Stručně: Paragraf 9 zákona o Veřejném ochránci práv určuje, jakým způsobem může Veřejný ochránce práv zahájit vyřizování podnětů a šetření, přičemž může jednat na základě podnětu od fyzické či právnické osoby, postoupeného podnětu od poslance, senátora nebo komory Parlamentu, anebo z vlastní iniciativy.
§ 9 Vyřizování podnětů a postup při šetření
Veřejný ochránce práv jedná
a) na základě podnětu fyzické nebo právnické osoby (dále jen „podnět“) jemu adresovaného,
b) na základě podnětu adresovaného poslanci nebo senátorovi, který jej veřejnému ochránci práv postoupil,
c) na základě podnětu adresovaného některé z komor Parlamentu, která jej veřejnému ochránci práv postoupila, anebo
d) z vlastní iniciativy.
Paragraf 9 zákona o Veřejném ochránci práv určuje, jakým způsobem může Veřejný ochránce práv zahájit vyřizování podnětů a šetření, přičemž může jednat na základě podnětu od fyzické či právnické osoby, postoupeného podnětu od poslance, senátora nebo komory Parlamentu, anebo z vlastní iniciativy.
Co to znamená v praxi
Veřejný ochránce práv může začít jednat na základě stížnosti, kterou mu přímo zašle občan nebo firma.
Pokud občan nebo firma pošle stížnost poslanci, senátorovi nebo některé z komor Parlamentu, a ti ji postoupí Veřejnému ochránci práv, může na jejím základě zahájit šetření.
Veřejný ochránce práv má pravomoc zahájit šetření i bez toho, aby k tomu obdržel konkrétní podnět od někoho jiného, tedy z vlastní vůle.
Na co si dát pozor
Je důležité, aby podnět směřoval buď přímo k Veřejnému ochránci práv, nebo byl postoupen od oprávněných osob či institucí, jinak nemusí být zahájeno šetření.