Úplné znění zákona č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků), jak vyplývá z pozdějších změn

(1) Dozor nad tím, zda na trh a do oběhu jsou uváděny bezpečné výrobky (§ 3 odst. 1 až 6), provádějí podle působnosti, vyplývající z povahy konkrétního výrobku, orgány dozoru stanovené zvláštními právními předpisy; pokud nelze působnost orgánu dozoru takto stanovit, je k provádění dozoru příslušná Česká obchodní inspekce (dále jen „orgány dozoru“).

(2) Orgány dozoru jsou oprávněny provádět kontroly vlastností výrobků z hlediska bezpečnosti. Za tím účelem jsou oprávněny

a) vyžadovat potřebné informace a dokumentaci potřebnou k posouzení bezpečnosti a k dohledání původu výrobku od kontrolovaných osob,

b) odebírat výrobek nebo vzorek ze série výrobků a podrobovat jej kontrole bezpečnosti,

c) kontrolovat, zda skutečné vlastnosti výrobku odpovídají požadavkům na bezpečnost,

d) posuzovat, zda výrobek, jenž má být uveden na trh, obsahuje upozornění na rizika, která použití výrobku může vyvolat,

e) informovat včas a vhodným způsobem osoby, které mohou být vystaveny riziku vyvolanému výrobkem, o tomto riziku,

f) po dobu potřebnou k provedení kontroly zakázat uvádění na trh, nabízení nebo vystavování výrobku nebo série výrobku, pokud existují odůvodněné informace, že tento výrobek je nebezpečný,

g) zakázat uvedení na trh výrobku nebo sérii výrobku, o nichž bylo prokázáno, že jsou nebezpečné,

h) nařídit okamžité stažení výrobku nebo série výrobku, jež jsou nebezpečné a které již byly uvedeny trh; pokud je to nutné, zajistit při splnění stanovených podmínek i jejich zničení,

i) nařídit zpětné převzetí nebezpečného výrobku od spotřebitele, pokud tak výrobce nebo distributor neučiní podle § 5 odst. 7 věty první.

(3) Postup uvedený v odstavci 2 lze podle povahy případu uplatnit proti výrobci, distributorovi, a pokud je to nezbytné, i proti všem dalším dotčeným osobám.

(4) Při postupu podle odstavce 2 písm. f) až i) nemají podané námitky nebo odvolání odkladný účinek.

(5) Orgány dozoru jsou oprávněny přijmout opatření, kterým se omezuje uvedení výrobku na trh a do oběhu nebo se nařizuje jeho stažení z trhu a z oběhu nebo zpětné převzetí i tehdy, existuje-li důkaz, že přes shodu s požadavky na bezpečnost uvedenými v § 3 je výrobek nebezpečný.

(1) Orgán dozoru uloží pokutu až do výše 20 000 000 Kč tomu, kdo

a) uvede na trh výrobek, který je nebezpečný, nebo

b) nesplní povinnosti uvedené v § 4 odst. 1, 3 a 4 a v § 5 odst. 4 až 10 tohoto zákona.

(2) Při ukládání pokuty se přihlíží k závažnosti, způsobu, době trvání a následkům protiprávního jednání.

(3) Řízení o uložení pokuty lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy se orgán oprávněný k uložení pokuty o porušení povinností dozvěděl, nejpozději však do 2 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. Pokutu nelze uložit, uplynuly-li od porušení povinnosti 3 roky.

(4) Ukládání pokut, jejich splatnost, vybírání a vymáhání se řídí zvláštními právními předpisy.9)

(5) Pokuty uložené podle tohoto zákona jsou příjmem státního rozpočtu České republiky.

(1) Orgány dozoru jsou povinny oznámit výskyt nebezpečného nepotravinářského výrobku Ministerstvu průmyslu a obchodu (dále jen „ministerstvo“). Ministerstvo je odpovědné za zajištění systému pro rychlou výměnu informací Evropských společenství (RAPEX) v situacích vážného a bezprostředního rizika pro bezpečnost a ochranu zdraví spotřebitelů plynoucího z výrobků, které nejsou potravinou9a) (dále jen „nepotravinářské výrobky“).

(2) Pokud riziko plynoucí z nebezpečného nepotravinářského výrobku může přesáhnout území České republiky, ministerstvo je povinno neprodleně informovat o výskytu takového výrobku Komisi.

(3) Pokud ministerstvo obdrží od Komise rozhodnutí o výskytu nebezpečného nepotravinářského výrobku mimo území České republiky, avšak v rámci Evropské unie, oznámí je bez zbytečného odkladu příslušnému orgánu dozoru, který ve lhůtě do 20 kalendářních dnů zakáže uvedení výrobku na trh nebo do oběhu nebo nařídí stažení takového výrobku z trhu nebo oběhu, pokud v rozhodnutí Komise není stanovena odlišná lhůta.

(4) K zajištění fungování systému rychlé výměny informací podle odstavce 1 stanoví vláda svým nařízením postupy, obsah a formu informace o výskytu nepotravinářských výrobků, které jsou nebezpečné.

(5) Ustanovení odstavců 1 až 4 se nevztahuje na léčiva a na oznamování nežádoucích příhod zdravotnických prostředků podle zvláštních předpisů.9b)

(6) Zaměstnanci příslušných ministerstev a orgánů dozoru jsou povinni zachovávat mlčenlivost o informacích získaných v rámci jejich působnosti v oblasti obecné bezpečnosti výrobků, s výjimkou informací, které musí být zveřejněny v zájmu ochrany zdraví a bezpečnosti spotřebitelů a v zájmu zajištění účinné kontroly trhu a činnosti orgánů dozoru.

Dovážené výrobky, zejména hračky,10) léčiva11) a potraviny,12) musí být při celní kontrole doprovázeny dokladem vztahujícím se k výrobku a označením, které jsou stanoveny v právních předpisech.

(1) Celní orgány kontrolují u výrobků navržených k propuštění do režimu volného oběhu,13)

a) zda výrobek nebo série výrobku má znaky, které vyvolávají podezření na existenci vážného a bezprostředního ohrožení zdraví a bezpečnosti při použití tohoto výrobku za běžných a předvídatelných podmínek, nebo

b) zda výrobek je doprovázen dokumentací a je označen v souladu s právními předpisy.

(2) Při zjištění, že výrobek nebo série výrobku vykazuje nedostatky podle odstavce 1 písm. a) nebo b), celní orgán přeruší řízení o propuštění zboží do volného oběhu a požádá bezodkladně příslušný orgán dozoru o závazné stanovisko, zda výrobek nebo série výrobku odpovídá požadavkům podle odstavce 1 písm. a) nebo b) a je označen ve smyslu § 4. Proti rozhodnutí o přerušení řízení nejsou připuštěny opravné prostředky.

(3) V případě, že orgán dozoru zjistí, že výrobek odpovídá bezpečnostním požadavkům podle tohoto zákona, vydá o tom pro celní orgán závazné stanovisko. Jestliže celní orgán nebyl do 3 pracovních dnů po přerušení řízení o uvolnění výrobku vyrozuměn o žádném opatření, včetně preventivního, učiněném orgánem dozoru, má se za to, že výrobek je bezpečný.

(4) Jestliže orgán dozoru zjistí, že výrobek je nebezpečný, vydá o tom pro celní orgán bezodkladně závazné stanovisko. Celní orgán rozhodne o nepropuštění zboží do volného oběhu a připojí na průvodní dokumentaci k tomuto výrobku doložku s následujícím textem: „Nebezpečný výrobek – uvolnění k volnému oběhu není povoleno – Nařízení (EHS) č. 339/93“.

(5) Pokud orgán dozoru zjistí, že výrobek nesplňuje požadavky uvedené v odstavci 1 písm. b), vydá o tom pro celní orgán závazné stanovisko. Celní orgán připojí na průvodní dokumentaci k tomuto výrobku doložku s textem: „Výrobek není ve shodě – uvolnění k volnému oběhu není povoleno – Nařízení (EHS) č. 339/93“.

(6) Jestliže se jedná o výrobek podléhající zkáze, jsou dozorové a celní orgány povinny zajistit, aby podmínky pro jeho skladování odpovídaly povaze výrobku a minimalizovaly případné škody.

(7) Celní orgány nepropustí do režimu vývozu nebo pasivního zušlechťovacího styku13a) nebezpečný výrobek, jehož vývoz je rozhodnutím Komise zakázán.

(8) Pokud celní orgány v rámci své kontrolní činnosti podle zvláštních právních předpisů13b) zjistily výrobky, u kterých pojaly podezření, že jsou nebezpečné podle odstavce 1 písm. a), nebo které nebyly vybaveny dokumentací podle odstavce 1 písm. b), a je prokázáno, že se nejedná o výrobky pod celním dohledem, jsou oprávněny na základě tohoto zjištění výrobky zajistit. Zjištění a zajištěné výrobky postoupí příslušnému orgánu dozoru k provedení dalších opatření.

(1) Ministerstvo informuje Komisi o tom, které orgány jsou stanoveny jako odpovědné za provádění dozoru nad trhem.

(2) Ministerstvo financí jako ústřední orgán státní správy pro poplatky a clo14) informuje Komisi o

a) podrobnostech označování a o průvodní dokumentaci výrobků, které budou podléhat kontrole, a

b) určení specializovaných míst celního odbavení pro kontroly určitého zboží, pokud bude rozhodnuto o nezbytnosti takového postupu.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2001, s výjimkou § 9 až 12, které nabývají účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.

* * *

Zákon č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2003.

Zákon č. 277/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků), ve znění zákona č. 146/2002 Sb., zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost (1. května 2004).

Předseda vlády:

PhDr. Špidla v. r.

1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2001/95/ES o všeobecné bezpečnosti výrobků a nařízení Rady č. 339/93/EHS o kontrolách shody s pravidly bezpečnosti výrobků v případě výrobků dovážených ze třetích zemí.

2) § 2 písm. b) zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

3) § 2 písm. o) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, ve znění pozdějších předpisů.

4) § 52 odst. 3 občanského zákoníku.

5) Například zákon č. 22/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 19/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na hračky, nařízení vlády č. 21/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na osobní ochranné prostředky, nařízení vlády č. 181/2001 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na zdravotnické prostředky, ve znění nařízení vlády č. 336/2001 Sb., nařízení vlády č. 191/2001 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na aktivní implantabilní zdravotnické prostředky, ve znění nařízení vlády č. 337/2001 Sb., nařízení vlády č. 286/2001 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na diagnostické zdravotnické prostředky in vitro, zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně některých souvisejících zákonů, vyhláška č. 26/2001 Sb., o kosmetických prostředcích, ve znění vyhlášky č. 268/2001 Sb., zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných podpůrných látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu a o změně zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1999 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o zbraních), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší).

6) Čl. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES.

7) § 4a odst. 4 zákona č. 22/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

7a) Zákon č. 22/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

7b) Například obchodní zákoník, zákon č. 123/2000 Sb., nařízení vlády č. 181/2001 Sb., ve znění nařízení vlády č. 336/2001 Sb., nařízení vlády č. 191/2001 Sb., ve znění nařízení vlády č. 337/2001 Sb., a nařízení vlády č. 286/2001 Sb.

7c) § 2 písm. e) zákona č. 22/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

8) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.

9) Například § 9 a 12 zákona č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů, § 10 zákona č. 63/1986 Sb., o České zemědělské a potravinářské inspekci, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

9a) § 2 zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 306/2000 Sb.

9b) Zákon č. 123/2000 Sb.

10) Zákon č. 22/1997 Sb., ve znění zákona č. 71/2000 Sb.

Nařízení vlády č. 171/1997 Sb., ve znění nařízení vlády č. 292/2000 Sb.

11) Zákon č. 79/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

12) Zákon č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

13) § 128 – 132 zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů.

13a) § 197 až 216e zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů.

13b) Například § 23 odst. 7 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění zákona č. 145/2000 Sb., zákon č. 191/1999 Sb., o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

14) Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy, ve znění pozdějších předpisů.