Úplné znění zákona č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), jak vyplývá z pozdějších změn

(1) Krajský úřad může uložit pokutu do výše

a) 1 000 000 Kč právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě, která nenavrhne nebo navrhne nesprávně zařazení objektu nebo zařízení do příslušné skupiny podle § 3, neučiní oznámení nebo neoznámí změnu podmínek podle § 6, nepřijme nebo nezavede opatření k zamezení vzniku závažné havárie a ke zmírnění jejích dopadů, nesplní povinnosti podle § 9a, nebo neposkytne informace o vzniku a dopadech závažné havárie podle § 15,

b) 700 000 Kč provozovateli stávajícího nebo nového objektu nebo nového zařízení, který nevypracuje a nezašle krajskému úřadu protokol o nezařazení podle § 3 odst. 8, nemá sjednáno pojištění odpovědnosti za škody podle § 4 nebo neurčí zdroje rizika závažné havárie nebo neprovede hodnocení rizik závažné havárie podle § 5 odst. 1,

c) 5 000 000 Kč provozovateli, který nezpracuje, neaktualizuje nebo nepředloží ke schválení program podle § 7, nezpracuje, neaktualizuje a nepředloží ke schválení bezpečnostní zprávu podle § 8 a 9 nebo podle ní nepostupuje, nebo nevypracuje vnitřní havarijní plán podle § 11 nebo podle něj nepostupuje anebo neposkytne krajskému úřadu podklady pro zpracování vnějšího havarijního plánu a pro stanovení zóny havarijního plánování podle § 12 nebo podklady podle § 7, 8, 9, 11 a 12 nejsou odborně vyhovující nebo jsou dokonce chybné.

(2) Česká inspekce životního prostředí může uložit pokutu do výše 5 000 000 Kč provozovateli, který označí seznam nebezpečných látek umístěných v objektu nebo zařízení za předmět obchodního tajemství v rozporu s § 13 odst. 4.

(3) O zahájení řízení o uložení pokuty podle tohoto zákona se Česká inspekce životního prostředí a krajský úřad vzájemně informují.

(4) Pokuty uložené Českou inspekcí životního prostředí jsou příjmem Státního fondu životního prostředí České republiky.19) Pokuty uložené krajským úřadem jsou příjmem kraje, který pokutu uložil.

(5) Řízení o uložení pokuty lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy se příslušný správní úřad dozvěděl o porušení povinnosti, nejdéle však do 3 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo nebo kdy měla být povinnost splněna.

(6) Při stanovení výše pokuty přihlíží správní úřad oprávněný k uložení pokuty zejména k závažnosti ohrožení života a zdraví lidí, hospodářských zvířat, životního prostředí a majetku.

(7) Při vybírání a vymáhání uložených pokut se postupuje podle zákona o správě daní a poplatků.20)

(8) Uložením pokuty podle tohoto ustanovení nejsou dotčena ustanovení obecných předpisů o náhradě škody ani ustanovení trestního zákona.

(9) Správní úřad příslušný k uložení pokuty v prvním stupni vede evidenci osob, kterým byla pravomocným rozhodnutím uložena, a archivuje podle zvláštního právního předpisu20a) příslušný spisový materiál po dobu nejméně 5 let.

Předseda vlády:

PhDr. Špidla v. r.

Příloha č. 1 k zákonu č. 353/1999 Sb.

Část 1

1. Nebezpečná látka umístěná v objektu nebo zařízení pouze v množství stejném nebo menším než 2 % množství nebezpečné látky uvedené v tabulce I nebo tabulce II nebude pro účely výpočtu celkového umístěného množství nebezpečné látky uvažována, pokud její umístění v objektu nebo zařízení je takové, že nemůže působit jako iniciátor závažné havárie nikde na jiném místě objektu nebo zařízení.

2. Pokud nebezpečná látka nebo více nebezpečných látek uvedených v tabulce I náleží také do některé vybrané nebezpečné vlastnosti uvedené v tabulce II, použije se pro jejich zařazení do skupiny A nebo B množství uvedené v tabulce I.

3. Jde-li o nebezpečnou látku, která má více nebezpečných vlastností uvedených v tabulce II, použije se pro její zařazení do skupiny A nebo B nejnižší množství z množství uvedených u jejích nebezpečných vlastností v tabulce II.

4. Posuzování chemických směsí a chemických přípravků se provádí stejným způsobem jako posuzování čisté nebezpečné látky podle zákona č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 352/1999 Sb.

5. V případě, že je nebezpečná látka umístěna na více místech objektu nebo zařízení, provede se součet všech dílčích množství jednoho druhu nebezpečné látky, která jsou v objektu nebo zařízení umístěna. Tento součet je výchozím množstvím nebezpečné látky, podle kterého se objekt nebo zařízení zařadí do skupiny A nebo B.

6. V případě, že ve sloupci 1 tabulky I není uvedeno kvalifikační množství nebezpečné látky, je pro tuto látku stanovena pouze skupina B.

Nebezpečné látkymnožství v tunáchsloupec 1sloupec 2Dusičnan amonný22)3502 500Dusičnan amonný23)1 2505 000Oxid arseničný, kyselina arseničná nebo její soli12Oxid arsenitý, kyselina arsenitá nebo její soli0,1Brom20100Chlór1025Sloučeniny niklu ve formě inhalovatelného prášku (oxid nikelnatý, oxid nikličitý, sirník nikelnatý, disulfid triniklu, oxid niklitý)1Ethylenimin1020Fluor1020Formaldehyd (koncentrace >= 90%)550Vodík550Chlorovodík (zkapalněný)25250Alkyly olova550Zkapalněné extrémně hořlavé plyny (včetně LPG) a zemní plyn50200Acetylen550Ethylenoxid550Propylenoxid550Methanol5005 0004,4-Methylenbis(2-chloranilin) nebo soli ve formě prášku0,01Methyl-isokyanát0,15Kyslík2002 000Toluen-diisokyanát10100Karbonyl dichlorid (fosgen)0,30,75Arsenovodík (arsin)0,21Fosforovodík (fosfin)0,21Chlorid sirnatý11Oxid sírový1575Motorový benzín a jiné lakové benzíny5 0000 000Polychlorodibenzofurany a polychlorodibenzodioxiny (včetně TCDD), počítané jako TCDD ekvivalent24)0,001 Následující KARCINOGENY:

4-Aminobifenyl nebo jeho soli

4,4'-Diaminobifenyl (benzidin) nebo jeho soli

Bis (chloromethyl) ether

Chloromethylmethylether

N,N'-Dimethylkarbamoyl chlorid

Dimethylnitrosoamin

Hexamethylfosfor triamid

2-Aminonaftalen (2-Naftylamin) nebo jeho soli

Propan-1,3-sulton

4-Nitrobifenyl0,0010,001

22) Dusičnan amonný

Používá se pro dusičnan amonný a jeho sloučeniny, ve kterých obsah dusíku výsledného dusičnanu amonného je větší než 28 % váhového podílu, a u vodných roztoků dusičnanu amonného, v kterých koncentrace dusičnanu amonného je větší než 90 % váhového podílu.

23) Dusičnan amonný

Používá se u jednoduchých (nestrojených) hnojiv na bázi dusičnanu amonného a u kombinovaných hnojiv, ve kterých obsah dusíku výsledného dusičnanu amonného je větší než 28 % hmotnostních (strojená hnojiva obsahující dusičnan amonný s fosfátem anebo potaší).

24) Polychlordibenzofurany (CDF) a polychlordibenzodioxiny (CDD).

Skutečné množství jednotlivých polychlordibenzofuranů (CDF) a polychlordibenzodioxinů (CDD) se vynásobí koeficienty uvedenými v následující tabulce:

Mezinárodní koeficienty toxických faktorů pro příbuzné látky2,3,7,8-TCDD12,3,7,8-TCDF0,11,2,3,7,8-PeDD0,52,3,4,7,8-PeCDF0,51,2,3,7,8-PeCDF0,051,2,3,4,7,8-HxCDD

1,2,3,6,7,8-HxCDD

1,2,3,7,8,9-HxCDD0,11,2,3,4,7,8-HxCDF

1,2,3,7,8,9-HxCDF

1,2,3,6,7,8-HxCDF

2,3,4,6,7,8-HxCDF0,11,2,3,4,6,7,8-HpCDD0,01OCDD0,0011,2,3,4,6,7,8-HpCDF

1,2,3,4,7,8,9-HpCDF0,01OCDF0,001T = tetra, P = penta, Hx = hexa, hp = hepta, O = okta

Nebezpečné látky, které jsou klasifikovány jakomnožství v tunáchsloupec 1sloupec 21. Výbušné, kdy látka nebo přípravek odpovídá definici uvedené v poznámce 2a502002. Oxidující502003. Extrémně hořlavé, kdy látka nebo přípravek odpovídá definici uvedené v poznámce 3c10504a. Vysoce hořlavé, kdy látka nebo přípravek odpovídá definici uvedené v poznámce 3b1502004b. Vysoce hořlavé kapaliny, kdy látka nebo přípravek odpovídá definici uvedené v poznámce 3b25 00050 0005. Hořlavé, kdy látka nebo přípravek odpovídá definici uvedené v poznámce 3a5 00050 0006. Vysoce toxické5207. Toxické502008. Výbušné, kdy látka nebo přípravek odpovídá definici uvedené v poznámce 2b10509. Nebezpečné pro životní prostředí v kombinaci s větami vyjadřujícími nebezpečnost:

• (i) R50: vysoce toxické pro vodní organismy

• (ii) R51: toxické pro vodní organismy a

R53: může vyvolat dlouhodobé nepříznivé účinky ve vodním prostředí 200

500

500 500

2 000

2 00010. Další nebezpečné vlastnosti které nejsou uvedeny výše ve spojení s větami vyjadřujícími nebezpečnost:

• R14: reaguje prudce s vodou (včetně R 14/15)

• R29: při styku s vodou se uvolňuje toxický plyn 100

50 500

200

Poznámka 1: Vybrané nebezpečné látky a vybrané vlastnosti nebezpečných látek se klasifikují podle zákona č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 352/1999 Sb. V případě látek a přípravků s vlastnostmi, které vedou k více než jedné klasifikaci, se pro účely této směrnice použije nejnižší mez.

Poznámka 2: Pro účely tohoto zákona „výbušná“ znamená

a) i) látka nebo přípravek, u kterého hrozí nebezpečí výbuchu při nárazu, tření, požáru nebo vybuchuje jiným zdrojem zapálení (riziková věta R2)

ii) pyrotechnická látka je látka (nebo směs látek), které jsou určené k tvorbě tepla, světla, zvuku, plynu, nebo dýmu, nebo kombinace těchto efektů prostřednictvím nevýbušné, samo se udržující exotermické chemické reakce, nebo

iii) výbušná nebo pyrotechnická látka nebo přípravek obsažená v předmětech,

b) látka nebo přípravek, který představuje mimořádné riziko výbuchu nárazem, třením, ohněm nebo vybuchuje jinými zdroji zapálení (riziková věta R3).

Poznámka 3: Pro účely tohoto zákona „hořlavá“, „vysoce hořlavá“ a „extrémně hořlavá“ znamená:

a) hořlavé kapaliny: látky a přípravky, které mají bod vzplanutí vyšší než nebo rovno 21°C a méně než nebo rovno 55°C (riziková věta R10), podporující hoření;

b) vysoce hořlavé kapaliny

1) látky a přípravky, které se mohou zahřát a nakonec vzplanout v kontaktu se vzduchem za okolní teploty bez jakéhokoli přívodu energie (riziková věta R17),

látky, které mají bod vzplanutí nižší než 55°C a které zůstanou pod tlakem kapalné, u kterých zejména podmínky zpracování jako vysoký tlak nebo teplota mohou vytvořit nebezpečí závažné havárie;

2) látky a přípravky s bodem vzplanutí nižším než 21°C, které nejsou extrémně hořlavé (riziková věta R11, druhá odrážka)

c) extrémně hořlavé plyny a kapaliny:

1) kapalné látky a přípravky, které mají bod vzplanutí nižší než 0°C a bod varu (nebo v případě rozmezí varu počáteční bod varu), který je za normálního tlaku nižší nebo rovný 35°C (riziková věta R12, první odrážka), a

2) plynné látky a přípravky, které jsou hořlavé ve styku se vzduchem za okolní teploty a tlaku (riziková věta R12, druhá odrážka), udržované či neudržované pod tlakem v plynném nebo kapalném stavu s výjimkou zkapalněných extrémně hořlavých plynů (včetně LPG) a zemního plynu uváděné v části 1, a

3) kapalné látky a přípravky udržované za teplot pod jejich bodem varu.

Část 2

1. Součet dílčích množství dvou nebo více nebezpečných látek pro stanovení množství látek umístěných v objektu nebo zařízení pro účel zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A nebo B se provádí podle následujícího vzorce:

N=∑i=1nq1Qi

kde:

qi = množství nebezpečné látky umístěné v objektu nebo zařízení,

Qi = příslušné množství nebezpečné látky uváděné ve sloupcích 1 (při posuzování objektu nebo zařízení k zařazení do skupiny A) nebo 2 (při posuzování objektu nebo zařízení k zařazení do skupiny B) tabulky I nebo tabulky II,

n = počet nebezpečných látek,

N = ukazatel vyjadřující součet poměrů qi ku Qi.

* * *

2. Tento vzorec se použije samostatně

a) pro sčítání nebezpečných látek, uvedených v tabulce I v množství menším než je uvedeno ve sloupcích 1 a 2 tabulky I s nebezpečnými látkami, které mají stejnou nebezpečnou vlastnost uvedenou v tabulce II,

b) pro sčítání množství nebezpečných látek, které mají nebezpečné vlastnosti uvedené v bodech 6, 7 a 9 tabulky II,

c) pro sčítání množství nebezpečných látek, které mají nebezpečné vlastnosti uvedené v bodech 1, 2, 3, 4a, 4b, 5 a 8 tabulky II.

3. Provozovatel zařadí objekt nebo zařízení do

a) skupiny A, jestliže je výsledek N roven nebo je větší než 1, při použití množství Q uvedeného ve sloupci 1 tabulky I nebo tabulky II,

b) skupiny B, jestliže je výsledek N roven nebo je větší než 1, při použití množství Q uvedeného ve sloupci 2 tabulky I nebo tabulky II.

(1) Na řízení podle tohoto zákona se vztahuje správní řád,21) s výjimkou řízení podle ustanovení § 12, 14, 15, § 17 písm. d), e), f), g), h) a § 18.

(2) Provozovatel je povinen hradit veškeré finanční náklady související s plněním povinností, které jsou mu uloženy tímto zákonem.

(3) Kraj ze svého rozpočtu hradí finanční náklady spojené s vypracováním vnějšího havarijního plánu, zpracováním a poskytováním informací veřejnosti a s tím souvisejících činností.

(4) Krajský úřad rozhodne o zákazu užívání (provozování) objektu nebo zařízení nebo jejich částí, pokud provozovatel prokazatelně neplní ve stanovených termínech a na požadované odborné úrovni povinnosti uložené ustanoveními § 3 až 11, a pokud v důsledku toho hrozí závažné poškození nebo ohrožení života a zdraví lidí, hospodářských zvířat a životního prostředí nebo škoda na majetku nebo k němu již došlo.

Působnosti stanovené krajskému úřadu podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.

(1) Každá právnická osoba a fyzická osoba podle § 3 odst. 1 je povinna pro objekt nebo zařízení, které vlastní nebo již užívá ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, splnit povinnosti uvedené v ustanovení § 3 do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Provozovatel je povinen pro objekt nebo zařízení, které je již užívané ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, splnit povinnosti uvedené v ustanovení

a) § 3 a 6 do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,

b) § 7 až 11 a § 12 odst. 1 a 2 do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(3) Provozovatel je povinen splnit pro nový objekt nebo zařízení povinnosti uvedené v tomto zákoně do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(4) Provozovatel stávajícího objektu nebo zařízení je povinen sjednat pojištění podle § 4 odst. 1 do 100 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o schválení programu nebo bezpečnostní zprávy.

(5) Pokud vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak, použijí se ustanovení českých právních předpisů o odpovědnosti za škodu způsobenou závažnou havárií i mimo území České republiky.

(6) Tímto zákonem nejsou dotčeny povinnosti zaměstnavatelů vyplývající ze zvláštních právních předpisů.12)

(7) Zařízení a objekty, pro něž bylo vydáno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona stavební povolení, se považují za objekty a zařízení stávající.

Tento zákon nabývá účinnosti třicátým dnem po jeho vyhlášení.

Příloha č. 2 k zákonu č. 353/1999 Sb.

Příloha č. 3 k zákonu č. 353/1999 Sb.

Každou závažnou havárii, na kterou se vztahuje bod 1 nebo má jeden nebo více následků uvedených v bodech 2, 3, 4, 5 nebo 6, musí právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba oznámit krajskému úřadu.

1. Závažná havárie,. způsobená nebezpečnou látkou nebo jejím únikem v množství stejném nebo převyšujícím 5 % některého z množství nebezpečných látek uvedeného ve sloupci 2 přílohy č. 1 k tomuto zákonu.

2. Závažná havárie způsobená nebezpečnou látkou uvedenou v příloze č. 1 k tomuto zákonu, vedoucí ke vzniku jedné nebo více z následujících událostí:

a) úmrtí,

b) zranění minimálně 6 zaměstnanců nebo ostatních fyzických osob zdržujících se v objektu nebo u zařízení, pokud jejich hospitalizace přesáhla dobu 24 hodin,

c) zranění minimálně jednoho občana mimo objekt nebo zařízení, pokud jeho hospitalizace přesáhla dobu 24 hodin,

d) poškození jednoho nebo více obydlí mimo objekt nebo zařízení, které se v důsledku havárie stalo neobyvatelné,

e) nutnosti provedení evakuace nebo ukrytí občanů v budovách po dobu delší než 2 hodiny, pokud celková přepočtená doba evakuace nebo ukrytí občanů (počet občanů x doba) přesáhla 500 hodin,

f) přerušení dodávky pitné vody, elektrické a tepelné energie, plynu nebo telefonního spojení po dobu delší než 2 hodiny, pokud celková přepočtená doba přerušení dodávky (počet občanů x doba) přesáhla 1 000 hodin.

3. Závažná havárie způsobená nebezpečnou látkou uvedenou v příloze č. 1 k tomuto zákonu pokud má za následek ekologickou újmu25) na

a) území chráněném podle zvláštních předpisů,26) tj. chráněných územích vyhlášených pásmech ochrany vodních zdrojů a pásmech ochrany zdrojů minerálních vod o rozloze stejné nebo větší než 0,5 ha,

b) ostatním území o rozloze stejné nebo větší než 10 ha,

c) toku řeky nebo vodního kanálu o délce stejné nebo větší než 10 km,

d) vodní hladině jezera nebo nádrže, které nemají statut vodárenské nádrže podle zvláštního právního předpisu, o rozloze dosahující nebo přesahující 1 ha.

4. Závažná havárie způsobená nebezpečnou látkou uvedenou v příloze č. 1 k tomuto zákonu, pokud má za následek ekologickou újmu kolektoru, tj. saturované a nesaturované zóny v místě jímání nebo akumulace podzemních vod nebo znečištění podzemních vod o rozloze stejné nebo větší než 1 ha.

5. Závažná havárie způsobená nebezpečnou látkou uvedenou v příloze č. 1 k tomuto zákonu, pokud má za následek

a) poškození objektu nebo zařízení původce závažné havárie ve výši stejné nebo převyšující 70 mil. Kč,

b) poškození majetku mimo objekt nebo zařízení původce havárie ve výši stejné nebo převyšující 7 mil. Kč.

6. Závažná havárie způsobená nebezpečnou látkou uvedenou v příloze č. 1 k tomuto zákonu, vedoucí k následkům mimo území České republiky.

Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2001.

Zákon č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2003.

Zákon č. 82/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů (zákon o prevenci závažných havárií), ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. dubna 2004.

1) Směrnice Rady 96/82/ES o řízení nebezpečí vzniku závažných havárií zahrnujících nebezpečné chemické látky.

1a) Zákon č. 15/1993 Sb., o Armádě České republiky a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 224/1999 Sb.

2) Zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění zákona č. 167/1998 Sb.

3) Například zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č. 358/1999 Sb., vyhláška č. 64/1987 Sb., o Evropské dohodě o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 8/1985 Sb., o Úmluvě o mezinárodní železniční přepravě (COTIF), ve znění pozdějších předpisů.

4) Například zákon č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci, ve znění zákona č. 83/1998 Sb., zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

5) Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu, ve znění pozdějších předpisů.

6) Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 83/1998 Sb.

7) § 3 až 5 zákona č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 352/1999 Sb.

8) § 2 písm. j) zákona č. 91/1996 Sb., o krmivech.

9) Například § 789 občanského zákoníku, zákon č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů.

10) § 205d zákoníku práce.

11) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

11a) § 2 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění zákona č. 101/2000 Sb.

12) § 133 zákoníku práce.

13) Například zákon č. 138/1973 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.

13a) Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb.

13b) § 17 až 20 obchodního zákoníku.

13c) Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

13d) § 27 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění zákona č. 320/2002 Sb.

14) Zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí.

15) Například zákon č. 133/1985 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 138/1973 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 110/1975 Sb., o evidenci a registraci pracovních úrazů a o hlášení provozních nehod (havárií) a poruch technických zařízení, ve znění vyhlášky č. 274/1991 Sb.

16) Například zákoník práce, zákon č. 133/1985 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů.

17) § 16 odst. 1 zákona č. 425/1990 Sb.

18) Například zákon č. 133/1985 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 61/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.

18a) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.

19) Zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky, ve znění zákona č. 334/1992 Sb.

20) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

20a) Zákon č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění pozdějších předpisů.

21) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

25) Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění zákona č. 123/1998 Sb.

26) Například zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 138/1973 Sb., ve znění pozdějších předpisů, § 47 a 49 zákona č. 20/1966 Sb., ve znění zákona č. 161/1993 Sb.