstavce 2 učiněn státu, je stát povinen jej přijmout do 30 dnů ode dne, kdy byl vypracován posudek znalce podle odstavce 4.

(9) K uzavření smlouvy podle odstavce 8 se státem nepotřebuje insolvenční správce souhlas soudu ani vyjádření věřitelského výboru.

(10) Byla-li uzavřena smlouva podle odstavce 8 se státem, vykonává činnost centrálního depozitáře stát, dokud není zajištěn výkon této činnosti jiným centrálním depozitářem a dokud jiný centrální depozitář nepřevezme všechny evidence a dokumenty uchovávané státem podle § 99a. K výkonu této činnosti nepotřebuje stát povolení k činnosti centrálního depozitáře.

(11) Stát, jehož jménem jedná ministerstvo, převede evidence cenných papírů, které vede podle odstavce 10, na osobu, která má povolení k činnosti centrálního depozitáře. Ustanovení § 202 odst. 2 a 3 se použijí obdobně.

(1) Centrální depozitář zasílá České národní bance informace a podklady potřebné pro výkon dohledu. Lhůty pro zasílání informací a podkladů, podrobnosti o jejich obsahu, formě a způsobu zasílání stanoví prováděcí právní předpis.

(2) Centrální depozitář

a) zašle České národní bance pozvánku na valnou hromadu, na jejíž program je zařazeno jednání

1. o zrušení centrálního depozitáře,

2. o snížení či zvýšení základního kapitálu centrálního depozitáře,

b) informuje Českou národní banku neprodleně

1. o převodu nebo přechodu akcií centrálního depozitáře na jinou osobu,

2. o změně účastníka centrálního depozitáře nebo o pozastavení účasti v centrálním depozitáři,

3. o tom, že proti němu bylo zahájeno insolvenční řízení.

(1) Účastník centrálního depozitáře je osoba, která podává centrálnímu depozitáři příkaz

a) k založení nebo zrušení majetkového účtu,

b) k provedení změny na majetkovém účtu,

c) k provedení služby.

(2) Bez příkazu účastníka provede centrální depozitář zápis do evidence cenných papírů pouze

a) na příkaz emitenta, který má uzavřenou smlouvu s centrálním depozitářem podle § 111 odst. 1, pokud souvisí se zápisem do evidence emise,

b) na příkaz osoby podle § 115 odst. 1, pokud je k tomu oprávněna podle zvláštního právního předpisu.

(3) Účastníkem centrálního depozitáře může být

a) banka,

b) obchodník s cennými papíry,

c) investiční společnost,

d) organizátor regulovaného trhu,

e) zahraniční osoba s obdobným předmětem činnosti jako osoby uvedené v písmenech a) až d),

f) zahraniční centrální depozitář,

g) Česká republika jednající prostřednictvím ministerstva,

h) Česká konsolidační agentura,

i) Česká národní banka,

j) centrální banka jiného státu,

k) Evropská centrální banka.

(4) Účast v centrálním depozitáři vzniká smlouvou.

(5) Centrální depozitář uveřejňuje aktuální seznam svých účastníků způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(6) Účastníkem centrálního depozitáře nesmí být osoba,

a) které byla povolena reorganizace, a to po dobu 5 let od skončení reorganizace,

b) na jejíž majetek byl prohlášen konkurs, a to po dobu 5 let od zrušení konkursu po splnění rozvrhového usnesení, nebo proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující,

c) jejíž plán oddlužení soud schválil, a to po dobu 5 let od splnění plánu oddlužení,

d) zamítl-li soud insolvenční návrh, jestliže majetek dlužníka nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení.

(7) Činnosti podle odstavce 1 provádí účastník centrálního depozitáře buď přímo nebo prostřednictvím organizátora regulovaného trhu, provozovatele vypořádacího systému nebo zahraniční osoby s obdobnými předměty činnosti.

(8) Právní vztah mezi vlastníkem investičního nástroje a účastníkem centrálního depozitáře se řídí obchodním zákoníkem, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(9) Právní vztah mezi centrálním depozitářem a jeho účastníkem se řídí obchodním zákoníkem, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(1) Na účtu zákazníků mohou být evidovány pouze investiční nástroje, s jejichž vlastníkem majitel tohoto účtu uzavřel smlouvu o úschově investičních nástrojů. Tato smlouva může být nahrazena smlouvou o úschově investičních nástrojů uzavřenou s osobou podle § 92 odst. 3.

(2) Centrální depozitář zřídí účet zákazníků osobě, která je oprávněna vést evidenci navazující na centrální evidenci cenných papírů vedenou centrálním depozitářem, a to za podmínek stanovených provozním řádem centrálního depozitáře. Pokud tato osoba není účastníkem centrálního depozitáře, nakládá se svým účtem prostřednictvím účastníka centrálního depozitáře.

(3) Majitel účtu zákazníků eviduje investiční nástroje vedené na účtu zákazníků odděleně od svého majetku.

(4) Majitel účtu zákazníků nesmí bez souhlasu zástavního věřitele převést zastavený cenný papír evidovaný na tomto účtu na nového vlastníka.

(1) Centrální depozitář vede evidenci emisí zaknihovaných cenných papírů na základě smlouvy s emitentem.

(2) Centrální depozitář předá emitentovi výpis z evidence emise při vydání nebo zrušení emise cenného papíru nebo na žádost emitenta; výpis z evidence emise obsahuje údaje o majiteli účtu, na kterém je cenný papír evidován, počet kusů cenného papíru, údaje o správci12) nebo jiné osobě oprávněné vykonávat práva spojená s těmito cennými papíry a další údaje stanovené provozním řádem. Centrální depozitář zahrne do výpisu též informace, které obdržel od majitele účtu zákazníků podle odstavců 3 až 5.

(3) Pro účely výpisu z evidence emise je majitel účtu zákazníků povinen sdělit centrálnímu depozitáři prostřednictvím účastníka centrálního depozitáře údaje o majiteli účtu vlastníka a další údaje stanovené provozním řádem.

(4) Centrální depozitář poskytne České národní bance na její žádost výpis z evidence emise akcií banky. Centrální depozitář na základě této žádosti vyzve prostřednictvím účastníků centrálního depozitáře všechny majitele účtu zákazníků, aby mu poskytli údaje o vlastnících akcií, které jsou na účtu zákazníků evidovány, a tyto údaje zahrne do výpisu z evidence emise.

(5) Centrální depozitář na základě žádosti autorizované obalové společnosti podle zvláštního právního předpisu upravujícího hospodaření s obaly o výpis z evidence emise vyzve prostřednictvím účastníků centrálního depozitáře všechny majitele účtu zákazníků, aby mu poskytli údaje o vlastnících akcií této společnosti, evidovaných na těchto účtech. Tyto údaje zahrne do výpisu z evidence emise.

(1) Emitent, který rozhodl o přeměně listinného cenného papíru na zaknihovaný cenný papír, takové rozhodnutí bez zbytečného odkladu zveřejní v Obchodním věstníku a uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup včetně lhůty, ve které je vlastník cenného papíru povinen odevzdat emitentovi listinný cenný papír; tato lhůta nesmí být kratší než 2 měsíce a delší než 6 měsíců ode dne zveřejnění rozhodnutí o přeměně. Emitent, kterému zvláštní právní předpis ukládá vést evidenci vlastníků cenných papírů, zašle osobě uvedené v této evidenci oznámení o přeměně tohoto cenného papíru na zaknihovaný cenný papír; oznámení se posílá na adresu sídla nebo trvalého pobytu uvedenou v evidenci vlastníků cenných papírů.

(2) Pokud je vlastník cenného papíru v prodlení s vrácením listinných cenných papírů, vyhlásí emitent dodatečnou lhůtu pro jejich odevzdání. Po uplynutí této lhůty emitent prohlásí neodevzdané cenné papíry za neplatné. Na tuto skutečnost emitent upozorní při vyhlašování dodatečné lhůty.

(3) Vlastník cenného papíru, jehož emitent rozhodl o přeměně listinného cenného papíru na zaknihovaný cenný papír, sdělí emitentovi při odevzdání listinného cenného papíru číslo majetkového účtu, na který má být zaknihovaný cenný papír zaevidován.

(4) Po uplynutí lhůty podle odstavce 1 nebo před uplynutím této lhůty, byly-li odevzdány emitentovi všechny listinné cenné papíry, nebo po uplynutí lhůty podle odstavce 2 požádá emitent centrální depozitář, aby zaevidoval cenné papíry do centrální evidence obdobně jako při vydání zaknihovaného cenného papíru, a sdělí mu, na jaké majetkové účty mají být cenné papíry zaevidovány. Od podání žádosti emitenta o zaevidování cenného papíru do centrální evidence do zaevidování celé emise nelze s cenným papírem obchodovat na regulovaném trhu.

(5) Centrální depozitář vede zvláštní evidenci listinných cenných papírů, které nebyly odevzdány; to neplatí, pokud vedení takové evidence svěřuje zvláštní právní předpis jiné osobě.

(6) Listinné cenné papíry, u nichž emitent rozhodl o přeměně na zaknihované cenné papíry a které nebyly odevzdány, centrální depozitář eviduje na zvláštním technickém účtu neznámých vlastníků cenných papírů, jehož majitelem je emitent; zaevidováním na zvláštním účtu jsou tyto cenné papíry přeměněny.

(7) Nárok na vyplacení výnosu z cenného papíru uvedeného v odstavci 6 za dobu, která uplynula ode dne, kterým skončila lhůta k odevzdání listinného cenného papíru podle odstavce 1, vzniká až po odevzdání listinného cenného papíru emitentovi.

(8) Po prohlášení listinných cenných papírů za neplatné podle odstavce 2 emitent prodá zaknihované cenné papíry z účtu podle odstavce 6 prostřednictvím obchodníka s cennými papíry. Pokud budou cenné papíry prodávány ve veřejné dražbě, zveřejní emitent místo, dobu a předmět dražby nejméně 2 týdny před jejím konáním.

(9) Výtěžek z prodeje cenných papírů podle odstavce 8 po započtení pohledávek vzniklých v souvislosti s prohlášením cenných papírů za neplatné a jejich prodejem, vyplatí emitent bez zbytečného odkladu osobě, jejíž cenné papíry byly prohlášeny za neplatné, nebo jej uloží do úřední úschovy.

(10) Odstavce 1 až 7 se přiměřeně vztahují na listinné cenné papíry kolektivního investování, které se přeměňují v zaknihované podílové listy vedené v samostatné evidenci.

(1) Emitent, který rozhodl o přeměně zaknihovaného cenného papíru na listinný, takové rozhodnutí bez zbytečného odkladu

a) zveřejní v Obchodním věstníku a uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup,

b) oznámí centrálnímu depozitáři a organizátorovi regulovaného trhu, na kterém je tento cenný papír přijat k obchodování.

(2) Centrální depozitář do 30 dnů ode dne, kdy obdrží oznámení emitenta o přeměně zaknihovaného cenného papíru na listinný cenný papír, předá emitentovi výpis, který obsahuje

a) údaje o emisi cenného papíru,

b) údaje o vlastnících cenných papírů s uvedením údajů o pozastavení nakládání s cenným papírem a údajů o zastavení cenného papíru včetně údajů o zástavním věřiteli.

(3) Majitel účtu zákazníků je povinen sdělit centrálnímu depozitáři údaje podle odstavce 2 písm. b).

(4) Od vyhotovení výpisu podle odstavce 2 nesmí centrální depozitář ani majitel účtu zákazníků provést ve své evidenci žádný zápis týkající se cenného papíru, jehož podoba se přeměňuje.

(5) Centrální depozitář zruší evidenci emise zaknihovaného cenného papíru, který se přeměňuje na listinný, po vyhotovení výpisu podle odstavce 2 písm. a) ke dni stanovenému emitentem, nejdříve však ke dni vyhotovení výpisu podle odstavce 2. Od vyhotovení výpisu do zrušení evidence emise zaknihovaného cenného papíru nesmí uplynout více než 30 kalendářních dnů.

(6) Zrušení evidence emise zaknihovaného cenného papíru oznámí centrální depozitář

a) organizátorovi regulovaného trhu, na kterém jsou tyto cenné papíry přijaty k obchodování,

b) účastníkům centrálního depozitáře, kteří tuto skutečnost oznámí vlastníkům cenných papírů; majitel účtu zákazníků zruší evidenci cenných papírů ke stejnému dni jako centrální depozitář.

(7) Dnem zrušení evidence emise zaknihovaného cenného papíru vzniká vlastníkovi přeměněného cenného papíru právo na vydání listinného cenného papíru emitentem.

(8) Je-li ke dni zrušení evidence emise zaknihovaného cenného papíru pozastaveno nakládání s cenným papírem, k němuž dala příkaz osoba uvedená v § 97 odst. 1 písm. a) a c) až f), vznikne vlastníkovi tohoto cenného papíru právo na vydání listinného cenného papíru až po uplynutí doby, na kterou bylo pozastaveno nakládání s cenným papírem, nebo před uplynutím této doby v okamžiku, kdy osoba, která je oprávněna zrušit pozastavení nakládání s cenným papírem, dá emitentovi souhlas s odevzdáním listinného cenného papíru.

(9) Je-li ke dni zrušení evidence emise zaknihovaného cenného papíru pozastaveno nakládání s cenným papírem, k němuž dal příkaz soud nebo státní orgán, vzniká právo na vydání listinného cenného papíru tomuto soudu nebo státnímu orgánu.

(10) Je-li ke dni zrušení evidence emise zaknihovaného cenného papíru cenný papír zastaven, zůstávají účinky zastavení nedotčeny a právo na vydání listinného cenného papíru vzniká zástavnímu věřiteli. Povinnost vydat listinný cenný papír emitent splní též tím, že uloží listinný cenný papír se souhlasem zástavního věřitele do úschovy a předá schovateli prvopis nebo úředně ověřenou kopii zástavní smlouvy. Jestliže jde o přeměnu listinného cenného papíru na řad, vyznačí na cenném papíru prohlášení o jeho zastavení za majitele emitent.

(11) Emitent bez zbytečného odkladu po zrušení evidence emise zaknihovaného cenného papíru zveřejní v Obchodním věstníku a uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup výzvu vlastníkům tohoto cenného papíru k převzetí listinného cenného papíru ve lhůtě stanovené podle § 112 odst. 1. U cenného papíru na jméno nebo na řad emitent zašle též výzvu k převzetí listinného cenného papíru na jeho adresu sídla nebo trvalého pobytu uvedenou v evidenci vlastníků cenných papírů.

(12) Pokud vlastník nepřevezme listinný cenný papír ani v dodatečně stanovené lhůtě, prodá jej emitent prostřednictvím obchodníka s cennými papíry.

(13) Ustanovení § 112 odst. 8 o zveřejnění konání veřejné dražby a ustanovení § 112 odst. 9 platí obdobně.

(14) Odstavce 1 až 13 se přiměřeně vztahují na cenné papíry kolektivního investování vedené v samostatné evidenci.

(1) Přeměna podoby cenného papíru není novou emisí. Jestliže se přeměňuje zaknihovaný cenný papír na listinný cenný papír, který musí obsahovat podpis člena nebo členů představenstva, musí listinný cenný papír obsahovat podpis nebo otisk podpisu člena nebo členů představenstva oprávněných jednat jménem společnosti ke dni zrušení evidence zaknihovaných cenných papírů.

(2) Ustanovení obchodního zákoníku o změně podoby akcií zůstávají nedotčena.

(1) Centrální depozitář a osoba, která vede samostatnou evidenci investičních nástrojů, poskytnou údaje z evidence a dokumentů, které jsou povinny uchovávat podle § 99a odst. 1

a) soudu pro účely soudního řízení,

b) exekutorovi pro účely exekučního řízení, jehož účastníkem je vlastník investičního nástroje,

c) orgánům činným v trestním řízení pro účely trestního řízení,

d) správci daně pro účely správy daní vlastníka investičního nástroje,

e) České národní bance pro účely

1. dohledu nad finančním trhem,

2. bankovního informačního systému podle zvláštního právního předpisu, který upravuje činnost České národní banky,

3. sestavování platební bilance České republiky podle devizového zákona,

f) insolvenčnímu správci pro účely insolvenčního řízení, jehož účastníkem je vlastník investičního nástroje,

g) Bezpečnostní informační službě pro účely plnění úkolů podle zvláštního právního předpisu, který upravuje činnost Bezpečnostní informační služby,

h) ministerstvu při plnění oznamovací povinnosti podle zvláštního právního předpisu o boji proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo zvláštního právního předpisu o provádění mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu.

(2) Osoba, která vede evidenci navazující na centrální evidenci cenných papírů, poskytne centrálnímu depozitáři na žádost údaje z evidence a dokumentů, které je povinna uchovávat podle § 99a odst. 1.

(3) Osoba, která vede samostatnou evidenci investičních nástrojů, může poskytovat údaje podle odstavce 1 prostřednictvím centrálního depozitáře za podmínek stanovených smlouvou uzavřenou s centrálním depozitářem a provozním řádem centrálního depozitáře.

(4) Osoba, která vede evidenci navazující na samostatnou evidenci investičních nástrojů, poskytne osobě vedoucí samostatnou evidenci investičních nástrojů na žádost údaje z evidence a dokumentů, které je povinna uchovávat podle § 99a odst. 1.

(5) Centrální depozitář a osoba, která vede samostatnou evidenci, má při poskytování údajů osobám uvedeným v odstavci 1 nárok vůči těmto osobám na úhradu vynaložených nákladů. Způsob stanovení výše vynaložených věcných nákladů a způsob jejich úhrady stanoví prováděcí právní předpis.

zrušen

(1) Osoba, která je nebo byla vedoucí osobou, nuceným správcem, likvidátorem, správcem, insolvenčním správcem, vyrovnacím správcem nebo zaměstnancem centrálního depozitáře nebo jiné osoby oprávněné vést evidenci investičních nástrojů, organizátora regulovaného trhu, obchodníka s cennými papíry, zahraniční osoby poskytující investiční služby v České republice, investičního zprostředkovatele, provozovatele vypořádacího systému nebo osoby podléhající dohledu na konsolidovaném základě, který vykonává Česká národní banka, je povinna zachovávat mlčenlivost o informaci, která může mít význam pro posouzení vývoje na kapitálovém trhu nebo může významně poškodit osobu využívající služby poskytované na kapitálovém trhu a která nebyla uveřejněna.

(2) Nevyplývá-li ze zákona něco jiného, jsou osoby podle odstavce 1 zproštěny povinnosti zachovávat mlčenlivost pro účely

a) občanského soudního řízení,

b) soudního řízení správního,

c) trestního řízení,

d) správy daní a poplatků,

e) dohledu nad finančním trhem,

f) poskytování informací ministerstvu při plnění povinností podle zvláštního právního předpisu o boji proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo zvláštního právního předpisu o provádění mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu,

g) bankovního informačního systému České národní banky podle zvláštního právního předpisu, který upravuje činnost České národní banky,

h) platební bilance České republiky sestavované Českou národní bankou,

i) exekučního řízení,

j) insolvenčního řízení,

k) kontroly a ukládání sankcí organizátorem regulovaného trhu,

l) poskytování informací Bezpečnostní informační službě při plnění úkolů podle zvláštního právního předpisu, který upravuje činnost Bezpečnostní informační služby.

(3) Povinnost mlčenlivosti trvá i po ukončení činnosti osob uvedených v odstavci 1.

(1) Emitent kótovaného cenného papíru je povinen uveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup výroční zprávu a konsolidovanou výroční zprávu nejpozději do 4 měsíců po skončení účetního období nebo ve lhůtě, kterou stanoví právní řád státu, ve kterém má emitent sídlo, a zaslat je České národní bance v jednom vyhotovení v písemné podobě a v elektronické podobě v českém jazyce; emitent se sídlem v zahraničí může výroční zprávu a konsolidovanou výroční zprávu uveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup a zaslat České národní bance pouze v anglickém jazyce.

(2) Výroční zpráva musí obsahovat účetní závěrku ověřenou auditorem. Konsolidovaná výroční zpráva musí obsahovat konsolidovanou účetní závěrku ověřenou auditorem.

(3) Výroční zpráva nebo konsolidovaná výroční zpráva musejí poskytovat investorům věrný a poctivý obraz o finanční situaci, podnikatelské činnosti a hospodářských výsledcích emitenta za uplynulé účetní období a o vyhlídkách jejich budoucího vývoje. Výroční zpráva a konsolidovaná výroční zpráva musejí obsahovat kromě náležitostí podle zvláštního právního předpisu upravujícího účetnictví

a) informace o hospodářských výsledcích, finanční situaci a podnikatelské činnosti za uplynulé účetní období v rozsahu údajů uváděných v prospektu,

b) informace o předpokládané hospodářské a finanční situaci v následujícím účetním období,

c) informace o všech peněžních a naturálních příjmech, které přijaly za účetní období osoby s řídící pravomocí od emitenta a od osob ovládaných emitentem, a to souhrnně za všechny členy představenstva, souhrnně za všechny členy dozorčí rady nebo jiného dozorčího orgánu a souhrnně za všechny ostatní osoby s řídící pravomocí,

d) informace o počtu akcií vydaných emitentem, které jsou ve vlastnictví statutárních orgánů nebo jejich členů, ostatních osob s řídící pravomocí emitenta, včetně osob těmto osobám blízkých, informace o opčních a obdobných smlouvách, jejichž podkladovým aktivem jsou účastnické cenné papíry vydané emitentem a jejichž smluvními stranami jsou uvedené osoby, nebo které jsou uzavřeny ve prospěch uvedených osob; informace se uvádějí souhrnně za všechny členy představenstva, souhrnně za všechny členy dozorčí rady nebo jiného dozorčího orgánu, souhrnně za všechny ostatní osoby s řídící pravomocí, a souhrnně za osoby těmto osobám blízké; uvedené osoby oznámí emitentovi potřebné údaje,

e) principy odměňování osob s řídící pravomocí emitenta,

f) informace o odměnách uhrazených za účetní období auditorům v členění za jednotlivé druhy služeb, a to zvlášť za emitenta a zvlášť za konsolidovaný celek,

g) informace o struktuře vlastního kapitálu emitenta, včetně cenných papírů nepřijatých k obchodování na regulovaném trhu se sídlem v členském státě Evropské unie a případného určení různých druhů akcií, práv a povinností spojených s akciemi téhož druhu a podílu každého druhu akcií na základním kapitálu,

h) informace o omezení převoditelnosti cenných papírů,

i) informace o významných přímých a nepřímých podílech na hlasovacích právech emitenta,

j) informace o vlastnících cenných papírů se zvláštními právy, včetně popisu těchto práv,

k) informace o omezení hlasovacích práv,

l) informace o smlouvách mezi akcionáři, které mohou mít za následek ztížení převoditelnosti akcií nebo hlasovacích práv, pokud jsou emitentovi známy,

m) informace o zvláštních pravidlech určujících volbu a odvolání členů představenstva a změnu stanov společnosti,

n) informace o zvláštních pravomocích členů představenstva, zejména o pověření podle § 161a a 210 obchodního zákoníku,

o) informace o významných smlouvách, ve kterých je emitent smluvní stranou a které nabudou účinnosti, změní se nebo zaniknou v případě změny ovládání emitenta v důsledku nabídky převzetí, a účincích z nich vyplývajících, s výjimkou takových smluv, jejichž uveřejnění by bylo pro emitenta vážně poškozující; tím není omezena jiná povinnost uveřejnit takovou informaci podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů,

p) informace o smlouvách mezi emitentem a členy jeho představenstva nebo zaměstnanci, kterými je emitent zavázán k plnění pro případ skončení jejich funkce nebo zaměstnání v souvislosti s nabídkou převzetí,

q) informace o případných programech, na jejichž základě je zaměstnancům a členům představenstva společnosti umožněno nabývat účastnické cenné papíry společnosti, opce na tyto cenné papíry či jiná práva k nim za zvýhodněných podmínek, a o tom, jakým způsobem jsou práva z těchto cenných papírů vykonávána.

(4) Pokud není do 4 měsíců po skončení účetního období účetní závěrka nebo konsolidovaná účetní závěrka ověřena auditorem, emitent uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup a zašle bez zbytečného odkladu České národní bance v jednom vyhotovení v písemné podobě a v elektronické podobě zprávu o auditu po jejím projednání se statutárním a dozorčím orgánem emitenta podle zvláštního právního předpisu upravujícího činnost auditorů.

(5) Pokud valná hromada účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku neschválí nebo pokud soud rozhodne o neplatnosti valné hromady, která schválila účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku, emitent bez zbytečného odkladu o těchto skutečnostech informuje Českou národní banku a uveřejní je způsobem umožňujícím dálkový přístup; v informaci se uvede též způsob řešení připomínek valné hromady.

(6) Česká národní banka může povolit, aby emitent, který má povinnost sestavovat účetní závěrku i konsolidovanou účetní závěrku, uveřejnil při plnění své povinnosti podle odstavce 1 pouze jednu z nich.

(7) Prováděcí právní předpis stanoví formu výroční zprávy emitenta kótovaného cenného papíru, způsob jejího zasílání České národní bance a podrobnější pravidla pro její uveřejňování.

(8) Představenstvo emitenta kótovaného cenného papíru předloží akcionářům společnosti na řádné valné hromadě souhrnnou vysvětlující zprávu, týkající se záležitostí podle odstavce 3 písm. g) až q).

(1) Emitent kótovaného cenného papíru do 2 měsíců po uplynutí prvních 6 měsíců účetního období vypracuje, uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup a zašle České národní bance v elektronické podobě svou pololetní zprávu. Číselné údaje a informace uvedené v popisné části pololetní zprávy musejí poskytnout investorům věrný a poctivý obraz o finanční situaci, předmětu podnikání a hospodářských výsledcích emitenta za uplynulé pololetí a o vyhlídkách budoucího vývoje uvedených ukazatelů. Pololetní zpráva se uveřejňuje v konsolidované nebo nekonsolidované formě v českém jazyce; emitent se sídlem v zahraničí může pololetní zprávu uveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup a zaslat České národní bance pouze v anglickém jazyce.

(2) Pololetní zpráva musí obsahovat

a) číselné údaje v rozsahu rozvahy a výkazu zisku a ztráty,

b) ke každému z údajů podle písmena a) údaje za odpovídající období předchozího roku,

c) zprávu o auditu, pokud údaje podle písmena a) ověřuje auditor,

d) popisnou část, která v rozsahu nezbytném pro přesné a správné posouzení vývoje podnikatelské činnosti emitenta a jeho hospodářských výsledků obsahuje

1. popis podnikatelské činnosti a hospodářské výsledky emitenta za pololetí, na které se pololetní zpráva vztahuje, s uvedením důležitých faktorů, které ovlivnily podnikatelskou činnost a hospodářské výsledky emitenta,

2. srovnání s odpovídajícím obdobím předchozího roku,

3. předpokládaný budoucí vývoj podnikatelské činnosti emitenta a jeho hospodářských výsledků.

(3) Česká národní banka může povolit zúžení obsahu pololetní zprávy, pokud se tím pololetní zpráva nestane klamavou a pokud bude zúžena pouze o informace, jejichž uveřejnění

a) je v rozporu s veřejným zájmem, nebo

b) může významně poškodit emitenta, za předpokladu, že takové zúžení není nezbytné pro posouzení skutečností důležitých pro obchodování s cenným papírem.

(4) Prováděcí právní předpis stanoví formu pololetní zprávy emitenta kótovaného cenného papíru, způsob jejího zasílání České národní bance a podrobnější pravidla pro její uveřejňování.

(1) Emitent kótovaného cenného papíru

a) zajistí rovné zacházení se všemi vlastníky cenných papírů, které vydal, jimž vyplývá z vlastnictví těchto cenných papírů stejné postavení; to není třeba v případě splacení dluhopisu před lhůtou jeho splatnosti v souladu s emisními podmínkami,

b) zajistí výplatu výnosu z cenného papíru, který vydal; emitent vyplatí výnosy buď sám nebo prostřednictvím finanční instituce nebo pošty,

c) neprodleně uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup každou změnu práva vztahujícího se ke kótovanému cennému papíru,

d) předloží organizátorovi regulovaného trhu, na němž je tento cenný papír kótován, návrh každé změny svých stanov nebo návrh každého rozhodnutí o snížení nebo zvýšení základního kapitálu; emitent jiných cenných papírů než akcií má tuto povinnost pouze v případě, že navrhovaná změna má vliv na právo vlastníka tohoto cenného papíru,

e) informuje neprodleně organizátora regulovaného trhu, na němž je cenný papír kótován, o každé skutečnosti významné pro ochranu investorů nebo pro řádné fungování trhu a tuto skutečnost uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(2) Emitent kótovaných akcií rovněž

a) uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup a zašle České národní bance v elektronické podobě každou informaci o svolání valné hromady, rozhodnutí o vyplácení dividendy, rozhodnutí o vydání nových akcií, rozhodnutí o výkonu práva z vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů a výkonu upisovacího práva,

b) pro akcie, které nově vydává a které jsou stejného druhu jako jím vydané akcie přijaté k obchodování na oficiálním trhu, podá do 1 roku od jejich vydání žádost o přijetí k obchodování na tomto trhu, pokud nedojde k jejich přijetí bez žádosti.

(3) Emitent kótovaných dluhopisů rovněž neprodleně uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup a zašle České národní bance v elektronické podobě každou informaci

a) o svolání schůze vlastníků dluhopisů, výkonu práva z vyměnitelného nebo prioritního dluhopisu, výplatě výnosu nebo splácení dluhopisu,

b) o přijaté půjčce nebo úvěru a způsobu jejich zajištění nebo o jiné skutečnosti, které mohou podstatně ovlivnit schopnost emitenta plnit své závazky vyplývající z jím vydaných dluhopisů,

c) o změně práva vztahujícího se k akciím, které mohou být nabyty na základě vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů.

(4) Jestliže jsou cenné papíry přijaty k obchodování na několika oficiálních trzích, včetně zahraničních, emitent uveřejní na všech těchto trzích stejné informace.

(5) Emitent je povinen zajistit mechanizmy, které umožňují akcionářům uplatňovat jejich akcionářská práva.

(6) Emitent kótovaného cenného papíru nejméně jednou ročně ve lhůtě stanovené přímo použitelným předpisem Evropských společenství, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující prospekt12a), po zveřejnění účetní závěrky uveřejní a zašle České národní bance v elektronické podobě dokument, který obsahuje nebo odkazuje na všechny údaje, které emitent uveřejnil za předcházejících 12 měsíců v České republice při plnění povinností podle tohoto zákona, obchodního zákoníku a zákona upravujícího účetnictví nebo v jednom nebo více jiných členských státech Evropské unie nebo v jiném státu při plnění svých povinností vyplývajících z práva Evropských společenství13) a vnitrostátních právních předpisů upravujících podnikání na kapitálovém trhu. V případě, že dokument pouze odkazuje na uveřejněné údaje, uvede emitent, kde lze tyto údaje získat. Tato povinnost se nevztahuje na emitenty pouze dluhových cenných papírů, jejichž jmenovitá hodnota nebo cena za 1 kus se rovná alespoň částce odpovídající 50 000 EUR. Pro toto ustanovení platí obdobně § 34 odst. 2.

Emitent nesmí při plnění svých informačních povinností

a) používat nepravdivé, klamavé nebo zavádějící informace,

b) zamlčovat skutečnosti důležité pro rozhodování investorů,

c) nabízet výhody, jejichž spolehlivost nemůže zaručit,

d) uvádět nesprávné informace o své hospodářské situaci.

(1) Osoba, která dosáhne nebo překročí podíl na všech hlasovacích právech emitenta se sídlem v České republice, jehož akcie jsou kótované, ve výši 3 %, je-li základní kapitál emitenta vyšší než 100 000 000 Kč, 5 %, 10 %, 15 %, 20 %, 25 %, 30 %, 40 %, 50 % nebo 75 %, nebo sníží svůj podíl na všech hlasovacích právech pod tyto hranice, oznámí tuto skutečnost emitentovi a České národní bance. Stejnou povinnost má osoba, jejíž podíl na hlasovacích právech společnosti se sídlem v České republice, jejíž akcie byly poprvé přijaty k obchodování na regulovaném trhu se sídlem v členském státě Evropské unie, dosahuje alespoň 5 %.

(2) Pro účely plnění oznamovací povinnosti podle odstavce 1 se považují za hlasovací práva plynoucí z účasti na emitentovi obdobně i hlasovací práva uvedená v § 11 odst. 2 a hlasovací práva z cenných papírů,

a) která mohou nabýt oznamovatel nebo jiná osoba obdobná osobě uvedené v § 11 odst. 2 jednostranným projevem vůle, ke kterému jsou oprávněni na základě smlouvy; lhůta pro splnění oznamovací povinnosti začíná běžet ode dne, kdy došlo k uzavření smlouvy,

b) které oznamovatel spravuje, obhospodařuje nebo jsou u něj uloženy na základě smlouvy o uložení cenných papírů, jestliže mu nebyly vlastníkem uděleny žádné pokyny týkající se hlasování; oznamovatel může splnit svou oznamovací povinnost tím, že svůj podíl na hlasovacích právech oznámí emitentovi nejpozději 21 dnů před konáním valné hromady.

(3) Osoba, které vznikla oznamovací povinnost podle odstavce 1, oznámí dosažení, překročení nebo snížení podílu podle odstavce 1 do tří pracovních dnů poté, co se dozví nebo mohla dozvědět o skutečnosti, která zakládá vznik oznamovací povinnosti podle odstavce 1.

(4) Nabytí či zvýšení účasti na emitentovi bez splnění oznamovací povinnosti podle odstavce 1 nemá za následek neplatnost právního úkonu, ale hlasovací práva spojená s touto účastí nesmějí být vykonávána až do splnění oznamovací povinnosti.

(5) Oznámení podle odstavce 1 musí obsahovat

a) údaje o oznamovateli,

b) údaje o emitentovi,

c) výši podílu oznamovatele na hlasovacích právech emitenta s rozčleněním hlasovacích práv podle odstavců 1 a 2,

d) den, kdy oznamovatel stanovený podíl na hlasovacích právech dosáhl nebo překročil nebo kdy jeho podíl na hlasovacích právech poklesl pod stanovenou hranici.

(6) Česká národní banka uveřejní skutečnosti, které jí byly oznámeny podle odstavce 5, způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(7) Oznamovací povinnost podle odstavce 1 má i osoba, která zvýší nebo sníží podíl na hlasovacích právech v důsledku zvýšení nebo snížení základního kapitálu.

(8) Povinnost podle odstavce 1 vzniká bez ohledu na to, že osoba hlasovací práva z jakéhokoli důvodu nevykonává. V důsledku skutečnosti, že osoba hlasovací práva nevykonává, nedochází ke změně podílu na hlasovacích právech podle odstavce 1 této osoby ani jiných osob. Tím není dotčeno ustanovení odstavců 10 a 11.

(9) Jestliže podíl na hlasovacích právech podle odstavce 1 nabudou nebo pozbudou osoby jednající ve shodě, jejich podíly na hlasovacích právech se pro účely plnění oznamovací povinnosti sčítají; povinnost jednotlivé osoby podle odstavce 1 tím není dotčena. Oznamovací povinnosti podléhá i změna v rozložení podílu na hlasovacích právech mezi osobami jednajícími ve shodě v rozsahu zakládajícím oznamovací povinnost. Za osoby jednající ve shodě může oznamovací povinnost splnit jedna z osob jednajících ve shodě; v oznámení uvede stanovené údaje i o ostatních osobách jednajících ve shodě a jejich podíly na hlasovacích právech.

(10) Oznamovací povinnost podle odstavce 1 nemá

a) osoba, za niž splnila oznamovací povinnost osoba, která ji ovládá,

b) osoba, která je vlastníkem zaknihovaných akcií, jejíž podíl na hlasovacích právech lze zjistit z evidence centrálního depozitáře a která uzavřela s centrálním depozitářem smlouvu o tom, že bude plnit její oznamovací povinnost ve vztahu k emitentovi a České národní bance; oznamovací povinnost vzniká v těchto případech centrálnímu depozitáři,

c) obchodník s cennými papíry v případech, kdy jej Česká národní banka této povinnosti zprostila,

d) vlastník akcií investičního fondu.

(11) Česká národní banka může zprostit oznamovací povinnosti podle odstavce 1 obchodníka s cennými papíry, který

a) je účastníkem regulovaného trhu se sídlem v členském státě Evropské unie,

b) nabývá nebo zcizuje akcie, a to i krátkodobě, s úmyslem využít rozdílu mezi nabývací a prodejní cenou a

c) prohlásí, že nebude vykonávat hlasovací práva spojená s těmito akciemi, a oznámí tuto skutečnost emitentovi.

(12) Hlasovací práva spojená s akciemi podle odstavce 11 nesmí obchodník s cennými papíry vykonávat po dobu, kdy jsou tyto akcie v jeho majetku.

(13) Česká národní banka uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup informaci o podílu na hlasovacích právech, kterou obdržela v oznámení podle odstavce 1, bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 7 kalendářních dnů po doručení oznámení nebo ode dne, kdy tuto skutečnost sama zjistí. Emitent informuje o podílu na hlasovacích právech veřejnost v členském státě Evropské unie, v němž je jím vydaný cenný papír přijat k obchodování na regulovaném trhu se sídlem v členském státě Evropské unie, způsobem stanoveným právním řádem tohoto členského státu.

(14) Česká národní banka nemusí uveřejňovat informaci o podílu na hlasovacích právech a může zprostit emitenta povinnosti oznamovat podíl na hlasovacích právech v jiném členském státě Evropské unie, v němž je cenný papír přijat k obchodování na regulovaném trhu se sídlem v členském státě Evropské unie, jestliže ji emitent o to požádá a jestliže uveřejnění oznámení

a) je v rozporu s veřejným zájmem, nebo

b) může významně poškodit emitenta a nemá pro veřejnost vliv na posouzení hodnoty akcií.

(15) Způsob plnění oznamovací povinnosti podle odstavce 1 stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Výroční zpráva nebo pololetní zpráva emitenta kótovaných investičních cenných papírů musejí být nejpozději v den prvního uveřejnění v kterémkoli jiném členském státě Evropské unie doručena České národní bance v českém nebo anglickém jazyce.

(2) Jestliže má být výroční zpráva nebo pololetní zpráva uveřejněna v České republice a v jiném členském státě Evropské unie, spolupracuje Česká národní banka s orgánem dohledu tohoto členského státu tak, aby emitent mohl uveřejnit v obou státech jednotné znění této zprávy, a to znění požadované v členském státě, ve kterém byly jeho cenné papíry přijaty k obchodování na regulovaném trhu se sídlem v členském státě Evropské unie poprvé. Pokud byly investiční cenné papíry přijaty k obchodování na regulovaném trhu se sídlem v členském státě Evropské unie v obou státech současně, spolupracuje Česká národní banka s orgánem dohledu jiného členského státu tak, aby za jednotné znění této zprávy bylo uznáno znění, které vyhovuje požadavkům členského státu, ve kterém má emitent sídlo. Jestliže emitent má sídlo nebo skutečné sídlo ve státě, který není členským státem Evropské unie, spolupracuje Česká národní banka s orgánem dohledu jiného členského státu tak, aby bylo přijato jednotné znění této zprávy.

(1) Za vnitřní informaci se pro účely tohoto zákona považuje přesná informace, která se přímo nebo nepřímo týká investičního nástroje nebo jiného nástroje, který byl přijat k obchodování na regulovaném trhu členského státu Evropské unie nebo o jehož přijetí k obchodování na regulovaném trhu členského státu Evropské unie bylo požádáno (dále jen „finanční nástroj“), jiného nástroje, který nebyl přijat k obchodování na regulovaném trhu členského státu Evropské unie a jehož hodnota se odvozuje od finančního nástroje, emitenta takových finančních nástrojů nebo jiné skutečnosti významné pro vývoj kurzu či jiné ceny takového finančního nástroje nebo jeho výnosu, pokud tato informace není veřejně známá a pokud by poté, co by se stala veřejně známou, mohla významně ovlivnit kurz nebo výnos tohoto finančního nástroje nebo jiného nástroje, jehož hodnota se odvozuje od tohoto finančního nástroje.

(2) Za vnitřní informaci se považuje i informace podle odstavce 1 sdělená zákazníkem při předávání pokynu k poskytnutí investiční služby.

(3) Zasvěcenou osobou je osoba, která získá vnitřní informaci v souvislosti s výkonem svého zaměstnání, povolání nebo funkce, v souvislosti se svým podílem na základním kapitálu emitenta nebo podílem na hlasovacích právech emitenta, v souvislosti s plněním svých povinností nebo v souvislosti s trestným činem. Zasvěcenou osobou je též osoba, která získá vnitřní informaci jiným způsobem a ví nebo může vědět, že jde o vnitřní informaci.

(4) Zasvěcená osoba

a) nesmí využít vnitřní informaci tím, že na svůj účet nebo na účet třetí osoby přímo či nepřímo nabude nebo zcizí finanční nástroj, jehož se vnitřní informace týká, nebo se o jeho nabytí či zcizení pokusí; to neplatí, jestliže zasvěcená osoba plní svůj závazek ze smlouvy uzavřené před získáním vnitřní informace,

b) nesmí přímo nebo nepřímo učinit jiné osobě doporučení k nabytí nebo zcizení finančního nástroje, kterého se vnitřní informace týká,

c) musí zachovávat mlčenlivost o vnitřní informaci a zamezit jiné osobě přístup k této informaci, pokud sdělení této informace není součástí její běžné činnosti, povinnosti nebo zaměstnání; povinnost mlčenlivosti trvá i po zániku postavení zasvěcené osoby; ustanovení § 117 odst. 2 platí obdobně.

(5) Obchodník s cennými papíry, zahraniční osoba, která má povolení orgánu dohledu jiného členského státu Evropské unie k poskytování investičních služeb a poskytuje investiční služby v České republice, banka, zahraniční banka, která vykonává na území České republiky svou činnost prostřednictvím pobočky, instituce elektronických peněz, spořitelní a úvěrní družstvo a institucionální investor, který má důvodné podezření na využití vnitřní informace při uzavření obchodu, informuje bez zbytečného odkladu Českou národní banku. Tyto osoby jsou povinny zachovávat mlčenlivost o tomto oznámení.

(6) Ustanovení odstavců 1 až 4 se nevztahují na operace uskutečňované Českou národní bankou, centrální bankou členského státu Evropské unie, Evropskou centrální bankou nebo jinou oprávněnou osobou při uskutečňování měnové nebo devizové politiky nebo při správě veřejného dluhu.

(7) Ustanovení odstavců 1 až 4 se nevztahují na jednání při zpětném odkupu vlastních investičních nástrojů nebo při cenové stabilizaci investičního nástroje za podmínek stanovených přímo použitelným právním předpisem Evropských společenství, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady o zneužívání trhu14).

(1) Emitent finančního nástroje uveřejní neprodleně způsobem umožňujícím dálkový přístup a zašle České národní bance v elektronické podobě každou vnitřní informaci, která se ho přímo týká; uveřejněná informace musí být srozumitelná a nesmí být zkreslená. Povinnost podle věty první se nevztahuje na emitenta finančního nástroje, který o přijetí finančního nástroje na regulovaný trh nežádal ani s přijetím nesouhlasil.

(2) Emitent může odložit uveřejnění vnitřní informace podle odstavce 1 ze závažných důvodů, jestliže neuveřejněním informace není veřejnost klamána a jestliže emitent je schopen zajistit důvěrnost této informace. Odložení uveřejnění vnitřní informace s uvedením důvodů odložení a obsahu této vnitřní informace oznámí emitent neprodleně České národní bance.

(3) Sdělí-li emitent nebo osoba jednající jeho jménem nebo z jeho pověření vnitřní informaci třetí osobě, uveřejní emitent současně tuto informaci způsobem umožňujícím dálkový přístup. Jestliže emitent nemohl sdělení informace předvídat, uveřejní informaci neprodleně po jejím sdělení. Povinnost uveřejnit informaci emitent nemá, je-li třetí osoba vázána povinností mlčenlivosti vyplývající z právních předpisů nebo smluvního ujednání nebo, pokud jde o emitenta, jehož finanční nástroj byl k obchodování na regulovaném trhu způsobem stanoveným v § 56 odst. 5 přijat bez jeho souhlasu.

(4) Emitent zajistí vedení seznamu osob, které mají přístup k vnitřním informacím emitenta, a zajistí na žádost jeho poskytnutí bez zbytečného odkladu České národní bance. Povinnost podle věty první se nevztahuje na emitenta, který o přijetí finančního nástroje na regulovaný trh nežádal ani s přijetím nesouhlasil.

(5) Osoba s řídící pravomocí emitenta, její manžel nebo partner14a), jiní příbuzní, kteří s ní žijí ve společné domácnosti po dobu nejméně jednoho roku, a dále jiné osoby, které jsou k osobě s řídící pravomocí emitenta v poměru rodinném nebo obdobném, žijí s ní ve společné domácnosti po dobu nejméně jednoho roku a újmu, kterou by utrpěla jedna z nich, by druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní, nebo právnické osoby, ve kterých jsou tyto osoby osobami s řídící pravomocí, které jsou ovládané těmito osobami nebo jejichž ekonomické zájmy jsou podstatnou měrou shodné s ekonomickými zájmy těchto osob, zašlou České národní bance oznámení o transakci s akciemi nebo zatímními listy vydanými tímto emitentem nebo s investičními nástroji, jejichž hodnota se vztahuje k těmto akciím nebo zatímním listům, kterou učinily na vlastní účet, a to do 5 pracovních dnů ode dne uskutečnění transakce. Česká národní banka toto oznámení bez zbytečného odkladu uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(6) Osoby, které v souvislosti s výkonem svého povolání nebo podnikání tvoří nebo rozšiřují investiční doporučení, nebo osoby s nimi propojené musí vynaložit přiměřenou péči k tomu, aby uvedené informace byly poctivě vyjádřeny a prezentovány, a aby mohly na žádost České národní banky doložit odůvodněnost investičního doporučení. Přitom musí uvést nebo uveřejnit své zájmy nebo střety zájmů týkající se finančních nástrojů, které jsou předmětem investičního doporučení. Investičním doporučením se pro účely tohoto zákona rozumí

a) informace od obchodníka s cennými papíry, banky, jiné osoby, jejíž hlavní podnikatelskou činností je tvorba investičních doporučení, nebo fyzické osoby, které pro ně pracují na základě pracovní smlouvy nebo jinak, přičemž tato informace přímo, či nepřímo doporučuje konkrétní investiční rozhodnutí týkající se finančního nástroje nebo emitenta finančního nástroje,

b) informace od jiných osob, než jsou osoby uvedené v písmenu a), která přímo doporučuje konkrétní investiční rozhodnutí týkající se finančního nástroje,

včetně stanoviska ohledně současné nebo budoucí hodnoty či ceny takových finančních nástrojů, jestliže je určena pro veřejnost nebo lze její uveřejnění důvodně předpokládat.

(7) Prováděcí právní předpis stanoví v souladu s právem Evropských společenství15) podrobnější pravidla pro

a) uveřejňování vnitřní informace a její zasílání České národní bance,

b) odklad uveřejnění vnitřní informace včetně vymezení důvodů pro odklad uveřejnění a způsobu zajištění důvěrnosti vnitřní informace,

c) poctivé vyjádření a prezentaci investičního doporučení podle odstavce 6,

d) uveřejňování zájmů a střetů zájmů, včetně způsobu uveřejnění a vymezení druhů zájmů a střetů zájmů,

e) vedení seznamu osob, které mají přístup k vnitřním informacím, včetně podrobností o tom, které osoby mají být vedeny v tomto seznamu,

f) oznamování transakcí České národní bance podle odstavce 5, včetně způsobu zasílání oznámení České národní bance a podrobnějšího vymezení druhů transakcí, na které se oznamovací povinnost vztahuje,

g) požadavky na kvalitu vnitřní informace,

h) oznamování České národní bance o důvodném podezření z využití vnitřní informace nebo manipulace s trhem, včetně způsobu zasílání oznámení České národní bance.

(1) Manipulací s trhem se pro účely tohoto zákona rozumí jednání osoby, které může

a) zkreslit představu účastníků kapitálového trhu o hodnotě, nabídce nebo poptávce finančního nástroje, nebo

b) jiným způsobem zkreslit kurz finančního nástroje.

(2) Manipulací s trhem není

a) pokyn k obchodu nebo uskutečnění obchodu, jestliže osoba podávající pokyn nebo osoba uskutečňující obchod prokáží, že mají řádný důvod k takovému pokynu nebo obchodu a tento pokyn nebo obchod je v souladu s tržními postupy uznávanými na regulovaném trhu,

b) jednání spočívající v rozšiřování nepravdivé, klamavé nebo zavádějící informace, o níž osoba, která ji rozšiřuje, nemůže vědět, že je nepravdivá, klamavá nebo zavádějící,

c) rozšiřování informace novinářem při výkonu novinářské profese, pokud novinář jedná v souladu s pravidly novinářské profese a v souvislosti s rozšiřováním informace nezíská přímo nebo nepřímo jakýkoliv prospěch nad rámec obvyklé odměny,

d) rozšiřování informace osobou provádějící průzkum, který se týká trhu s investičními nástroji nebo emitentů, nebo osobou, která doporučuje investiční strategii, pokud je taková informace nebo takové doporučení šířeno veřejně přístupnými prostředky a pokud takové osoby postupují při těchto činnostech korektně a uveřejní současně svůj případný konflikt zájmů,

e) jednání při zpětném odkupu vlastních finančních nástrojů nebo při cenové stabilizaci finančního nástroje za podmínek stanovených přímo použitelným právním předpisem Evropských společenství, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady o zneužívání trhu14), nebo

f) jednání České národní banky, centrální banky jiného členského státu Evropské unie, Evropské centrální banky nebo jiné oprávněné osoby při uskutečňování měnové nebo devizové politiky nebo při správě veřejného dluhu.

(3) Česká národní banka sdělí prostřednictvím ministerstva Komisi Evropských společenství bez zbytečného odkladu po nabytí účinnosti prováděcího právního předpisu podle odstavce 6 postup při šíření informací a uveřejňování konfliktu zájmů osob uvedených v odstavci 2 písm. d).

(4) Manipulace s trhem je zakázána.

(5) Obchodník s cennými papíry, zahraniční osoba, která má povolení orgánu dohledu jiného členského státu Evropské unie k poskytování investičních služeb a poskytuje investiční služby v České republice, banka, zahraniční banka, která vykonává na území České republiky svou činnost prostřednictvím pobočky, instituce elektronických peněz, spořitelní a úvěrní družstvo a institucionální investor, který má důvodné podezření, že určitý obchod může být manipulací s trhem, informuje o tomto podezření bez zbytečného odkladu Českou národní banku. Tyto osoby jsou povinny zachovávat mlčenlivost o tomto oznámení.

(6) Prováděcí právní předpis stanoví v souladu s právem Evropských společenství16) podrobnější pravidla pro posuzování manipulace s trhem.

(7) Česká národní banka musí před tím, než vydá své stanovisko o uznání tržního postupu, konzultovat své stanovisko se zástupci emitentů, poskytovatelů investičních služeb, investorů, ministerstva, orgánů dohledu a organizátorů regulovaných trhů17).

(8) Při uznávání tržního postupu podle odstavce 7 přihlédne Česká národní banka ke strukturním charakteristikám příslušného trhu, zejména zda je příslušný trh regulovaný či nikoli, jaké druhy finančních nástrojů jsou na příslušném trhu obchodované a jaký je druh účastníků příslušného trhu, včetně přihlédnutí k účasti drobných investorů na příslušném trhu. Při uznávání tržního postupu podle odstavce 7 Česká národní banka dále přihlédne zejména k tomu, zda

a) je posuzovaný tržní postup dostatečně transparentní pro celý trh,

b) nebude posuzovaným tržním postupem ohroženo fungování tržních sil, zejména zda nebudou ohroženy síly nabídky a poptávky; Česká národní banka analyzuje především dopad posuzovaného tržního postupu na hlavní tržní parametry, jakými jsou například specifické tržní podmínky před uskutečněním posuzovaného tržního postupu, vážený průměr ceny příslušného finančního nástroje během jednoho obchodního dne nebo denní závěrečná cena,

c) posuzovaný tržní postup neohrozí likviditu a efektivnost příslušného trhu,

d) posuzovaný tržní postup respektuje obchodní mechanismy obvyklé na příslušném trhu a zda umožňuje účastníkům trhu včas a řádně reagovat na tržní situaci vyvolanou posuzovaným tržním postupem,

e) posuzovaný tržní postup neohrozí integritu všech přímo či nepřímo propojených trhů členských států Evropské unie, na kterých se obchoduje s příslušným finančním nástrojem, bez ohledu na to, zda jsou tyto trhy regulovány,

f) již byl posuzovaný tržní postup posuzován příslušnými orgány jiného členského státu Evropské unie a s jakým výsledkem, zejména zda tento tržní postup neporušuje pravidla či nařízení proti zneužívání trhu nebo jiná pravidla chování, ať už na příslušném trhu nebo na jiných trzích v členských státech Evropské unie, které jsou s příslušným trhem přímo či nepřímo propojeny.

(9) Použití nových tržních postupů nelze považovat za manipulaci s trhem jen proto, že tyto tržní postupy nebyly předem uznány Českou národní bankou.

(10) Česká národní banka pravidelně reviduje uznávané tržní postupy, zejména při významných změnách tržního prostředí, jakými jsou například změna obchodních pravidel nebo tržní infrastruktury.

(11) Česká národní banka uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup stanoviska týkající se uznávání tržních postupů, včetně popisu těchto tržních postupů a faktorů uvedených v odstavci 8, které vzala při svém rozhodování v úvahu. Česká národní banka zasílá stanoviska týkající se uznávání tržních postupů bez zbytečného odkladu Evropskému výboru regulátorů trhů s cennými papíry17a).

(12) Pokud bylo zahájeno správní řízení týkající se tržního postupu, může Česká národní banka pozastavit konzultační proceduru podle odstavce 7 týkající se tohoto tržního postupu až do doby pravomocného skončení tohoto řízení.

(13) Tržní postup, který byl uznán v souladu s odstavci 7 až 12, nesmí být měněn jinak než postupem uvedeným v odstavcích 7 až 12.

zrušen

(1) Garanční fond je právnická osoba, která zabezpečuje záruční systém, ze kterého se vyplácejí náhrady zákazníkům obchodníka s cennými papíry, který není schopen plnit své závazky vůči svým zákazníkům.

(2) Garanční fond

a) přijímá příspěvky od obchodníků s cennými papíry,

b) informuje Českou národní banku o výši příspěvků, které jednotliví obchodníci s cennými papíry zaplatili Garančnímu fondu za příslušný kalendářní rok, a uveřejňuje tyto informace způsobem umožňujícím dálkový přístup do 30. dubna následujícího roku,

c) zajišťuje ověřování nároků na vyplacení náhrad z Garančního fondu,

d) zajišťuje vyplácení náhrad z Garančního fondu.

(3) Garanční fond se zapisuje do obchodního rejstříku.

(4) Garanční fond není státním fondem. Na Garanční fond se nevztahují zvláštní právní předpisy o pojišťovnictví.

(5) Garanční fond je řízen pětičlennou správní radou, která je jeho statutárním orgánem. Předsedu, místopředsedu a ostatní členy správní rady Garančního fondu jmenuje a odvolává ministr financí. Členové správní rady Garančního fondu jsou jmenováni na období 5 let, a to i opakovaně. Nejméně 1 člen je jmenován z řad zaměstnanců České národní banky, a to na návrh bankovní rady České národní banky. Nejméně 2 členové jsou jmenováni z řad členů představenstva nebo zaměstnanců obchodníků s cennými papíry.

(6) Pokud některému členovi správní rady Garančního fondu skončí členství ve správní radě před uplynutím jeho funkčního období, je na jeho místo jmenován nový člen správní rady, jehož funkční období skončí ke stejnému dni, ke kterému by skončilo funkční období jeho předchůdce.

(7) Člen správní rady je povinen vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře.

(8) Při porušení povinnosti podle odstavce 7 člen správní rady odpovídá za škodu, kterou způsobil,

a) v případě úmyslného jednání v plné výši,

b) v případě nedbalosti až do celkové výše 100 000 Kč za celé období výkonu své funkce.

(9) Každý obchodník s cennými papíry je povinen platit příspěvek do Garančního fondu.

(10) Zdrojem majetku Garančního fondu jsou příspěvky od obchodníků s cennými papíry, pokuty uložené obchodníkům s cennými papíry podle tohoto zákona, pokuty uložené investičním společnostem za porušení ustanovení týkajících se obhospodařování majetku zákazníků a výnosy z investování peněžních prostředků. Garanční fond může přijmout též úvěr, dotaci nebo návratnou finanční výpomoc.

(11) Prostředky Garančního fondu lze použít na

a) náhrady plynoucí z neschopnosti obchodníka s cennými papíry splnit své závazky spočívající ve vydání majetku zákazníků zákazníkům, z důvodu přímo souvisejícího s jeho finanční situací,

b) splátky úvěrů nebo návratné finanční výpomoci,

c) úhradu nákladů na činnost Garančního fondu.

(12) Pro účely této hlavy se majetkem zákazníka rozumí peněžní prostředky a investiční nástroje, které obchodník s cennými papíry převzal za účelem poskytnutí investiční služby, a peněžní prostředky a investiční nástroje získané za tyto hodnoty pro zákazníka. Věta druhá § 2 odst. 1 písm. h) platí obdobně.

(13) Peněžní prostředky Garančního fondu mohou být investovány pouze bezpečným způsobem.

(14) Způsob zabezpečování činnosti Garančního fondu, způsob investování peněžních prostředků Garančního fondu a úhradu nákladů na činnost Garančního fondu podrobně upraví statut Garančního fondu, který vydá správní rada po předchozím souhlasu ministerstva. Souhlas ministerstva se vyžaduje též ke každé změně statutu Garančního fondu.

(1) Obchodník s cennými papíry platí do Garančního fondu roční příspěvek ve výši 2 % z objemu výnosů z poplatků a provizí za poskytnuté investiční služby za poslední kalendářní rok.

(2) Roční příspěvek činí nejméně 10 000 Kč, a to bez ohledu na počet měsíců, ve kterých obchodník s cennými papíry vykonával svou činnost.

(3) Příspěvek do Garančního fondu je splatný každoročně do 31. března, a to za předchozí kalendářní rok.