Vyhláška Federálního úřadu pro vynálezy o odměňování patentových zástupců

(1) Náhrada za promeškaný čas náleží při úkonech prováděných v místě, které není sídlem patentového zástupce, za čas strávený cestou do tohoto místa a zpět.

(2) Náhrada podle odstavce 1 činí 20 Kčs za každou i jen započatou půlhodinu.

(1) Patentový zástupce se může dohodnout s klientem, který je devizovým cizozemcem na takovém způsobu a výši odměny, jak je obvyklá ve státu jeho bydliště nebo sídla anebo jak je obvykle požadována za obdobnou odbornou pomoc v cizině.

(2) Je-li předmětem řízení nárok na zaplacení v cizí měně a nebrání-li tomu zvláštní předpisy,2) může být odměna patentového zástupce sjednána i v této měně.

(3) K dohodě podle odstavců 1 a 2 se nepřihlíží při stanovení nákladů řízení, jejichž náhrada se přiznává jiné fyzické či právnické osobě; na to je patentový zástupce povinen klienta upozornit.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 1991.

Předseda:

Ing. Jakl v. r.

1) Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 33/1984 Sb., o cestovních náhradách, ve znění pozdějších předpisů.

2) Devizový zákon č. 528/1990 Sb.

Zákon č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška federálního ministerstva financí č. 370/1990 Sb., o oprávnění k prodeji zboží a poskytování služeb na území České a Slovenské Federativní Republiky za devizové prostředky.