Zákon o opatřeních proti znečišťování ovzduší

(1) Část výnosu poplatků ve výši 60 % a celý výnos pokut je neplánovaným příjmem místních a městských národních výborů, jejichž obvod je postižen škodlivými následky znečišťování ovzduší. Vznikají-li škodlivé následky též v obvodech jiných národních výborů než těch, které poplatky, popřípadě pokuty nebo penále uložily, rozdělí se jim výnos v poměru, v jakém jsou postiženy. Výnos rozdělují národní výbory nejblíže vyššího stupně. Zasahuje-li znečištění ovzduší do dvou nebo více krajů, dohodnou se o způsobu rozdělení výnosu zúčastněné krajské národní výbory.

(2) Část výnosu poplatků ve výši 40 % odvádějí národní výbory čtvrtletně nejpozději do 30 dnů po uplynutí předcházejícího čtvrtletí ministerstvu lesního a vodního hospodářství, které ji použije k předcházení škodlivých následků znečišťování ovzduší, k jejich odstraňování a zmírňování.

(1) Ministerstvo lesního a vodního hospodářství

a) vypracovává návrhy technickoekonomických koncepcí a jiná souborná technickoekonomická opatření k ochraně ovzduší a dozírá, jak ústřední orgány a organizace tato opatření zabezpečují,

b) vyjadřuje se k projektové dokumentaci investic schvalovaných Státní komisí pro techniku, které mohou výrazně ovlivnit čistotu ovzduší,

c) může stanovit závazný způsob měření úletu škodlivin,

d) zabezpečuje vědecký a technický výzkum v oblasti čistoty ovzduší a sleduje rozvoj technických zařízení, směřujících proti znečišťování ovzduší.

(2) Působnost Slovenské národní rady a jejích orgánů při plnění úkolů vyplývajících z tohoto zákona upraví zákon Slovenské národní rady.

(1) Zřizuje se Státní technická inspekce ochrany ovzduší při ministerstvu lesního a vodního hospodářství jako kontrolní orgán s celostátní působností. Podrobnosti o její organizaci stanoví ministr lesního a vodního hospodářství.

(2) Státní technická inspekce ochrany ovzduší

a) kontroluje zařízení na ochranu čistoty ovzduší, dodržování termínů výstavby těchto zařízení a jejich uvádění do provozu, jakož i zajištění ochrany ovzduší v projektové dokumentaci investic,

b) kontroluje množství úletů škodlivin,

c) pomáhá organizacím při řešení technických otázek v souvislosti s ochranou čistoty ovzduší a ukládá organizacím po projednání s příslušnými orgány hygienické služby provést technická nebo obdobná opatření, jež zamezí, popřípadě zmírní znečišťování ovzduší,

d) pomáhá národním výborům po stránce odborně technické při vyměřování poplatků, zejména při přezkušování údajů znečišťovatelů (§ 8) a při ukládání pokut,

e) dává národním výborům podněty k ukládání pokut.

(3) Státní technická inspekce ochrany ovzduší spolupracuje s orgány hygienické služby při plnění úkolů podle zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, v oblasti ochrany čistoty ovzduší. Při vydávání závazných posudků podle § 4 zákona č. 20/1966 Sb. postupují orgány hygienické služby v oblasti čistoty ovzduší v součinnosti se Státní technickou inspekcí ochrany ovzduší.

(4) Orgány Státní technické inspekce ochrany ovzduší jsou oprávněny při plnění svých úkolů vstupovat do závodů, zařízení a objektů, provádět pozorování a měření k zjištění stavu čistoty ovzduší a požadovat potřebné doklady a údaje.

Lhůta pro první oznámení podle § 8 odst. 1 se stanoví do 31. července 1967.

(1) Poplatky za znečišťování ovzduší budou placeny v prvním roce po nabytí účinnosti zákona ve výši 50 % a ve druhém roce ve výši 75 % částek stanovených podle § 2.

(2) Znečišťovatelům, kteří k 1. květnu 1967 již mají ve výstavbě potřebná zařízení pro ochranu čistoty ovzduší, nebo kteří zahájí výstavbu nejpozději do 30. dubna 1969 a dokončí ji ve lhůtě dohodnuté se Státní technickou inspekcí ochrany ovzduší, se poskytne sleva z poplatků snížených podle předchozího odstavce, a to tak, že u výstavby zahájené do 30. dubna 1968 budou poplatky placeny ve výši 25 % a u výstavby zahájené do 30. dubna 1969 ve výši 37,5 % poplatků podle § 2 až do uvedení zařízení do provozu. Jestliže dohodnutá lhůta uvedení zařízení do provozu nebude dodržena, doplatí znečišťovatelé poplatky na výši podle předchozího odstavce a za léta 1969 a další na výši podle § 2.

Vláda může měnit přípustnou míru znečištění ovzduší uvedenou v příloze tohoto zákona.

Povinnost k náhradě škody podle jiných předpisů*) není tímto zákonem dotčena.

(1) Tímto zákonem nejsou dotčena ustanovení zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu.

(2) Zrušuje se vyhláška ministerstva financí č. 178/1960 Sb., o opatřeních na ochranu čistoty ovzduší.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. května 1967.

Novotný v. r.

Lenárt v. r.

Laštovička v. r.

Příloha k zákonu č. 35/1967 Sb.

A. Přípustná míra znečišťování ovzduší při spalování paliv (§ 1) a podklad pro výpočet poplatků podle § 2 odst. 3 písm. d)

Výška komínu1)

(m)Přípustný úlet (kg/h)Popílek SO2Ostatní

škodliviny2)7 2,5 2 4 k max3),4)8 3 2,3 4,6 k max 10 4 3,2 6,4 k max 12 5 4,2 8,4 k max 14 7 5,310,6 k max 16 9 6,8 13,6 k max 18 11,4 8,4 16,8 k max 20 14 10 20,0 k max 25 21 13,5 27,0 k max 30 31 22,5 45,0 k max 35 42 32,5 65,0 k max 40 55 46 92,0 k max 45 70 60 120,0 k max 50 84 82,5 165,0 k max 55 110 100 200,0 k max 60 130 122 245,0 k max 65 160 145 290,0 k max 70 192 170 340,0 k max 75 225 195 390,0 k max 80 260 227 -455,0 k max 85 290 257 514,0 k max 90 325 295 590,0 k max 95 360 335 670,0 k max 100 400 375 750,0 k max 110 490 900 930,0 k max 120 580 1425 1130,0 k max 130 675 1950 1340,0 k max 140 785 2475 1560,0 k max 150 900 3000 1790,0 k max 160 1010 3555 2060,0 k max 170 1130 4110 2320,0 k max 180 1270 4665 2600,0 k max 190 1400 5220 2890,0 k max 200 1550 5779 3200,0 k max 220 1820 6355 3840,0 k max 240 2110 6930 4500,0 k max 260 2400 7510 5160,0 k max 280 2700 8085 5820,0 k max 300 3000 8665 6500,0 k max

B. Přípustná míra znečisťování ovzduší při technologických výrobních procesech a podklad pro výpočet poplatků podle § 2 odst. 3 písm. d)

Přípustná míra znečišťování ovzduší při technologických výrobních procesech se řídí podle části A přílohy použitím hodnot přípustných úletů pro ostatní škodliviny.

C. Přípustná míra znečišťování ovzduší tuhými látkami při výrobě slínku, cementu a vápna

Celková produkce

(t/h) Přípustný úlet (kg/h) při předpokládané

výšce komínu (70 ± 10 )m1)25 12050 160100 250150 270

D. Vzorec pro výpočet poplatků podle § 2 odst. 3 písm. d)

Poplatek s použitím hodnot úletů se vypočte podle vzorce

P=(e - ep ) . h . 0,10 + p,

kde značíP roční poplatek v Kčs e skutečné množství vypouštěné škodliviny v kg/h,1)eppřípustné množství vypouštěné škodliviny v kg/h, hpočet provozních hodin za rok,0,10roční výši poplatku za 1 kg vypouštěných škodlivin nad přípustnou míru (§ 2 odst. 3 písm. d) v Kčs,ppřirážku podle § 2 odst. 4.

E. Hranice množství vypouštěných škodlivin, od něhož počíná povinnost oznámení podle § 8 odst. 11)

Škodlivina2) Přípustné množství (kg/h)3)Prach (max. 20 % Si) 5,0Kysličník uhelnatý 60,0Kysličníky dusíku (jako NO2) 3,0Chlór 1,0Sirovodík 0,08Olovo (kromě tetraalkyolova) 0,007Sirouhlík 0,3Arzén (anorganické sloučeniny kromě AsH3) 0,03Fluór (anorganické sloučeniny plynné) 0,3Saze (amorfní C) 1,5Formaldehyd 0,5Fenol 3,0Rtuť kovová 0,003Mangan (jako MnO2) 0,1Kyselina sírová vyjádřeno v H•iontech 0,1Kyselina dusičná vyjádřeno v H• iontech 0,1Kyselina chlorovodíková vyjádřeno v H• iontech 0,1Akrolein 3,0Amoniak 3,0Benzen 24,0

*) Zejména hospodářský zákoník č. 109/1964 Sb., občanský zákoník č. 40/1964 Sb., zákoník práce č. 65/1965 Sb., vládní vyhláška č. 40/1963 Sb., o náhradě škod způsobených exhalacemi socialistickým zemědělským a lesním organizacím.

1) Jsou-li škodliviny vypouštěny dvěma nebo více komíny stojícími na ploše kruhu o průměru 1 km, považují se komíny téhož podniku za jeden komín. Při různé výšce komínů stanoví způsob výpočtu ministerstvo lesního a vodního hospodářství v pracovní instrukci.

2) Ostatními škodlivinami se rozumí škodliviny uvedené v části E přílohy.

3) k max je nejvýše přípustná okamžitá koncentrace podle směrnic ministerstev zdravotnictví a zemědělství, lesního a vodního hospodářství poř. č. 24/1960 sbírky Hygienické předpisy o nejvyšších přípustných koncentracích škodlivin v ovzduší.

4) Jsou-li škodliviny vypouštěny po dobu kratší než 1 hodinu, vypočtou se hodnoty přípustných úletů úměrným snížením.

1) Při podstatněji odlišné výšce komínů stanoví přípustné úlety ministerstvo lesního a vodního hospodářství ve spolupráci s hlavním hygienikem ČSSR.

1) Skutečný úlet v kg/h se vypočte dělením skutečného úletu škodlivin v kg/rok počtem provozních hodin. U zdrojů znečistění s měnícím se výkonem stanoví způsob výpočtu poplatků ministerstvo lesního a vodního hospodářství.

1) Při úletech menších než toto množství se poplatky neplatí [§ 3 odst. 1 písm. c)].

2) Hodnoty pro škodliviny, které nejsou v tabulce uvedeny, budou stanoveny hlavním hygienikem ČSSR ve spolupráci s ministerstvem zemědělství a ministerstvem lesního a vodního hospodářství.

3) Jsou-li škodliviny vypouštěny po dobu kratší než 1 hodinu, vypočtou se hodnoty přípustných množství úměrným snížením.