Úplné znění zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 189/1999 Sb., zákonem č. 23/2000 Sb. a zákonem č. 71/2000 Sb.

(1) Dopravce je povinen

a) provozovat drážní dopravu podle pravidel provozování drážní dopravy, platné licence a smlouvy uzavřené s provozovatelem dráhy o provozování drážní dopravy na dráze,

b) vydat ke dni zahájení provozování drážní dopravy vnitřní předpis o odborné způsobilosti a znalosti osob zajišťujících provozování drážní dopravy a způsob jejich ověřování, včetně systému pravidelného školení,

c) vydat ke dni zahájení provozování drážní dopravy vnitřní předpis o organizačním zajištění údržby drážních vozidel,

d) při provozování drážní dopravy používat drážní vozidla a určená technická zařízení s platným průkazem způsobilosti a v technickém stavu, který odpovídá schválené způsobilosti,

e) zajistit, aby drážní vozidla řídily osoby, které mají platný průkaz způsobilosti k řízení,

f) zajistit, aby drážní dopravu prováděly osoby, které jsou zdravotně a odborně způsobilé,

g) se řídit při provozování drážní dopravy pokyny provozovatele dráhy udílenými při organizování drážní dopravy.

(2) Dopravce, který provozuje drážní dopravu na dráze celostátní nebo na dráze regionální, který je držitelem platné licence, je dále povinen:

a) finančně zajistit řádné provozování drážní dopravy po celou dobu platnosti licence,

b) poskytnout drážnímu správnímu úřadu za každý kalendářní rok nejpozději do 30. června roku následujícího doklady o trvání finanční způsobilosti k řádnému provozování drážní dopravy,

c) na výzvu drážního správního úřadu poskytnout informace potřebné pro ověření trvání finanční způsobilosti k drážní dopravě,

d) ke dni zahájení drážní dopravy sjednat pojištění z odpovědnosti za škody z provozu drážní dopravy a zaplatit pojistné a po celou dobu provozování drážní dopravy mít sjednáno toto pojištění a zaplacené pojistné,

e) na výzvu drážního správního úřadu poskytnout informace potřebné pro ověření trvání pojištění odpovědnosti za škody z provozu drážní dopravy.

(3) Pravidla provozování drážní dopravy stanoví prováděcí předpis.

Každý dopravce, který provozuje veřejnou drážní dopravu, je kromě povinností uvedených v § 35 povinen

a) provozovat veřejnou drážní osobní nebo nákladní dopravu podle jízdního řádu a tarifu a předem vyhlášených smluvních přepravních podmínek v Přepravním a tarifním věstníku,

b) ve veřejné drážní osobní dopravě přepravit každého, kdo má uzavřenou přepravní smlouvu, a přijmout k přepravě zavazadlo, pokud jsou splněny přepravní podmínky a přepravě nebrání okolnosti, které dopravce nemůže odvrátit,

c) ve veřejné drážní nákladní dopravě přepravit věci, pokud lze přepravu provést dopravcem a zařízeními vyhovujícími obvyklým přepravním potřebám,

d) na žádost uzavřít přepravní smlouvu i na úsek dráhy celostátní nebo dráhy regionální provozovaný jiným dopravcem; toto ustanovení se vztahuje na dopravce, kteří provozují veřejnou drážní dopravu na dráze celostátní nebo na dráze regionální,

e) vytvářet ve veřejné drážní osobní dopravě podmínky pro přepravu osob s omezenou schopností pohybu a orientace a rodičů s dětmi,

f) ve veřejné drážní osobní dopravě zabezpečit předlékařskou první pomoc v případě nehody,

g) zabezpečit náhradní dopravu za přerušenou veřejnou drážní osobní dopravu z důvodu nehody nebo z provozních důvodů, pro které nelze přepravu dokončit drážním vozidlem, kterým bylo započato plnění přepravní smlouvy,

h) označit jednotlivá drážní vozidla nebo jejich soupravy určené pro přepravu osob s výjimkou dráhy lanové, tramvajové, trolejbusové a speciální názvem výchozí a konečné stanice (zastávky) a drážní vozidla bezbariérově přístupná cestujícím s omezenou schopností pohybu a orientace mezinárodním symbolem přístupnosti, u dráhy tramvajové a dráhy trolejbusové dále číslem nebo jiným označením linky, názvy zastávek čitelnými i za tmy, dále evidenčním číslem vozidla na přední a zadní straně vozidla.

(1) Podmínky, za nichž se přepravují osoby a jejich zavazadla ve veřejné drážní osobní dopravě a věci ve veřejné drážní nákladní dopravě, stanoví přepravní řády.

(2) V přepravním řádu pro přepravu osob a jejich zavazadel ve veřejné drážní osobní dopravě se uvede zejména

a) vznik, obsah a ukončení přepravní smlouvy, způsob prokazování jejího vzniku, včetně úpravy vztahů mezi dopravcem a cestujícím,

b) náležitosti jízdního dokladu pro přepravu osob, způsob placení jízdného a posuzování platnosti jízdních dokladů,

c) náležitosti přepravního dokladu pro přepravu zavazadel, způsob placení přepravného,

d) právo na obsazení míst k sezení v drážním vozidle a podmínky pro poskytování rezervačních a ubytovacích služeb ve vlacích,

e) podmínky přepravy dětí, cestujících s omezenou schopností pohybu a orientace,

f) způsob vracení jízdného a přepravného při neprovedení přepravy osob, jejich zavazadel, včetně živých zvířat,

g) rozsah a podmínky přepravy ručních zavazadel a cestovních zavazadel a jejich druhy,

h) podmínky a způsob používání sdělovacích, bezpečnostních a informačních zařízení cestujícími na dráze a v drážních vozidlech,

i) věci vyloučené z přepravy zavazadel,

j) zvláštní podmínky pro přepravu zavazadel, kterými jsou nebezpečné věci, snadno zkazitelné věci, živá zvířata, vozíky pro invalidy, dětské kočárky, jízdní kola, osobní automobily,

k) rozsah nároků cestujícího vůči dopravci z přepravní smlouvy o přepravě osob a z přepravní smlouvy o přepravě zavazadel a způsob jejich uplatňování,

l) vztah mezi dopravci ve veřejné drážní dopravě při plnění jedné přepravní smlouvy.

(3) V přepravním řádu pro přepravu věcí ve veřejné drážní nákladní dopravě se uvede zejména

a) vznik, obsah a ukončení přepravní smlouvy, včetně úpravy vztahů mezi dopravcem a odesílatelem nebo příjemcem při uzavírání, plnění a ukončení přepravní smlouvy,

b) náležitosti přepravního dokladu pro přepravu věcí, způsob placení přepravného,

c) věci z přepravy vyloučené,

d) podmínky pro přepravu nebezpečných věcí, zemřelých osob, snadno zkazitelných věcí, živých zvířat, odpadů, kolejových vozidel na vlastních kolech, věcí mimořádných rozměrů, neobvyklé hmotnosti nebo zvláštní povahy,

e) podmínky pro ustanovení, působnost a získání odborné způsobilosti bezpečnostního poradce pro přepravu nebezpečných věcí,

f) způsob převzetí zásilky dopravcem a její vydání příjemci,

g) odpovědnost dopravce při škodě na zásilce a jiné škodě,

h) rozsah nároků odesílatele nebo příjemce vůči dopravci a způsob jejich uplatňování,

i) vztah mezi dopravci v nákladní drážní dopravě při plnění jedné přepravní smlouvy.

(4) Průvodčí drážního vozidla nebo jiná osoba ve veřejné drážní osobní dopravě pověřená dopravcem a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce (dále jen „pověřená osoba“) je oprávněna dávat cestujícím pokyny a příkazy k zajištění jejich bezpečnosti, bezpečnosti ostatních cestujících a bezpečnosti a plynulosti dopravy. Pověřená osoba je oprávněna

a) vyloučit z přepravy cestujícího, který se na výzvu pověřené osoby neprokáže platným jízdním dokladem a nesplní povinnost zaplatit jízdné a přirážku,

b) vyloučit z přepravy cestujícího nebo uložit cestujícímu zaplacení přirážky, pokud přes upozornění nedodržuje přepravní řád, pokyny a příkazy pověřené osoby, znečišťuje drážní vozidlo nebo pokud svým chováním ruší klidnou přepravu cestujících nebo ostatní cestující jinak obtěžuje; vyloučením z přepravy nesmí být ohrožena bezpečnost a zdraví cestujícího,

c) nepřipustit k přepravě nebo vyloučit z přepravy zavazadlo cestujícího nebo zvíře s ním přepravované, pokud jsou překážkou bezpečné přepravy cestujících nebo ohrožují zdraví cestujících nebo pokud jejich přepravu neumožňují přepravní podmínky,

d) uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě.

(5) Cestující je povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla chovat se tak, aby neohrozil svou bezpečnost, bezpečnost jiných osob, bezpečnost a plynulost drážní dopravy, a dbát přiměřené opatrnosti dané povahou drážní dopravy. Cestující je dále povinen

a) dbát pokynů a příkazů pověřené osoby, které směřují k zajištění bezpečnosti a plynulosti drážní dopravy, jeho bezpečnosti nebo bezpečnosti ostatních cestujících,

b) na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému nebo se prokázat osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě,

c) na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržování přepravního řádu.

(6) Výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 000 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 000 Kč.

(7) Vláda vydá nařízením přepravní řád pro veřejnou nákladní drážní dopravu. Ministerstvo dopravy a spojů vydá vyhláškou přepravní řád pro veřejnou drážní osobní dopravu. Podrobnosti přepravních podmínek mohou být stanoveny ve smluvních přepravních podmínkách.

(8) Porušení povinnosti cestujícího podle odstavce 5, kterým ohrozí pověřenou osobu, je přestupkem podle zvláštního právního předpisu.7a)

(1) Drážní doprava může být přechodně omezena nebo zastavena. O přechodném omezení nebo zastavení drážní dopravy rozhodne na základě žádosti drážní správní úřad v případě, že žadatel, v jehož zájmu má dojít k přechodnému omezení nebo zastavení dopravy, prokáže oprávněnost své žádosti. Drážní správní úřad žádost projedná

a) s vlastníkem dráhy,

b) s provozovatelem dráhy,

c) s okresním úřadem, v jehož obvodu působnosti je drážní dopravou, která má být přechodně omezena nebo zastavena, zajišťována dopravní obslužnost; okresní úřad je povinen projednat své stanovisko s dotčenými obcemi,

d) s dopravcem v drážní dopravě, pokud nebyl předkladatelem žádosti o přechodné omezení nebo zastavení drážní dopravy.

(2) Dopravce je povinen přechodné omezení nebo zastavení veřejné drážní dopravy zveřejnit nejméně 14 dnů před počátkem omezení nebo zastavení drážní dopravy.

(3) Drážní správní úřad může rozhodnout o přechodném omezení drážní dopravy na nezbytně nutnou dobu z důvodů

a) veřejného zájmu na jiné mimořádné drážní dopravě,

b) bezpečnosti drážní dopravy,

c) nahromadění přepravovaných věcí na dráze s výjimkou vlečky, způsobené provozovatelem dráhy nebo jiným dopravcem.

(4) Odvolání proti rozhodnutí drážního správního úřadu o přechodném omezení drážní dopravy dopravce nemá odkladný účinek.

(5) Drážní správní úřad může rozhodnout o zastavení drážní dopravy, není-li zájem dopravců na provozování drážní dopravy a pominou-li přepravní potřeby na dráze.

(6) Dopravce je povinen přechodně omezit nebo zastavit drážní dopravu na základě opatření vydaného správními úřady oprávněnými rozhodovat v oblasti veterinární, rostlinolékařské, hygienické služby, odpadového hospodářství nebo na základě mezinárodní smlouvy, jíž je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů.

(7) Dopravce je oprávněn přechodně omezit nebo zastavit drážní dopravu z důvodů

a) nesjízdnosti dráhy v důsledku živelní pohromy, nehody nebo rekonstrukce dráhy,

b) nepředvídaného narušení provozuschopnosti dráhy,

c) nahromadění přepravovaných věcí na vlečce, způsobené provozovatelem vlečky nebo jiným dopravcem.

Dopravce na dráze tramvajové nebo trolejbusové je povinen oznámit do 3 dnů drážnímu správnímu úřadu omezení nebo přerušení dopravy, pokud se jedná o přerušení dopravy delší než 7 dnů.

(1) Závazky veřejné služby se pro účely tohoto zákona rozumí závazky dopravce v drážní dopravě, které dopravce přijal ve veřejném zájmu, a které by ve svém obchodním zájmu nepřijal nebo by je přijal pouze zčásti pro jejich ekonomickou nevýhodnost. Závazky veřejné služby sjednává s dopravcem ve veřejném zájmu výběrovým řízením stát a hradí dopravci prokazatelnou ztrátu vzniklou jejich plněním.

(2) Závazky veřejné služby jsou závazky provozu, závazky přepravy a závazky tarifní.

(3) Závazek provozu je závazek dopravce zajistit na dopravní cestě, na které je oprávněn provozovat drážní dopravu, provozování drážní dopravy plynule, pravidelně a v požadovaném počtu a časovém vedení jednotlivých vlaků, včetně provozování doplňkových přepravních služeb.

(4) Závazek přepravy je závazek dopravce přepravit cestující nebo věci za speciální cenu při splnění zvláštních podmínek.

(5) Závazek tarifní je závazek dopravce přepravit cestující nebo věci za regulovanou cenu podle cenových předpisů,7b) která je nižší, než je ekonomické jízdné nebo přepravné.

(6) Závazek veřejné služby vzniká na základě písemné smlouvy, kterou jménem státu uzavírá

a) okresní úřad s dopravcem za účelem zajištění základní dopravní obslužnosti územního obvodu okresu; příslušným okresním úřadem je okresní úřad, v jehož územním obvodu je dopravní obslužnost na příslušné dráze nebo její rozhodující části zajišťována,

b) Ministerstvo dopravy a spojů po dohodě s Ministerstvem financí, a jedná-li se o zajištění potřeb obrany státu, i po dohodě s Ministerstvem obrany s dopravcem ve veřejném zájmu na zajištění dopravních potřeb státu.

(7) Smlouva o závazku veřejné služby se uzavírá nejméně na období platnosti jízdního řádu. Při uzavírání smlouvy o závazku veřejné služby okresní úřad dbá, aby základní dopravní obslužnost byla zajištěna vzájemným propojením veřejné drážní osobní dopravy s linkovou osobní dopravou.7c)

(8) Vymezení doplňkových přepravních služeb dopravce náležejících do závazku provozu stanoví prováděcí předpis.

(1) Prokazatelnou ztrátou se pro účely tohoto zákona rozumí rozdíl mezi ekonomicky oprávněnými náklady vynaloženými dopravcem na splnění závazku veřejné služby včetně přiměřeného zisku vztahujícího se k těmto nákladům a tržbami a výnosy dosaženými dopravcem z tohoto závazku.

(2) Prokazatelnou ztrátu vzniklou dopravci plněním závazků veřejné služby hradí

a) okresní úřad ze svého rozpočtu, jedná-li se o zajišťování základní dopravní obslužnosti území závazky veřejné služby,

b) Ministerstvo dopravy a spojů, jedná-li se o zajišťování dopravních potřeb státu ve veřejném zájmu závazky veřejné služby.

(3) Bližší vymezení prokazatelné ztráty, způsob jejího výpočtu, pravidla na přidělování finančních prostředků z rozpočtů okresních úřadů, doklady, kterými musí být výpočty prokazatelné ztráty doloženy, vymezení přiměřeného zisku, náležitosti smlouvy o závazku veřejné služby a způsob výkonu státního dozoru nad financováním dopravní obslužnosti a ostatních závazků veřejné služby stanoví prováděcí předpis.

(4) Zajišťuje-li dopravce přepravní služby mimo závazky veřejné služby nebo jiné činnosti, je povinen vést oddělenou souhrnnou analytickou evidenci závazků veřejných služeb, která se člení na evidenci podle jednotlivých okresních úřadů. Finanční prostředky určené k úhradě prokazatelné ztráty nesmí být použity k jiným účelům.

(1) Základní dopravní obslužností územního obvodu okresu je zajištění přiměřené dopravy po všechny dny v týdnu z důvodů veřejného zájmu, především do škol, do úřadů, k soudům, do zdravotnických zařízení poskytujících základní zdravotní péči a do zaměstnání, včetně dopravy zpět, přispívající k trvale únosnému rozvoji tohoto územního obvodu.

(2) Je-li základní dopravní obslužnost územního obvodu okresu zajištěna veřejnou dopravou, nelze rozpočtové prostředky použít k financování přepravních potřeb závazky veřejné služby jiným druhem souběžné veřejné dopravy. Prováděcí předpis stanoví, co se rozumí provozováním souběžné veřejné dopravy.

Je-li základní dopravní obslužnost územního obvodu okresu zajišťována dopravou na dráze tramvajové nebo dráze trolejbusové, použijí se ustanovení o závazcích veřejné služby na dráze celostátní a na dráze regionální obdobně.

(1) Ostatní dopravní obslužnost je zajištění dopravních potřeb územního obvodu obce nad rámec základní dopravní obslužnosti územního obvodu okresu. Na zajištění ostatní dopravní obslužnosti uzavírá obec s dopravcem závazek veřejné služby a hradí ze svého rozpočtu prokazatelnou ztrátu vzniklou dopravci plněním závazku veřejné služby.

(2) Pro závazky veřejné služby a prokazatelnou ztrátu v ostatní dopravní obslužnosti platí přiměřeně § 39 a 39a.

(1) Jízdní řád veřejné drážní osobní dopravy na dráze celostátní a regionální zpracovává provozovatel dráhy. Jízdní řád je provozovatelem dráhy zpracováván koordinovaně s jízdním řádem v silniční dopravě a vychází z požadavků dopravců a z požadavků okresních úřadů na plynulé a pravidelné provozování drážní dopravy v požadovaném počtu a časovém vedení jednotlivých vlaků, které budou předmětem závazků veřejné služby.

(2) Okresní úřady uplatní u provozovatele dráhy souhrnné požadavky na počet a časové vedení jednotlivých vlaků nejpozději 240 dnů před dnem platnosti jízdního řádu. Ve stejné lhůtě předají provozovateli dráhy své požadavky dopravci.

(3) Provozovatel dráhy projedná návrh jízdního řádu a návrh změny jízdního řádu s okresními úřady ve lhůtě nejméně 120 dnů před stanovenou dobou platnosti jízdního řádu, jedná-li se o nový jízdní řád, a nejméně ve lhůtě 15 dnů před stanovenou dobou platnosti, jedná-li se o změnu jízdního řádu.

(1) Dopravce, který má podle platné licence provozovat veřejnou drážní osobní dopravu na dráze tramvajové nebo na dráze trolejbusové nebo na speciální dráze, a dopravce, který má podle úředního povolení provozovat veřejnou drážní osobní dopravu na dráze lanové, předloží před zahájením drážní dopravy jízdní řád ke schválení drážnímu správnímu úřadu. Příslušným ke schválení jízdního řádu je drážní správní úřad, který rozhoduje o udělení licence.

(2) Na schvalování jízdních řádů se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.

(1) Jízdní řád dráhy celostátní a dráhy regionální a jejich změny nabývají platnosti dnem stanoveným dohodou evropských železničních správ.

(2) Jízdní řád a jeho změny dráhy tramvajové, dráhy trolejbusové, speciální dráhy a dráhy lanové nabývají platnosti nejdříve 24 hodin od jeho zveřejnění.

(3) Způsob zpracování, obsah a zveřejňování jízdního řádu a jeho změn stanoví prováděcí předpis.

(1) Na dráhách lze provozovat drážní vozidlo, které svojí konstrukcí a technickým stavem odpovídá požadavkům bezpečnosti drážní dopravy, obsluhujících osob, přepravovaných osob a věcí a jehož technická způsobilost byla prokázána shodou se schváleným typem. Drážní vozidla hnací, drážní vozidla tažená s rychlostí nad 160 km/h na dráhách železničních, drážní vozidla na dráze tramvajové, trolejbusové a lanové musí mít technickou způsobilost kromě prokázané shody se schváleným typem ještě ověřenou drážním správním úřadem. Na základě tohoto ověření vydá drážní správní úřad průkaz způsobilosti vozidla. Způsob a podmínky schvalování technické způsobilosti stanoví prováděcí předpis.

(2) Shodu se schváleným typem prokazuje výrobce typovým osvědčením pro každé vozidlo.

(3) O schválení typu drážního vozidla rozhoduje drážní správní úřad na základě žádosti tuzemského nebo zahraničního výrobce nebo jiné osoby, která prokáže právní zájem na schválení typu drážního vozidla.

(4) Drážní správní úřad schválí typ drážního vozidla, jsou-li splněny technické podmínky drážního vozidla stanovené prováděcím předpisem nebo mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů. Podkladem pro rozhodnutí drážního správního úřadu je výsledek zkoušky drážního vozidla. Zkoušku zajišťuje výrobce drážního vozidla nebo jiná osoba, která prokáže právní zájem na schválení typu drážního vozidla na svůj náklad u právnické osoby, kterou určí Ministerstvo dopravy a spojů.

(5) Změnu na drážním vozidle, jejíž podstatou je zásah do konstrukce vozidla znamenající odchylku od schváleného typu, schvaluje drážní správní úřad podle podmínek stanovených prováděcím předpisem.

(6) Na dráhách lze provozovat drážní vozidla neschváleného typu pro účely zkušebního provozu a při zkouškách pro schválení typu nebo změny typu, a to jen na dobu potřebnou pro tento účel, za podmínky, že technický stav vozidla a způsob provádění zkoušek za jízdy neohrozí bezpečné provozování dráhy a drážní dopravy. Podmínky provádění zkušebního provozu a řízení drážního vozidla pro každý případ stanoví drážní správní úřad. Podmínky provozování drážního vozidla zahraničního dopravce stanoví mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána.

(1) Drážní vozidla v provozu, která určí prováděcí předpis, podléhají pravidelným technickým kontrolám, kterými se ověřuje technický stav drážního vozidla. Způsob a podmínky provádění kontrol technického stavu drážního vozidla stanoví prováděcí předpis.

(2) Zjistí-li drážní správní úřad, že drážní vozidlo v provozu je v technickém stavu, který nezaručuje bezpečnost drážní dopravy nebo nemá vlastnosti schváleného typu nebo nemá platný průkaz způsobilosti nebo nejsou u něj prováděny pravidelné technické prohlídky podle prováděcího předpisu, rozhodne o nezpůsobilosti drážního vozidla k provozu.

(1) Řídit drážní vozidlo (dále jen „řízení“) mohou jen osoby s platným průkazem způsobilosti k řízení.

(2) Průkaz způsobilosti k řízení vydává drážní správní úřad žadateli, který prokázal odbornou způsobilost zkouškou. Zkoušce se může podrobit žadatel, který

a) dosáhl předepsaného věku a vzdělání,

b) je spolehlivý k řízení (§ 46),

c) prokázal svou zdravotní způsobilost,

d) podrobil se předepsané výuce a výcviku.

(3) Podmínky zdravotní způsobilosti, věku a vzdělání, rozsah potřebných odborných znalostí, způsob provádění výuky a výcviku a způsob provádění zkoušek stanoví prováděcí předpis.

(4) Drážní správní úřad nařídí přezkoušení odborné a zdravotní způsobilosti osob k řízení v případě, že při řízení vykazují nedostatky, které mohou ohrozit bezpečnost drážní dopravy. Podle výsledku přezkoušení může drážní správní úřad rozhodnout o omezení řízení nebo o zákazu řízení. V případě rozhodnutí o zákazu řízení drážní správní úřad odejme osobě průkaz způsobilosti k řízení.

(5) Drážní správní úřad nařídí přezkoušení odborné a zdravotní způsobilosti osob k řízení, má-li důvodné pochybnosti o zdravotní nebo odborné způsobilosti těchto osob. V těchto případech drážní správní úřad zadrží průkaz způsobilosti k řízení do doby, kdy důvody pro zadržení průkazu pominou.

(6) Bez průkazu způsobilosti mohou řídit drážní vozidlo osoby při jízdním výcviku nebo při zkoušce z řízení drážního vozidla. Při provozování drážního vozidla neschváleného typu pro účely zkušebního provozu a při zkouškách pro schválení typu nebo změny typu může drážní vozidlo řídit osoba dodavatele bez průkazu způsobilosti pouze pod dohledem osoby dopravce, který zodpovídá za zachování všech zásad pro bezpečnost drážní dopravy.

(7) Drážní vozidlo náležející zahraničnímu dopravci oprávněnému provozovat v České republice drážní dopravu může řídit osoba, je-li držitelem oprávnění k řízení tohoto vozidla podle právních předpisů státu, v němž má sídlo zahraniční dopravce. Tato osoba musí být současně držitelem průkazu způsobilosti k řízení podle § 45.

(8) Maximální dobu řízení, dobu bezpečnostních přestávek a dobu odpočinku osob, které řídí drážní vozidlo, stanoví pro jednotlivé druhy drážních vozidel prováděcí předpis.

Spolehlivým k řízení není ten,

a) kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s řízením, nebo pro jiný trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže vzhledem k řízení a osobě žadatele je obava, že se dopustí stejného nebo podobného činu při řízení,

b) komu byl soudem uložen trest zákazu činnosti spočívající v řízení.

(1) Technická zařízení tlaková, plynová, elektrická, zdvihací, dopravní, pro ochranu před účinky atmosférické a statické elektřiny, pro ochranu před negativními účinky zpětných trakčních proudů, kontejnery a výměnné nástavby, která jsou konstruována a vyráběna pro provozování dráhy nebo drážní dopravu a slouží-li k zabezpečení provozování dráhy nebo drážní dopravy, jsou určenými technickými zařízeními, která podléhají dozoru podle tohoto zákona.

(2) Podmínky pro konstrukci, výrobu a provoz určených technických zařízení a jejich konkretizaci stanoví prováděcí předpis.

(3) Před uvedením určeného technického zařízení do provozu musí být schválena jeho způsobilost k provozu. Způsobilost určeného technického zařízení k provozu schvaluje drážní správní úřad vydáním průkazu způsobilosti.

(4) Drážní správní úřad vydá průkaz způsobilosti určeného technického zařízení na základě technické prohlídky a zkoušky, kterou zajistí výrobce určeného technického zařízení na svůj náklad u právnické osoby, kterou určí Ministerstvo dopravy a spojů, nebo na základě prohlášení výrobce o shodě výrobku s technickými předpisy. 7d)

(5) Při provozování dráhy a při provozování drážní dopravy mohou být provozována jen určená technická zařízení s platným průkazem způsobilosti.

(1) Určená technická zařízení v provozu podléhají pravidelným revizím, prohlídkám a zkouškám, kterými se ověřuje jejich technický stav a provozní způsobilost. Revize, prohlídky a zkoušky určených technických zařízení v provozu mohou provádět jen fyzické osoby, které mají platné osvědčení o odborné způsobilosti. Osvědčení o odborné způsobilosti vydává drážní správní úřad. Rozsah odborných znalostí a způsob ověřování těchto znalostí stanoví prováděcí předpis.

(2) Zjistí-li drážní správní úřad, že určené technické zařízení má závažné nedostatky, že nelze zaručit jeho bezpečné provozování, zadrží průkaz způsobilosti a rozhodne o nezpůsobilosti určeného technického zařízení v provozu.

(3) Zjistí-li drážní správní úřad, že oprávněná osoba, provádějící revize, prohlídky a zkoušky určeného technického zařízení vykazuje nedostatky ve své činnosti, které podstatným způsobem ovlivňují ověřování technické způsobilosti a bezpečnost provozu určeného technického zařízení, odejme osvědčení o její odborné způsobilosti.

(1) Mimořádnou událostí v drážní dopravě je nehoda nebo ohrožení v drážní dopravě, která ohrožuje nebo narušuje bezpečnost, pravidelnost a plynulost provozování drážní dopravy, bezpečnost osob a bezpečnou funkci staveb a zařízení nebo ohrožuje životní prostředí.

(2) Nehodou v drážní dopravě je mimořádná událost, k níž došlo v souvislosti s pohybem drážního vozidla (provozováním drážní dopravy), s následkem smrti, újmy na zdraví nebo značné škody na majetku.8) Jiné mimořádné události se považují za ohrožení.

(3) Provozovatel dráhy a dopravce jsou povinni

a) neprodleně oznámit každou mimořádnou událost v drážní dopravě drážnímu správnímu úřadu a současně každou nehodu v drážní dopravě Policii České republiky,

b) provést dokumentaci stavu v době nehody,

c) zabezpečit uvolnění dráhy pro obnovení provozování dráhy nebo drážní dopravy, pokud tomu nebrání jiné okolnosti,

d) odhalovat příčiny a okolnosti vzniku mimořádných událostí v drážní dopravě a činit opatření k jejich předcházení.

(1) Drážní správní úřad uloží pokutu až do výše 10 000 000 Kč

a) vlastníku dráhy, který nezajistí provozuschopnost dráhy,

b) vlastníku dráhy celostátní nebo regionální, který nezajistí a neumožní provozování dráhy oprávněným provozovatelem dráhy,

c) provozovateli dráhy celostátní nebo regionální, který neoprávněně zastaví její provozování,

d) vlastníku dráhy celostátní nebo regionální, který nenabídne dráhu, u níž není schopen zajistit její provozuschopnost, státu k odkoupení,

e) vlastníku dráhy, který neumožní pověřené osobě výkon státního dozoru ve věcech drah.

(2) Drážní správní úřad uloží pokutu až do výše 500 000 Kč provozovateli dráhy, který nevyrozumí ve lhůtě jednoho roku před podáním návrhu na zrušení úředního povolení k provozování dráhy drážní správní úřad a vlastníka dráhy.

(3) Drážní správní úřad uloží pokutu až do výše 10 000 000 Kč provozovateli dráhy, který

a) provozuje dráhu bez úředního povolení k provozování dráhy,

b) neprovozuje dráhu podle úředního povolení k provozování dráhy nebo pravidel pro provozování dráhy.

(4) Drážní správní úřad uloží pokutu až do výše 10 000 000 Kč provozovateli dráhy, který

a) umožní při provozování dráhy výkon činnosti osobě, která není zdravotně způsobilá,

b) umožní při provozování dráhy výkon činnosti osobě, která není odborně způsobilá,

c) používá při provozování dráhy určené technické zařízení bez platného průkazu způsobilosti nebo ve stavu, který neodpovídá schválené technické dokumentaci,

d) neumožní dopravci, který má platnou licenci, provozovat drážní dopravu na dráze celostátní a na dráze regionální,

e) neumožní pověřené osobě výkon státního dozoru ve věcech drah.

(1) Drážní správní úřad uloží pokutu až do výše 10 000 000 Kč dopravci, který

a) provozuje drážní dopravu bez platné licence,

b) bez rozhodnutí příslušného úřadu omezí drážní dopravu,

c) poruší povinnosti stanovené pro přepravu nebezpečných věcí.

(2) Drážní správní úřad uloží pokutu až do výše 10 000 000 Kč dopravci, který

a) neprovozuje drážní dopravu podle pravidel provozování drážní dopravy, platné licence nebo smlouvy uzavřené s provozovatelem dráhy,

b) nerespektuje pokyny provozovatele dráhy udílené při organizování drážní dopravy.

(3) Drážní správní úřad uloží pokutu až do výše 10 000 000 Kč dopravci, který

a) umožní řízení drážního vozidla osobě bez platného průkazu způsobilosti k řízení,

b) umožní, aby při provozování drážní dopravy vykonávaly činnost osoby, které nejsou zdravotně způsobilé,

c) používá k provozování drážní dopravy drážní vozidlo bez platného průkazu způsobilosti nebo v technickém stavu, který neodpovídá schválené způsobilosti,

d) používá k provozování drážní dopravy určené technické zařízení bez platného průkazu způsobilosti,

e) neumožní pověřené osobě výkon státního dozoru ve věcech drah,

f) umožní, aby při provozování drážní dopravy vykonávaly činnost osoby, které nejsou odborně způsobilé.

(4) Drážní správní úřad uloží pokutu až do výše 10 000 000 Kč osobě, která

a) neodstranila zdroj ohrožení nebo rušení provozování dráhy nebo drážní dopravy,

b) svojí činností poškodila drážní zařízení nebo drážní vedení,

c) porušila přepravní podmínky pro přepravu nebezpečných věcí.

(1) Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy se drážní správní úřad o porušení uvedených povinností dozvěděl, nejpozději však do pěti let od doby, kdy k porušení došlo, jde-li o pokračující neoprávněné provozování dráhy nebo drážní dopravy, nejpozději do pěti let od doby, kdy neoprávněná činnost ještě trvala.

(2) Při stanovení výše pokuty se přihlíží k závažnosti, významu a době trvání protiprávního jednání a k rozsahu způsobené škody.

(3) Drážní správní úřad pokuty uložené podle § 50 a 51 rovněž vybere.

(4) Pokuty uložené a vybrané podle tohoto zákona jsou příjmem státního rozpočtu. Uloží-li pokutu obec, je pokuta příjmem obce.

(1) Zřizuje se správní úřad Drážní úřad jako orgán státní správy se sídlem v Praze, který je podřízen Ministerstvu dopravy a spojů.

(2) V čele Drážního úřadu je ředitel, kterého jmenuje a odvolává ministr dopravy a spojů; ministr dopravy a spojů schvaluje rovněž statut Drážního úřadu.

(1) Státní správu ve věcech drah vykonávají drážní správní úřady, kterými jsou Ministerstvo dopravy a spojů a Drážní úřad.

(2) Působnost drážních správních úřadů vykonávají v rozsahu stanoveném tímto zákonem též obce.

Drážní úřad vykonává působnost podle tohoto zákona nebo podle zvláštního právního předpisu s výjimkou věcí, ve kterých rozhoduje Ministerstvo dopravy a spojů nebo obce.

Ministerstvo dopravy a spojů:

a) rozhoduje o zrušení celostátní nebo regionální dráhy po dohodě s Ministerstvem obrany,

b) rozhoduje o změně kategorie dráhy celostátní na jinou kategorii železniční dráhy a o změně kategorie jiné železniční dráhy než dráhy celostátní na dráhu celostátní po dohodě s Ministerstvem obrany,

c) je odvolacím orgánem ve správním řízení ve věcech upravených tímto zákonem proti rozhodnutí Drážního úřadu a obcí.

(1) Hlavní město Praha9) vykonává působnost podle tohoto zákona ve věci dráhy tramvajové, trolejbusové, lanové a speciální dráhy s výjimkou:

a) schvalování typu drážního vozidla,

b) schvalování způsobilosti drážního vozidla,

c) schvalování způsobilosti určených technických zařízení,

d) rozhodování o osvědčení o odborné způsobilosti fyzických osob k provádění revizí, prohlídek a zkoušek určených technických zařízení,

e) rozhodování o zastavení nebo omezení provozu určených technických zařízení a o odnětí průkazů jejich způsobilosti.

(2) Ostatní obce10) vykonávají působnost podle tohoto zákona ve věci dráhy tramvajové, trolejbusové, lanové a speciální dráhy, s výjimkou:

a) schvalování typu drážního vozidla,

b) schvalování způsobilosti drážního vozidla,

c) schvalování způsobilosti určených technických zařízení,

d) rozhodování o osvědčení o odborné způsobilosti fyzických osob k provádění revizí, prohlídek a zkoušek určených technických zařízení,

e) rozhodování o zastavení nebo omezení provozu určených technických zařízení a o odnětí průkazů jejich způsobilosti,

f) působnosti speciálního stavebního úřadu,

g) vydávání průkazu způsobilosti k řízení lanových drah.

(3) Příslušnou k rozhodování podle tohoto zákona je obec, v jejímž územním obvodu se nachází dráha tramvajová, trolejbusová, lanová nebo speciální dráha. Jedná-li se o rozhodování o udělení licence, je příslušnou obec, v jejímž územním obvodu se bude nacházet výchozí zastávka drážní dopravy.

(1) Státní dozor ve věcech drah vykonávají Drážní úřad a obce. Výkon státního dozoru obcemi náleží do přenesené působnosti obcí. Působnost pro výkon státního dozoru je určena věcnou a územní působností drážního správního úřadu.

(2) Při výkonu státního dozoru pověřené osoby dozírají, zda jsou při provozování dráhy a drážní dopravy dodržovány a plněny povinnosti vlastníka dráhy, provozovatele dráhy a dopravce stanovené právními předpisy v zájmu bezpečného provozování dráhy a drážní dopravy.

(3) Drážní úřad je oprávněn v rámci výkonu státního dozoru zjišťovat příčiny mimořádných událostí.

(4) Vrchní státní dozor ve věcech drah vykonává Ministerstvo dopravy a spojů.

(5) Při výkonu vrchního státního dozoru pověřené osoby vykonávají činnosti náležející státnímu dozoru a dále dozírají nad výkonem státního dozoru ve věcech drah vykonávaným Drážním úřadem a obcemi.

(6) Pověření k výkonu vrchního státního dozoru a k výkonu státního dozoru ve věcech drah vydává Ministerstvo dopravy a spojů.

(1) Pověřená osoba je oprávněna v souvislosti s výkonem dozoru vstupovat do všech prostor souvisejících s vykonávanou činností, nahlížet do dokladů a evidencí týkajících se provozování drah a drážní dopravy. Provozovatel dráhy a dopravce jsou povinni pověřené osobě umožnit výkon uvedených oprávnění, bezplatně ji dopravit po dráze a umožnit bezplatné použití drážních sdělovacích zařízení.

(2) Při výkonu státního dozoru je pověřená osoba povinna se prokázat dokladem o pověření. Doklad o pověření obsahuje jméno a příjmení pověřené osoby, její rodné číslo a fotografii, věcný a územní rozsah oprávnění a dobu platnosti.

(3) Zjistí-li pověřená osoba při výkonu dozoru porušení povinností stanovených tímto zákonem, nebo že provozování dráhy je v rozporu s úředním povolením, nebo že provozování drážní dopravy je v rozporu s platnou licencí, vyzve provozovatele dráhy nebo dopravce k odstranění nedostatků ve stanovené lhůtě a vyrozumí o tom drážní správní úřad.

(4) Provozovatelé drah a dopravci jsou povinni ve stanovené lhůtě odstranit nedostatky zjištěné při výkonu státního dozoru. Přijatá opatření k odstranění nedostatků sdělí provozovatel dráhy nebo dopravce příslušnému drážnímu správnímu úřadu písemně.

(1) Vláda České republiky rozhodne ve lhůtě jednoho roku od účinnosti tohoto zákona, která část z dráhy celostátní, již provozují České dráhy na základě zvláštního zákona,5) je dráha regionální. Dráhy regionální je Ministerstvo dopravy a spojů povinno zveřejnit v Obchodním věstníku. Na rozhodování se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.

(2) Při rozhodování podle odstavce 1 se nezařadí do kategorie regionální dráhy ta část dráhy celostátní, která je uvedena v seznamu tratí podle mezinárodní dohody, kterou je Česká republika vázána.11)

(3) Provozování drah a drážní dopravy není živností podle živnostenského zákona.12)

Práva a závazky rozpočtové organizace Drážní úřad zřízené Ministerstvem dopravy a spojů existující ke dni jejího zrušení, přecházejí dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na Drážní úřad zřízený podle tohoto zákona.

(1) Dopravci, kteří provozují drážní dopravu na základě koncese, jsou povinni do jednoho roku od účinnosti tohoto zákona požádat o udělení licence (§ 24). Do doby rozhodnutí drážního správního úřadu se tito dopravci považují za dopravce, kterým byla udělena licence podle tohoto zákona.

(2) Provozovatelé dráhy, kteří provozují dráhu na základě koncese, jsou povinni požádat drážní správní úřad do jednoho roku od účinnosti tohoto zákona o vydání úředního povolení k provozování dráhy (§ 11). Do doby rozhodnutí drážního správního úřadu se tito provozovatelé dráhy považují za provozovatele dráhy, kterým bylo vydáno úřední povolení podle tohoto zákona.

(3) Osoby, které řídí drážní vozidlo, jsou povinny zažádat drážní správní úřad o vydání průkazu způsobilosti k řízení (§ 45) do jednoho roku od účinnosti tohoto zákona. Do doby rozhodnutí o způsobilosti k řízení se tyto osoby považují za osoby způsobilé k řízení podle tohoto zákona.

(4) Je-li jedna fyzická nebo právnická osoba zároveň provozovatelem celostátní nebo regionální dráhy a provozovatelem drážní dopravy na těchto dráhách, je pro tuto fyzickou nebo právnickou osobu závazné vedení odděleného účetnictví při provozování dráhy a provozování drážní dopravy.

Právní vztahy založené vlečkovou smlouvou podle vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 126/1964 Sb., o styku mezi dráhami celostátními a vlečkami a o vztazích mezi zúčastněnými organizacemi (vlečkové podmínky), vzniklé přede dnem účinnosti tohoto zákona, jakož i práva z nich vzniklá, se řídí dosavadními předpisy.

V řízení ve věcech upravených tímto zákonem se postupuje podle obecných předpisů o správním řízení, pokud jednotlivá ustanovení tohoto zákona nestanoví jinak.

Přepravní řád upravující přepravní podmínky na dráze celostátní a na dráze regionální se může odchýlit od ustanovení obchodního zákoníku, pokud přejímá ustanovení mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů.

(1) Ministerstvo dopravy a spojů vydá vyhlášku k provedení § 3 odst. 1, § 5 odst. 3, § 6 odst. 1 a 2, § 7 odst. 2, § 14a odst. 3, § 20 odst. 4, § 22 odst. 5, § 27a odst. 4, § 35 odst. 3, § 37 odst. 7, § 39 odst. 8, § 39a odst. 3, § 39b odst. 2, § 42 odst. 3, § 43 odst. 1, § 43 odst. 4, § 43 odst. 5, § 44 odst. 1 a 2, § 45 odst. 3, § 45 odst. 8, § 47 odst. 2 a § 48 odst. 1.

(2) Ministerstvo dopravy a spojů po dohodě s Ministerstvem zdravotnictví vydá právní předpis o podmínkách zdravotní způsobilosti osob k provozování dráhy a drážní dopravy a o způsobu provádění posudkové činnosti.

(3) Ministerstvo dopravy a spojů po dohodě s Ministerstvem vnitra vydá právní předpis o provádění výuky, výcviku a zkoušek žadatelů o průkaz způsobilosti k řízení tramvají a trolejbusů.

(4) Ministerstvo dopravy a spojů vydá právní předpis, kterým stanoví součásti dráhy.

(5) Ministerstvo dopravy a spojů po projednání s Ministerstvem vnitra vydá vyhlášku, kterou se stanoví způsob zjišťování mimořádných událostí v drážní dopravě.

Tímto zákonem se zrušují:

1. zákon č. 51/1964 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 104/1974 Sb.,

2. vyhláška Ministerstva dopravy č. 52/1964 Sb., kterou se provádí zákon o dráhách, ve znění vyhlášek č. 132/1969 Sb. a č. 122/1974 Sb.,

3. vyhláška Ministerstva dopravy č. 68/1964 Sb., o přenesení působnosti státní správy ve věcech drah, ve znění vyhlášky č. 11/1979 Sb., o působnosti správ celostátních drah na úseku státního odborného technického dozoru na dráhách, a vyhlášky č. 177/1988 Sb.,

4. vyhláška Ministerstva dopravy č. 126/1964 Sb., o styku mezi dráhami celostátními a vlečkami a o vztazích mezi zúčastněnými organizacemi (vlečkové podmínky), ve znění vyhlášek č. 111/1966 Sb., č. 2/1980 Sb., č. 42/1984 Sb. a č. 74/1985 Sb.,

5. vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 11/1979 Sb., o působnosti správ celostátních drah na úseku státního odborného technického dozoru na dráhách,

6. vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 123/1979 Sb., o městské hromadné dopravě,

7. vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 18/1981 Sb., o schvalování drážních vozidel a zvláštních drážních mechanizačních zařízení,

8. vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 61/1982 Sb., o určených technických zařízeních,

9. vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 72/1984 Sb., o podmínkách způsobilosti kontejnerů ISO řady 1 k bezpečnému a plynulému provozu,

10. vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 8/1987 Sb., o způsobilosti dovážených lanových drah a jiných technických zařízení,

11. vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 7/1988 Sb., o křížení pozemních komunikací s dráhami v úrovni kolejí,

12. vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 190/1988 Sb., kterou se stanoví pevné částky náhrad za způsobení malých poruch v provozu vlaku na celostátních dráhách a vlečkách, ve znění vyhlášky č. 316/1992 Sb.,

13. vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 38/1990 Sb., kterou se stanoví některé podmínky k zajištění bezpečného a plynulého provozu zdvihacích zařízení pro manipulaci s kontejnery ISO řady 1,

14. směrnice Federálního ministerstva dopravy, Generální prokuratury ČSSR a Federálního ministerstva vnitra č. j. 11 471/1973, o koordinaci a součinnosti orgánů dopravy, bezpečnosti a prokuratury při železničních nehodách, (registrována v částce 12/1973 Sb.),

15. výnos Federálního ministerstva dopravy č. j. 11 446/1974, o pravidelném opakovaném přezkušování jeřábníků a vazačů pracujících se silničními výložníkovými jeřáby nebo se železničními kolejovými výložníkovými jeřáby, (registrován v částce 15/1974 Sb.),

16. výnos Federálního ministerstva dopravy č. j. 19 239/1974, o lhůtách dozorčí činnosti státního odborného technického dozoru, (registrován v částce 15/1974 Sb.),

17. výnos Federálního ministerstva dopravy č. j. 12 142/1975-18, o zdvihacím zařízení horní plošiny poschoďového železničního vozu pro dopravu osobních automobilů, ve znění výnosu č. j. 23 229/79-025, (registrovány v částce 33/1975 Sb. a částce 6/1980 Sb.),

18. výnos Federálního ministerstva dopravy č. j. 12 241/75-025, o působnosti správ celostátních drah jako drážních správních orgánů, ve znění výnosu č. j. 25 112/77, (registrovány v částce 2/1973 Sb. a v částce 20/1975 Sb.),

19. výnos Federálního ministerstva dopravy a Českého báňského úřadu č. 3939/19/1976, o pravidlech technického provozu pro důlní dráhy povrchových hnědouhelných dolů (PTP-D), (registrován v částce 4/1979 Sb.),

20. výnos Federálního ministerstva dopravy č. 26 049/76, kterým se vydává Zkušební řád pro řidiče, průvodčí, dispečery, výpravčí a pracovníky přepravní kontroly městské hromadné přepravy, ve znění výnosu č. 7 129/1982-025, (registrovány v částce 8/1977 Sb. a v částce 9/1982 Sb.),

21. výnos Federálního ministerstva dopravy č. 19 022/1978, o odborné způsobilosti v elektrotechnice na dráhách, (registrován v částce 32/1978 Sb.),

22. výnos Federálního ministerstva dopravy č. j. 8 624/1982-25, kterým se stanoví pevné částky náhrad za poškození železničních vozů a zařízení, ve znění výnosu č. j. 18 682/1992-040, (registrovány v částce 16/1982 Sb. a v částce 81/1992 Sb.),

23. výnos Federálního ministerstva dopravy č. j. 9 737/1984, o přepravách vojenských kontejnerových zásilek, (registrován v částce 22/1984 Sb.),

24. výnos Federálního ministerstva dopravy č. j. 5 095/85-ÚÚŽZ, kterým se vydávají směrnice o zdravotní způsobilosti pracovníků na železnicích, (registrován v částce 16/1985 Sb.),

25. výnos Federálního ministerstva dopravy č. j. 8 969/85, kterým se stanoví některé podmínky výkonu státního odborného technického dozoru na zajištění bezpečnosti kontejnerů ISO řady 1 v provozu, (registrován v částce 24/1985 Sb.).

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1995.

* * *

Zákon č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, o řešení stavů ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nouzových zásobách ropy), nabyl účinnosti šedesátým dnem po jeho vyhlášení (1. listopadu 1999).

Zákon č. 23/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. dubna 2000, s výjimkou ustanovení § 39 a § 39a až 39d, které nabyly účinnosti dnem 1. ledna 2001.

Zákon č. 71/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem vyhlášení (3. dubna 2000).

Předseda vlády:

Ing. Zeman v. r.

1) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

1a) Například zákon č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci, ve znění zákona č. 83/1998 Sb.

1b) § 71 odst. 2 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb.

2) Vyhláška č. 174/1994 Sb., kterou se stanoví obecné technické požadavky zabezpečující užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace.

2a) § 108 a následující zákona č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

2b) Například zákon č. 50/1976 Sb.

3) § 120 zákona č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

5) Zákon č. 9/1993 Sb., o Českých dráhách, ve znění zákona č. 212/1993 Sb.

5a) § 3 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb.

6) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.

6a) § 2 písm. e) zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon.

7a) Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.

7b) § 3 zákona č. 526/1990 Sb.

7c) Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů.

7d) § 13 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb.

8) Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.

9) § 13 a 26 zákona České národní rady č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.

10) § 58 odst. 5 zákona České národní rady č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.

11) Evropská dohoda o mezinárodních železničních magistrálách (Dohoda AGC), schválená usnesením vlády ČSSR č. 78 z 8. 2. 1990.

12) Zákon č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.