Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů

(1) Náplní do elektronické cigarety se pro účely spotřebních daní rozumí tekutina

a) obsahující nikotin, která může být použita v elektronické cigaretě nebo k jejímu doplnění, nebo

b) neobsahující nikotin, která je určena k použití v elektronické cigaretě nebo k jejímu doplnění.

(2) Elektronickou cigaretou se pro účely spotřebních daní rozumí zařízení, které

a) lze použít pro užívání výparů prostřednictvím náustku, nebo jakákoli součást tohoto zařízení včetně zásobníku, nádržky i zařízení bez nádržky nebo zásobníku a

b) může být jednorázové nebo opětovně naplnitelné pomocí náhradní náplně nebo nádržky nebo opakovaně použitelné pomocí jednorázových zásobníků.

Nikotinovým sáčkem se pro účely spotřebních daní rozumí výrobek pro orální použití, který

a) neobsahuje tabák,

b) obsahuje nikotin, který je smíchán s rostlinnými vlákny nebo obdobným materiálem, a

c) je nabízen v sáčkových porcích, porézních sáčcích nebo obdobném balení.

Ostatním nikotinovým výrobkem se pro účely spotřebních daní rozumí výrobek, který

a) neobsahuje tabák,

b) obsahuje nikotin a

c) není náplní do elektronické cigarety ani nikotinovým sáčkem.

Předmětem daně z výrobků souvisejících s tabákovými výrobky je výrobek související s tabákovými výrobky.

(1) Základem daně z výrobků souvisejících s tabákovými výrobky je u

a) náplně do elektronické cigarety množství náplně do elektronické cigarety v jednotkovém balení určeném pro přímou spotřebu vyjádřené v mililitrech zaokrouhlené na 1 desetinné místo,

b) nikotinového sáčku a ostatního nikotinového výrobku množství výrobku obsažené v jednotkovém balení určeném pro přímou spotřebu vyjádřené v gramech zaokrouhlené na 1 desetinné místo.

(2) Pro stanovení množství výrobku podle odstavce 1 je rozhodující množství výrobku v okamžiku vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit.

(1) Sazby daně z výrobků souvisejících s tabákovými výrobky jsou stanoveny takto:

sazba daněnáplně do

elektronických cigaret2,5 Kč/mlnikotinové sáčky0,4 Kč/gostatní nikotinové

výrobky0,4 Kč/g

(2) Daň z výrobků souvisejících s tabákovými výrobky se vypočte jako součin základu daně a sazby daně z výrobků souvisejících s tabákovými výrobky.

Na dopravu výrobků souvisejících s tabákovými výrobky se ustanovení o dopravě vybraných výrobků použijí přiměřeně.

Za výrobek související s tabákovými výrobky značený nesprávným způsobem se nepovažuje rovněž výrobek související s tabákovými výrobky, který je značen tabákovou nálepkou odpovídající staré sazbě daně a který byl v době uvedení do volného daňového oběhu značen v souladu s tímto zákonem a prováděcím právním předpisem.

Za množství výrobků souvisejících s tabákovými výrobky pro osobní spotřebu se považuje takové množství, které nepřesahuje u

a) náplní do elektronických cigaret 80 ml,

b) nikotinových sáčků 500 g,

c) ostatních nikotinových výrobků 500 g.“.

Dosavadní hlava VII se označuje jako hlava IX.

50. V § 130k se částka „0,4 Kč“ nahrazuje částkou „0,8 Kč“.

51. V § 130k se částka „0,8 Kč“ nahrazuje částkou „1,2 Kč“.

52. V § 130k se částka „1,2 Kč“ nahrazuje částkou „1,7 Kč“.

53. V § 130u se částka „2,5 Kč“ nahrazuje částkou „5 Kč“ a částka „0,4 Kč“ se nahrazuje částkou „0,8 Kč“.

54. V § 130u se částka „5 Kč“ nahrazuje částkou „7,5 Kč“ a částka „0,8 Kč“ se nahrazuje částkou „1,2 Kč“.

55. V § 130u se částka „7,5 Kč“ nahrazuje částkou „10 Kč“ a částka „1,2 Kč“ se nahrazuje částkou „1,7 Kč“.

56. V § 134b odst. 2 písm. b) a c) a v § 134f písm. c) se číslo „8“ nahrazuje číslem „6“.

57. V nadpisu § 135 se slovo „vybraného“ zrušuje.

58. V § 135 odst. 1 se za slovo „výrobek“ vkládají slova „ , zahřívaný tabákový výrobek, ostatní tabákový výrobek nebo výrobek související s tabákovými výrobky“ a slovo „vybraných“ se nahrazuje slovem „těchto“.

59. V § 135a odst. 1 se za slovo „výrobky“ vkládají slova „ , zahřívané tabákové výrobky, ostatní tabákové výrobky nebo výrobky související s tabákovými výrobky“.

60. V § 135b odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova „ , zahřívaných tabákových výrobků, ostatních tabákových výrobků nebo výrobků souvisejících s tabákovými výrobky“.

61. V nadpisu § 135c se slova „proti elektronickému průvodnímu dokladu“ a slova „vybraných výrobků“ zrušují.

62. V § 135c se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

„(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako příjemce zahřívaných tabákových výrobků, ostatních tabákových výrobků nebo výrobků souvisejících s tabákovými výrobky dopravovaných v režimu podmíněného osvobození od daně na daňovém území České republiky dopustí přestupku tím, že

a) ve stanovené lhůtě nepředloží oznámení o přijetí těchto výrobků pomocí elektronického systému správci daně místně příslušnému místu přijetí těchto výrobků, nebo

b) v oznámení o přijetí těchto výrobků neuvede ztráty a znehodnocení, ke kterým došlo v průběhu dopravy.“.

Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.

63. V § 135c odst. 3 se slova „odstavce 1“ nahrazují slovy „odstavců 1 a 2“.

64. V nadpisu § 135d se slovo „vybraných“ zrušuje.

65. V § 135d odst. 1 se za slovo „výrobky“ vkládají slova „ , zahřívané tabákové výrobky, ostatní tabákové výrobky nebo výrobky související s tabákovými výrobky“ a slovo „vybraných“ se zrušuje.

66. V nadpisu § 135e se slovo „vybraných“ zrušuje.

67. V § 135e odst. 1 se za slova „zasílání vybraných výrobků“ vkládají slova „ , zahřívaných tabákových výrobků, ostatních tabákových výrobků nebo výrobků souvisejících s tabákovými výrobky“ a slova „odesláním vybraných“ se nahrazují slovy „odesláním těchto“.

68. V § 135g odst. 1 se slova „6 nebo 8“ nahrazují slovy „4 nebo 6“.

69. V části deváté nadpisu hlavy IV se slovo „A“ nahrazuje čárkou a na konci textu nadpisu se doplňují slova „ , DANĚ Z OSTATNÍCH TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ A DANĚ Z VÝROBKŮ SOUVISEJÍCÍCH S TABÁKOVÝMI VÝROBKY“.

70. V § 135m odst. 1 písm. a) se za slovo „výrobky“ vkládají slova „ , zahřívané tabákové výrobky, ostatní tabákové výrobky nebo výrobky související s tabákovými výrobky“.

71. V § 135m odst. 1 písm. b) se za slovo „výrobky“ vkládají slova „ , zahřívanými tabákovými výrobky, ostatními tabákovými výrobky nebo výrobky souvisejícími s tabákovými výrobky“.

72. V § 135m odst. 2 se za slovo „výrobky“ vkládají slova „ , zahřívané tabákové výrobky, ostatní tabákové výrobky nebo výrobky související s tabákovými výrobky“.

73. V nadpisu § 135n se slovo „tabákových“ zrušuje.

74. V § 135n odst. 1 se za slovo „výrobky“ vkládají slova „ , zahřívané tabákové výrobky, ostatní tabákové výrobky nebo výrobky související s tabákovými výrobky“ a slovo „tabákových“ se nahrazuje slovem „těchto“.

75. V nadpisu § 135p se slovo „tabákovými“ zrušuje.

76. V § 135p odst. 2 písm. a) se za slovo „výrobků“ vkládají slova „ , neznačených zahřívaných tabákových výrobků, neznačených ostatních tabákových výrobků nebo neznačených výrobků souvisejících s tabákovými výrobky“.

77. V § 135p odst. 2 se na konci textu písmene b) doplňují slova „ , zahřívaných tabákových výrobků značených nesprávným způsobem, ostatních tabákových výrobků značených nesprávným způsobem nebo výrobků souvisejících s tabákovými výrobky značených nesprávným způsobem“.

78. V § 135q odst. 1 se za slovo „výrobky“ vkládají slova „ , zahřívané tabákové výrobky, ostatní tabákové výrobky nebo výrobky související s tabákovými výrobky“.

79. V § 135q odst. 2 úvodní části ustanovení se za slovo „výrobky“ vkládají slova „ , zahřívané tabákové výrobky, ostatní tabákové výrobky nebo výrobky související s tabákovými výrobky“.

80. V § 135q odst. 2 písm. c) se slovo „tabákové“ nahrazuje slovem „tyto“.

81. V části deváté hlava IX včetně nadpisu zní:

„HLAVA IX

Jsou-li splněny podmínky pro uložení propadnutí věci, její propadnutí se uloží, a to i v případě, že její hodnota je v nápadném nepoměru k povaze přestupku, pokud jde o

a) neznačený tabákový výrobek, neznačený zahřívaný tabákový výrobek, neznačený ostatní tabákový výrobek nebo neznačený výrobek související s tabákovými výrobky, nebo

b) tabákový výrobek značený nesprávným způsobem, zahřívaný tabákový výrobek značený nesprávným způsobem, ostatní tabákový výrobek značený nesprávným způsobem nebo výrobek související s tabákovými výrobky značený nesprávným způsobem.

Jsou-li splněny podmínky pro rozhodnutí o zabrání věci, o jejím zabrání se rozhodne, a to i v případě, že její hodnota je v nápadném nepoměru k povaze přestupku, pokud jde o

a) neznačený tabákový výrobek, neznačený zahřívaný tabákový výrobek, neznačený ostatní tabákový výrobek nebo neznačený výrobek související s tabákovými výrobky, nebo

b) tabákový výrobek značený nesprávným způsobem, zahřívaný tabákový výrobek značený nesprávným způsobem, ostatní tabákový výrobek značený nesprávným způsobem nebo výrobek související s tabákovými výrobky značený nesprávným způsobem.

(1) Generální ředitelství cel výrobky propadlé podle § 135zf nebo zabrané podle § 135zg zničí. Na zničení dohlíží tříčlenná komise složená z úředních osob správce daně.

(2) Pachateli přestupku, kterému bylo uloženo propadnutí výrobků podle § 135zf, nebo osobě, u které byly výrobky podle § 135zg zajištěny, se uloží povinnost nahradit státu náklady spojené s jejich správou a zničením.

(3) Proti rozhodnutí o zabrání výrobků podle § 135zg nebo o povinnosti nahradit státu náklady spojené s jejich správou a zničením se nelze odvolat.“.

82. V § 135zi odst. 2 písm. a) úvodní části ustanovení a v § 135zi odst. 3 úvodní části ustanovení se slova „a daně ze zahřívaných tabákových výrobků“ nahrazují slovy „ , daně ze zahřívaných tabákových výrobků, daně z ostatních tabákových výrobků a daně z výrobků souvisejících s tabákovými výrobky“.

83. V § 135zi odst. 2 písm. a) bodu 3 a v § 135zi odst. 3 písm. c) se slovo „tabákovými“ zrušuje.

84. V § 135zi odst. 4 se slova „proti nakládání s tabákovými výrobky“ nahrazují slovy „na úseku správy daně z tabákových výrobků, daně ze zahřívaných tabákových výrobků, daně z ostatních tabákových výrobků a daně z výrobků souvisejících s tabákovými výrobky, a to o přestupcích proti nakládání s výrobky“.

Čl. LV

Tato část byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti.

Čl. LVI

1. Pro daňové povinnosti u spotřebních daní za zdaňovací období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Zajištění daně poskytnutá podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pro daňový sklad lihu nebo oprávněným příjemcem pro opakované přijímání lihu se považují za zajištění daně poskytnutá v souladu se zákonem č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a to do posledního dne třetího kalendářního měsíce následujícího po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

3. Zajištění daně poskytnutá podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 31 a 41, pro daňový sklad tabákových výrobků nebo zahřívaných tabákových výrobků se považují za zajištění daně poskytnutá v souladu se zákonem č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. LIV bodů 31 a 41, a to do posledního dne třetího kalendářního měsíce následujícího po dni nabytí účinnosti čl. LIV bodů 31 a 41.

4. Pokud osoba, které v průběhu 12 kalendářních měsíců předcházejících dni nabytí účinnosti tohoto zákona vznikl nárok na vrácení daně podle § 55 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a která v důsledku přijetí tohoto zákona splní nově podmínky pro vydání povolení k přijímání a užívání minerálních olejů osvobozených od daně, podá do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona návrh na vydání povolení k přijímání a užívání minerálních olejů osvobozených od daně k účelům podle § 49 odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, hledí se do dne předcházejícího dni pravomocného ukončení řízení o tomto návrhu na tento návrh jako na povolení k přijímání a užívání minerálních olejů osvobozených od daně k účelům podle § 49 odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

5. V případě, že správce daně návrh podle bodu 4 zamítne, vznikne osobě podle bodu 4 dnem zamítnutí návrhu povinnost přiznat a zaplatit daň z minerálních olejů, které na základě návrhu přijala bez daně. Daňové přiznání je tato osoba povinna podat ve lhůtě do 15 dnů ode dne právní moci rozhodnutí o zamítnutí návrhu; tato daň je splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání.

6. Ustanovení § 70 odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nepoužije pro líh, u něhož povinnost daň přiznat a zaplatit vznikla ve zdaňovacím období započatém přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

7. Ustanovení § 70 odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. LIV bodu 21, se nepoužije pro líh, u něhož povinnost daň přiznat a zaplatit vznikla ve zdaňovacím období započatém přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodu 21.

8. Ustanovení § 70 odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. LIV bodu 22, se nepoužije pro líh, u něhož povinnost daň přiznat a zaplatit vznikla ve zdaňovacím období započatém přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodu 22.

9. Ustanovení § 104 odst. 1 a § 130c odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. LIV bodů 31 a 41, se nepoužijí pro

a) tabákové výrobky nebo zahřívané tabákové výrobky, u nichž povinnost daň přiznat a zaplatit vznikla přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 31 a 41,

b) surový tabák, u něhož daňová povinnost vznikla přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 31 a 41.

10. Ustanovení § 104 odst. 1, § 130c odst. 1, § 130k odst. 1 a § 130u odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. LIV bodů 33, 42, 50 a 53, se nepoužijí pro

a) tabákové výrobky, zahřívané tabákové výrobky, ostatní tabákové výrobky nebo výrobky související s tabákovými výrobky, u nichž povinnost daň přiznat a zaplatit vznikla přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 33, 42, 50 a 53,

b) surový tabák, u něhož daňová povinnost vznikla přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 33, 42, 50 a 53.

11. Ustanovení § 104 odst. 1, § 130c odst. 1, § 130k odst. 1 a § 130u odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. LIV bodů 34, 43, 51 a 54, se nepoužijí pro

a) tabákové výrobky, zahřívané tabákové výrobky, ostatní tabákové výrobky nebo výrobky související s tabákovými výrobky, u nichž povinnost daň přiznat a zaplatit vznikla přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 34, 43, 51 a 54,

b) surový tabák, u něhož daňová povinnost vznikla přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 34, 43, 51 a 54.

12. Ustanovení § 104 odst. 1, § 130c odst. 1, § 130k odst. 1 a § 130u odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. LIV bodů 35, 44, 52 a 55, se nepoužijí pro

a) tabákové výrobky, zahřívané tabákové výrobky, ostatní tabákové výrobky nebo výrobky související s tabákovými výrobky, u nichž povinnost daň přiznat a zaplatit vznikla přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 35, 44, 52 a 55,

b) surový tabák, u něhož daňová povinnost vznikla přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 35, 44, 52 a 55.

13. Při změně sazby spotřební daně podle § 104 odst. 1 a § 130c odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. LIV bodů 31 a 41, činí lhůta podle

a) § 118a odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, 4 týdny přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 31 a 41,

b) § 118b odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, 4 týdny před prvním odběrem tabákové nálepky odpovídající nové sazbě daně.

14. Zajištění daně poskytnuté pro dopravu lihu zahájenou přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považuje za zajištění daně poskytnuté v souladu se zákonem č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

15. Zajištění daně poskytnuté pro dopravu tabákových výrobků nebo zahřívaných tabákových výrobků zahájenou přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 31 a 41 se považuje za zajištění daně poskytnuté v souladu se zákonem č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. LIV bodů 31 a 41.

16. Zajištění daně poskytnuté pro dopravu lihu, tabákových výrobků, zahřívaných tabákových výrobků, ostatních tabákových výrobků nebo výrobků souvisejících s tabákovými výrobky zahájenou přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 21, 33, 42, 50 a 53 se považuje za zajištění daně poskytnuté v souladu se zákonem č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. LIV bodů 21, 33, 42, 50 a 53.

17. Zajištění daně poskytnuté pro dopravu lihu, tabákových výrobků, zahřívaných tabákových výrobků, ostatních tabákových výrobků nebo výrobků souvisejících s tabákovými výrobky zahájenou přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 22, 34, 43, 51 a 54 se považuje za zajištění daně poskytnuté v souladu se zákonem č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. LIV bodů 22, 34, 43, 51 a 54.

18. Zajištění daně poskytnuté pro dopravu tabákových výrobků, zahřívaných tabákových výrobků, ostatních tabákových výrobků nebo výrobků souvisejících s tabákovými výrobky zahájenou přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 35, 44, 52 a 55 se považuje za zajištění daně poskytnuté v souladu se zákonem č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. LIV bodů 35, 44, 52 a 55.

19. Ustanovení § 101 a 104 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. LIV bodů 26 až 29 a 32, se nepoužijí pro tabák do vodní dýmky, u něhož povinnost daň přiznat a zaplatit vznikla ve zdaňovacím období započatém přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 26 až 29 a 32.

20. Tabák do vodní dýmky, u něhož povinnost daň přiznat a zaplatit vznikla ve zdaňovacím období započatém přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 26 až 29 a 32 a který je značen tabákovou nálepkou v souladu se zákonem č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 26 až 29 a 32, se nepovažuje za tabákový výrobek značený nesprávným způsobem.

21. Tabák do vodní dýmky, který přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 26 až 29 a 32 nebyl předmětem daně z tabáku ke kouření, vyrobený, dopravený z jiného členského státu nebo dovezený na daňové území České republiky přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považuje za zdaněný a uvedený do volného daňového oběhu dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 26 až 29 a 32.

22. Tabák do vodní dýmky, který přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 26 až 29 a 32 nebyl předmětem daně z tabáku ke kouření, vyrobený, dopravený z jiného členského státu nebo dovezený na daňové území České republiky nemusí být po dobu 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti čl. LIV bodů 26 až 29 a 32 uváděn do volného daňového oběhu s tabákovou nálepkou; dnem uvedení tohoto tabáku bez tabákové nálepky do volného daňového oběhu se tento tabák považuje za zdaněný.

23. S tabákem do vodní dýmky, který přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 26 až 29 a 32 nebyl předmětem daně z tabáku ke kouření, bez tabákové nálepky podle bodů 22 a 23 lze nakládat po dobu 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti čl. LIV bodů 26 až 29 a 32; po tuto dobu se tento tabák nepovažuje za neznačený.

24. Osoba, která přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 26 až 29 a 32 na daňovém území České republiky vyrobila, na daňové území České republiky dovezla nebo dopravila z jiného členského státu tabák do vodní dýmky, který přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 26 až 29 a 32 nebyl předmětem daně z tabáku ke kouření, a není držitelem povolení k provozování daňového skladu tabáku ke kouření nebo povolení pro opakované přijímání tabáku ke kouření podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti čl. LIV bodů 26 až 29 a 32, se považuje za držitele povolení k provozování daňového skladu tabáku ke kouření nebo povolení pro opakované přijímání tabáku ke kouření podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. LIV bodů 26 až 29 a 32, a to po dobu 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti čl. LIV bodů 26 až 29 a 32.

25. Osoba, která přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 26 až 29 a 32 na daňovém území České republiky vyrobila, na daňové území České republiky dovezla nebo dopravila z jiného členského státu tabák do vodní dýmky, který přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebyl předmětem daně z tabáku ke kouření, a není držitelem povolení k provozování daňového skladu tabáku ke kouření nebo povolení pro opakované přijímání tabáku ke kouření podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti čl. LIV bodů 26 až 29 a 32, se do dne předcházejícího dni pravomocného ukončení řízení o návrhu na vydání povolení nebo řízení o žádosti o změnu povolení považuje za držitele povolení k provozování daňového skladu tabáku ke kouření nebo povolení pro opakované přijímání tabáku ke kouření podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. LIV bodů 26 až 29 a 32, pokud podá do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti čl. LIV bodů 26 až 29 a 32

a) návrh na vydání povolení k provozování daňového skladu tabáku ke kouření nebo povolení pro opakované přijímání tabáku ke kouření, nebo

b) žádost o změnu povolení k provozování daňového skladu tabákových výrobků nebo povolení pro opakované přijímání tabákových výrobků rozšiřující tato povolení o tabák ke kouření.

26. Jednotkové balení zahřívaných tabákových výrobků určené k přímé spotřebě nakoupené za účelem dalšího prodeje s tabákovou nálepkou odpovídající sazbě daně podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodu 41, nelze skladovat ani prodávat po uplynutí posledního dne pátého kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž nabyl účinnosti čl. LIV bod 41.

27. Jednotkové balení zahřívaných tabákových výrobků určené k přímé spotřebě nakoupené za účelem dalšího prodeje s tabákovou nálepkou odpovídající sazbě daně podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodu 42, nelze skladovat ani prodávat po uplynutí posledního dne pátého kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž nabyl účinnosti čl. LIV bod 42.

28. Jednotkové balení zahřívaných tabákových výrobků určené k přímé spotřebě nakoupené za účelem dalšího prodeje s tabákovou nálepkou odpovídající sazbě daně podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodu 43, nelze skladovat ani prodávat po uplynutí posledního dne pátého kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž nabyl účinnosti čl. LIV bod 43.

29. Jednotkové balení zahřívaných tabákových výrobků určené k přímé spotřebě nakoupené za účelem dalšího prodeje s tabákovou nálepkou odpovídající sazbě daně podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodu 44, nelze skladovat ani prodávat po uplynutí posledního dne pátého kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž nabyl účinnosti čl. LIV bod 44.

30. Jednotkové balení zahřívaných tabákových výrobků, které nelze podle bodů 26 až 29 skladovat ani prodávat, se považuje za tabákový výrobek značený nesprávným způsobem.

31. Na jednotkové balení zahřívaných tabákových výrobků určené k přímé spotřebě s tabákovou nálepkou odpovídající sazbě daně podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodu 41, se použije § 122a zákona č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, obdobně s tím, že lhůta podle

a) § 122a odst. 1 písm. b) zákona č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, končí dnem, po jehož uplynutí nelze skladovat ani prodávat takové jednotkové balení,

b) § 122a odst. 1 písm. d) a doba podle § 122a odst. 2 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, končí posledním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni, po jehož uplynutí nelze skladovat ani prodávat takové jednotkové balení.

32. Na jednotkové balení zahřívaných tabákových výrobků určené k přímé spotřebě s tabákovou nálepkou odpovídající sazbě daně podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodu 42, se použije § 122a zákona č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, obdobně s tím, že lhůta podle

a) § 122a odst. 1 písm. b) zákona č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, končí dnem, po jehož uplynutí nelze skladovat ani prodávat takové jednotkové balení,

b) § 122a odst. 1 písm. d) a doba podle § 122a odst. 2 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, končí posledním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni, po jehož uplynutí nelze skladovat ani prodávat takové jednotkové balení.

33. Na jednotkové balení zahřívaných tabákových výrobků určené k přímé spotřebě s tabákovou nálepkou odpovídající sazbě daně podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodu 43, se použije § 122a zákona č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, obdobně s tím, že lhůta podle

a) § 122a odst. 1 písm. b) zákona č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, končí dnem, po jehož uplynutí nelze skladovat ani prodávat takové jednotkové balení,

b) § 122a odst. 1 písm. d) a doba podle § 122a odst. 2 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, končí posledním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni, po jehož uplynutí nelze skladovat ani prodávat takové jednotkové balení.

34. Na jednotkové balení zahřívaných tabákových výrobků určené k přímé spotřebě s tabákovou nálepkou odpovídající sazbě daně podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodu 44, se použije § 122a zákona č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, obdobně s tím, že lhůta podle

a) § 122a odst. 1 písm. b) zákona č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, končí dnem, po jehož uplynutí nelze skladovat ani prodávat takové jednotkové balení,

b) § 122a odst. 1 písm. d) a doba podle § 122a odst. 2 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, končí posledním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni, po jehož uplynutí nelze skladovat ani prodávat takové jednotkové balení.

35. Zahřívané tabákové výrobky, které přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebyly předmětem daně ze zahřívaných tabákových výrobků, ostatní tabákové výrobky a výrobky související s tabákovými výrobky vyrobené, dopravené z jiného členského státu nebo dovezené na daňové území České republiky přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považují za zdaněné a uvedené do volného daňového oběhu dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

36. Zahřívané tabákové výrobky, které přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebyly předmětem daně ze zahřívaných tabákových výrobků, ostatní tabákové výrobky a výrobky související s tabákovými výrobky vyrobené, dopravené z jiného členského státu nebo dovezené na daňové území České republiky nemusí být po dobu 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona uváděny do volného daňového oběhu s tabákovou nálepkou; dnem uvedení tohoto výrobku bez tabákové nálepky do volného daňového oběhu se tento výrobek považuje za zdaněný.

37. Se zahřívanými tabákovými výrobky, které přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebyly předmětem daně ze zahřívaných tabákových výrobků, ostatními tabákovými výrobky a výrobky souvisejícími s tabákovými výrobky bez tabákové nálepky podle bodů 35 a 36 lze nakládat po dobu 9 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; po tuto dobu se tyto výrobky nepovažují za neznačené.

38. Osoba, která přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na daňovém území České republiky vyrobila, na daňové území České republiky dovezla nebo dopravila z jiného členského státu zahřívané tabákové výrobky, které přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebyly předmětem daně ze zahřívaných tabákových výrobků, a není ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona držitelem povolení k provozování daňového skladu zahřívaných tabákových výrobků nebo povolení pro opakované přijímání zahřívaných tabákových výrobků podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za držitele povolení k provozování daňového skladu zahřívaných tabákových výrobků nebo povolení pro opakované přijímání zahřívaných tabákových výrobků podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a to po dobu 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

39. Osoba, která přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na daňovém území České republiky vyrobila, na daňové území České republiky dovezla nebo dopravila z jiného členského státu zahřívané tabákové výrobky, které přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebyly předmětem daně ze zahřívaných tabákových výrobků, a není držitelem povolení k provozování daňového skladu zahřívaných tabákových výrobků nebo povolení pro opakované přijímání zahřívaných tabákových výrobků podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se do dne předcházejícího dni pravomocného ukončení řízení o návrhu na vydání povolení nebo řízení o žádosti o změnu povolení považuje za držitele povolení k provozování daňového skladu zahřívaných tabákových výrobků nebo povolení pro opakované přijímání zahřívaných tabákových výrobků podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud podá do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona

a) návrh na vydání povolení k provozování daňového skladu zahřívaných tabákových výrobků nebo povolení pro opakované přijímání zahřívaných tabákových výrobků, nebo

b) žádost o změnu povolení k provozování daňového skladu tabákových výrobků nebo povolení pro opakované přijímání tabákových výrobků rozšiřující tato povolení o zahřívané tabákové výrobky.

40. Osoba, která přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na daňovém území České republiky vyrobila, na daňové území České republiky dovezla nebo dopravila z jiného členského státu ostatní tabákové výrobky nebo výrobky související s tabákovými výrobky, se považuje za držitele povolení k provozování daňového skladu těch výrobků, které vyrobila nebo dopravila, nebo povolení pro opakované přijímání těchto výrobků podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a to po dobu 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

41. Osoba, která přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na daňovém území České republiky vyrobila, na daňové území České republiky dovezla nebo dopravila z jiného členského státu ostatní tabákové výrobky nebo výrobky související s tabákovými výrobky, se do dne předcházejícího dni pravomocného ukončení řízení o návrhu na vydání povolení nebo řízení o žádosti o změnu povolení považuje za držitele povolení k provozování daňového skladu těch výrobků, které takto vyrobila nebo dopravila, nebo povolení pro opakované přijímání těchto výrobků podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud podá do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona

a) návrh na vydání povolení k provozování daňového skladu těchto výrobků nebo povolení pro opakované přijímání těchto výrobků, nebo

b) žádost o změnu povolení k provozování daňového skladu tabákových výrobků nebo povolení pro opakované přijímání tabákových výrobků rozšiřující tato povolení o tyto výrobky.

ČÁST TŘICÁTÁ ČTVRTÁ

Čl. LVII

V § 2 písm. f) zákona č. 440/2003 Sb., o nakládání se surovými diamanty, o podmínkách jejich dovozu, vývozu a tranzitu a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 60/2005 Sb., zákona č. 18/2012 Sb. a zákona č. 243/2016 Sb., se slova „Praha Ruzyně“ nahrazují slovy „v Praze“.

ČÁST TŘICÁTÁ PÁTÁ

Čl. LVIII

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 495/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 69/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 348/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 304/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 410/2010 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 239/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 221/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 462/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 33/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb. a zákona č. 251/2021 Sb., se mění takto:

1. Poznámka pod čarou č. 1 zní:

„1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic 78/660/EHS a 83/349/EHS.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/95/EU ze dne 22. října 2014, kterou se mění směrnice 2013/34/EU, pokud jde o uvádění nefinančních informací a informací týkajících se rozmanitosti některými velkými podniky a skupinami.

Směrnice Rady 2014/102/EU ze dne 7. listopadu 2014 o úpravě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků v důsledku přistoupení Chorvatské republiky.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2101 ze dne 24. listopadu 2021, kterou se mění směrnice 2013/34/EU, pokud jde o zveřejňování informací o dani z příjmů některými podniky a pobočkami.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2464 ze dne 14. prosince 2022, kterou se mění nařízení (EU) č. 537/2014, směrnice 2004/109/ES, směrnice 2006/43/ES a směrnice 2013/34/EU, pokud jde o podávání zpráv podniků o udržitelnosti.“.

2. V § 1 se doplňuje odstavec 5, který zní

„(5) Na stát tvořící Evropský hospodářský prostor se pro účely účetnictví hledí jako na členský stát Evropské unie.“.

3. V § 1a písm. d) se slovo „nebo“ zrušuje.

4. V § 1a se na konci písmene e) tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno f), které zní:

„f) systémově významným obchodníkem.“.

5. V § 1d odstavec 2 zní:

„(2) Čistým obratem se pro účely účetnictví rozumí výše výnosů z prodeje výrobků a zboží a z poskytování služeb za účetní období. Ročním úhrnem čistého obratu se pro účely účetnictví rozumí čistý obrat vydělený počtem započatých měsíců, po které trvalo účetní období, a vynásobený 12.“.

6. V § 1d se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 až 5, které znějí:

„(3) Čistým obratem se v případě

a) banky, spořitelního a úvěrního družstva a systémově významného obchodníka a jejich zahraničních obdob rozumí součet výše položek 1, 3, 4, 6 a 7 uvedených v příloze č. 2 vyhlášky č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi, ve znění pozdějších předpisů, a

b) pojišťovny a zajišťovny rozumí součet výše položky I. 1.a) a položky II. 1. a) uvedených v příloze č. 2 vyhlášky č. 502/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou pojišťovnami, ve znění pozdějších předpisů.

(4) Čistým obratem banky, spořitelního a úvěrního družstva, systémově významného obchodníka, pojišťovny a zajišťovny, kteří pro účtování a sestavení účetní závěrky používají mezinárodní účetní standardy35) upravené právem Evropské unie (dále jen „mezinárodní účetní standardy“), se rozumí součet položek odpovídajících položkám uvedeným v odstavci 3 písm. a) a b).

(5) Čistým obratem účetní jednotky, u které hlavním předmětem činnosti není podnikání, se rozumí výše výnosů za účetní období.“.

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 6.

7. V § 4 se na konci odstavce 8 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno y), které zní:

„y) způsob určení funkční měny a postup při změně měny účetnictví.“.

8. V § 4 odst. 12 větě první se slova „české měny“ nahrazují slovy „měny účetnictví“.

9. V § 4 se na konci odstavce 12 doplňuje věta „Cizí měnou se pro účely účetnictví rozumí jiná měna než měna účetnictví.“.

10. V § 19a odst. 1 se slova „upravené právem Evropské unie35) (dále jen „mezinárodní účetní standardy“)“ zrušují.

11. V § 21 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

„(3) Výroční zpráva obsahuje také informace o nehmotných zdrojích, na kterých zásadně závisí obchodní model účetní jednotky a které jsou pro ni zdrojem tvorby hodnoty, a to včetně vysvětlení, jak jsou tyto nehmotné zdroje pro její obchodní model zásadní a jakým způsobem jsou pro ni zdrojem tvorby hodnoty, jedná-li se o účetní jednotku, která

a) je obchodní společnost,

b) je subjektem veřejného zájmu,

c) by byla velkou účetní jednotkou, i kdyby nebyla subjektem veřejného zájmu, a

d) k rozvahovému dni překročila kritérium průměrného počtu 500 zaměstnanců za účetní období.“.

Dosavadní odstavce 3 až 8 se označují jako odstavce 4 až 9.

12. V § 21 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Účetní jednotka, která v souladu s tímto zákonem vyhotovila zprávu o udržitelnosti nebo konsolidovanou zprávu o udržitelnosti, není povinna uvádět ve výroční zprávě informace podle odstavce 3.“.

13. V § 21 odst. 8 se za slovo „zprávy“ vkládají slova „a zprávy o udržitelnosti“.

14. V § 21 se doplňuje odstavec 10, který zní:

„(10) Výroční zpráva účetní jednotky, která vyhotovuje zprávu o udržitelnosti, se vyhotovuje ve formátu Extensible Hypertext Markup Language (přípona xhtml).“.

15. V § 21a odst. 8 se slova „uvádění nefinančních informací podle § 32h písm. a)“ nahrazují slovy „zprávu o daních z příjmů a konsolidovanou zprávu o daních z příjmů podle části deváté“.

16. V § 22aa odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „jiná konsolidující účetní jednotka“ nahrazují slovy „jiná konsolidující osoba z Evropské unie“.

17. V § 22aa odst. 2 písm. a) se slova „jiné konsolidující účetní jednotky“ nahrazují slovy „jiné konsolidující osoby z Evropské unie“.

18. V § 22aa odst. 2 písm. b) se slova „jiná konsolidující účetní jednotka“ nahrazují slovy „jiná konsolidující osoba z Evropské unie“.

19. V § 22aa odst. 2 písm. d) se slova „jiné konsolidující účetní jednotky“ nahrazují slovy „jiné konsolidující osoby z Evropské unie“.

20. V § 24 se odstavce 6 až 9 zrušují.

21. Za § 24 se vkládají nové § 24a až 24d, které včetně nadpisů znějí:

(1) Měnou účetnictví může být

a) česká měna, nebo

b) jiná měna, pokud je funkční měnou účetní jednotky a jedná se o

1. euro,

2. americký dolar, nebo

3. britskou libru.

(2) Funkční měnou se rozumí měna primárního ekonomického prostředí, ve kterém účetní jednotka působí.

(3) Měnou účetnictví vybrané účetní jednotky a účetní jednotky vedoucí jednoduché účetnictví je česká měna.

(4) Měnu účetnictví lze změnit pouze k prvnímu dni účetního období. Pokud je měnou účetnictví jiná než česká měna, nelze změnit měnu účetnictví na českou měnu, ledaže tato jiná měna přestane být funkční měnou.

(1) Účetní kritérium uvedené v české měně v tomto zákoně nebo v jiném právním předpise se v případě, že měnou účetnictví účetní jednotky není česká měna, přepočte na měnu účetnictví kurzem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou k měně účetnictví pro poslední den bezprostředně předcházejícího účetního období.

(2) Částky přepočtené podle odstavce 1 se

a) nezaokrouhlují, pokud je přepočítávaná částka uvedena s přesností na celé stokoruny, desetikoruny, koruny nebo haléře,

b) zaokrouhlují na celá čísla, pokud je přepočítávaná částka uvedena s přesností na celé tisícikoruny.

(1) Majetek a závazky vyjádřené v cizí měně účetní jednotka přepočítává na měnu účetnictví obecným kurzem, a to k okamžiku ocenění

a) podle § 24 odst. 2 písm. a), nebo

b) podle § 24 odst. 2 písm. b), a to pouze majetek a závazky uvedené v § 4 odst. 12.

(2) K okamžiku ocenění podle § 24 odst. 2 písm. a) lze pro přepočet na měnu účetnictví použít pevný kurz.

(1) Obecným kurzem se pro účely účetnictví rozumí kurz vyhlášený k cizí měně centrální bankou příslušnou pro měnu účetnictví pro den přepočtu, je-li kurz vyhlašován každý pracovní den nebo každý týden.

(2) Není-li kurz k cizí měně centrální bankou příslušnou pro měnu účetnictví vyhlašován každý pracovní den nebo každý týden, za obecný kurz se považuje také

a) kurz mezibankovního trhu cizí měny k euru nebo americkému dolaru pro den přepočtu, přepočítaný, není-li měnou účetnictví euro nebo americký dolar, na měnu účetnictví kurzem uvedeným v odstavci 1 pro den přepočtu, nebo

b) kurz vyhlášený k cizí měně centrální bankou příslušnou pro měnu účetnictví pro den přepočtu.

(3) Za kurz pro den přepočtu lze považovat také kurz vyhlášený pro předcházející den.

(4) Pevným kurzem se pro účely účetnictví rozumí obecný kurz uvedený v odstavci 1 vyhlášený pro první den zvoleného období používání pevného kurzu. Zvolené období používání pevného kurzu určí účetní jednotka na základě vnitřního předpisu a končí nejpozději posledním dnem účetního období. Zvolené období používání pevného kurzu končí také dnem předcházejícím dni,

a) ve kterém došlo k devalvaci nebo revalvaci měny účetnictví,

b) pro který byl vyhlášen kurz, kterým účetní jednotka vnitřním předpisem nahrazuje dosud používaný pevný kurz, nebo

c) od kterého účetní jednotka vnitřním předpisem přestane používat pevný kurz.

(5) Obecný kurz uvedený v odstavci 2 písm. b) a pevný kurz nepoužije účetní jednotka, která

a) k výkonu činnosti potřebuje podle jiných právních předpisů

1. bankovní licenci,

2. povolení k výkonu činnosti obchodníka s cennými papíry,

3. povolení ke vzniku investiční společnosti nebo investičního fondu,

4. povolení ke vzniku a činnosti penzijního fondu,

5. povolení k činnosti penzijní společnosti nebo povolení působit jako družstevní záložna,

6. povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti,

b) je Českou národní bankou,

c) je Českou kanceláří pojistitelů, nebo

d) je zdravotní pojišťovnou.

(6) V případě nákupu nebo prodeje peněžních prostředků cizí měny za měnu účetnictví může být přepočet v okamžiku podle § 24 odst. 2 písm. a) proveden kurzem použitým při uskutečnění tohoto nákupu nebo prodeje.“.

22. V § 25 odst. 1 písm. k) se text „1 Kč“ nahrazuje slovy „jedné jednotky měny účetnictví“.

23. V § 32a odst. 2 se slova „české měny“ nahrazují slovy „měny účetnictví“.

24. Název části osmé zní: „ZPRÁVA O UDRŽITELNOSTI“.

25. § 32f až 32i včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 43 až 47 znějí:

(1) Zprávu o udržitelnosti vyhotovuje účetní jednotka, která

a) je obchodní korporací,

b) je subjektem veřejného zájmu,

c) by byla velkou účetní jednotkou, i kdyby nebyla subjektem veřejného zájmu, a

d) k rozvahovému dni překročila kritérium průměrného počtu 500 zaměstnanců za účetní období.

(2) Účetní jednotka podle odstavce 1 s výjimkou účetní jednotky podle § 32g odst. 1 informuje zástupce zaměstnanců a projedná s nimi informace o udržitelnosti včetně prostředků pro jejich získávání a ověření postupem podle zákoníku práce. Tato účetní jednotka také zajistí předání stanoviska zástupců zaměstnanců k informacím podle věty první příslušným orgánům účetní jednotky.

(1) Zprávu o udržitelnosti není povinna vyhotovovat účetní jednotka, která je

a) malou a nepříliš složitou institucí podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky na úvěrové instituce43),

b) kaptivní pojišťovnou nebo kaptivní zajišťovnou podle zákona upravujícího pojišťovnictví, nebo

c) investičním fondem.

(2) Zprávu o udržitelnosti není povinna vyhotovovat také účetní jednotka, pokud

a) není emitentem investičních cenných papírů přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu,

b) je konsolidovanou účetní jednotkou zahrnutou včetně všech svých konsolidovaných účetních jednotek do konsolidačního celku jiné konsolidující osoby z Evropské unie,

c) konsolidovaná výroční zpráva nebo konsolidovaná zpráva vedení jiné konsolidující osoby z Evropské unie

1. obsahuje informace o této účetní jednotce a všech jejích konsolidovaných účetních jednotkách a

2. je vyhotovena v souladu s právními předpisy právního řádu členského státu Evropské unie, podle jehož právního řádu byla ustavena, a

d) výroční zpráva této účetní jednotky obsahuje

1. název a sídlo jiné konsolidující osoby z Evropské unie, v jejímž konsolidačním celku je tato účetní jednotka zahrnuta,

2. odkaz na internetové stránky, na kterých je uveřejněna konsolidovaná výroční zpráva nebo konsolidovaná zpráva vedení jiné konsolidující osoby z Evropské unie a zpráva o ověření zprávy o udržitelnosti, výroční zprávy nebo zprávy vedení, a

3. informaci o tom, že tato účetní jednotka není povinna vyhotovovat zprávu o udržitelnosti.

(3) Zprávu o udržitelnosti není povinna vyhotovovat také účetní jednotka, pokud

a) není emitentem investičních cenných papírů přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu,

b) je konsolidovanou účetní jednotkou zahrnutou včetně všech svých konsolidovaných účetních jednotek do konsolidačního celku konsolidující zahraniční osoby, která je ustavena podle právního řádu jiného státu než členského státu Evropské unie (dále jen „jiná konsolidující osoba ze třetí země“),

c) konsolidovaná zpráva o udržitelnosti jiné konsolidující osoby ze třetí země

1. obsahuje informace o této účetní jednotce a všech jejích konsolidovaných účetních jednotkách,

2. je vyhotovena v souladu se standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti přijatými Evropskou komisí, nebo způsobem rovnocenným těmto standardům podle prováděcího opatření Evropské komise o rovnocennosti standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti,

3. obsahuje informace podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího rámec pro usnadnění udržitelných investic44) ve vztahu k činnosti této účetní jednotky a k činnostem všech jejích konsolidovaných účetních jednotek, nejsou-li tyto informace součástí výroční zprávy této účetní jednotky,

4. je vyhotovena ve formátu Extensible Hypertext Markup Language (přípona xhtml) a značkována v souladu s nařízením Evropské komise vydaným v přenesené pravomoci upravujícím jednotný elektronický formát pro podávání zpráv45),

5. je ověřena v souladu s pravidly právního řádu státu, podle kterých byla jiná konsolidující osoba ze třetí země ustavena, a

6. je společně se zprávou o jejím ověření zveřejněna ve veřejném rejstříku, v němž je zapsána tato účetní jednotka, a

d) výroční zpráva této účetní jednotky obsahuje

1. název a sídlo jiné konsolidující osoby ze třetí země, v jejímž konsolidačním celku je tato účetní jednotka zahrnuta,

2. odkaz na internetové stránky, na kterých je uveřejněna konsolidovaná zpráva o udržitelnosti jiné konsolidující osoby ze třetí země a zpráva o jejím ověření,

3. informaci o tom, že tato účetní jednotka není povinna vyhotovovat zprávu o udržitelnosti, a

4. informace podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího rámec pro usnadnění udržitelných investic44) ve vztahu k činnosti této účetní jednotky a k činnostem všech jejích konsolidovaných účetních jednotek, nejsou-li tyto informace součástí konsolidované zprávy o udržitelnosti jiné konsolidující osoby ze třetí země.

(4) Zprávu o udržitelnosti není povinna vyhotovovat účetní jednotka, která vyhotovila v souladu s tímto zákonem konsolidovanou zprávu o udržitelnosti.

(1) Zpráva o udržitelnosti je samostatným oddílem výroční zprávy.

(2) Účelem zprávy o udržitelnosti je poskytnout informace potřebné k pochopení dopadů činnosti účetní jednotky na udržitelnost a k pochopení vlivu udržitelnosti na vývoj, výkonnost a postavení účetní jednotky. Udržitelností se pro účely účetnictví rozumí otázky

a) životního prostředí,

b) sociální,

c) lidských práv a jejich dodržování,

d) správy a řízení,

e) zaměstnanecké a

f) boje proti korupci a úplatkářství.

(3) Zpráva o udržitelnosti obsahuje

a) stručný popis obchodního modelu a strategie účetní jednotky včetně

1. popisu odolnosti obchodního modelu a strategie účetní jednotky vůči rizikům spojeným s udržitelností,

2. příležitostí pro účetní jednotku vztahujících se k udržitelnosti,

3. plánů účetní jednotky včetně opatření přijatých k jejich zavedení a souvisejících finančních a investičních plánů, které mají zajistit, aby obchodní model a strategie účetní jednotky byly slučitelné s přechodem na udržitelné hospodářství a s omezením globálního oteplování na 1,5 °C v souladu s Pařížskou dohodou46) a s cílem dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050 podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího evropský právní rámec pro klima47),

4. informace, jak je účetní jednotka vystavena činnostem souvisejícím s uhlím, ropou a plynem, je-li těmto činnostem vystavena,

5. způsobu, jakým obchodní model a strategie účetní jednotky zohledňují zájmy jejích zúčastněných stran a dopady účetní jednotky na udržitelnost, a

6. popisu, jak je strategie účetní jednotky s ohledem na udržitelnost zaváděna,

b) popis časově vymezených cílů souvisejících s udržitelností, které si účetní jednotka určila, případně také absolutních cílů snížení emisí skleníkových plynů alespoň pro roky 2030 a 2050, včetně

1. popisu pokroku, jakého účetní jednotka při plnění těchto cílů dosáhla, a

2. prohlášení o tom, zda jsou tyto cíle účetní jednotky týkající se otázek životního prostředí založeny na přesvědčivých vědeckých důkazech,

c) popis úlohy příslušných orgánů účetní jednotky s ohledem na udržitelnost, včetně popisu jejich odborných znalostí a dovedností ve vztahu k plnění této úlohy či přístupu k těmto odborným znalostem a dovednostem,

d) informace o existenci systémů pobídek spojených s udržitelností, které jsou nabízeny členům orgánů účetní jednotky,

e) popis politik účetní jednotky ve vztahu k udržitelnosti,

f) popis postupu náležité péče, který účetní jednotka uplatňuje ve vztahu k udržitelnosti a případně také dodržování požadavků Evropské unie na uplatňování postupů náležité péče,

g) popis hlavních skutečných nebo potenciálních nepříznivých dopadů spojených s vlastní provozní činností účetní jednotky, s jejím hodnotovým řetězcem, produkty a službami, obchodními vztahy a dodavatelským řetězcem,

h) popis opatření přijatých účetní jednotkou k identifikaci a sledování dopadů podle písmene g) a dalších nepříznivých dopadů, které musí účetní jednotka identifikovat podle požadavků Evropské unie na uplatňování postupů náležité péče,

i) popis opatření přijatých účetní jednotkou, která mají skutečným nebo potenciálním nepříznivým dopadům podle písmene g) předcházet, zmírnit je, napravit je nebo je odstranit, a to včetně popisu výsledků uplatňování těchto opatření, a

j) popis hlavních rizik pro účetní jednotku spojených s udržitelností, včetně popisu

1. hlavních závislostí účetní jednotky na těchto otázkách a

2. způsobu, jakým účetní jednotka tato rizika řídí.

(4) Zpráva o udržitelnosti obsahuje také ukazatele vztahující se k informacím uvedeným ve zprávě o udržitelnosti a postup použitý pro určení těchto informací.

(5) Informace o udržitelnosti se ve zprávě o udržitelnosti uvádějí z krátkodobého, střednědobého nebo dlouhodobého časového hlediska tak, aby byl naplněn účel zprávy o udržitelnosti.

(6) Zpráva o udržitelnosti obsahuje také informace o vlastní činnosti účetní jednotky a jejím hodnotovém řetězci, včetně informací o jejích produktech a službách, obchodních vztazích a dodavatelském řetězci. Pokud nezbytné informace o hodnotovém řetězci nelze získat, namísto těchto informací se ve zprávě o udržitelnosti uvede

a) vysvětlení úsilí vynaloženého účetní jednotkou za účelem získání těchto informací,

b) důvody, proč tyto informace nebylo možné získat, a

c) způsoby, jakými budou tyto informace získány v budoucích účetních obdobích.

(7) Vztahují-li se informace uvedené v jiných částech výroční zprávy nebo částky uvedené v účetní závěrce k informacím obsaženým ve zprávě o udržitelnosti, účetní jednotka uvede ve zprávě o udržitelnosti k těmto údajům dodatečné vysvětlení a na tyto údaje odkáže.

(8) Zpráva o udržitelnosti nemusí ve výjimečných případech a na základě odůvodněného rozhodnutí příslušných orgánů účetní jednotky obsahovat informace týkající se budoucího vývoje účetní jednotky nebo právě projednávaných záležitostí, pokud by uvedení těchto informací ve zprávě o udržitelnosti mohlo výrazně poškodit obchodní postavení této účetní jednotky, ledaže by neuvedení těchto informací znemožnilo naplnit účel zprávy o udržitelnosti.

(9) Zpráva o udržitelnosti se vyhotovuje v souladu se standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti přijatými Evropskou komisí.

(10) Zpráva o udržitelnosti je značkována podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího jednotný elektronický formát pro podávání zpráv45).

(1) Konsolidovanou zprávu o udržitelnosti vyhotovuje konsolidující účetní jednotka, která je

a) subjektem veřejného zájmu a

b) konsolidující účetní jednotkou velké skupiny účetních jednotek, která na konsolidovaném základě překročila kritérium průměrného počtu 500 zaměstnanců za účetní období.

(2) Povinnosti podle § 32f odst. 2 platí obdobně i pro konsolidující účetní jednotku podle odstavce 1 s výjimkou konsolidující účetní jednotky podle § 32j odst. 1.

(3) Pro účely zprávy o udržitelnosti a konsolidované zprávy o udržitelnosti se za konsolidující účetní jednotku považuje i účetní jednotka, která je družstvem a je ovládající osobou s výjimkou ovládajících osob, které vykonávají společný vliv.

43) Čl. 4 odst. 1 bod 145 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013, o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a o změně nařízení (EU) č. 648/2012.

44) Čl. 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088.

45) Nařízení Komise v přenesené působnosti (EU) 2019/815 ze dne 17. prosince 2018, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES, pokud jde o regulační technické normy specifikace jednotného elektronického formátu pro podávání zpráv.

46) Pařížská dohoda přijatá v Paříži dne 12. prosince 2015, vyhlášená pod č. 64/2017 Sb. m. s.

47) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“).“.

26. Za § 32i se vkládají nové § 32j až 32l, které včetně nadpisů znějí:

(1) Konsolidovanou zprávu o udržitelnosti není povinna vyhotovovat účetní jednotka, která je investičním fondem.

(2) Konsolidovanou zprávu o udržitelnosti není povinna vyhotovovat konsolidující účetní jednotka, pokud

a) není emitentem investičních cenných papírů přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu,

b) není velkou účetní jednotkou nebo by nebyla velkou účetní jednotkou, kdyby nebyla subjektem veřejného zájmu,

c) je konsolidovanou účetní jednotkou zahrnutou včetně všech svých konsolidovaných účetních jednotek do konsolidačního celku jiné konsolidující osoby z Evropské unie,

d) konsolidovaná výroční zpráva nebo konsolidovaná zpráva vedení jiné konsolidující osoby z Evropské unie

1. obsahuje informace o této konsolidující účetní jednotce a všech jejích konsolidovaných účetních jednotkách a

2. je vyhotovena v souladu s právními předpisy právního řádu členského státu Evropské unie, podle jehož právního řádu byla ustavena, a

e) výroční zpráva této konsolidující účetní jednotky obsahuje

1. název a sídlo jiné konsolidující osoby z Evropské unie, v jejímž konsolidačním celku je tato konsolidující účetní jednotka zahrnuta,

2. odkaz na internetové stránky, na kterých je uveřejněna konsolidovaná výroční zpráva nebo konsolidovaná zpráva vedení jiné konsolidující osoby z Evropské unie a zpráva o ověření konsolidované zprávy o udržitelnosti, konsolidované výroční zprávy nebo konsolidované zprávy vedení, a

3. informaci o tom, že tato konsolidovaná účetní jednotka není povinna vyhotovovat konsolidovanou zprávu o udržitelnosti.

(3) Konsolidovanou zprávu o udržitelnosti není povinna vyhotovovat také konsolidující účetní jednotka, pokud

a) není emitentem investičních cenných papírů přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu,

b) není velkou účetní jednotkou nebo by nebyla velkou účetní jednotkou, kdyby nebyla subjektem veřejného zájmu,

c) je konsolidovanou účetní jednotkou zahrnutou včetně všech svých konsolidovaných účetních jednotek do konsolidačního celku jiné konsolidující osoby ze třetí země,

d) konsolidovaná zpráva o udržitelnosti jiné konsolidující osoby ze třetí země

1. obsahuje informace o této konsolidující účetní jednotce a všech jejích konsolidovaných účetních jednotkách,

2. je vyhotovena v souladu se standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti přijatými Evropskou komisí, nebo způsobem rovnocenným těmto standardům podle prováděcího opatření Evropské komise o rovnocennosti standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti,

3. obsahuje informace podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího rámec pro usnadnění udržitelných investic44) ve vztahu k činnosti konsolidované účetní jednotky zahrnuté do konsolidačního celku této konsolidující účetní jednotky, která není povinna vyhotovovat zprávu o udržitelnosti podle § 32g odst. 3, nejsou-li tyto informace součástí zprávy o udržitelnosti této konsolidující účetní jednotky,

4. je vyhotovena ve formátu Extensible Hypertext Markup Language (přípona xhtml) a značkována v souladu s nařízením Evropské komise vydaným v přenesené pravomoci upravujícím jednotný elektronický formát pro podávání zpráv45),

5. je ověřena v souladu s pravidly právního řádu státu, podle kterých byla jiná konsolidující osoba ze třetí země ustavena, a

6. je společně se zprávou o jejím ověření zveřejněna ve veřejném rejstříku, v němž je zapsána tato konsolidující účetní jednotka, a

e) výroční zpráva této konsolidující účetní jednotky obsahuje

1. název a sídlo jiné konsolidující osoby ze třetí země, v jejímž konsolidačním celku je tato konsolidující účetní jednotka zahrnuta,

2. odkaz na internetové stránky, na kterých je uveřejněna konsolidovaná zpráva o udržitelnosti jiné konsolidující osoby ze třetí země a zpráva o jejím ověření,

3. informaci o tom, že tato konsolidující účetní jednotka není povinna vyhotovovat konsolidovanou zprávu o udržitelnosti, a

4. v rámci zprávy o udržitelnosti informace podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího rámec pro usnadnění udržitelných investic44) ve vztahu k činnosti konsolidované účetní jednotky zahrnuté do konsolidačního celku této konsolidující účetní jednotky, která není povinna vyhotovovat zprávu o udržitelnosti podle § 32g odst. 3, nejsou-li součástí konsolidované zprávy o udržitelnosti jiné konsolidující osoby ze třetí země, v jejímž konsolidačním celku je tato konsolidující účetní jednotka zahrnuta.

(1) Konsolidovaná zpráva o udržitelnosti je samostatným oddílem konsolidované výroční zprávy.

(2) Účelem konsolidované zprávy o udržitelnosti je poskytnout informace potřebné k pochopení dopadů činnosti skupiny účetních jednotek na udržitelnost a k pochopení vlivu udržitelnosti na vývoj, výkonnost a postavení skupiny účetních jednotek.

(3) Ustanovení § 32h odst. 3 až 10 se pro konsolidovanou zprávu o udržitelnosti použijí obdobně.

(4) Jsou-li významné rozdíly mezi nepříznivými dopady podle § 32h odst. 3 písm. g) u skupiny účetních jednotek a u jedné nebo více konsolidovaných účetních jednotek patřících do této skupiny účetních jednotek, konsolidovaná zpráva o udržitelnosti obsahuje také informaci o nepříznivých dopadech podle § 32h odst. 3 písm. g) ve vztahu ke konsolidovaným účetním jednotkám, kterých se významné rozdíly v těchto dopadech týkají.

(5) Jsou-li významné rozdíly mezi hlavními riziky spojenými s udržitelností pro skupinu účetních jednotek a pro jednu nebo více konsolidovaných účetních jednotek patřících do této skupiny účetních jednotek, konsolidovaná zpráva o udržitelnosti obsahuje také informaci o hlavních rizicích spojených s otázkami udržitelnosti pro konsolidované účetní jednotky, kterých se významné rozdíly v těchto rizicích týkají.

(6) Konsolidovaná zpráva o udržitelnosti obsahuje také seznam konsolidovaných účetních jednotek zahrnutých do konsolidačního celku konsolidující účetní jednotky vyhotovující tuto zprávu, které nevyhotovují zprávu o udržitelnosti podle § 32g odst. 2 nebo 3 nebo konsolidovanou zprávu o udržitelnosti podle § 32j odst. 2 nebo 3.

(7) Skupinou účetních jednotek se pro účely konsolidované zprávy o udržitelnosti rozumí skupina tvořená konsolidující účetní jednotkou a všemi jejími konsolidovanými účetními jednotkami.

Pro účely zprávy o udržitelnosti a konsolidované zprávy o udržitelnosti se za konsolidovanou účetní jednotku považuje také účetní jednotka, která je pojišťovnou nebo zajišťovnou, pokud

a) je součástí skupiny podle zákona upravujícího pojišťovnictví,

b) podléhá dohledu nad skupinou podle zákona upravujícího pojišťovnictví a

c) není ovládanou osobou pojišťovací holdingové osoby se smíšenou činností podle zákona upravujícího pojišťovnictví.“.

27. Za část osmou se vkládá nová část devátá, která včetně nadpisu zní:

„ČÁST DEVÁTÁ

(1) Zprávu o daních z příjmů za účetní období sestavuje samostatná účetní jednotka, která je obchodní společností a má v účetním období zahraniční pobočku nebo zahraniční stálou provozovnu, poprvé za druhé ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých její roční úhrn čistého obratu dosáhne 19 000 000 000 Kč, a naposledy za první ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých její roční úhrn čistého obratu nedosáhne 19 000 000 000 Kč.

(2) Zprávu o daních z příjmů za účetní období zpřístupňuje samostatná účetní jednotka ustavená podle právního řádu jiného státu než členského státu Evropské unie, která má formu srovnatelnou s obchodní společností a má v účetním období pobočku na území České republiky, prostřednictvím této pobočky poprvé za druhé ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých roční úhrn čistého obratu pobočky dosáhne 200 000 000 Kč a výnosy účetní jednotky dosáhnou částky odpovídající částce 750 000 000 EUR, a naposledy za první ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých roční úhrn čistého obratu pobočky nedosáhne 200 000 000 Kč, nebo za první ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých výnosy účetní jednotky nedosáhnou částky odpovídající částce 750 000 000 EUR. Zpřístupnění se provede podle § 32q.

(3) Pro účely zprávy o daních z příjmů se

a) samostatnou účetní jednotkou rozumí účetní jednotka, která není ovládající ani ovládanou osobou s výjimkou ovládání na základě společného vlivu, a

b) výnosy účetní jednotky ustavené podle právního řádu jiného státu než členského státu Evropské unie rozumí její výnosy podle účetních předpisů použitých pro sestavení její účetní závěrky.

(4) Kritérium výnosu účetní jednotky ustavené podle právního řádu jiného státu než členského státu Evropské unie se pro účely zprávy o daních z příjmů přepočítá na měnu účetní závěrky této účetní jednotky kurzem vyhlášeným Evropskou centrální bankou pro 21. prosinec 2021 se zaokrouhlením na celé tisíce.

(5) Pokud není k dispozici zpráva o daních z příjmů, která by mohla být zpřístupněna podle odstavce 2, namísto této povinnosti vzniká povinnost ji sestavit a zpřístupnit osobě pověřené jednáním za pobočku účetní jednotky na území České republiky. Nemá-li tato osoba všechny údaje potřebné k sestavení této zprávy, požádá o ně tuto účetní jednotku. Pokud tato osoba neobdrží všechny potřebné údaje, sestaví zprávu na základě údajů, které má k dispozici, a její součástí je prohlášení o tom, že účetní jednotka neposkytla všechny potřebné údaje. Ve vztahu ke zprávě o daních z příjmů se tato osoba pověřená jednáním za pobočku účetní jednotky na území České republiky považuje za osobu odpovědnou za vedení účetnictví.

(1) Ve zprávě o daních z příjmů se uvede

a) název účetní jednotky a účetní období, za které se zpráva sestavuje,

b) měna použitá ve zprávě, kterou je měna používaná pro sestavení účetní závěrky účetní jednotky v daném účetním období,

c) stručný popis povahy činnosti účetní jednotky,

d) počet zaměstnanců v přepočtu na plné pracovní úvazky,

e) celkové výnosy účetní jednotky s vyloučením úprav hodnot,

f) výsledek hospodaření před zdaněním účetní jednotky,

g) výše nákladu na splatnou daň z příjmů účetní jednotky nebo ve vztahu k její pobočce v příslušné daňové jurisdikci za dané účetní období,

h) výše uhrazené daně z příjmů účetní jednotky nebo ve vztahu k její pobočce v příslušné daňové jurisdikci během daného účetního období včetně částek srážkové daně odvedených z jejich příjmů a

i) výše kumulovaných výsledků hospodaření účetní jednotky na konci daného účetního období.

(2) Zpráva o daních z příjmů může být sestavena na základě pokynů pro vyplňování zprávy podle zemí uvedených ve vyhlášce upravující vzor zprávy podle zemí a pokyny k jejímu vyplnění pro účely automatické výměny informací s jiným státem v rámci mezinárodní spolupráce při správě daní. Ve zprávě se uvede, zda byla tato možnost využita.

(3) Údaje ve zprávě o daních z příjmů se uspořádají podle společného vzoru a v elektronickém formátu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie.

(4) Údaje ve zprávě o daních z příjmů jsou uváděné na základě usazení, existence stálé provozovny nebo trvalé podnikatelské činnosti, které jsou rozhodné pro určení, ve které daňové jurisdikci daná činnost podléhá dani,

a) odděleně za každý členský stát Evropské unie bez ohledu na to, zda je tvořen více daňovými jurisdikcemi,

b) odděleně za každý stát, který je k 1. březnu kalendářního roku, do kterého spadá rozvahový den, uveden na unijním seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti schváleném Radou Evropské unie,

c) odděleně za každý stát, který je k 1. březnu kalendářního roku, do kterého spadá poslední den daného účetního období, i k 1. březnu předcházejícího kalendářního roku uveden na seznamu současného stavu spolupráce s Evropskou unií, pokud jde o závazky učiněné spolupracujícími jurisdikcemi v zájmu uplatňování zásad řádné správy v oblasti daní, schváleném Radou Evropské unie, a

d) souhrnně za daňové jurisdikce neuvedené v písmenech a) až c).

(5) Údaje o určité činnosti uvedené ve zprávě o daních z příjmů nemohou být uvedeny u více než jedné daňové jurisdikce.

(6) Zpráva o daních z příjmů nemusí obsahovat informace, jejichž uvedení by mohlo závažně poškodit obchodní postavení účetní jednotky a které se netýkají daňové jurisdikce uvedené v odstavci 4 písm. b) nebo c). Využije-li se tato možnost, uvede se to ve zprávě spolu s vysvětlením důvodů a neuvedené informace jsou obsahem některé zprávy o daních z příjmů sestavené za některé následující účetní období započaté do 5 let od rozvahového dne účetního období, za které došlo k neuvedení těchto informací.

(7) Zpráva o daních z příjmů může obsahovat vysvětlení významných nesrovnalostí mezi výší splatné daně z příjmů a výší daně z příjmů zaplacené na hotovostním základě. Toto vysvětlení může zohlednit tyto částky za předcházející účetní období.

(1) Konsolidovanou zprávu o daních z příjmů za účetní období sestavuje konsolidující účetní jednotka, která je nejvyšší konsolidující osobou a jejíž konsolidační celek netvoří pouze účetní jednotky ustavené podle právního řádu České republiky, které v účetním období nemají zahraniční pobočku ani stálou provozovnu, poprvé za druhé ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých roční úhrn čistého obratu na konsolidovaném základě dosáhne 19 000 000 000 Kč, a naposledy za první ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých roční úhrn čistého obratu na konsolidovaném základě nedosáhne 19 000 000 000 Kč.

(2) Konsolidovanou zprávu o daních z příjmů za účetní období sestavují střední účetní jednotka a velká účetní jednotka, která by byla velkou nebo střední účetní jednotkou, i kdyby nebyla subjektem veřejného zájmu, pokud jsou obchodní společností a jejich nejvyšší konsolidující osoba je ustavena podle právního řádu jiného státu než členského státu Evropské unie, poprvé za druhé ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých konsolidované výnosy v konsolidované účetní závěrce této nejvyšší konsolidující osoby dosáhnou částky odpovídající 750 000 000 EUR, a naposledy za první ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých konsolidované výnosy v konsolidované účetní závěrce této nejvyšší konsolidující osoby nedosáhnou částky odpovídající 750 000 000 EUR.

(3) Konsolidovanou zprávu o daních z příjmů za účetní období zpřístupňuje účetní jednotka ustavená podle právního řádu jiného státu než členského státu Evropské unie, která má v účetním období pobočku na území České republiky, má právní formu srovnatelnou s obchodní společností a je nejvyšší konsolidující osobou, pokud neovládá žádnou osobu ustavenou podle právního řádu členského státu Evropské unie splňující kritéria pro střední nebo velkou účetní jednotku s výjimkou ovládání na základě společného vlivu, prostřednictvím své pobočky poprvé za druhé ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých roční úhrn čistého obratu pobočky dosáhne 200 000 000 Kč a konsolidované výnosy v konsolidované účetní závěrce této nejvyšší konsolidující osoby dosáhnou částky odpovídající částce 750 000 000 EUR, a naposledy za první ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých roční úhrn čistého obratu pobočky nedosáhne 200 000 000 Kč, nebo za první ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých konsolidované výnosy v konsolidované účetní závěrce této nejvyšší konsolidující osoby nedosáhnou částky odpovídající částce 750 000 000 EUR. Zpřístupnění se provede podle § 32q.

(4) Konsolidovanou zprávu o daních z příjmů za účetní období zpřístupňuje účetní jednotka ustavená podle právního řádu jiného státu než členského státu Evropské unie, která má v účetním období pobočku na území České republiky, má právní formu srovnatelnou s obchodní společností a má nejvyšší konsolidující osobu ustavenou podle právního řádu jiného státu než členského státu Evropské unie, pokud tato nejvyšší konsolidující osoba v účetním období není účetní jednotkou podle tohoto zákona a neovládá žádnou osobu ustavenou podle právního řádu členského státu Evropské unie splňující kritéria pro střední nebo velkou účetní jednotku s výjimkou ovládání na základě společného vlivu, prostřednictvím své pobočky poprvé za druhé ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých roční úhrn čistého obratu pobočky dosáhne 200 000 000 Kč a konsolidované výnosy v konsolidované účetní závěrce nejvyšší konsolidující osoby dosáhnou částky odpovídající částce 750 000 000 EUR, a naposledy za první ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých roční úhrn čistého obratu pobočky nedosáhne 200 000 000 Kč, nebo za první ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých konsolidované výnosy v konsolidované účetní závěrce nejvyšší konsolidující osoby nedosáhnou částky odpovídající částce 750 000 000 EUR. Zpřístupnění se provede podle § 32q.

(5) Pro účely konsolidované zprávy o daních z příjmů se

a) nejvyšší konsolidující osobou rozumí konsolidující účetní jednotka nebo konsolidující zahraniční osoba, která není ovládanou osobou, nejedná-li se o ovládání na základě společného vlivu, zahrnutou do konsolidačního celku jiné konsolidující účetní jednotky nebo konsolidující zahraniční osoby, a

b) konsolidovanými výnosy účetní jednotky ustavené podle právního řádu jiného státu než členského státu Evropské unie rozumí její konsolidované výnosy podle účetních předpisů použitých pro sestavení její konsolidované účetní závěrky.

(6) Kritérium konsolidovaných výnosů v konsolidované účetní závěrce nejvyšší konsolidující osoby ustavené podle právního řádu jiného státu než členského státu Evropské unie se pro účely zprávy o daních z příjmů přepočítá na měnu konsolidované účetní závěrky této osoby kurzem vyhlášeným Evropskou centrální bankou pro 21. prosinec 2021 se zaokrouhlením na celé tisíce.

(7) Pokud účetní jednotka podle odstavce 2 nemá údaje potřebné k sestavení konsolidované zprávy o daních z příjmů, požádá o poskytnutí těchto údajů nejvyšší konsolidující osobu. Pokud neobdrží všechny potřebné údaje, sestaví zprávu na základě údajů, které má k dispozici, a její součástí je prohlášení o tom, že jí tato osoba neposkytla všechny potřebné údaje.

(8) Pokud není k dispozici konsolidovaná zpráva o daních z příjmů, která by mohla být zpřístupněna podle odstavce 3 nebo 4, namísto této povinnosti vzniká povinnost ji sestavit a zpřístupnit osobě pověřené jednáním za pobočku účetní jednotky na území České republiky. Nemá-li tato osoba všechny údaje potřebné k sestavení této zprávy, požádá o ně tuto účetní jednotku. Pokud tato osoba neobdrží všechny potřebné údaje, sestaví zprávu na základě údajů, které má k dispozici, a její součástí je prohlášení o tom, že účetní jednotka neposkytla všechny potřebné údaje. Ve vztahu ke konsolidované zprávě o daních z příjmů se tato osoba pověřená jednáním za pobočku účetní jednotky na území České republiky považuje za osobu odpovědnou za vedení účetnictví.

(1) V konsolidované zprávě o daních z příjmů se uvedou údaje o nejvyšší konsolidující osobě a všech ovládaných osobách, nejedná-li se o ovládání na základě společného vlivu, zahrnutých v konsolidované účetní závěrce nejvyšší konsolidující osoby, které by se uváděly ve zprávě o daních z příjmů jednotlivých entit, s tím, že

a) se uvede také seznam všech ovládaných osob, nejedná-li se o ovládání na základě společného vlivu, usazených v členském státě Evropské unie nebo ve státě, který je uveden na unijním seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti schváleném Radou Evropské unie nebo na seznamu současného stavu spolupráce s Evropskou unií, pokud jde o závazky učiněné spolupracujícími jurisdikcemi v zájmu uplatňování zásad řádné správy v oblasti daní, schválených Radou Evropské unie,

b) měnou použitou ve zprávě je měna používaná pro sestavení konsolidované účetní závěrky nejvyšší konsolidující osoby,

c) pokud zprávu sestavuje účetní jednotka jiná než nejvyšší konsolidující osoba, je měnou použitou ve zprávě měna používaná pro sestavení účetní závěrky účetní jednotky, a

d) pro uvedení celkových výnosů se vylučují dividendy obdržené od ovládaných osob, nejedná-li se o ovládání na základě společného vlivu.

(2) Ustanovení § 32n odst. 2 až 7 se pro konsolidovanou zprávu o daních z příjmů použijí obdobně.

(1) Účetní jednotka, která má povinnost sestavit zprávu o daních z příjmů nebo konsolidovanou zprávu o daních z příjmů, ji zveřejní způsobem podle § 21a.

(2) Účetní jednotka, která má povinnost sestavit zprávu o daních z příjmů nebo konsolidovanou zprávu o daních z příjmů, uveřejní na svých internetových stránkách odkaz na veřejný rejstřík, ve kterém je tato zpráva zveřejněna, a oznámení o skutečnosti, že nemá povinnost tuto zprávu uveřejnit na svých internetových stránkách. Uveřejnění se provede do 12 měsíců od rozvahového dne na dobu alespoň 5 let.

(3) V případě zprávy o daních z příjmů nebo konsolidované zprávy o daních z příjmů sestavených nebo zpřístupněných z důvodu existence pobočky na území České republiky se zveřejnění provede uložením do sbírky listin veřejného rejstříku, ve kterém je pobočka zapsána, a uveřejnění se provede na internetových stránkách účetní jednotky nebo její pobočky na území České republiky.

(4) Účetní jednotka, která nemá povinnost sestavit nebo zpřístupnit zprávu o daních z příjmů nebo konsolidovanou zprávu o daních z příjmů z důvodu uveřejnění zprávy s informacemi o daních z příjmů rovnocenné zprávě o daních z příjmů nebo konsolidované zprávě o daních z příjmů, zajistí uveřejnění této zprávy po dobu alespoň 5 let.

(1) Účetní jednotka uvedená v § 32m odst. 1 není povinna sestavit zprávu o daních z příjmů, pokud podává zprávu podle čl. 89 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU, která zahrnuje údaje o veškerých jejích činnostech.

(2) Účetní jednotka uvedená v § 32m odst. 2 není povinna zpřístupnit zprávu o daních z příjmů, pokud

a) sestavila zprávu s informacemi o daních z příjmů rovnocennou zprávě o daních z příjmů,

b) zpráva podle písmene a) obsahuje název a adresu pobočky na území České republiky, a

c) do 12 měsíců od rozvahového dne je její překlad do českého nebo anglického jazyka zveřejněn uložením do sbírky listin veřejného rejstříku, ve kterém je zapsána pobočka účetní jednotky, a bezplatně a v elektronickém strojově čitelném formátu uveřejněn na internetových stránkách účetní jednotky.

(3) Účetní jednotka uvedená v § 32o odst. 1 není povinna sestavit konsolidovanou zprávu o daních z příjmů, pokud ona nebo její konsolidovaná účetní jednotka podávají zprávu podle čl. 89 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU, která zahrnuje údaje o veškerých činnostech konsolidující účetní jednotky a všech konsolidovaných účetních jednotek zahrnutých v konsolidované účetní závěrce, za které by se konsolidovaná zpráva o daních z příjmů sestavovala.

(4) Účetní jednotka uvedená v § 32o odst. 2, 3 nebo 4 není povinna sestavit nebo zpřístupnit konsolidovanou zprávu o daních z příjmů, pokud

a) nejvyšší konsolidující osoba sestavila za osoby, za které by se zpráva sestavovala, zprávu s informacemi o daních z příjmů rovnocennou konsolidované zprávě o daních z příjmů,

b) zpráva podle písmene a) obsahuje název a sídlo účetní jednotky ustavené podle právního řádu České republiky, kterou ovládá nejvyšší konsolidující osoba, nebo název a adresu pobočky na území České republiky, a

c) do 12 měsíců od rozvahového dne je její překlad do českého nebo anglického jazyka zveřejněn uložením do sbírky listin veřejného rejstříku, ve kterém je účetní jednotka nebo pobočka účetní jednotky zapsána, a bezplatně a v elektronickém strojově čitelném formátu uveřejněn na internetových stránkách nejvyšší konsolidující osoby.“.

Dosavadní část devátá se označuje jako část desátá.

28. V § 37 odst. 1 písm. d) se slova „až 6“ nahrazují slovy „ , 2, 4 až 7 nebo 9“.

29. V § 37 odst. 1 písm. i) se číslo „7“ nahrazuje číslem „8“.

30. V § 37a odst. 1 písm. d) se slova „až 6“ nahrazují slovy „až 7, 9 nebo 10 nebo § 32h odst. 1“.

31. V § 37a odst. 1 se za písmeno e) vkládají nová písmena f) a g), která znějí:

„f) nevyhotoví zprávu o udržitelnosti podle § 32h odst. 2 až 10,

g) nesestaví zprávu o daních z příjmů podle § 32n nebo konsolidovanou zprávu o daních z příjmů podle § 32p,“.

Dosavadní písmena f) až s) se označují jako písmena h) až u).

32. V § 37a odst. 1 písm. m) se číslo „7“ nahrazuje číslem „8“.

33. V § 37a odst. 1 písmena p) a q) znějí:

„p) nezveřejní nebo neuveřejní zprávu o daních z příjmů nebo konsolidovanou zprávu o daních z příjmů podle § 32q odst. 1 až 3,

q) nezajistí uveřejnění zprávy s informacemi o daních z příjmů rovnocenné zprávě o daních z příjmů nebo konsolidované zprávě o daních z příjmů podle § 32q odst. 4,“.

34. V § 37a odst. 1 písm. t) se slovo „nebo“ zrušuje.

35. V § 37a se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „nebo“ a doplňuje se písmeno v), které zní:

„v) neinformuje zástupce zaměstnanců nebo s nimi neprojedná informace o udržitelnosti podle § 32f odst. 2.“.

36. V § 37a odst. 2 se na konci textu písmene c) doplňují slova „nebo § 32n odst. 1“.

37. V § 37a odst. 2 písmena e) a f) znějí:

„e) nevyhotoví konsolidovanou zprávu o udržitelnosti podle § 32k odst. 2 až 6,

f) nesestaví konsolidovanou zprávu o daních z příjmů podle § 32p,“.

38. V § 37a odst. 2 písm. k) se slovo „nebo“ zrušuje.

39. V § 37a odst. 2 se za písmeno k) vkládají nová písmena l) a m), která znějí:

„l) nezveřejní nebo neuveřejní konsolidovanou zprávu o daních z příjmů podle § 32q odst. 1 až 3,

m) nezajistí uveřejnění zprávy s informacemi o daních z příjmů rovnocenné konsolidované zprávě o daních z příjmů podle § 32q odst. 4,“.

Dosavadní písmeno l) se označuje jako písmeno n).

40. V § 37a se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje slovem „nebo“ a doplňuje se písmeno o), které zní:

„o) neinformuje zástupce zaměstnanců nebo s nimi neprojedná informace o udržitelnosti podle § 32i odst. 2.“.

41. V § 37a odst. 4 písm. a) se text „i)“ nahrazuje textem „k)“.

42. V § 37a odst. 4 písm. b) se slova „h) nebo j) až q)“ nahrazují slovy „j), l) až s) nebo v)“.

43. V § 37a odst. 4 písm. d) se slova „r) nebo s)“ nahrazují slovy „t) nebo u)“.

Čl. LIX

1. Pro účetní období započaté přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije zákon č. 563/1991 Sb. a právní předpisy jej provádějící, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, upravující zprávu o daních z příjmů a konsolidovanou zprávu o daních z příjmů se nepoužijí na účetní období započaté před 22. červnem 2024.

ČÁST TŘICÁTÁ ŠESTÁ

Čl. LX

Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 319/2006 Sb., zákona č. 172/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 302/2008 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 489/2009 Sb., zákona č. 120/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 47/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 196/2014 Sb., zákona č. 262/2014 Sb., zákona č. 360/2014 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 33/2017 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 40/2017 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 283/2018 Sb., zákona č. 6/2019 Sb., zákona č. 80/2019 Sb., zákona č. 256/2019 Sb., zákona č. 283/2020 Sb., zákona č. 299/2020 Sb., zákona č. 343/2020 Sb., zákona č. 527/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 355/2021 Sb., zákona č. 363/2021 Sb., zákona č. 371/2021 Sb., zákona č. 93/2022 Sb., zákona č. 366/2022 Sb., zákona č. 432/2022 Sb., zákona č. 251/2023 Sb. a zákona č. 285/2023 Sb., se mění takto:

1. Na konci poznámky pod čarou č. 1 se na samostatný řádek doplňuje věta

„Směrnice Rady (EU) 2022/542 ze dne 5. dubna 2022, kterou se mění směrnice 2006/112/ES a (EU) 2020/285, pokud jde o sazby daně z přidané hodnoty.“.

2. V § 13 odst. 4 písm. b) se číslo „6“ nahrazuje číslem „8“.

3. V § 37 písm. b) bodě 2 se slova „ , 1,15 v případě první snížené sazby daně nebo 1,10 v případě druhé snížené sazby daně“ nahrazují slovy „nebo 1,12 v případě snížené sazby daně“.

4. V § 47 odst. 1 se na konci písmene a) doplňuje slovo „nebo“.

5. V § 47 odst. 1 písm. b) se slovo „první“ zrušuje a slova „15 %, nebo“ se nahrazují textem „12 %.“.

6. V § 47 odst. 1 se písmeno c) zrušuje.

7. V § 47 odst. 3 se za slova „v příloze č. 3“ vkládají slova „ , tepla a chladu“ a slovo „první“ a věta třetí se zrušují.

8. V § 47 odst. 4 se slovo „první“ a věta třetí zrušují.

9. V § 47 odst. 5 se slovo „první“ zrušuje.

10. V § 47 odst. 6 se slova „knih, brožur, letáků, prospektů, novin, časopisů, periodik, obrázkových knih, předloh ke kreslení, omalovánek, hudebnin a kartografických výrobků, které by byly zbožím, na jehož dodání se uplatňuje druhá“ nahrazují slovy „novin, časopisů a periodik, na jejichž dodání by se uplatnila“ a slovo „druhá“ se zrušuje.

11. V § 47 odst. 7 se slova „nejvyšší z těchto sazeb“ nahrazují slovy „základní sazba daně“.

12. V § 47 se odstavec 8 zrušuje.

Dosavadní odstavce 9 a 10 se označují jako odstavce 8 a 9.

13. V § 47 odst. 8 se slova „nejvyšší z těchto sazeb“ nahrazují slovy „základní sazba daně“.

14. V § 47a se slova „ , první nebo druhé“ nahrazují slovem „nebo“.

15. V § 48 odst. 1 a v § 49 se slova „První snížená“ nahrazují slovem „Snížená“.

16. V § 56a odst. 1 písm. b) se číslo „2008“ nahrazuje číslem „2015“.

17. V § 62 odst. 2 se číslo „4“ nahrazuje číslem „6“.

18. V § 63 odst. 1 úvodní části ustanovení se text „71h“ nahrazuje textem „71i“.

19. V § 63 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno l), které zní:

„l) dodání knihy a poskytnutí obdobné služby (§ 71i).“.

20. V § 71c odst. 1 se na konci písmene c) doplňuje slovo „nebo“.

21. V § 71c odst. 1 se na konci písmene d) slovo „ , nebo“ nahrazuje tečkou a písmeno e) se zrušuje.

22. V § 71c se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

„(2) Dovoz zboží cestujícím v případě, že se jedná o dovoz zahřívaných tabákových výrobků, ostatních tabákových výrobků a výrobků souvisejících s tabákovými výrobky podle zákona upravujícího spotřební daně, je v tuzemsku osvobozen od daně nejvýše v rozsahu

a) 100 g zahřívaných tabákových výrobků,

b) 100 g ostatních tabákových výrobků,

c) 20 ml náplní do elektronických cigaret,

d) 100 g nikotinových sáčků,

e) 100 g ostatních nikotinových výrobků.“.

Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.

23. V § 71c odst. 4 se slova „a 2“ nahrazují slovy „až 3“.

24. Za § 71h se vkládají nové § 71i až 71k, které včetně nadpisů znějí:

(1) Knihou se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí kniha, obrázková kniha, předloha ke kreslení, omalovánka, brožura, hudebnina nebo kartografický výrobek, včetně zvukového záznamu přednesu jejich obsahu, pokud se jedná o zboží,

a) které je uvedeno pod kódem nomenklatury celního sazebníku, ve znění platném k 1. lednu 2018, v čísle 4901, 4903 až 4905, 4911 nebo 8523,

b) u kterého reklama podle zákona upravujícího regulaci reklamy nepředstavuje více než 50 % jeho obsahu a

c) které výlučně nebo převážně nesestává z hudebního zvukového nebo audiovizuálního obsahu.

(2) Službou obdobnou dodání knihy se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí

a) elektronicky poskytovaná služba spočívající v poskytnutí knihy, jejíž dodání by bylo osvobozeno od daně, pokud by byla obsažena na hmotném nosiči, včetně jejího zpřístupnění v rámci veřejných knihovnických a informačních nebo dalších služeb poskytovaných podle knihovního zákona nebo obdobných služeb poskytovaných podle jiného právního předpisu,

b) půjčování nebo nájem knihy, pokud se jedná o veřejné knihovnické a informační nebo další služby poskytované podle knihovního zákona nebo obdobné služby poskytované podle jiného právního předpisu.

(3) Osvobození od daně s nárokem na odpočet daně při dodání knihy se na dodání zboží uplatní, pokud nelze na takové dodání uplatnit osvobození od daně bez nároku na odpočet nebo osvobození od daně s nárokem na odpočet podle § 64, 66 anebo § 71h.

Předmětem závazného posouzení je určení, zda je dodání zboží nebo poskytnutí služby osvobozeno od daně s nárokem na odpočet při dodání knihy a poskytnutí obdobné služby podle § 71i.

(1) Generální finanční ředitelství vydá na žádost osoby rozhodnutí o závazném posouzení o uplatnění osvobození od daně s nárokem na odpočet při dodání knihy a poskytnutí obdobné služby podle § 71i na určitá dodání zboží nebo poskytnutí služby.

(2) V žádosti o vydání rozhodnutí podle odstavce 1 osoba uvede

a) popis zboží nebo služby, jichž se žádost o vydání rozhodnutí o závazném posouzení týká; v žádosti lze uvést jednu položku zboží nebo služby,

b) návrh výroku rozhodnutí o závazném posouzení.“.

25. V § 72 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí:

„(3) U pořízení vybraného osobního automobilu, který je dlouhodobým majetkem plátce, se pro účely daně z přidané hodnoty za částku daně na vstupu považuje

a) částka 420 000 Kč, pokud daň na vstupu podle odstavce 2 je u pořízení tohoto automobilu nejméně 420 000 Kč, nebo

b) daň na vstupu podle odstavce 2, pokud není částka daně na vstupu určena podle písmene a).

(4) U technického zhodnocení vybraného osobního automobilu, který je dlouhodobým majetkem, podle § 4 odst. 4 písm. d) bodu 4 se pro účely daně z přidané hodnoty za částku daně na vstupu považuje

a) částka 0 Kč, pokud součet daně na vstupu podle odstavce 2 u pořízení vybraného osobního automobilu, u něhož bylo technické zhodnocení provedeno, a daně na vstupu podle odstavce 2 u předcházejících technických zhodnocení je nejméně 420 000 Kč,

b) daň na vstupu podle odstavce 2 v případě kladného nebo nulového rozdílu mezi

1. částkou 420 000 Kč a

2. součtem daně na vstupu podle odstavce 2 u pořízení vybraného osobního automobilu, u něhož bylo technické zhodnocení provedeno, a daně na vstupu podle odstavce 2 u předcházejících technických zhodnocení a u tohoto technického zhodnocení, nebo

c) daň na vstupu podle odstavce 2 snížená o absolutní hodnotu rozdílu určeného postupem podle písmene b), pokud se rozdíl určený postupem podle písmene b) stane po provedení daného technického zhodnocení záporným.“.

Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 5 až 8.

26. V § 72 se doplňuje odstavec 9, který včetně poznámky pod čarou č. 78 zní:

„(9) Vybraným osobním automobilem se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí vozidlo kategorie M1 podle nařízení Evropského parlamentu a Rady upravujícího schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel78), které není sanitním ani pohřebním automobilem, ani není pořízeno za účelem provozování silniční motorové dopravy na základě koncese.

78) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/858 ze dne 30. května 2018 o schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla a o dozoru nad trhem s nimi, o změně nařízení (ES) č. 715/2007 a č. 595/2009 a o zrušení směrnice 2007/46/ES, v platném znění.“.

27. Za § 77 se vkládá nový § 77a, který včetně nadpisu zní:

U vybraného osobního automobilu, který při pořízení nebyl dlouhodobým majetkem a stane se dlouhodobým majetkem, je plátce povinen snížit uplatněný odpočet daně o část odpočtu daně převyšující odpočet daně, na který by měl nárok, pokud by byl tento automobil při pořízení dlouhodobým majetkem, a to za zdaňovací období, ve kterém se tento automobil stal dlouhodobým majetkem.“.

28. V § 82 odst. 1 a 4 se číslo „6“ nahrazuje číslem „8“.

29. V § 90 se doplňuje odstavec 17, který zní:

„(17) U knihy, která je zbožím podle odstavce 1 písm. a) nebo b), se ustanovení upravující zvláštní režim použijí obdobně.“.

30. Příloha č. 2 zní:

„Příloha č. 2 k zákonu č. 235/2004 Sb.

CZ-CPAPopis služby36.00.2Úprava a rozvod vody prostřednictvím sítí.37Odvádění a čištění odpadních vod včetně ostatních služeb souvisejících s těmito činnostmi.49Pozemní hromadná doprava osob a jejich zavazadel; osobní doprava lyžařskými vleky.50Vodní hromadná doprava osob a jejich zavazadel.55Ubytovací služby.56Stravovací služby s výjimkou podávání nápojů jiných než pitné vody a vybraných nápojů; podávání pitné vody a vybraných nápojů.59.14, 90, 91, 93Poskytnutí oprávnění ke vstupu na představení, do divadel, do cirkusů, do zábavních parků, na koncerty, do muzeí, do zoologických zahrad, do kin, na výstavy a na podobné kulturní události nebo do podobných kulturních zařízení; poskytnutí oprávnění ke vstupu do botanických zahrad, přírodních rezervací a národních parků.77, 85, 91Půjčování nebo nájem novin, časopisů a periodik, na jejichž dodání se uplatňuje snížená sazba daně, pokud se jedná o veřejné knihovnické a informační nebo další služby poskytované podle knihovního zákona nebo obdobné služby poskytované podle jiného právního předpisu.86Zdravotní péče.87Sociální péče.88.10, 88.91Domácí péče o děti, staré, nemocné nebo zdravotně postižené občany.93.11, 93.12, 93.13, 93.29.11,Poskytnutí oprávnění ke vstupu na sportovní události; použití krytých i nekrytých sportovních zařízení ke sportovním činnostem; služby související93.29.19s provozem rekreačních parků a pláží; provoz lyžařských svahů.96.03Pohřební a související služby mimo pohřebních služeb pro zvířata.96.04Služby tureckých lázní, saun, parních lázní a solných jeskyní.

Snížené sazbě daně podléhají služby, které odpovídají současně číselnému kódu klasifikace produkce CZ-CPA, ve znění platném k 1. lednu 2015, a výslovně uvedenému slovnímu popisu k tomuto kódu v textové části této přílohy.

Kódem nomenklatury celního sazebníku se rozumí kód popisu vybraných výrobků uvedený v celním sazebníku, ve znění platném k 1. lednu 2018.

Hromadnou dopravou osob se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí přeprava osob po stanovených trasách, kdy cestující nastupují a vystupují na předem určených zastávkách nebo místech podle předem stanovených jízdních řádů schválených podle zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, nebo zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů, a přeprava osob, která je linkovou osobní dopravou nebo příležitostnou osobní silniční dopravou podle zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů.

Pitnou vodou se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí voda splňující požadavky pro pitnou vodu stanovené zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, dodávaná odběratelům vodovodem a teplá voda splňující podmínky pro teplou vodu podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, dodávaná odběratelům potrubím nebo vnitřním vodovodem, které jsou konstrukčně propojeny směšovací baterií s vodovodním potrubím pitné vody.

Vodovodem se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí provozně samostatný soubor staveb a zařízení zahrnující vodovodní řady a vodárenské objekty, jimiž jsou zejména stavby pro jímání a odběr povrchové nebo podzemní vody, její úpravu a shromažďování.

Vnitřním vodovodem se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí potrubí určené pro rozvod vody po pozemku nebo stavbě, které navazuje na konec vodovodní přípojky.

Vybraným nápojem se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí nealkoholický nápoj, pokud jde o

a) mléko a tekuté mléčné výrobky uvedené pod kódy nomenklatury celního sazebníku v kapitole 4,

b) nápoje uvedené pod kódy nomenklatury celního sazebníku 2202 99 11 a 2202 99 15,

c) mléko a tekuté mléčné výrobky podle písmene a) a nápoje podle písmene b) obsahující přidaný cukr nebo jiné sladidlo, přísadu nebo jinou potravinu, pokud si zachovávají podstatný charakter mléka nebo tekutých mléčných výrobků podle písmene a) nebo nápojů podle písmene b).

Nealkoholickým nápojem se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí nápoj jiný než alkoholický nápoj podle zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, ve znění pozdějších předpisů.“.

31. Příloha č. 2a se zrušuje.

32. Příloha č. 3 včetně poznámek pod čarou č. 79 a 80 zní:

„Příloha č. 3 k zákonu č. 235/2004 Sb.

Kód nomenklatury celního sazebníkuNázev zboží01-05, 07-23, 25-Potraviny; krmiva pro zvířata; živá zvířata, semena, rostliny a přísady, obvykle určené k přípravě potravin; výrobky obvykle používané jako doplněk nebo náhražka potravin.

Mimo nápojů a vody; to neplatí pro vybrané nápoje.2201-Pitná voda.0601, 0602-Živé dřeviny a jiné rostliny; cibule, kořeny a podobné.07-12-Rostliny a semena.28-30-Sorbit pro diabetiky, aspartam, sacharin a jeho soli, antibiotika, farmaceutické výrobky - jen určené pro zdravotní služby, prevenci nemocí a léčbu pro humánní lékařské účely; radiofarmaka, očkovací látky, léky, kontrastní prostředky pro rentgenová vyšetření, diagnostické reagencie určené k podávání pacientům, chemické antikoncepční přípravky na hormonálním základě - určené pro zdravotní a veterinární služby, prevenci nemocí a léčbu pro humánní a veterinární lékařské účely.4902, 8523-Noviny, časopisy a periodika, včetně zvukového záznamu přednesu jejich obsahu, pokud nejde o zboží,-u kterého reklama podle zákona upravujícího regulaci reklamy představuje více než 50 % obsahu, nebo-které výlučně nebo převážně sestává z hudebního zvukového nebo audiovizuálního obsahu.01-96-Zdravotnické prostředky podle nařízení Evropského parlamentu a Rady upravujícího zdravotnické prostředky79 (dále jen „nařízení o zdravotnických prostředcích“) a jejich příslušenství podle tohoto nařízení a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro podle nařízení Evropského parlamentu a Rady upravujícího diagnostické zdravotnické prostředky in vitro80 (dále jen „nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro“) a jejich příslušenství podle tohoto nařízení, které lze zařadit do-úhradové skupiny v tabulce č. 1 oddílu C přílohy č. 3 k zákonu o veřejném zdravotním pojištění, pokud se nejedná o zdravotnické prostředky, které lze zařadit do úhradové skupiny „Nekategorizované zdravotnické prostředky“, vatu buničitou nebo náplast s výjimkou hypoalergenní náplasti,-přílohy č. 4 k zákonu o veřejném zdravotním pojištění.01-96-Zdravotnické prostředky podle nařízení o zdravotnických prostředcích a jejich příslušenství podle tohoto nařízení, pokud jsou zhotovené podle předpisu kvalifikovaného zdravotnického pracovníka, kterým tento pracovník vydává individuální návrh charakteristik zdravotnického prostředku určeného k použití pouze pro jednoho konkrétního pacienta.01-96-Zdravotnické prostředky podle nařízení o zdravotnických prostředcích a jejich příslušenství podle tohoto nařízení a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro podle nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, které jsou určené pro jedno použití.9001 30-Kontaktní čočky, které jsou zdravotnickými prostředky podle nařízení o zdravotnických prostředcích.9001 40-Brýlové čočky ze skla, které jsou zdravotnickými prostředky podle nařízení o zdravotnických prostředcích.9001 50-Brýlové čočky z ostatních materiálů, které jsou zdravotnickými prostředky podle nařízení o zdravotnických prostředcích.9003-Obruby a obroučky pro brýle, pro ochranné brýle nebo pro podobné výrobky, a jejich části a součásti, které jsou zdravotnickými prostředky podle nařízení o zdravotnických prostředcích, a jejich příslušenství podle tohoto nařízení.9004-Brýle korekční, ochranné nebo jiné a podobné výrobky, které jsou zdravotnickými prostředky podle nařízení o zdravotnických prostředcích.9018 31,

9018 32,

9018 39 00-Injekční stříkačky, jehly, katétry (cévky), kanyly a podobné výrobky, které jsou zdravotnickými prostředky podle nařízení o zdravotnických prostředcích.9019-Přístroje pro mechanoterapii; masážní přístroje; psychotechnické přístroje; přístroje pro léčbu ozonem, kyslíkem, aerosolem, dýchací oživovací přístroje nebo jiné léčebné dýchací přístroje. Pouze pokud se jedná o zdravotnické prostředky podle nařízení o zdravotnických prostředcích. Příslušenství těchto zdravotnických prostředků podle tohoto nařízení.9020 00 00-Ostatní dýchací přístroje a plynové masky, kromě ochranných masek bez mechanických částí a vyměnitelných filtrů, které jsou zdravotnickými prostředky podle nařízení o zdravotnických prostředcích, a jejich příslušenství podle tohoto nařízení.9021-Ortopedické pomůcky a přístroje, včetně berlí, chirurgických pásů a kýlních pásů; dlahy a jiné prostředky k léčbě zlomenin; umělé části těla; pomůcky pro nedoslýchavé a jiné prostředky nošené v ruce nebo na těle anebo implantované v organismu ke kompenzování následků nějaké vady nebo neschopnosti. Pouze pokud se jedná o zdravotnické prostředky podle nařízení o zdravotnických prostředcích. Příslušenství těchto zdravotnických prostředků podle tohoto nařízení.9025-Teploměry, které jsou zdravotnickými prostředky podle nařízení o zdravotnických prostředcích.9026-Přístroje a zařízení na měření hladiny, tlaku nebo jiných proměnných charakteristik kapalin nebo plynů, které jsou zdravotnickými prostředky podle nařízení o zdravotnických prostředcích, a jejich příslušenství podle tohoto nařízení.48, 64, 66, 84,

85, 87, 90, 91-Zboží pro osobní používání nemocnými nebo zdravotně postiženými k léčení nemoci nebo zdravotního postižení nebo ke zmírnění jejich důsledků, jež není zdravotnickým prostředkem nebo příslušenstvím zdravotnických prostředků podle právního předpisu upravujícího zdravotnické prostředky, a to:-Braille papír-Osobní a kuchyňské váhy s hlasovým výstupem pro nevidomé a částečně vidící osoby-Psací stroje a stroje na zpracování textu (slovní procesory) upravené k používání nevidomými a částečně vidícími osobami nebo osobami s amputovanou nebo ochrnutou horní končetinou-Elektronické kalkulačky s hlasovým nebo hmatovým výstupem pro nevidomé a částečně vidící osoby a elektronické počítací stroje s hlasovým nebo hmatovým výstupem pro nevidomé a částečně vidící osoby-Počítače speciálně upravené pro nevidomé a částečně vidící osoby s hlasovým nebo hmatovým výstupem nebo hardwarovým adaptérem pro zvětšování písma a obrazu, a jejich jednotky a přídavná zařízení s hlasovým nebo hmatovým výstupem nebo hardwarovým adaptérem pro zvětšování písma a obrazu-Braillská počítačová tiskárna pro nevidomé a částečně vidící osoby, klávesnice pro nevidomé a částečně vidící osoby a jiné výstupní a vstupní jednotky počítače pro zpracování hmatového písma-Jednotky počítačů a přídavná zařízení k počítačům umožňující jejich ovládání osobami se sníženou jemnou motorikou nebo amputovanými končetinami-Telefony a videotelefony konstruované pro použití neslyšícími osobami-Zvětšovače televizního obrazu pro nevidomé a částečně vidící osoby-Speciální akustické nebo vizuální přístroje pro neslyšící, nevidomé a částečně vidící osoby-Ruční ovládání nožních pedálů, ruční páky, včetně řadicí páky, pro tělesně postižené osoby-Hodinky pro nevidomé a částečně vidící osoby s hmatovýmnebohlasovým výstupem s pouzdrem jiným než z drahých kovů a vibrační a světelné hodinky pro neslyšící osoby-Vibrační a světelné budíky pro neslyšící osoby a budíky s hlasovým nebo hmatovým výstupem pro nevidomé a částečně vidící osoby-Části a součásti těchto výrobků, u kterých je čestným prohlášením doloženo, že zboží náleží k určitému výše uvedenému druhu zboží.94-Dětské sedačky do automobilů.

Kódem nomenklatury celního sazebníku se rozumí kód popisu vybraných výrobků uvedený v celním sazebníku ve znění platném k 1. lednu 2018.

Snížené sazbě daně podléhá zboží, které odpovídá současně kódu nomenklatury celního sazebníku a výslovně uvedenému slovnímu popisu k tomuto kódu v textové části této přílohy.

79) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2017/745 ze dne 5. dubna 2017 o zdravotnických prostředcích, změně směrnice 2001/83/ES, nařízení (ES) č. 178/2002 a nařízení (ES) č. 1223/2009 a o zrušení směrnic Rady 90/385/EHS a 93/42/EHS, v platném znění.

80) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2017/746 ze dne 5. dubna 2017 o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro a o zrušení směrnice 98/79/ES a rozhodnutí Komise 2010/227/EU, v platném znění.“.

33. Příloha č. 3a se zrušuje.

Čl. LXI

1. Pokud přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vznikla povinnost přiznat daň z úplaty přijaté před uskutečněním dodání knihy nebo poskytnutí obdobné služby podle § 71i zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, postupuje se při uskutečnění takového plnění, které nastalo ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, podle § 37a zákona č. 235/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, s tím, že postupem pro určení sazby daně a kurzu pro přepočet cizí měny na českou měnu se určí i podmínky pro uplatnění osvobození od daně.

2. Pro uplatnění nároku na odpočet daně u vybraného osobního automobilu se použijí § 72 odst. 3, 4 a 9 a § 77a zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud první okamžik podle § 72 odst. 3 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nastane ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST TŘICÁTÁ SEDMÁ

Čl. LXII

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 202/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 382/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 495/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 57/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 149/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 437/2012 Sb., zákona č. 505/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 136/2014 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 219/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 84/2015 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 203/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 317/2015 Sb., zákona č. 88/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 93/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 327/2017 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 210/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 365/2019 Sb., zákona č. 33/2020 Sb., zákona č. 161/2020 Sb., zákona č. 285/2020 Sb., zákona č. 248/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 274/2021 Sb., zákona č. 216/2022 Sb., zákona č. 75/2023 Sb. a zákona č. 125/2023 Sb., se mění takto:

1. § 44a a 44b se včetně poznámek pod čarou č. 73 a 74 zrušují.

2. V § 48 větách první a druhé se číslo „3“ nahrazuje číslem „6“.

3. V § 48 větě druhé se slovo „měsíce“ nahrazuje slovem „měsíců“.

4. V § 49 odst. 1 větě první a odstavci 2 se číslo „6“ nahrazuje číslem „9“.

Čl. LXIII

Řízení o podpoře v nezaměstnanosti a řízení o poskytnutí kompenzace pravomocně neskončená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST TŘICÁTÁ OSMÁ

Čl. LXIV

Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 158/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 624/2006 Sb., zákona č. 217/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 343/2007 Sb., zákona č. 58/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 242/2008 Sb., zákona č. 243/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 49/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 378/2009 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 331/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 370/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 82/2015 Sb., zákona č. 178/2016 Sb., zákona č. 230/2016 Sb., zákona č. 101/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 167/2018 Sb., zákona č. 46/2019 Sb., zákona č. 284/2020 Sb., zákona č. 349/2020 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 94/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 152/2023 Sb. a zákona č. 183/2023 Sb., se mění takto:

1. V § 138 odst. 1 se za slova „svazkem obcí“ vkládají slova „ve výši 1 %“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Nejméně 50 % ze základního přídělu podle věty první se použije na příspěvky na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob.“.

2. V § 138 odstavec 9 zní:

„(9) Zdrojem fondu kulturních a sociálních potřeb jsou i splátky zápůjček poskytnutých z fondu kulturních a sociálních potřeb, náhrada škod a pojistná plnění od pojišťovny vztahující se k majetku pořízenému z fondu kulturních a sociálních potřeb a peněžní dary poskytnuté do fondu kulturních a sociálních potřeb.“.

Poznámka pod čarou č. 33 se zrušuje.

3. V § 138 se doplňují odstavce 10 a 11, které znějí:

„(10) Použití fondu kulturních a sociálních potřeb stanoví právní předpis, kolektivní smlouva, kolektivní dohoda nebo vnitřní předpis.

(11) Na plnění z fondu kulturních a sociálních potřeb není právní nárok.“.

Čl. LXV

Peněžní prostředky, které byly vedeny na účtu fondu kulturních a sociálních potřeb přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí podle zákona č. 561/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST TŘICÁTÁ DEVÁTÁ

Čl. LXVI

Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 225/2012 Sb., zákona č. 274/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 69/2013 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 281/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 232/2013 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 249/2014 Sb., zákona č. 257/2014 Sb., zákona č. 259/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb., zákona č. 268/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 81/2015 Sb., zákona č. 103/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 224/2015 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 229/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 324/2016 Sb., zákona č. 369/2016 Sb., zákona č. 63/2017 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 194/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 199/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 261/2017 Sb., zákona č. 289/2017 Sb., zákona č. 295/2017 Sb., zákona č. 299/2017 Sb., zákona č. 302/2017 Sb., zákona č. 304/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 90/2018 Sb., zákona č. 171/2018 Sb., zákona č. 193/2018 Sb., zákona č. 286/2018 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 135/2019 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 209/2019 Sb., zákona č. 255/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 279/2019 Sb., zákona č. 364/2019 Sb., zákona č. 368/2019 Sb., zákona č. 369/2019 Sb., zákona č. 12/2020 Sb., zákona č. 115/2020 Sb., zákona č. 117/2020 Sb., zákona č. 119/2020 Sb., zákona č. 334/2020 Sb., zákona č. 336/2020 Sb., zákona č. 337/2020 Sb., zákona č. 501/2020 Sb., zákona č. 524/2020 Sb., zákona č. 543/2020 Sb., zákona č. 13/2021 Sb., zákona č. 14/2021 Sb., zákona č. 90/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 270/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 300/2021 Sb., zákona č. 362/2021 Sb., zákona č. 366/2021 Sb., zákona č. 371/2021 Sb., zákona č. 374/2021 Sb., zákona č. 426/2021 Sb., zákona č. 91/2022 Sb., zákona č. 96/2022 Sb., zákona č. 217/2022 Sb., zákona č. 225/2022 Sb., zákona č. 246/2022 Sb., zákona č. 314/2022 Sb., zákona č. 372/2022 Sb., zákona č. 376/2022 Sb., zákona č. 431/2022 Sb., zákona č. 432/2022 Sb., zákona č. 458/2022 Sb., zákona č. 88/2023 Sb., zákona č. 149/2023 Sb., zákona č. 173/2023 Sb., zákona č. 185/2023 Sb., zákona č. 271/2023 Sb. a zákona č. 277/2023 Sb., se mění takto:

1. V § 6 odst. 8 se věty první a druhá nahrazují větou „Poplatky se platí na zvláštní účet státního rozpočtu s výjimkou poplatků vyměřovaných a vybíraných orgány územních samosprávných celků, Českou národní bankou, českými zastupitelskými úřady a poplatků vyměřovaných a vybíraných na českých hraničních přechodech.“.

2. V § 6 se doplňuje odstavec 9, který zní:

„(9) U českého zastupitelského úřadu nelze poplatek platit bezhotovostním převodem, neurčí-li tento úřad jinak. Český zastupitelský úřad postupem podle daňového řádu určí a zveřejní poplatky, které lze platit bezhotovostním převodem, a podmínky, které je nutné při těchto platbách dodržet, včetně případného omezení okruhu platebních služeb, které lze při tom použít.“.

3. V § 7 odst. 5 se věty druhá a poslední zrušují.

4. V příloze položce 3 se doplňuje písmeno i), které zní:

„i)Přijetí žádosti o vydání osvědčení podle zákona, kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republikyKč 200“.

5. V příloze položce 21 se doplňuje písmeno e), které zní:

„e)odstranění tvrdosti zákona při vracení přeplatku z kauce podle zákona o hazardních hráchKč 1 000“.

6. V příloze položka 35 zní:

„Položka 35

Přijetí žádosti o povolení zvláštního užívání dálnice, silnice nebo místní komunikace nadměrným vozidlem podle zákona o pozemních komunikacích, jde-li o

a)jednorázové zvláštní užívání pozemní komunikace nadměrným vozidlem o hmotnosti nejvýše 60 tunKč 4 500b)jednorázové zvláštní užívání pozemní komunikace nadměrným vozidlem o hmotnosti nad 60 tun a nejvýše 150 tunKč 11 500c)jednorázové zvláštní užívání pozemní komunikace nadměrným vozidlem o hmotnosti nad 150 tunKč 25 000d)opakované zvláštní užívání pozemních komunikací nadměrným vozidlem o hmotnosti nejvýše 48 tunKč 22 000e)opakované zvláštní užívání pozemních komunikací nadměrným vozidlem o hmotnosti nad 48 tunKč 32 000OsvobozeníOd poplatku je osvobozeno přijetí žádosti o povolení zvláštního užívání dálnice, silnice nebo místní komunikace nadměrným vozidlem v souvislosti se sezónními pracemi v zemědělství.“.

Čl. LXVII

1. Zaplatit poplatek kolkovou známkou vydanou přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona lze v případech podle § 6 odst. 8 věty první zákona č. 634/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud podání opatřené kolkovou známkou bude učiněno nebo podáno k poštovní přepravě nejpozději dne 31. prosince 2024. V případě zaplacení poplatku kolkovou známkou se i ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona použije ustanovení § 7 odst. 5 vět druhé a poslední zákona č. 634/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Kolkovou známkou podle bodu 1 nelze platit správní poplatek podle zákona č. 496/2012 Sb., o audiovizuálních dílech a podpoře kinematografie a o změně některých zákonů (zákon o audiovizi), ve znění pozdějších předpisů.

ČÁST ČTYŘICÁTÁ

Čl. LXVIII

Zákon č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve znění zákona č. 533/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 110/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 176/2019 Sb. a zákona č. 277/2019 Sb., se mění takto:

1. V § 2 odst. 6 se slovo „obchodním“ nahrazuje slovem „občanským“.

2. Nadpis části druhé zní:

3. V § 6 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „a uveřejňuje jej způsobem umožňujícím dálkový přístup“.

4. V § 6 odst. 4 větě první se za slovo „listiny,“ vkládají slova „změny označení a sídla organizační složky státu vykonávající funkci zřizovatele,“.

5. V § 6 se odstavec 6 včetně poznámky pod čarou č. 6 zrušuje.

6. V § 9 se odstavec 3 zrušuje.

Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4.

7. V § 9 odstavec 4 zní:

„(4) Údaje rejstříku veřejných výzkumných institucí včetně sbírky listin jsou veřejně přístupné v listinné a elektronické podobě, a to i způsobem umožňujícím dálkový přístup a na Portálu veřejné správy. Každý má právo do rejstříku veřejných výzkumných institucí nahlížet a pořizovat si z něj kopie nebo výpisy. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vydá na požádání úředně ověřený úplný nebo částečný opis zápisu nebo listiny uložené ve sbírce listin, výpis nebo potvrzení o určitém zápisu nebo o tom, že v rejstříku veřejných výzkumných institucí tento zápis není.“.

8. Za § 9 se vkládá nový § 9a, který včetně nadpisu zní:

(1) Organizační složka státu vykonávající funkci zřizovatele veřejné výzkumné instituce se může dohodnout s jinou organizační složkou státu, že bude nově plnit funkci zřizovatele tato jiná organizační složka státu, a to ode dne, který si organizační složky státu v dohodě ujednají. Je-li dotčenou organizační složkou státu Akademie věd České republiky, vyžaduje se ke změně zřizovatele schválení Akademickým sněmem a předchozí souhlas rady instituce, které se změna týká.

(2) Organizační složka státu, která nově plní funkci zřizovatele veřejné výzkumné instituce na základě dohody podle odstavce 1, upraví do 3 dnů ode dne, kdy začala plnit funkci zřizovatele, zřizovací listinu a v této lhůtě podá návrh na zápis změny zřizovací listiny a označení a sídla organizační složky státu vykonávající funkci zřizovatele Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. K návrhu se přiloží dohoda podle odstavce 1, která se zakládá do sbírky listin.“.

9. V § 11 odst. 2, 4 a 6 a v § 12 odst. 1 se slova „s předchozím souhlasem nebo na návrh rady“ nahrazují slovy „po projednání s radou“.

10. V § 11 odst. 2 se na konci textu věty první doplňují slova „ ; plní-li funkci zřizovatele Akademie věd České republiky, vyžaduje se ke sloučení předchozí souhlas rady každé z veřejných výzkumných institucí, které se sloučení účastní, a schválení Akademickým sněmem“.

11. V § 11 odst. 4 se na konci textu věty první doplňují slova „ ; plní-li funkci zřizovatele Akademie věd České republiky, vyžaduje se ke splynutí předchozí souhlas rady každé z veřejných výzkumných institucí, které se splynutí účastní, a schválení Akademickým sněmem“.

12. V § 11 odst. 6 se na konci textu věty první doplňují slova „ ; plní-li funkci zřizovatele Akademie věd České republiky, vyžaduje se k rozdělení předchozí souhlas rady instituce a schválení Akademickým sněmem“.

13. V § 12 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „ ; plní-li funkci zřizovatele Akademie věd České republiky, vyžaduje se ke zrušení předchozí souhlas rady instituce a schválení Akademickým sněmem“.

14. V § 15 se na konci textu písmene i) doplňují slova „a u veřejné výzkumné instituce, u níž plní funkci zřizovatele ministerstvo nebo jiný ústřední orgán státní správy nebo jejímž zřizovatelem je územní samosprávný celek, externí členy rady instituce“.

15. V § 15 písm. l) se za slovo „odvolání“ vkládá slovo „voleného“.

16. V § 17 odst. 1 písm. e) se slova „radou instituce“ nahrazují slovy „dozorčí radou“.

17. V § 17 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které zní:

„j) vydává vnitřní předpisy podle § 20 odst. 1 písm. c) až e).“.

18. V § 17 odstavec 2 zní:

„(2) Ředitele jmenuje zřizovatel na základě výběrového řízení. Členy výběrové komise jmenuje zřizovatel, z toho nejméně polovinu na návrh rady instituce nebo z řad jejích členů. Ředitele může zřizovatel odvolat na návrh rady instituce nebo dozorčí rady nebo z vlastního rozhodnutí. Před jmenováním nebo odvoláním ředitele zřizovatel projedná svůj záměr s radou instituce a s dozorčí radou. V případě, že ředitel přestane splňovat podmínky pro výkon funkce stanovené tímto zákonem, navrhne rada instituce zřizovateli odvolání ředitele bez zbytečného odkladu poté, co se o této skutečnosti dozví.“.

19. V § 18 odst. 2 písm. a) se slova „zřízena, na uplatnění“ nahrazují slovy „zřízena, a na uplatnění“ a slova „a na její řádné hospodaření“ se zrušují.

20. V § 18 odst. 2 písmeno c) zní:

„c) projednává návrh rozpočtu veřejné výzkumné instituce, návrh změn rozpočtu a návrh střednědobého výhledu rozpočtu,“.

21. V § 18 odst. 2 písm. d) se slova „až e)“ nahrazují slovy „a b)“.

22. V § 18 odst. 2 písmeno e) zní:

„e) projednává návrh výroční zprávy, účetní závěrku a vnitřní předpisy veřejné výzkumné instituce uvedené v § 20 odst. 1 písm. c) až e),“.

23. V § 18 odst. 2 písmena g) a h) znějí:

„g) projednává návrh postupu zřizovatele podle § 10 odst. 2 písm. a) a b), popřípadě k takovému postupu dává v případech stanovených v § 11 odst. 2, 4 a 6 a v § 12 odst. 1 předchozí souhlas, a v případě stanoveném v § 9a odst. 1 větě druhé dává předchozí souhlas ke změně zřizovatele,

h) navrhuje členy výběrové komise a odvolání ředitele podle § 17 odst. 2 a projednává záměr zřizovatele jmenovat nebo odvolat ředitele podle § 17 odst. 2,“.

24. V § 18 odst. 2 písmeno j) zní:

„j) projednává návrhy na sjednání smluv o spolupráci veřejné výzkumné instituce.“.

25. V § 18 odst. 4 větě první se slovo „a“ zrušuje a za slovo „výzkumu“ se vkládají slova „ , a plní-li funkci zřizovatele ministerstvo nebo jiný ústřední orgán státní správy nebo je-li zřizovatelem územní samosprávný celek, též 1 zástupce zřizovatele“.

26. V § 18 odst. 5 větě první se za slova „s výjimkou“ vkládají slova „zástupce zřizovatele, kterého jmenuje zřizovatel, a ostatních“ a slova „za podmínek podle odstavce 4 spolupracujícími výzkumnými organizacemi“ se nahrazují slovy „zřizovatelem na základě návrhů podávaných jinými právnickými osobami nebo organizačními složkami státu, zabývajícími se výzkumem nebo vývojem, popřípadě dalšími představiteli odborné veřejnosti“.

27. V § 18 odst. 5 se věta čtvrtá zrušuje.

28. V § 18 odstavec 12 zní:

„(12) V případě, že se rada instituce po dobu 6 měsíců nesejde tak, aby byla schopna se usnášet, ač byla po celou tuto dobu rada instituce ustavena, končí funkční období všech členů rady instituce uplynutím 6 měsíců od posledního zasedání, na kterém byla rada schopna se usnášet. Noví členové rady instituce jsou voleni nebo jmenováni postupem podle odstavců 4 a 5. Jestliže volení členové rady instituce nebudou zvoleni do 2 měsíců od skončení funkčního období všech členů rady instituce podle věty první, jmenuje tyto členy rady instituce zřizovatel, a to na dobu, než budou volení členové rady instituce řádně zvoleni.“.

29. V § 18 se doplňuje odstavec 13, který zní:

„(13) Nevyjádří-li se rada instituce podle odstavce 2 písm. c) nebo e) až j) do 30 dnů ode dne doručení návrhu nebo záměru, platí, že návrh nebo záměr byl radou instituce projednán.“.

30. V § 19 odst. 1 písm. a) se za slova „dozorčí rady“ vkládají slova „ , popřípadě i bez tohoto rozhodnutí, není-li dozorčí rada schopna plnit své funkce,“.

31. V § 19 odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova „a projednává záměr zřizovatele jmenovat nebo odvolat ředitele podle § 17 odst. 2“.

32. V § 19 odst. 1 písmeno i) zní:

„i) schvaluje výroční zprávu,“.

33. V § 19 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena m) až o), která znějí:

„m) určuje auditora pro účely ověření účetní závěrky,

n) projednává návrhy na změny zřizovací listiny,

o) poskytuje zřizovateli nezbytné informace o činnosti a hospodaření veřejné výzkumné instituce.“.

34. V § 22 odst. 4 se slova „radou instituce“ nahrazují slovem „ředitelem“.

35. V § 27 odst. 1 větě první se číslo „2“ nahrazuje číslem „1“.

36. V § 27 odst. 1 se za větu první vkládá věta „Nejméně 50 % ze základního přídělu podle věty první se použije na příspěvky na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob.“.

37. V § 27 odst. 1 větě poslední se slova „Jeho užití“ nahrazují slovy „Užití sociálního fondu“.

38. V § 30 odst. 1 se slova „radou instituce“ nahrazují slovy „dozorčí radou“.

Čl. LXIX

1. Peněžní prostředky, které byly vedeny na účtu sociálního fondu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí podle zákona č. 341/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Zřizovatel jmenuje svého zástupce v radě instituce způsobem podle § 18 odst. 5 zákona č. 341/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, na místo externího člena, které se jako první uvolní po nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST ČTYŘICÁTÁ PRVNÍ

Čl. LXX

V § 418l zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění zákona č. 183/2017 Sb., se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.

Čl. LXXI

1. Příslušnost k vymáhání pohledávek podle zákona č. 182/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadními právními předpisy, pokud byly předány k vymáhání soudnímu exekutorovi nebo přihlášeny do veřejné dražby.

2. Příslušnost k vymáhání pokut uložených za přestupky podle § 418j a 418k zákona č. 182/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které byly uloženy přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a nebyly předány k vymáhání soudnímu exekutorovi nebo přihlášeny do veřejné dražby, se řídí dosavadními právními předpisy do dne předání podkladů k jejich vymáhání celnímu úřadu.

3. Orgán příslušný podle zákona č. 182/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, k vymáhání pohledávek uvedených v bodu 2 předá podklady k vymáhání těchto pohledávek celnímu úřadu nejpozději do 30. června 2024, pokud nebyla pro tyto pohledávky přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nařízena daňová exekuce; jinak je předá do 31. prosince 2024.

ČÁST ČTYŘICÁTÁ DRUHÁ

Čl. LXXII

Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 302/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 157/2010 Sb., zákona č. 166/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 14/2015 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 317/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 259/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 335/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 164/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 255/2020 Sb., zákona č. 300/2020 Sb., zákona č. 438/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 248/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 270/2021 Sb., zákona č. 326/2021 Sb., zákona č. 330/2021 Sb., zákona č. 417/2021 Sb., zákona č. 358/2022 Sb., zákona č. 423/2022 Sb. a zákona č. 75/2023 Sb., se mění takto:

1. V § 3 písm. e), § 18 odst. 2 větách první a třetí, § 19 odst. 9 a v § 97 odst. 4 větě první se za slova „pojistné na“ vkládají slova „nemocenské a“.

5. V § 85 odst. 1 písm. d) se za slova „zaměstnané osoby“ vkládají slova „ , zaměstnance činné na základě dohody o provedení práce, nejsou-li účastni pojištění,“.

6. V § 85 odst. 1 se na konci textu písmene e) doplňují slova „nebo zaměstnance činné na základě dohody o provedení práce, nejsou-li účastni pojištění“.

7. V § 93 odst. 1 větě první se za slovo „osoby“ vkládají slova „nebo zaměstnance činné na základě dohody o provedení práce, nejsou-li účastni pojištění.“.

8. V § 93 odst. 1 větě třetí se slova „nebo zaměstnáním na základě dohody o provedení práce“ zrušují.

9. V § 94 odst. 1 se na konci textu věty první doplňují slova „ ; to neplatí, jde-li o zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce“.

10. V § 94 odst. 1 větě třetí se slova „a zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce, u kterých“ nahrazují slovy „u kterého“ a slova „a § 7a odst. 2 části věty za středníkem“ se zrušují.

11. V § 95 se doplňuje odstavec 4, který zní:

„(4) Zaměstnavatel je povinen vést evidenci o svých zaměstnancích činných na základě dohody o provedení práce, která obsahuje údaje podle odstavce 1.“.

13. V § 116 odst. 3 větě druhé se slova „orgánům poskytujícím podporu v nezaměstnanosti“ nahrazují slovy „Státnímu úřadu inspekce práce, oblastním inspektorátům práce a Úřadu práce České republiky pro účely jejich činnosti“ a slova „potřebné pro přiznání a poskytování podpory v nezaměstnanosti“ se zrušují.

14. V § 120 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „nebo zaměstnancích činných na základě dohody o provedení práce, nejsou-li účastni pojištění“.

15. V § 122 odst. 3 úvodní části ustanovení se za slovo „pojištěncích“ vkládají slova „a zaměstnancích činných na základě dohody o provedení práce, nejsou-li účastni pojištění,“.

Čl. LXXIII

2. Zaměstnavatel, který zaměstnával zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinen, trvá-li toto zaměstnání na základě této dohody o provedení práce i ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, přihlásit se do registru zaměstnavatelů podle § 93 zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, není-li již do registru zaměstnavatelů přihlášen.

ČÁST ČTYŘICÁTÁ TŘETÍ

Čl. LXXIV

V § 36c zákona č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, ve znění zákona č. 185/2013 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.

Čl. LXXV

1. Příslušnost k vymáhání pohledávek podle zákona č. 312/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadními právními předpisy, pokud byly předány k vymáhání soudnímu exekutorovi nebo přihlášeny do veřejné dražby.

2. Příslušnost k vymáhání pokut uložených za přestupky podle zákona č. 312/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které byly uloženy přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a nebyly předány k vymáhání soudnímu exekutorovi nebo přihlášeny do veřejné dražby, se řídí dosavadními právními předpisy do dne předání podkladů k jejich vymáhání celnímu úřadu.

3. Orgán příslušný podle zákona č. 312/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, k vymáhání pohledávek uvedených v bodu 2 předá podklady k vymáhání těchto pohledávek celnímu úřadu nejpozději do 30. června 2024, pokud nebyla pro tyto pohledávky přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nařízena daňová exekuce; jinak je předá do 31. prosince 2024.

ČÁST ČTYŘICÁTÁ ČTVRTÁ

Čl. LXXVI

Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, ve znění zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 282/2009 Sb., zákona č. 292/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 463/2012 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 182/2014 Sb., zákona č. 234/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 382/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto:

1. V části čtyřicáté páté čl. LXXII § 2 odst. 1 se písmena e) až g) zrušují.

Dosavadní písmena h) a i) se označují jako písmena e) a f).

2. V části čtyřicáté páté čl. LXXII § 8 odst. 1 se na konci písmene d) doplňuje slovo „nebo“ a písmena e) a f) se zrušují.

Dosavadní písmeno g) se označuje jako písmeno e).

3. V části čtyřicáté páté čl. LXXII § 8 odst. 2 a 3 a v § 16 odst. 1 se text „g)“ nahrazuje textem „e)“.

4. V části čtyřicáté šesté čl. LXXIII § 2 odst. 1 se písmena e) až g) zrušují.

Dosavadní písmena h) a i) se označují jako písmena e) a f).

5. V části čtyřicáté šesté čl. LXXIII § 8 odst. 1 se písmena e) a f) zrušují.

Dosavadní písmena g) až i) se označují jako písmena e) až g).

6. V části čtyřicáté sedmé čl. LXXIV § 2 odst. 1 se písmena e) až g) zrušují.

Dosavadní písmena h) a i) se označují jako písmena e) a f).

7. V části čtyřicáté sedmé čl. LXXIV § 8 odst. 2 se na konci písmene d) doplňuje slovo „nebo“.

8. V části čtyřicáté sedmé čl. LXXIV § 8 odst. 2 písm. e) se slova „nebo metalurgických procesech, nebo“ nahrazují slovem „procesech.“.

9. V části čtyřicáté sedmé čl. LXXIV § 8 odst. 2 se písmeno f) zrušuje.

Čl. LXXVII

Pro daňové povinnosti u daně ze zemního plynu a některých dalších plynů, daně z pevných paliv a daně z elektřiny za zdaňovací období započatá přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 261/2007 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST ČTYŘICÁTÁ PÁTÁ

Čl. LXXVIII

Zákon č. 129/2008 Sb., o výkonu zabezpečovací detence a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 250/2016 Sb., zákona č. 111/2019 Sb. a zákona č. 269/2021 Sb., se mění takto:

1. V § 18 odst. 5 se věta poslední nahrazuje větou „Podání stížnosti má odkladný účinek.“.

2. V § 18 se doplňuje odstavec 6, který zní:

„(6) Při správě placení náhrady škody podle odstavce 5 se použije obdobně § 36a zákona o výkonu trestu odnětí svobody.“.

Čl. LXXIX

1. Příslušnost k vymáhání pohledávek podle zákona č. 129/2008 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadními právními předpisy, pokud byly předány k vymáhání soudnímu exekutorovi, uplatněny v insolvenčním řízení nebo přihlášeny do veřejné dražby.

2. Příslušnost k vymáhání pohledávek podle § 18 odst. 5 zákona č. 129/2008 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a nebyly předány k vymáhání soudnímu exekutorovi, uplatněny v insolvenčním řízení nebo přihlášeny do veřejné dražby, se řídí dosavadními právními předpisy do dne předání podkladů k jejich vymáhání celnímu úřadu.

3. Orgán příslušný podle zákona č. 129/2008 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, k vymáhání pohledávek uvedených v bodu 2 předá podklady k vymáhání těchto pohledávek celnímu úřadu nejpozději do 30. června 2024, pokud nebyla pro tyto pohledávky přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nařízena daňová exekuce; jinak je předá do 31. prosince 2024.

ČÁST ČTYŘICÁTÁ ŠESTÁ

Čl. LXXX

Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 94/2018 Sb., zákona č. 80/2019 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 337/2019 Sb., zákona č. 283/2020 Sb., zákona č. 527/2020 Sb. a zákona č. 366/2022 Sb., se mění takto:

1. V § 131 se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Rozhodnutí podle odstavců 1 a 2 se použije také pro změnu místní příslušnosti daňového subjektu v případě daně, k níž se daňový subjekt neregistruje, pokud se změna podmínek pro určení místní příslušnosti současně týká této daně.“.

2. V § 155a odst. 2 písm. b) se za slovo „poukazem,“ vkládají slova „nejedná-li se o vrácení vratitelného přeplatku právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě,“.

3. V § 163 odst. 3 se písmeno c) zrušuje.

Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno c).

4. V § 163 odstavec 4 zní:

„(4) V případech podle odstavce 3 písm. b) bodů 2, 4 a 5 lze platit daň v hotovosti také v cizí měně, pokud pro ni vyhlašuje Česká národní banka kurz devizového trhu, a jedná-li se o druh daně, v jehož případě správce daně zveřejnil způsobem umožňujícím dálkový přístup skutečnost, že daň lze platit v hotovosti také v této cizí měně, a podmínky, které je při těchto platbách nutné dodržet.“.

5. V § 163 se doplňují odstavce 5 a 6, které znějí:

„(5) Je-li daň podle odstavce 4 uhrazena v cizí měně, zaeviduje ji správce daně na osobní daňový účet daňového subjektu v české měně. Při přepočtu měny se použije kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou pro den, který předchází dni platby daně.

(6) Vznikne-li nedoplatek nebo přeplatek pouze v důsledku kurzového rozdílu nebo zaokrouhlení při přepočtu měny, tento

a) nedoplatek zaniká,

b) přeplatek zaniká a stává se příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost správce daně, který jej evidoval.“.

6. V § 263 se text „ , § 163 odst. 4“ zrušuje.

Čl. LXXXI

Na kolkovou známku vydanou přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použijí zákon č. 280/2009 Sb. a vyhláška č. 383/2010 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a to do dne 31. prosince 2024, nebo i po tomto dni, pokud bylo touto kolkovou známkou opatřeno podání, které bylo učiněno nebo podáno k poštovní přepravě nejpozději dne 31. prosince 2024.

ČÁST ČTYŘICÁTÁ SEDMÁ

Čl. LXXXII

Zákon č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 164/2013 Sb., zákona č. 308/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 80/2019 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 206/2019 Sb., zákona č. 283/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 418/2021 Sb. a zákona č. 458/2022 Sb., se mění takto:

1. § 6 včetně nadpisu zní:

(1) Celními úřady jsou

a) Celní úřad v Praze se sídlem v Praze, vykonávající působnost ve správním obvodu hlavního města Prahy,

b) Celní úřad pro Středočeský kraj se sídlem v Praze, vykonávající působnost ve správním obvodu Středočeského kraje,

c) Celní úřad v Plzni se sídlem v Plzni, vykonávající působnost ve správním obvodu Jihočeského kraje, Karlovarského kraje a Plzeňského kraje,

d) Celní úřad v Liberci se sídlem v Liberci, vykonávající působnost ve správním obvodu Královéhradeckého kraje, Libereckého kraje, Pardubického kraje a Ústeckého kraje,

e) Celní úřad v Brně se sídlem v Brně, vykonávající působnost ve správním obvodu Jihomoravského kraje a Kraje Vysočina,

f) Celní úřad v Ostravě se sídlem v Ostravě, vykonávající působnost ve správním obvodu Moravskoslezského kraje, Olomouckého kraje a Zlínského kraje.

(2) Celní úřad vykonává vybranou působnost na celém území České republiky.

(3) Dojde-li ke změně území správních obvodů krajů, změní se stejně i územní působnost celních úřadů, a to od prvního dne kalendářního roku následujícího po dni, kdy nabyl účinnosti zákon, kterým se mění hranice správních obvodů krajů, ledaže by nabyl účinnosti prvního dne kalendářního roku.“.

2. V § 8 odst. 6 písm. a) se slova „ ; celní prostor Celního úřadu Praha Ruzyně lze stanovit pouze se souhlasem generálního ředitele“ zrušují.

3. V § 8 odst. 7 se na konci písmene a) slovo „nebo“ zrušuje.

4. V § 8 se na konci odstavce 7 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena c) a d), která znějí:

„c) vymáhání peněžitých plnění spravovaných celním úřadem, včetně peněžitých plnění v rámci dělené správy, nebo

d) doručování písemností.“.

5. V § 9 odstavec 1 zní:

„(1) Celní úřad v Ostravě

a) vydává na základě žádosti rozhodnutí týkající se závazné informace podle přímo použitelného předpisu Evropské unie a tato rozhodnutí zrušuje nebo prohlašuje za neplatná,

b) rozhoduje o povolení pro přístup k systému TIR.“.

6. V § 9 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „pro Jihomoravský kraj“ nahrazují slovy „v Brně“.

7. V § 9 odst. 3 úvodní části ustanovení se slova „pro Jihočeský kraj“ nahrazují slovy „v Plzni“.

8. V § 9 odst. 4 se slova „pro hlavní město Prahu“ nahrazují slovy „v Praze“.

9. V § 9 se odstavec 5 zrušuje.

Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 5.

10. V § 10 odst. 1 se slova „pro hlavní město Prahu“ nahrazují slovy „v Plzni“.

11. V § 10 se doplňuje odstavec 4, který zní:

„(4) Vymáhání nedoplatku na peněžitém plnění spravovaném celním úřadem, včetně nedoplatku na peněžitém plnění v rámci dělené správy, provede celní úřad, který jej zahájil nejdříve.“.

Čl. LXXXIII

1. Zrušují se celní úřady zřízené podle zákona č. 17/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. LXXXII bodů 1, 2 a 5 až 10.

2. Spisy celních úřadů zřízených podle zákona č. 17/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. LXXXII bodů 1, 2 a 5 až 10, převezmou celní úřady příslušné ode dne nabytí účinnosti čl. LXXXII bodů 1, 2 a 5 až 10.

3. Jsou-li v rozhodnutích nebo osvědčeních vydaných při správě daní nebo ve správním řízení uvedeny celní úřady zřízené podle zákona č. 17/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. LXXXII bodů 1, 2 a 5 až 10, rozumí se jimi celní úřady příslušné ode dne nabytí účinnosti čl. LXXXII bodů 1, 2 a 5 až 10.

4. Jsou-li v rozhodnutích o delegaci nebo v pověřeních vydaných při správě daní nebo ve správním řízení uvedeny celní úřady zřízené podle zákona č. 17/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. LXXXII bodů 1, 2 a 5 až 10, rozumí se jimi celní úřady zřízené podle zákona č. 17/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. LXXXII bodů 1, 2 a 5 až 10, součástí jejichž správních obvodů jsou správní obvody v rozhodnutích uvedených celních úřadů zřízených podle zákona č. 17/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. LXXXII bodů 1, 2 a 5 až 10.

5. Jsou-li v plných mocech nebo pověřeních uplatněných u celních úřadů zřízených podle zákona č. 17/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. LXXXII bodů 1, 2 a 5 až 10, uvedeny celní úřady zřízené podle zákona č. 17/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. LXXXII bodů 1, 2 a 5 až 10, rozumí se jimi celní úřady příslušné ode dne nabytí účinnosti čl. LXXXII bodů 1, 2 a 5 až 10.

6. Pro určení místní příslušnosti soudu v řízeních ve správním soudnictví v oblasti působnosti celních úřadů zřízených podle zákona č. 17/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. LXXXII bodů 1, 2 a 5 až 10, která byla zahájena přede dnem nabytí účinnosti čl. LXXXII bodů 1, 2 a 5 až 10 a do tohoto dne neskončena, se použijí dosavadní právní předpisy.

7. Zruší-li ode dne nabytí účinnosti čl. LXXXII bodů 1, 2 a 5 až 10 Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví, které se týká oblasti působnosti celních úřadů zřízených podle zákona č. 17/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. LXXXII bodů 1, 2 a 5 až 10, a které bylo vydáno krajským soudem v řízení zahájeném přede dnem nabytí účinnosti čl. LXXXII bodů 1, 2 a 5 až 10, vrátí se věc k dalšímu řízení tomu krajskému soudu, který ve věci rozhodl v prvním stupni.

8. Řízení nebo jiné postupy, které byly zahájeny Celním úřadem pro hlavní město Prahu přede dnem nabytí účinnosti čl. LXXXII bodů 1, 2 a 5 až 10 v případech, kdy byla místní příslušnost celního úřadu určena podle § 10 odst. 1 zákona č. 17/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. LXXXII bodů 1, 2 a 5 až 10, dokončí Celní úřad v Praze.

ČÁST ČTYŘICÁTÁ OSMÁ

Čl. LXXXIV

Zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 310/2013 Sb., zákona č. 90/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 107/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 103/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 541/2020 Sb., zákona č. 367/2021 Sb., zákona č. 382/2021 Sb., zákona č. 143/2022 Sb., zákona č. 232/2022 Sb. a zákona č. 19/2023 Sb., se mění takto:

1. V § 28 odstavec 3 zní:

„(3) Vláda stanoví svým usnesením prostředky státního rozpočtu pro poskytnutí dotace na úhradu složky ceny služby distribuční soustavy a složky ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny, na úhradu provozní podpory tepla, přechodné transformační podpory tepla a podpory biometanu, a to do 30. září kalendářního roku, který předchází kalendářnímu roku, pro který Úřad stanoví složku ceny služby distribuční soustavy a složku ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny. Prostředky státního rozpočtu pro poskytnutí dotace vláda stanoví na základě finančních prostředků uvedených v odstavci 1 písm. a), b), c), e), f) a g), a to tak, aby spolu s nimi pokryly celkové předpokládané finanční prostředky na podporu elektřiny, provozní podporu tepla, přechodnou transformační podporu tepla a podporu biometanu. Vláda může stanovit prostředky pro poskytnutí dotace na úhradu složky ceny služby distribuční soustavy a složky ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny v dělení podle napěťových hladin a v případě napěťové hladiny nízkého napětí i v dělení podle kategorií zákazníků. V takovém případě zohlední Úřad při stanovení složky ceny služby distribuční soustavy a složky ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny různou výši dotace podle napěťových hladin nebo kategorií zákazníků. Vláda může usnesení podle věty první změnit; věta druhá se v takovém případě použije obdobně. Změní-li vláda usnesení podle věty první, změní Úřad cenové rozhodnutí na daný rok nebo jeho zbývající část, pokud je to nezbytné, a to nejpozději do 3 měsíců ode dne, kdy vláda své usnesení změnila.“.

2. V § 28 odst. 4 písm. b) se za slovo „místě“ vkládají slova „a podle prostředků pro poskytnutí dotace na jednotlivé kategorie zákazníků“.

3. § 29 zní:

(1) O poskytnutí dotace operátorovi trhu na úhradu nákladů na podporu elektřiny, provozní podporu tepla, přechodnou transformační podporu tepla a podporu biometanu podle § 28 odst. 3 zákona rozhodne ministerstvo nejpozději do 30 dnů ode dne schválení usnesení podle § 28 odst. 3 zákona. O poskytnutí dotace vydá ministerstvo rozhodnutí. Ministerstvo poukáže operátorovi trhu vždy jednu čtvrtinu částky dotace, a to do konce měsíce následujícího po ukončení čtvrtletí.

(2) Dojde-li v průběhu roku ke změně výše peněžních prostředků určených na poskytnutí dotace podle § 28 odst. 3, ministerstvo upraví rozhodnutí podle odstavce 1 a upravenou částku peněžních prostředků určených na poskytnutí dotace zohlední ve zbývajících čtvrtletních splátkách dotace.“.

Čl. LXXXV

1. Vláda stanoví usnesením do 15 dnů ode dne nabytí účinnosti čl. LXXXV tohoto zákona prostředky státního rozpočtu pro poskytnutí dotace postupem podle § 28 odst. 3 zákona č. 165/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. LXXXIV tohoto zákona.

2. Liší-li se výše a způsob stanovení prostředků státního rozpočtu podle nařízení vlády vydaného podle § 28 odst. 3 zákona č. 165/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. LXXXIV tohoto zákona, a podle usnesení vlády podle bodu 1, Energetický regulační úřad změní cenové rozhodnutí na daný rok nebo jeho zbývající část, a to do 3 měsíců ode dne, kdy vláda přijala usnesení podle bodu 1.

3. Ode dne přijetí usnesení vlády podle bodu 1 se nepřihlíží k částce prostředků státního rozpočtu stanovené v nařízení vlády vydaném podle § 28 odst. 3 zákona č. 165/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. LXXXIV tohoto zákona.

ČÁST ČTYŘICÁTÁ DEVÁTÁ

Čl. LXXXVI

V § 41 odst. 2 zákona č. 496/2012 Sb., o audiovizuálních dílech a podpoře kinematografie a o změně některých zákonů (zákon o audiovizi), se věta poslední zrušuje.

ČÁST PADESÁTÁ

Čl. LXXXVII

Zákon č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, ve znění zákona č. 77/2015 Sb., zákona č. 86/2015 Sb., zákona č. 55/2017 Sb., zákona č. 57/2017 Sb., zákona č. 178/2018 Sb., zákona č. 287/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 333/2020 Sb., zákona č. 220/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 422/2022 Sb., se mění takto:

1. V § 11 a 132 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Tyto náklady vymáhá celní úřad.“.

2. V § 178 odst. 1 a v § 180 větě poslední se slovo „soud“ nahrazuje slovy „orgán, který ji vybral nebo vymohl,“.

3. V § 270 odst. 1 úvodní části ustanovení a v § 270 odst. 2 se slovo „soud“ nahrazuje slovem „se“.

4. V § 270 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Tuto částku vymáhá celní úřad.“.

5. V § 271 se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Celní úřad, který vymáhá peněžitou sankci nebo jiné peněžité plnění podle této hlavy, vyrozumí bez zbytečného odkladu soud o tom, že

a) tato peněžitá sankce nebo jiné peněžité plnění bylo vymoženo,

b) vymožení peněžité sankce nebo jiného peněžitého plnění by mohlo být zmařeno a z jakých důvodů,

c) průběh vymáhání ukazuje, že výtěžek, kterého jím bude dosaženo, nepostačí ani ke krytí jeho nákladů, nebo

d) nedoplatek této peněžité sankce nebo jiného peněžitého plnění byl odepsán.“.

Čl. LXXXVIII

1. Příslušnost k vymáhání pohledávek podle zákona č. 104/2013 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadními právními předpisy, pokud byly předány k vymáhání soudnímu exekutorovi, uplatněny v insolvenčním řízení nebo přihlášeny do veřejné dražby.

2. Příslušnost k vymáhání pohledávek podle zákona č. 104/2013 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a nebyly předány k vymáhání soudnímu exekutorovi, uplatněny v insolvenčním řízení nebo přihlášeny do veřejné dražby, se řídí dosavadními právními předpisy do dne předání podkladů k jejich vymáhání celnímu úřadu.

3. Orgán příslušný podle zákona č. 104/2013 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, k vymáhání pohledávek uvedených v bodu 2 předá podklady k vymáhání těchto pohledávek celnímu úřadu nejpozději do 30. června 2024, pokud nebyla pro tyto pohledávky přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nařízena daňová exekuce; jinak je předá do 31. prosince 2024.

ČÁST PADESÁTÁ PRVNÍ

Čl. LXXXIX

Zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění zákona č. 87/2015 Sb., zákona č. 161/2016 Sb., zákona č. 189/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 334/2016 Sb., zákona č. 460/2016 Sb., zákona č. 296/2017 Sb., zákona č. 303/2017 Sb., zákona č. 343/2020 Sb., zákona č. 527/2020 Sb., zákona č. 588/2020 Sb., zákona č. 192/2021 Sb., zákona č. 363/2021 Sb. a zákona č. 285/2023 Sb., se mění takto:

1. V § 502 odst. 2 větě druhé se slova „a soud eviduje částku vymožených pokut“ zrušují.

2. V § 502 se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Při správě placení pokuty podle odstavce 1 se postupuje podle daňového řádu. Pokutu vymáhá celní úřad.“.

3. V § 507 odst. 1 se slova „jsou evidovány podle § 502“ nahrazují slovy „byly uloženy podle § 502 odst. 1“.

Čl. XC

1. Příslušnost k vymáhání pokut podle § 502 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které byly uloženy přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadními právními předpisy.

2. Při správě placení pokut podle § 502 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které byly uloženy přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se postupuje podle dosavadních právních předpisů.

ČÁST PADESÁTÁ DRUHÁ

Čl. XCI

V § 2 odst. 2 zákona č. 355/2014 Sb., o působnosti orgánů Celní správy České republiky v souvislosti s vymáháním práv duševního vlastnictví, se slova „pro Královéhradecký kraj“ nahrazují slovy „v Liberci“.

ČÁST PADESÁTÁ TŘETÍ

Čl. XCII

Zákon č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 364/2019 Sb., zákona č. 527/2020 Sb., zákona č. 36/2021 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto:

1. V § 2 odstavec 2 zní:

„(2) Hazardní hra provozovaná dálkovým přístupem prostřednictvím internetu (dále jen „internetová hra“) dostupná

a) na území České republiky se považuje za provozovanou na území České republiky,

b) mimo území České republiky se považuje za provozovanou na území České republiky, pokud je také dostupná na území České republiky, kde je provozována na základě základního povolení pro tuto hru.“.

2. Nadpis § 4 zní: „Vymezení některých pojmů“.

3. V § 4 odst. 1 písm. a) se za slovo „hře“ vkládají slova „provozované na území České republiky“.

4. V § 4 odst. 1 písm. d) bodě 1 se slova „ ; za cenu obvyklou se považuje cena stanovená podle zákona upravujícího oceňování majetku, a“ nahrazují slovem „ , nebo“.

5. V § 4 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena e) až o), která znějí:

„e) doprovodným plněním vklad nebo jeho část, které kromě sázky opravňují k účasti na konkrétní hře daného druhu hazardní hry,

f) ostatním plněním vklad nebo jeho část, které nejsou sázkou ani doprovodným plněním,

g) cizím účastníkem hazardní hry fyzická osoba účastnící se internetové hry neprovozované na území České republiky, pokud hraje proti účastníkovi hazardní hry,

h) vyplacením výhry

1. vyplacení žetonů účastníkovi hazardní hry u hracího stolu živé hry na základě vyhodnocení hry živé hry v kasinu, pokud nejde o karetní turnaj,

2. zaevidování peněžních prostředků na uživatelské konto účastníka hazardní hry, pokud jsou předmětem výhry peněžní prostředky a pro danou hazardní hru je zřízeno uživatelské konto; to neplatí pro peněžní prostředky vyplácené jako renta,

3. vyplacení peněžních prostředků účastníkovi hazardní hry v hotovosti nebo provedení jejich bezhotovostního převodu účastníkovi hazardní hry z platebního účtu, pokud jsou předmětem výhry peněžní prostředky a pro danou hazardní hru není zřízeno uživatelské konto,

4. zaznamenání na uživatelské konto, pokud jde o nepeněžní výhru nebo peněžní prostředky vyplácené jako renta a pro danou hazardní hru je zřízeno uživatelské konto,

5. předání hmotné věci nebo poukázky na hmotnou věc nebo službu účastníkovi hazardní hry, pokud jde o nepeněžní výhru a pro danou hazardní hru není zřízeno uživatelské konto, nebo

6. složení peněžních prostředků do úschovy, pokud jde o peněžní prostředky vyplácené jako renta a pro danou hazardní hru není zřízeno uživatelské konto,

i) rentou peněžní prostředky postupně vyplácené z úschovy,

j) bonusem plnění poskytnuté účastníkovi hazardní hry v souvislosti s provozováním hazardní hry bezúplatně nebo za cenu nižší, než je jeho cena obvyklá,

k) rizikovým bonusem bonus podporující rizikové hraní hazardních her nebo ohrožující zdraví, život, dobré mravy nebo veřejný pořádek,

l) cenou obvyklou cena stanovená podle zákona upravujícího oceňování majetku,

m) provozovatelem ten, kdo provozuje hazardní hru, bez ohledu na to, zda je držitelem základního povolení k jejímu provozování nebo zda je ohlašovatelem,

n) zemí původu u

1. fyzické osoby každý stát, jehož je státním příslušníkem, nebo v němž je přihlášena k trvalému nebo jinému obdobnému pobytu,

2. podnikající fyzické osoby každý stát, který je její zemí původu podle bodu 1 nebo ve kterém má sídlo,

3. právnické osoby stát, ve kterém má sídlo,

4. svěřenského fondu stát, podle jehož práva je založen, a každý stát, který je zemí původu jeho svěřenského správce podle bodů 1 až 3,

o) zakázanou internetovou hrou internetová hra provozovaná v rozporu s § 7 odst. 2 písm. a) nebo b).“.

6. V § 4 se odstavce 2 a 3 zrušují a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.

7. V § 6 odstavec 1 zní:

„(1) Hazardní hru, s výjimkou turnaje malého rozsahu, může provozovat pouze

a) Česká republika,

b) právnická osoba, která má

1. sídlo v České republice, jiném členském státě Evropské unie nebo ve státě, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru,

2. organizační strukturu s řádným, průhledným a uceleným vymezením působností a rozhodovacích pravomocí,

3. zřízenou dozorčí radu, správní radu nebo jiný obdobný kontrolní orgán,

4. splněn požadavek finanční stability,

5. účetní závěrku ověřenou auditorem podle zákona o auditorech,

6. průhledný a nezávadný původ zdrojů, a

7. průhlednou vlastnickou strukturu, ze které je zřejmé, kdo je jejím skutečným majitelem podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů (dále jen „skutečný majitel“).“.

8. V § 6 odst. 2 se slova „Provozovatelem tomboly může být i jiná právnická osoba než podle odstavce 1“ nahrazují slovy „Tombolu může provozovat pouze Česká republika nebo právnická osoba“.

9. V § 6 odst. 3 úvodní části ustanovení se slova „Provozovatelem turnaje malého rozsahu může být pouze“ nahrazují slovy „Turnaj malého rozsahu může provozovat pouze Česká republika nebo“.

10. V § 6 se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí:

„(4) Požadavek finanční stability podle odstavce 1 písm. b) bodu 4 splňuje provozovatel, jehož

a) vlastní kapitál snížený o nesplacenou část emisního kursu a o nesplacené příplatky mimo základní kapitál

1. činí nejméně 50 000 000 Kč a

2. překračuje výši dluhů, pokud je výsledek hospodaření běžného účetního období a výsledek hospodaření minulých let záporný, a

b) aktiva snížená o kauci podle § 93 odst. 1 písm. a), dlouhodobé pohledávky a dlouhodobý finanční majetek činí nejméně 50 000 000 Kč.

(5) Při posuzování splnění požadavku finanční stability se částka v cizí měně uvedená v účetní závěrce přepočte na české koruny kurzem vyhlášeným Českou národní bankou pro den sestavení účetní závěrky.“.

11. V § 7 odst. 2 písm. i) se slovo „ , nebo“ nahrazuje čárkou.

12. V § 7 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena k) a l), která znějí:

„k) v rozporu

1. s podmínkou jejího provozování podle § 13d, části druhé nebo čtvrté hlavy I,

2. s podmínkou jejího provozování stanovenou v základním povolení,

3. se schváleným herním plánem,

4. s povolením k umístění herního prostoru, nebo

5. s ohlášením nebo s podmínkami pro provozování ohlašovaných hazardních her, nebo

l) prostřednictvím jiného modelu technického zařízení, než jaký byl schválen v základním povolení.“.

13. V § 7 odstavec 3 zní:

„(3) V souvislosti s provozováním hazardní hry se provozovateli zakazuje poskytovat účastníkovi hazardní hry jakoukoli výhodu v podobě

a) potraviny, nápoje, tabákového výrobku nebo povzbuzující látky nebo

b) zakázaného rizikového bonusu stanoveného ve vyhlášce.“.

14. V § 7 se doplňuje odstavec 6, který zní:

„(6) Provozovatel nesmí pobídnout k účasti na hazardní hře osobu, která dříve provozovateli sdělila, že si nepřeje být oslovována s pobídkami k účasti na hazardní hře, jde-li o osobu, která

a) je registrována k této hazardní hře, nebo

b) byla k této hazardní hře registrována v posledních 3 letech.“.

15. V § 8 odst. 2 písm. a) se slova „ , nejvyšší výhry a nejvyšší hodinové prohry“ nahrazují slovy „a nejvyšší výhry“.

16. V § 8 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena d) a e), která znějí:

„d) výplatní poměr,

e) výplatní strukturu.“.

17. Za § 9 se vkládá nový § 9a, který včetně nadpisu zní:

(1) Provozovatel nesmí přijmout doprovodné plnění v jiné měně než v měně sázky.

(2) Provozovatel nesmí vrátit doprovodné ani ostatní plnění v jiné měně, než ve které je přijal.“.

18. V § 10 odst. 2 se slova „loterie a“ nahrazují slovy „loterie nebo“ a slova „ , cenin, cenných papírů a dalších investičních nástrojů“ se zrušují.

19. V § 10 odstavce 4 až 6 znějí:

„(4) Předmětem výhry živé hry mohou být pouze

a) hodnotové nebo hrací žetony, jedná-li se o výhru živé hry neprovozované jako internetová hra,

b) turnajové žetony, jedná-li se o výhru jednotlivé hry živé hry v rámci karetního turnaje,

c) peněžní prostředky, jedná-li se o výhru živé hry provozované jako internetová hra nebo karetní turnaj.

(5) Peněžní prostředky vyplácené jako renta mohou být předmětem výhry pouze tehdy, jedná-li se o výhru číselné loterie, peněžité loterie nebo okamžité loterie.

(6) Předmětem výhry nesmí být

a) tabákový výrobek, kuřácká pomůcka, bylinný výrobek určený ke kouření, elektronická cigareta, nikotinový sáček bez obsahu tabáku nebo alkoholický nápoj podle zákona upravujícího ochranu zdraví před škodlivými účinky návykových látek,

b) látka nebo přípravek podle nařízení vlády upravujícího seznam návykových látek,

c) léčivý přípravek podle zákona upravujícího léčiva,

d) cenný papír nebo jiný investiční nástroj nebo

e) virtuální aktivum podle zákona upravujícího některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.“.

20. V § 10 se doplňuje odstavec 8, který zní:

„(8) Provozovatel je povinen vyplatit výhru ve stejné měně, v jaké přijal související sázku do hry.“.

21. Za § 10 se vkládají nové § 10a až 10c, které včetně nadpisů znějí:

(1) Provozovatel je povinen vyplatit výhru ze hry hazardní hry, pro kterou je zřízeno uživatelské konto podle tohoto zákona, bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 30 dnů ode dne jejího vyhodnocení.

(2) Je-li předmětem výhry hmotná věc, služba nebo peněžní prostředky vyplácené jako renta, zaeviduje je provozovatel na uživatelské konto odděleně od peněžních prostředků spolu s jejich dostatečně určitým popisem a hodnotou.

(1) Není-li pro daný druh hazardní hry zřízeno uživatelské konto, může účastník hazardní hry u provozovatele uplatnit nárok na výhru nejpozději do 1 roku

a) ode dne vyhodnocení hry hazardní hry,

b) ode dne ukončení prodeje losů, pokud jde o výhru okamžité loterie, nebo

c) od posledního dne konání karetního turnaje, pokud jde o výhru karetního turnaje.

(2) Provozovatel je povinen umožnit uplatnění nároku na výhru alespoň na místě, kde přijímá sázky do této hazardní hry. Provozovatel loterie může v herním plánu s ohledem na výši vyplácených peněžních prostředků přiměřeně omezit okruh míst, na kterých lze uplatnit nárok na výhru.

(3) Neuplatní-li účastník hazardní hry nárok na výhru ve lhůtě podle odstavce 1, právo na výhru zaniká.

(4) Provozovatel je povinen vyplatit výhru bez zbytečného odkladu po uplatnění nároku, a to na místě, kde je nárok uplatněn, nebo bezhotovostním převodem, pokud s tím účastník hazardní hry souhlasí nebo je-li tak provozovatel povinen učinit podle zákona upravujícího omezení plateb v hotovosti.

(5) Pokud nelze z omluvitelného důvodu vyplatit výhru bezodkladně, je provozovatel povinen vyplatit výhru nejpozději do 60 dnů ode dne uplatnění nároku. V takovém případě je provozovatel povinen vydat účastníkovi hazardní hry potvrzení o uplatnění nároku na výhru, ve kterém uvede alespoň

a) identifikační údaje provozovatele,

b) identifikační údaje účastníka hazardní hry,

c) výši výhry,

d) dostatečně určitý popis předmětu výhry, jde-li o hmotnou věc nebo službu,

e) důvod nevyplacení výhry,

f) informaci o

1. dni a čase, od nichž budou připraveny peněžní prostředky k výplatě, a místě výplaty, pokud jsou předmětem výhry peněžní prostředky a výhra se vyplácí v hotovosti,

2. dni a čase, od nichž bude připravena hmotná věc nebo poukaz na hmotnou věc nebo službu k předání, a místě předání, pokud je předmětem výhry hmotná věc nebo služba,

3. jedinečném identifikátoru platebního účtu, na který bude výhra vyplacena bezhotovostním převodem, a dni, do kterého bude dán platební příkaz, pokud jsou předmětem výhry peněžní prostředky a účastník hazardní hry souhlasí s vyplacením výhry bezhotovostním převodem na tento platební účet nebo je-li tak provozovatel povinen učinit podle zákona upravujícího omezení plateb v hotovosti, nebo

4. způsobu výplaty renty, pokud jsou předmětem výhry peněžní prostředky vyplácené jako renta,

g) den, čas a místo vystavení potvrzení o uplatnění nároku na výhru,

h) jméno, popřípadě jména, příjmení a podpis fyzické osoby pověřené provozovatelem k vystavení potvrzení o uplatnění nároku na výhru.

(6) V případě živé hry v kasinu s výjimkou karetního turnaje je provozovatel povinen vyplatit výhru u hracího stolu živé hry v hodnotových nebo hracích žetonech bezodkladně po vyhodnocení hry hazardní hry. Na živou hru v kasinu s výjimkou karetního turnaje se odstavce 1 až 5 nepoužijí.

(7) Odstavec 5 se nepoužije na tombolu a turnaj malého rozsahu, pokud účastník hazardní hry uplatní nárok na výhru bezprostředně po vyhodnocení hry hazardní hry.

(1) Jsou-li předmětem výhry peněžní prostředky vyplácené jako renta, je provozovatel povinen bezodkladně složit do úschovy všechny peněžní prostředky, které mají být takto vypláceny, a to u notáře, advokáta, banky, zahraniční banky se sídlem v jiném členském státě Evropské unie nebo ve státě, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, nebo zahraniční banky se sídlem v jiném než členském státě Evropské unie nebo ve státě, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, pokud vykonává činnost na území členského státu Evropské unie nebo státu, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, prostřednictvím své pobočky.

(2) Náklady spojené s úschovou a výplatou renty nese provozovatel.

(3) Provozovatel je povinen bezodkladně vyplatit účastníkovi hazardní hry všechny peněžní prostředky podle odstavce 1, pokud o to účastník hazardní hry požádá. O tom je povinen účastníka hazardní hry poučit při výplatě výhry.

(4) Na žádost o výplatu celé uschované částky se použije § 10b odst. 5 obdobně.“.

22. V § 11 se slova „je povinen“ nahrazují slovy „a fyzická osoba pro něj činná jsou povinni“ a za slovo „provozovatele“ se vkládají slova „nebo fyzickou osobu pro něj činnou“.

23. V § 12 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:

„(2) Omezení času provozování hazardní hry v obecně závazné vyhlášce podle odstavce 1 se nevztahuje na provozování přenášené živé hry ze studia nacházejícího se v dané obci.“.

24. V § 13a odstavec 1 zní:

„(1) Provozovatel je povinen pro každou hazardní hru vést výkaznictví a poskytovat jej vzdáleným přístupem.“.

25. Za § 13a se vkládají nové § 13b až 13f, které včetně nadpisů znějí: