Úplné znění zákona č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), jak vyplývá z pozdějších změn

(1) Krajský úřad

a) vede evidenci smluv o pojištění odpovědnosti za újmy předložených provozovateli podle § 4 odst. 5,

b) schvaluje, eviduje a archivuje návrhy zařazení, programy, bezpečnostní zprávy a jejich aktualizace podle § 6 až 9,

c) bere na vědomí plány fyzické ochrany objektu nebo zařízení a jejich změny,

d) zasílá ministerstvu k vyjádření autorizované výtisky programů a bezpečnostních zpráv podle § 7 odst. 7 a § 8 odst. 5,

e) eviduje a archivuje protokoly o nezařazení podle § 3 odst. 8, vnitřní havarijní plány a jejich aktualizace podle § 11 odst. 4 a 5,

f) stanoví zónu havarijního plánování na základě podkladů předaných provozovatelem podle § 12 odst. 4,

g) určuje objekty nebo zařízení, jejichž vzájemná poloha zvyšuje nebo může zvyšovat v důsledku domino efektu možnost vzniku závažné havárie nebo zvyšuje závažnost jejích následků, a sděluje tuto skutečnost právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě, která užívá určený objekt nebo zařízení podle § 3 odst. 5,

h) odpovídá za zpracování vnějšího havarijního plánu podle § 12 odst. 4 až 7,

i) zajišťuje veřejné projednání programu, bezpečnostní zprávy, vnějšího havarijního plánu a jejich aktualizace podle § 13,

j) zpracovává informaci pro veřejnost v zóně havarijního plánování o rizicích závažné havárie podle § 14,

k) podává ministerstvu a Ministerstvu vnitra neprodleně písemné hlášení o vzniku závažné havárie a konečnou zprávu o vzniku a dopadech závažné havárie podle § 15 odst. 3,

l) zasílá ministerstvu kopie návrhů zařazení podle § 6 odst. 1, 2 a 3, protokolů o nezařazení podle § 3 odst. 8 a kopie všech rozhodnutí týkajících se návrhů zařazení, programů, bezpečnostních zpráv a jejich aktualizací podle § 6 odst. 4, § 7 odst. 8 a § 8 odst. 6,

m) kontroluje podle plánu kontrol schváleného ministerstvem, jak jsou provozovateli dodržována ustanovení tohoto zákona a rozhodnutí o uložených opatřeních vydaných krajským úřadem, a zpracovává informaci o výsledku kontroly a doručuje ji České inspekci životního prostředí podle § 22 odst. 4,

n) ukládá provozovatelům pokuty za porušení povinností stanovených tímto zákonem podle § 24 odst. 1,

o) vydává rozhodnutí provozovatelům o uložení opatření k nápravě zjištěných nedostatků při plnění povinností stanovených tímto zákonem, včetně stanovení podmínek a lhůt pro zjednání nápravy podle § 22 odst. 5,

p) rozhoduje o zákazu užívání (provozování) objektu nebo zařízení nebo jejich částí podle § 25 odst. 4.

(2) Krajský úřad je dotčeným správním úřadem na úseku prevence závažných havárií při projednávání územně plánovací dokumentace, v územním řízení, popřípadě ve stavebním řízení a v řízení o odstranění stavby,11) pokud je jeho předmětem objekt nebo zařízení podléhající tomuto zákonu. Na základě oznámení zahájení územního řízení zašle krajský úřad stavebnímu úřadu, který vede územní řízení, analýzu a hodnocení rizik závažné havárie podle § 5, které mu předložil provozovatel ve svém programu anebo bezpečnostní zprávě. V případě, kdy územní rozhodnutí nebylo vydáno, zašle krajský úřad stavebnímu úřadu analýzu a hodnocení rizik závažné havárie podle § 5 na základě oznámení o zahájení stavebního řízení, popř. řízení podle § 88 odst. 1 písm. b) stavebního zákona.11) Bez analýzy a hodnocení rizik závažné havárie podle § 5 nelze za podmínek v tomto ustanovení uvedených schválit územně plánovací dokumentaci, vydat územní rozhodnutí, popřípadě stavební povolení nebo rozhodnutí o dodatečném povolení stavby v případě, kdy územní rozhodnutí nebylo vydáno.

(3) K vydávání správních rozhodnutí a k provádění kontroly podle tohoto ustanovení je třeba zvláštní odborné způsobilosti.17)

(1) Správní úřady odborného dozoru nad bezpečností práce a technických zařízení, správní úřady na úseku požární ochrany, ochrany obyvatelstva, civilního nouzového plánování a integrovaného záchranného systému, Český báňský úřad a krajské hygienické stanice

a) provádějí kontrolu podle tohoto zákona u provozovatelů v rámci své působnosti a v termínu projednaném s Českou inspekcí životního prostředí,

b) o výsledku kontroly provedené podle písmene a) zpracují písemnou informaci, kterou neprodleně doručí České inspekci životního prostředí; Česká inspekce životního prostředí si může vyžádat předložení informace o výsledku kontroly též v digitalizované podobě (například na digitálním nosiči dat, elektronickou poštou).

(2) Ustanovením odstavce 1 nejsou dotčeny zvláštní předpisy.18)

(1) Předmětem kontroly jsou

a) opatření přijatá k prevenci vzniku závažné havárie v objektu nebo zařízení podle tohoto zákona,

b) vhodnost a dostatečnost prostředků zmírňujících možné dopady závažné havárie,

c) dodržování preventivních bezpečnostních opatření uvedených v programu, bezpečnostní zprávě a vnitřním havarijním plánu,

d) podklady poskytnuté krajskému úřadu pro zpracování vnějšího havarijního plánu a pro stanovení zóny havarijního plánování.

(2) Zpráva, přijetí a zajištění opatření na fyzickou ochranu objektu nebo zařízení před případnými útoky nejsou předmětem kontroly havarijního plánu. Plán fyzické ochrany je předmětem zvláštních kontrol organizovaných krajským úřadem ve spolupráci s Policií České republiky.

(3) Kontroly u provozovatele, jehož objekt nebo zařízení je zařazeno do skupiny A, se provádějí nejméně jednou za 3 roky. Kontroly u provozovatele, jehož objekt nebo zařízení je zařazeno do skupiny B, se provádějí jednou ročně.

(4) Česká inspekce životního prostředí na základě ročního plánu kontrol a ve spolupráci se správními úřady odborného dozoru nad bezpečností práce a technických zařízení, správními úřady na úseku požární ochrany, ochrany obyvatelstva, civilního nouzového plánování a integrovaného záchranného systému, Českým báňským úřadem, krajskými úřady a krajskými hygienickými stanicemi určí postup, zaměření a termín kontrol.

(5) Kontrolu u provozovatelů provádí společně Česká inspekce životního prostředí, správní úřad odborného dozoru nad bezpečností práce a technických zařízení, správní úřad na úseku požární ochrany, ochrany obyvatelstva, civilního nouzového plánování a integrovaného záchranného systému, Český báňský úřad, krajský úřad a krajská hygienická stanice. O provedené kontrole zpracuje příslušný správní úřad informaci, popřípadě protokol podle zvláštního zákona,18a) kterou doručí České inspekci životního prostředí.

(6) Krajský úřad vydá provozovateli rozhodnutí o uložení opatření k nápravě zjištěných nedostatků při plnění povinností uložených tímto zákonem, včetně stanovení podmínek a lhůt pro zjednání nápravy, pokud k uložení těchto opatření není příslušný jiný správní úřad podle zvláštních právních předpisů.18)

(7) Správní úřady, které provádějí kontrolu podle tohoto zákona, se řídí ustanoveními tohoto zákona.

(8) Vláda stanoví nařízením způsob hodnocení programu a bezpečnostní zprávy, obsah ročního plánu kontrol, postup při provádění kontroly, obsah informace podle § 20 a 21 a obsah výsledné zprávy o kontrole.

(1) Pověření zaměstnanci ministerstva, České inspekce životního prostředí, krajských úřadů a ostatních správních úřadů vykonávající plánovanou kontrolu podle tohoto zákona jsou oprávněni při výkonu své kontrolní činnosti vstupovat v nezbytně nutném rozsahu na cizí stavby, do staveb a do cizích objektů, popřípadě vjíždět na cizí pozemky s vědomím jejich vlastníka nebo na základě povolení soudu či státního zástupce. V případě, kdy je ohrožena bezpečnost, život a zdraví lidí nebo mohou vzniknout značné škody, mohou zaměstnanci provádějící kontrolu podle tohoto zákona vstupovat v nezbytně nutném rozsahu na cizí stavby, do staveb a do cizích objektů, popřípadě vjíždět na cizí pozemky bez vědomí jejich vlastníka. Jsou však povinni jej neprodleně o provedených úkonech vyrozumět. Ustanovení zvláštních předpisů vyžadující zvláštní povolení ke vstupu na stavby, do staveb a do objektů, popřípadě vjezdu na pozemky nejsou tímto ustanovením dotčena.

(2) Pověření zaměstnanci k provedení kontroly podle tohoto zákona mají právo

a) požadovat potřebné údaje, doklady a ústní, popřípadě písemná vysvětlení týkající se předmětu kontroly podle tohoto zákona,

b) nařídit provedení zkoušky a odebrání vzorků, a

c) pořizovat kopii dokumentace pro spis.

(3) Pověření zaměstnanci správních úřadů vykonávající kontrolu podle tohoto zákona jsou povinni

a) prokázat se průkazem a pověřením opravňujícím k provádění kontroly,

b) dokumentaci získanou pro spis ochraňovat dle příslušných právních předpisů,

c) zachovávat mlčenlivost o skutečnostech tvořících předmět obchodního tajemství, o kterých se dozvěděli v souvislosti s výkonem své kontrolní činnosti,

d) dodržovat bezpečnostní a další předpisy upravující činnost provozovatele, se kterými byli seznámeni,

e) pořizovat protokol o provedených zkouškách a odběrech vzorků.

(4) Za škodu způsobenou při výkonu kontrolní činnosti odpovídá stát. Této odpovědnosti se nemůže zprostit.

(1) Krajský úřad může uložit pokutu do výše

a) 1 000 000 Kč právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě, která nenavrhne nebo navrhne nesprávně zařazení objektu nebo zařízení do příslušné skupiny podle § 3, neučiní oznámení nebo neoznámí změnu podmínek podle § 6, nepřijme nebo nezavede opatření k zamezení vzniku závažné havárie a ke zmírnění jejích dopadů, nesplní povinnosti podle § 9a, nebo neposkytne informace o vzniku a dopadech závažné havárie podle § 15,

b) 700 000 Kč provozovateli stávajícího nebo nového objektu nebo nového zařízení, který nevypracuje a nezašle krajskému úřadu protokol o nezařazení podle § 3 odst. 8, nemá sjednáno pojištění odpovědnosti za škody podle § 4 nebo neurčí zdroje rizika závažné havárie nebo neprovede hodnocení rizik závažné havárie podle § 5 odst. 1,

c) 5 000 000 Kč provozovateli, který nezpracuje, neaktualizuje nebo nepředloží ke schválení program podle § 7, nezpracuje, neaktualizuje a nepředloží ke schválení bezpečnostní zprávu podle § 8 a 9 nebo podle ní nepostupuje, nebo nevypracuje vnitřní havarijní plán podle § 11 nebo podle něj nepostupuje anebo neposkytne krajskému úřadu podklady pro zpracování vnějšího havarijního plánu a pro stanovení zóny havarijního plánování podle § 12 nebo podklady podle § 7, 8, 9, 11 a 12 nejsou odborně vyhovující nebo jsou dokonce chybné.

(2) Česká inspekce životního prostředí může uložit pokutu do výše 5 000 000 Kč provozovateli, který označí seznam nebezpečných látek umístěných v objektu nebo zařízení za předmět obchodního tajemství v rozporu s § 13 odst. 4.

(3) O zahájení řízení o uložení pokuty podle tohoto zákona se Česká inspekce životního prostředí a krajský úřad vzájemně informují.

(4) Pokuty uložené Českou inspekcí životního prostředí jsou příjmem Státního fondu životního prostředí České republiky.19) Pokuty uložené krajským úřadem jsou příjmem kraje, který pokutu uložil.

(5) Řízení o uložení pokuty lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy se příslušný správní úřad dozvěděl o porušení povinnosti, nejdéle však do 3 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo nebo kdy měla být povinnost splněna.

(6) Při stanovení výše pokuty přihlíží správní úřad oprávněný k uložení pokuty zejména k závažnosti ohrožení života a zdraví lidí, hospodářských zvířat, životního prostředí a majetku.

(7) Při vybírání a vymáhání uložených pokut se postupuje podle zákona o správě daní a poplatků.20)

(8) Uložením pokuty podle tohoto ustanovení nejsou dotčena ustanovení obecných předpisů o náhradě škody ani ustanovení trestního zákona.

(9) Správní úřad příslušný k uložení pokuty v prvním stupni vede evidenci osob, kterým byla pravomocným rozhodnutím uložena, a archivuje podle zvláštního právního předpisu20a) příslušný spisový materiál po dobu nejméně 5 let.

Předseda vlády:

PhDr. Špidla v. r.

Příloha č. 1 k zákonu č. 353/1999 Sb.

Část 1

1. Nebezpečná látka umístěná v objektu nebo zařízení pouze v množství stejném nebo menším než 2 % množství nebezpečné látky uvedené v tabulce I nebo tabulce II nebude pro účely výpočtu celkového umístěného množství nebezpečné látky uvažována, pokud její umístění v objektu nebo zařízení je takové, že nemůže působit jako iniciátor závažné havárie nikde na jiném místě objektu nebo zařízení.

2. Pokud nebezpečná látka nebo více nebezpečných látek uvedených v tabulce I náleží také do některé vybrané nebezpečné vlastnosti uvedené v tabulce II, použije se pro jejich zařazení do skupiny A nebo B množství uvedené v tabulce I.

3. Jde-li o nebezpečnou látku, která má více nebezpečných vlastností uvedených v tabulce II, použije se pro její zařazení do skupiny A nebo B nejnižší množství z množství uvedených u jejích nebezpečných vlastností v tabulce II.

4. Posuzování chemických směsí a chemických přípravků se provádí stejným způsobem jako posuzování čisté nebezpečné látky podle zákona č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 352/1999 Sb.

5. V případě, že je nebezpečná látka umístěna na více místech objektu nebo zařízení, provede se součet všech dílčích množství jednoho druhu nebezpečné látky, která jsou v objektu nebo zařízení umístěna. Tento součet je výchozím množstvím nebezpečné látky, podle kterého se objekt nebo zařízení zařadí do skupiny A nebo B.

6. V případě, že ve sloupci 1 tabulky I není uvedeno kvalifikační množství nebezpečné látky, je pro tuto látku stanovena pouze skupina B.

Nebezpečné látkymnožství v tunáchsloupec 1sloupec 2Dusičnan amonný22)3502 500Dusičnan amonný23)1 2505 000Oxid arseničný, kyselina arseničná nebo její soli12Oxid arsenitý, kyselina arsenitá nebo její soli0,1Brom20100Chlór1025Sloučeniny niklu ve formě inhalovatelného prášku (oxid nikelnatý, oxid nikličitý, sirník nikelnatý, disulfid triniklu, oxid niklitý)1Ethylenimin1020Fluor1020Formaldehyd (koncentrace >= 90%)550Vodík550Chlorovodík (zkapalněný)25250Alkyly olova550Zkapalněné extrémně hořlavé plyny (včetně LPG) a zemní plyn50200Acetylen550Ethylenoxid550Propylenoxid550Methanol5005 0004,4-Methylenbis(2-chloranilin) nebo soli ve formě prášku0,01Methyl-isokyanát0,15Kyslík2002 000Toluen-diisokyanát10100Karbonyl dichlorid (fosgen)0,30,75Arsenovodík (arsin)0,21Fosforovodík (fosfin)0,21Chlorid sirnatý11Oxid sírový1575Motorový benzín a jiné lakové benzíny5 0000 000Polychlorodibenzofurany a polychlorodibenzodioxiny (včetně TCDD), počítané jako TCDD ekvivalent24)0,001 Následující KARCINOGENY:

4-Aminobifenyl nebo jeho soli

4,4'-Diaminobifenyl (benzidin) nebo jeho soli

Bis (chloromethyl) ether

Chloromethylmethylether

N,N'-Dimethylkarbamoyl chlorid

Dimethylnitrosoamin

Hexamethylfosfor triamid

2-Aminonaftalen (2-Naftylamin) nebo jeho soli

Propan-1,3-sulton

4-Nitrobifenyl0,0010,001

22) Dusičnan amonný

Používá se pro dusičnan amonný a jeho sloučeniny, ve kterých obsah dusíku výsledného dusičnanu amonného je větší než 28 % váhového podílu, a u vodných roztoků dusičnanu amonného, v kterých koncentrace dusičnanu amonného je větší než 90 % váhového podílu.

23) Dusičnan amonný

Používá se u jednoduchých (nestrojených) hnojiv na bázi dusičnanu amonného a u kombinovaných hnojiv, ve kterých obsah dusíku výsledného dusičnanu amonného je větší než 28 % hmotnostních (strojená hnojiva obsahující dusičnan amonný s fosfátem anebo potaší).

24) Polychlordibenzofurany (CDF) a polychlordibenzodioxiny (CDD).

Skutečné množství jednotlivých polychlordibenzofuranů (CDF) a polychlordibenzodioxinů (CDD) se vynásobí koeficienty uvedenými v následující tabulce:

Mezinárodní koeficienty toxických faktorů pro příbuzné látky2,3,7,8-TCDD12,3,7,8-TCDF0,11,2,3,7,8-PeDD0,52,3,4,7,8-PeCDF0,51,2,3,7,8-PeCDF0,051,2,3,4,7,8-HxCDD

1,2,3,6,7,8-HxCDD

1,2,3,7,8,9-HxCDD0,11,2,3,4,7,8-HxCDF

1,2,3,7,8,9-HxCDF

1,2,3,6,7,8-HxCDF

2,3,4,6,7,8-HxCDF0,11,2,3,4,6,7,8-HpCDD0,01OCDD0,0011,2,3,4,6,7,8-HpCDF

1,2,3,4,7,8,9-HpCDF0,01OCDF0,001T = tetra, P = penta, Hx = hexa, hp = hepta, O = okta

Nebezpečné látky, které jsou klasifikovány jakomnožství v tunáchsloupec 1sloupec 21. Výbušné, kdy látka nebo přípravek odpovídá definici uvedené v poznámce 2a502002. Oxidující502003. Extrémně hořlavé, kdy látka nebo přípravek odpovídá definici uvedené v poznámce 3c10504a. Vysoce hořlavé, kdy látka nebo přípravek odpovídá definici uvedené v poznámce 3b1502004b. Vysoce hořlavé kapaliny, kdy látka nebo přípravek odpovídá definici uvedené v poznámce 3b25 00050 0005. Hořlavé, kdy látka nebo přípravek odpovídá definici uvedené v poznámce 3a5 00050 0006. Vysoce toxické5207. Toxické502008. Výbušné, kdy látka nebo přípravek odpovídá definici uvedené v poznámce 2b10509. Nebezpečné pro životní prostředí v kombinaci s větami vyjadřujícími nebezpečnost:

• (i) R50: vysoce toxické pro vodní organismy

• (ii) R51: toxické pro vodní organismy a

R53: může vyvolat dlouhodobé nepříznivé účinky ve vodním prostředí 200

500

500 500

2 000

2 00010. Další nebezpečné vlastnosti které nejsou uvedeny výše ve spojení s větami vyjadřujícími nebezpečnost:

• R14: reaguje prudce s vodou (včetně R 14/15)

• R29: při styku s vodou se uvolňuje toxický plyn 100

50 500

200

Poznámka 1: Vybrané nebezpečné látky a vybrané vlastnosti nebezpečných látek se klasifikují podle zákona č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 352/1999 Sb. V případě látek a přípravků s vlastnostmi, které vedou k více než jedné klasifikaci, se pro účely této směrnice použije nejnižší mez.

Poznámka 2: Pro účely tohoto zákona „výbušná“ znamená

a) i) látka nebo přípravek, u kterého hrozí nebezpečí výbuchu při nárazu, tření, požáru nebo vybuchuje jiným zdrojem zapálení (riziková věta R2)

ii) pyrotechnická látka je látka (nebo směs látek), které jsou určené k tvorbě tepla, světla, zvuku, plynu, nebo dýmu, nebo kombinace těchto efektů prostřednictvím nevýbušné, samo se udržující exotermické chemické reakce, nebo

iii) výbušná nebo pyrotechnická látka nebo přípravek obsažená v předmětech,

b) látka nebo přípravek, který představuje mimořádné riziko výbuchu nárazem, třením, ohněm nebo vybuchuje jinými zdroji zapálení (riziková věta R3).

Poznámka 3: Pro účely tohoto zákona „hořlavá“, „vysoce hořlavá“ a „extrémně hořlavá“ znamená:

a) hořlavé kapaliny: látky a přípravky, které mají bod vzplanutí vyšší než nebo rovno 21°C a méně než nebo rovno 55°C (riziková věta R10), podporující hoření;

b) vysoce hořlavé kapaliny

1) látky a přípravky, které se mohou zahřát a nakonec vzplanout v kontaktu se vzduchem za okolní teploty bez jakéhokoli přívodu energie (riziková věta R17),

látky, které mají bod vzplanutí nižší než 55°C a které zůstanou pod tlakem kapalné, u kterých zejména podmínky zpracování jako vysoký tlak nebo teplota mohou vytvořit nebezpečí závažné havárie;

2) látky a přípravky s bodem vzplanutí nižším než 21°C, které nejsou extrémně hořlavé (riziková věta R11, druhá odrážka)

c) extrémně hořlavé plyny a kapaliny:

1) kapalné látky a přípravky, které mají bod vzplanutí nižší než 0°C a bod varu (nebo v případě rozmezí varu počáteční bod varu), který je za normálního tlaku nižší nebo rovný 35°C (riziková věta R12, první odrážka), a

2) plynné látky a přípravky, které jsou hořlavé ve styku se vzduchem za okolní teploty a tlaku (riziková věta R12, druhá odrážka), udržované či neudržované pod tlakem v plynném nebo kapalném stavu s výjimkou zkapalněných extrémně hořlavých plynů (včetně LPG) a zemního plynu uváděné v části 1, a

3) kapalné látky a přípravky udržované za teplot pod jejich bodem varu.

Část 2

1. Součet dílčích množství dvou nebo více nebezpečných látek pro stanovení množství látek umístěných v objektu nebo zařízení pro účel zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A nebo B se provádí podle následujícího vzorce:

N=∑i=1nq1Qi

kde:

qi = množství nebezpečné látky umístěné v objektu nebo zařízení,

Qi = příslušné množství nebezpečné látky uváděné ve sloupcích 1 (při posuzování objektu nebo zařízení k zařazení do skupiny A) nebo 2 (při posuzování objektu nebo zařízení k zařazení do skupiny B) tabulky I nebo tabulky II,

n = počet nebezpečných látek,

N = ukazatel vyjadřující součet poměrů qi ku Qi.

* * *

2. Tento vzorec se použije samostatně

a) pro sčítání nebezpečných látek, uvedených v tabulce I v množství menším než je uvedeno ve sloupcích 1 a 2 tabulky I s nebezpečnými látkami, které mají stejnou nebezpečnou vlastnost uvedenou v tabulce II,

b) pro sčítání množství nebezpečných látek, které mají nebezpečné vlastnosti uvedené v bodech 6, 7 a 9 tabulky II,

c) pro sčítání množství nebezpečných látek, které mají nebezpečné vlastnosti uvedené v bodech 1, 2, 3, 4a, 4b, 5 a 8 tabulky II.

3. Provozovatel zařadí objekt nebo zařízení do

a) skupiny A, jestliže je výsledek N roven nebo je větší než 1, při použití množství Q uvedeného ve sloupci 1 tabulky I nebo tabulky II,

b) skupiny B, jestliže je výsledek N roven nebo je větší než 1, při použití množství Q uvedeného ve sloupci 2 tabulky I nebo tabulky II.

(1) Na řízení podle tohoto zákona se vztahuje správní řád,21) s výjimkou řízení podle ustanovení § 12, 14, 15, § 17 písm. d), e), f), g), h) a § 18.

(2) Provozovatel je povinen hradit veškeré finanční náklady související s plněním povinností, které jsou mu uloženy tímto zákonem.

(3) Kraj ze svého rozpočtu hradí finanční náklady spojené s vypracováním vnějšího havarijního plánu, zpracováním a poskytováním informací veřejnosti a s tím souvisejících činností.

(4) Krajský úřad rozhodne o zákazu užívání (provozování) objektu nebo zařízení nebo jejich částí, pokud provozovatel prokazatelně neplní ve stanovených termínech a na požadované odborné úrovni povinnosti uložené ustanoveními § 3 až 11, a pokud v důsledku toho hrozí závažné poškození nebo ohrožení života a zdraví lidí, hospodářských zvířat a životního prostředí nebo škoda na majetku nebo k němu již došlo.

Působnosti stanovené krajskému úřadu podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.

(1) Každá právnická osoba a fyzická osoba podle § 3 odst. 1 je povinna pro objekt nebo zařízení, které vlastní nebo již užívá ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, splnit povinnosti uvedené v ustanovení § 3 do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Provozovatel je povinen pro objekt nebo zařízení, které je již užívané ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, splnit povinnosti uvedené v ustanovení

a) § 3 a 6 do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,

b) § 7 až 11 a § 12 odst. 1 a 2 do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(3) Provozovatel je povinen splnit pro nový objekt nebo zařízení povinnosti uvedené v tomto zákoně do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(4) Provozovatel stávajícího objektu nebo zařízení je povinen sjednat pojištění podle § 4 odst. 1 do 100 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o schválení programu nebo bezpečnostní zprávy.

(5) Pokud vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak, použijí se ustanovení českých právních předpisů o odpovědnosti za škodu způsobenou závažnou havárií i mimo území České republiky.

(6) Tímto zákonem nejsou dotčeny povinnosti zaměstnavatelů vyplývající ze zvláštních právních předpisů.12)

(7) Zařízení a objekty, pro něž bylo vydáno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona stavební povolení, se považují za objekty a zařízení stávající.

Tento zákon nabývá účinnosti třicátým dnem po jeho vyhlášení.

Příloha č. 2 k zákonu č. 353/1999 Sb.

Příloha č. 3 k zákonu č. 353/1999 Sb.

Každou závažnou havárii, na kterou se vztahuje bod 1 nebo má jeden nebo více následků uvedených v bodech 2, 3, 4, 5 nebo 6, musí právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba oznámit krajskému úřadu.

1. Závažná havárie,. způsobená nebezpečnou látkou nebo jejím únikem v množství stejném nebo převyšujícím 5 % některého z množství nebezpečných látek uvedeného ve sloupci 2 přílohy č. 1 k tomuto zákonu.

2. Závažná havárie způsobená nebezpečnou látkou uvedenou v příloze č. 1 k tomuto zákonu, vedoucí ke vzniku jedné nebo více z následujících událostí:

a) úmrtí,

b) zranění minimálně 6 zaměstnanců nebo ostatních fyzických osob zdržujících se v objektu nebo u zařízení, pokud jejich hospitalizace přesáhla dobu 24 hodin,

c) zranění minimálně jednoho občana mimo objekt nebo zařízení, pokud jeho hospitalizace přesáhla dobu 24 hodin,

d) poškození jednoho nebo více obydlí mimo objekt nebo zařízení, které se v důsledku havárie stalo neobyvatelné,

e) nutnosti provedení evakuace nebo ukrytí občanů v budovách po dobu delší než 2 hodiny, pokud celková přepočtená doba evakuace nebo ukrytí občanů (počet občanů x doba) přesáhla 500 hodin,

f) přerušení dodávky pitné vody, elektrické a tepelné energie, plynu nebo telefonního spojení po dobu delší než 2 hodiny, pokud celková přepočtená doba přerušení dodávky (počet občanů x doba) přesáhla 1 000 hodin.

3. Závažná havárie způsobená nebezpečnou látkou uvedenou v příloze č. 1 k tomuto zákonu pokud má za následek ekologickou újmu25) na

a) území chráněném podle zvláštních předpisů,26) tj. chráněných územích vyhlášených pásmech ochrany vodních zdrojů a pásmech ochrany zdrojů minerálních vod o rozloze stejné nebo větší než 0,5 ha,

b) ostatním území o rozloze stejné nebo větší než 10 ha,

c) toku řeky nebo vodního kanálu o délce stejné nebo větší než 10 km,

d) vodní hladině jezera nebo nádrže, které nemají statut vodárenské nádrže podle zvláštního právního předpisu, o rozloze dosahující nebo přesahující 1 ha.

4. Závažná havárie způsobená nebezpečnou látkou uvedenou v příloze č. 1 k tomuto zákonu, pokud má za následek ekologickou újmu kolektoru, tj. saturované a nesaturované zóny v místě jímání nebo akumulace podzemních vod nebo znečištění podzemních vod o rozloze stejné nebo větší než 1 ha.

5. Závažná havárie způsobená nebezpečnou látkou uvedenou v příloze č. 1 k tomuto zákonu, pokud má za následek

a) poškození objektu nebo zařízení původce závažné havárie ve výši stejné nebo převyšující 70 mil. Kč,

b) poškození majetku mimo objekt nebo zařízení původce havárie ve výši stejné nebo převyšující 7 mil. Kč.

6. Závažná havárie způsobená nebezpečnou látkou uvedenou v příloze č. 1 k tomuto zákonu, vedoucí k následkům mimo území České republiky.

Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2001.

Zákon č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2003.

Zákon č. 82/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů (zákon o prevenci závažných havárií), ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. dubna 2004.

1) Směrnice Rady 96/82/ES o řízení nebezpečí vzniku závažných havárií zahrnujících nebezpečné chemické látky.

1a) Zákon č. 15/1993 Sb., o Armádě České republiky a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 224/1999 Sb.

2) Zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění zákona č. 167/1998 Sb.

3) Například zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č. 358/1999 Sb., vyhláška č. 64/1987 Sb., o Evropské dohodě o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 8/1985 Sb., o Úmluvě o mezinárodní železniční přepravě (COTIF), ve znění pozdějších předpisů.

4) Například zákon č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci, ve znění zákona č. 83/1998 Sb., zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

5) Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu, ve znění pozdějších předpisů.

6) Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 83/1998 Sb.

7) § 3 až 5 zákona č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 352/1999 Sb.

8) § 2 písm. j) zákona č. 91/1996 Sb., o krmivech.

9) Například § 789 občanského zákoníku, zákon č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů.

10) § 205d zákoníku práce.

11) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

11a) § 2 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění zákona č. 101/2000 Sb.

12) § 133 zákoníku práce.

13) Například zákon č. 138/1973 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.

13a) Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb.

13b) § 17 až 20 obchodního zákoníku.

13c) Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

13d) § 27 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění zákona č. 320/2002 Sb.

14) Zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí.

15) Například zákon č. 133/1985 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 138/1973 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 110/1975 Sb., o evidenci a registraci pracovních úrazů a o hlášení provozních nehod (havárií) a poruch technických zařízení, ve znění vyhlášky č. 274/1991 Sb.

16) Například zákoník práce, zákon č. 133/1985 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů.

17) § 16 odst. 1 zákona č. 425/1990 Sb.

18) Například zákon č. 133/1985 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 61/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.

18a) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.

19) Zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky, ve znění zákona č. 334/1992 Sb.

20) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

20a) Zákon č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění pozdějších předpisů.

21) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

25) Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění zákona č. 123/1998 Sb.

26) Například zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 138/1973 Sb., ve znění pozdějších předpisů, § 47 a 49 zákona č. 20/1966 Sb., ve znění zákona č. 161/1993 Sb.