Zákon, kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

(1) Účetní záznam podle § 4 odst. 4 musí umožňovat vedení účetnictví podle tohoto zákona. Pro účely tohoto zákona se informace obsažená v účetním záznamu označuje jako obsah účetního záznamu; konkrétní způsob zaznamenání této informace se označuje jako forma účetního záznamu.

(2) Účetní záznam může mít písemnou nebo technickou formu. Pro účely tohoto zákona se považuje za

a) písemnou formu účetní záznam provedený rukopisem, psacím strojem, tiskařskými nebo reprografickými technikami anebo tiskovým výstupním zařízením výpočetní techniky, jehož obsah je pro fyzickou osobu čitelný,

b) technickou formu účetní záznam provedený elektronickým, optickým nebo jiným způsobem nespadajícím pod písmeno a), který umožňuje jeho převedení do formy, v níž je jeho obsah pro fyzickou osobu čitelný.

(3) Účetní jednotka může provést převod účetního záznamu z jedné formy do druhé. V tomto případě je povinna zajistit, že obsah účetního záznamu v nové formě je shodný s obsahem účetního záznamu v původní formě. Splnění uvedené povinnosti se má za prokázané, pokud účetní jednotka předloží účetní záznam v původní i nové formě a jejich obsah je shodný; splnění této povinnosti však účetní jednotka může prokázat i jiným způsobem, který nezpochybní žádná z osob, které s převedeným záznamem pracují. Účetní jednotka je povinna disponovat účetními záznamy, kterými dokládá formu vedení účetnictví.

(4) Jednotlivý účetní záznam může být tvořen několika dílčími účetními záznamy. Všechna ustanovení o účetních záznamech podle tohoto zákona se týkají každého jednotlivého účetního záznamu včetně dílčích účetních záznamů i účetního záznamu vzniklého jejich seskupením.

(5) Na všechny formy účetního záznamu se, pokud tento zákon výslovně nestanoví jinak, pohlíží stejně; obsah všech účetních záznamů a jejich změny mají stejné důsledky, jsou-li provedeny v účetních záznamech ve formě podle odstavce 2 písm. b), jako ve formě podle odstavce 2 písm. a).

(6) Účetní jednotky mohou vést účetní záznamy i ve formě, ve které je jejich obsah bez dalšího nečitelný; v tomto případě jsou povinny disponovat takovými prostředky, nosiči a vybavením (§ 4 odst. 4), které umožní provést převod účetních záznamů do formy, ve které je jejich obsah pro fyzickou osobu čitelný. Pro potřeby ověřování účetní závěrky auditorem (§ 20), jejího zveřejňování (§ 21a) a pro potřeby orgánů podle § 37 odst. 3 jsou účetní jednotky povinny na požádání umožnit oprávněným osobám seznámit se s obsahem jimi určených účetních záznamů v uvedené formě. Tyto povinnosti mají účetní jednotky po dobu, po kterou jsou povinny vést nebo uschovávat uvedené účetní záznamy. Stanovení těchto povinností na smluvním základě30) není dotčeno.

(7) V řízení ve věcech týkajících se účetnictví nebo vycházejících z účetnictví lze použít k důkazu průkazné účetní záznamy (§ 33a), které splňují požadavky tohoto zákona.

(8) Účetní jednotky jsou povinny zajistit ochranu účetních záznamů a jejich obsahu, použitých technických prostředků, nosičů informací a programového vybavení před jejich zneužitím, poškozením, zničením, neoprávněnou změnou či přístupem k nim, ztrátou nebo odcizením.

(1) Podle tohoto zákona se za průkazný účetní záznam považuje pouze

a) účetní záznam, jehož obsah je prokázán přímo porovnáním se skutečností, kterou tento záznam prokazuje,

b) účetní záznam, jehož obsah je prokázán obsahem jiných průkazných účetních záznamů,

c) účetní záznam přenesený způsobem splňujícím požadavky podle § 34, nebo

d) účetní záznam týkající se výhradně skutečností uvnitř jedné účetní jednotky, k němuž je připojen podpisový záznam osoby oprávněné a odpovědné podle odstavce 9.

(2) Zjistí-li účetní jednotka, že obsah účetního záznamu neodpovídá skutečnosti, je povinna od tohoto okamžiku považovat tento účetní záznam za neprůkazný, byť splňuje ustanovení odstavce 1 písm. b) až d).

(3) Účetní jednotka je povinna za účelem průkaznosti přenášet účetní záznamy mimo tuto účetní jednotku jen způsobem podle odstavce 1 písm. c). Účetní záznam určený k přenosu musí být podepsán vlastnoručním podpisem nebo obdobným průkazným účetním záznamem v technické formě. Pokud účetní záznam není podepsán před předáním k přenosu, musí být podepsán nejpozději v okamžiku jeho předání k přenosu. Účetní jednotka může, kromě způsobu podle odstavce 1 písm. d), využít při předávání účetních záznamů uvnitř této účetní jednotky i způsob podle odstavce 1 písm. c).

(4) Podpisovým záznamem se rozumí účetní záznam, jehož obsahem je vlastnoruční podpis nebo obdobný průkazný účetní záznam v technické formě. Na obě formy podpisového záznamu se přitom pohlíží stejně a obě mohou být použity na místě, kde se vyžaduje vlastnoruční podpis.

(5) Připojením podpisového záznamu se rozumí u účetního záznamu v písemné formě jeho podepsání vlastnoručním podpisem, u účetního záznamu v technické formě jeho podepsání obdobným průkazným účetním záznamem v technické formě.

(6) Účetní záznam v písemné formě podepsaný vlastnoručním podpisem, který se shoduje s podpisovým vzorem vyhotoveným účetní jednotkou, se považuje za průkazný podle odstavce 1 písm. d) bez ohledu na to, zda se týká výhradně skutečností uvnitř jedné účetní jednotky.

(7) Identifikačním záznamem se rozumí účetní záznam připojený k účetnímu záznamu automatickým zařízením (§ 4 odst. 4), který umožňuje jednoznačné určení tohoto konkrétního zařízení a který není možno vytvořit jiným než tímto konkrétním zařízením.

(8) K jednomu účetnímu záznamu může být připojeno více podpisových záznamů, popřípadě identifikačních záznamů.

(9) Účetní jednotka stanoví vnitřním předpisem oprávnění, povinnosti a odpovědnost osob v této účetní jednotce, vztahující se k připojování podpisového záznamu nebo identifikačního záznamu, a to takovým způsobem, aby bylo možno určit nezávisle na sobě odpovědnost jednotlivých osob za obsah účetního záznamu, ke kterému byly uvedené záznamy připojeny.

Přenos účetního záznamu může být uskutečněn pouze prostřednictvím informačního systému nebo jiným způsobem, který splňuje požadavky průkaznosti a dále požadavky ochrany a bezpečnosti odpovídající charakteru přenášených informací podle zvláštních právních předpisů.31)

(1) Opravy v účetních záznamech nesmějí vést k neúplnosti, neprůkaznosti, nesprávnosti, nesrozumitelnosti nebo nepřehlednosti účetnictví.

(2) Zjistí-li účetní jednotka, že některé účetní záznamy jejího účetnictví jsou neúplné, neprůkazné, nesprávné nebo nesrozumitelné, je povinna provést bez zbytečného odkladu jejich opravu způsobem podle odstavce 3.

(3) Opravy se musí provádět tak, aby bylo možno určit osobu odpovědnou za provedení každé opravy, okamžik jejího provedení a zjistit jak obsah opravovaného účetního záznamu před opravou, tak jeho obsah po opravě.

(4) Okamžik se v účetním záznamu zaznamenává s takovou přesností, aby nejistota v určení času neměla za následek nejistotu v určení obsahu účetních případů.

(5) Na účetní záznamy, které jsou ve formě nečitelné, není-li dodrženo ustanovení § 33 odst. 6, se pohlíží, jakoby je účetní jednotky nevedly.

(6) V případě, že účetní záznamy jsou ztracené nebo odcizené, zničené nebo poškozené tak, že tímto poškozením došlo ke změně jejich obsahu, je povinna účetní jednotka provést opatření k obnovení průkaznosti účetnictví.

30) Například zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů.

31) Například § 17 až 20 obchodního zákoníku, § 38 a 39 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), zákon č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, zákon č. 101/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 148/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 56/1999 Sb., o zajištění bezpečnosti informačních systémů nakládajících s utajovanými skutečnostmi, provádění jejich certifikace a náležitostech certifikátu.“.

41. § 36 až 37a včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 32) až 34) znějí:

(1) Za účelem docílení souladu při používání účetních metod účetními jednotkami ministerstvo podle tohoto zákona zajišťuje tvorbu a vydávání Českých účetních standardů (dále jen „standardy“). Pro tvorbu a vydávání standardů lze použít ustanovení tohoto zákona týkající se účetních záznamů. Obsahem standardů je popis účetních metod nebo postupy účtování; obsah standardů nesmí být v rozporu s ustanoveními tohoto zákona a ostatních právních předpisů ani obcházet jejich účel. Použití standardů účetními jednotkami se považuje za plnění ustanovení o účetních metodách podle tohoto zákona. Pravidla pro tvorbu a vydávání standardů může ministerstvo stanovit prováděcím předpisem. Vydání standardů se oznamuje ve Finančním zpravodaji. Ministerstvo vede registr vydaných standardů.

(2) Ministerstvo může s právnickou osobou vybranou ve veřejném výběrovém řízení uzavřít smlouvu o vytvoření standardu.

(3) Z důvodu zvláštního charakteru majetku může ministerstvo vydat pro ozbrojené síly, ozbrojené bezpečnostní sbory a zpravodajské služby zvláštní standardy odchylné od odstavce 1. Tyto standardy a jejich vydání se nezveřejňují.

(1) Orgány uvedené v odstavci 3 uloží účetní jednotce pokutu tehdy, jestliže zjistí, že účetní jednotka porušila povinnost uloženou jí v

a) § 4 odst. 2 až 4, 6 a 7, § 7 odst. 2 až 6, § 9 odst. 1, § 11 odst. 2, § 12 odst. 2 a 3, § 13 odst. 3, § 14 odst. 2, § 15 odst. 3, § 19 odst. 2, § 23 odst. 1, § 30 odst. 1, § 31 odst. 1 a 4, § 33 odst. 3, 6 a 8, § 33a odst. 9, § 35 odst. 3 a 6; v tomto případě pokuta činí až 3 % z hodnoty úhrnu rozvahy, jak je vymezen v § 20 písm. b) bodu 1;

b) § 4 odst. 1, § 6, § 7 odst. 1, § 15 odst. 5, § 20, 21, 21a, § 22 odst. 1, 2, 4, 5 a 6, § 24 odst. 1 a 4, § 33a odst. 1; v tomto případě pokuta činí až 6 % z hodnoty úhrnu rozvahy, jak je vymezen v § 20 písm. b) bodu 1.

V případech porušení ustanovení vztahujících se k soustavě jednoduchého účetnictví se pokuta vypočítá z úhrnu majetku podle přehledu (§ 15 odst. 5). V případech porušení ustanovení vztahujících se ke konsolidaci účetní závěrky se pokuta vypočítá z úhrnu rozvahy, jak je vymezen v § 22 odst. 3 bodu 1.

(2) Při stanovení výše pokuty podle odstavce 1 se přihlíží zejména k závažnosti, způsobu a době trvání a následkům porušení povinnosti, k okolnostem, za nichž k porušení povinnosti došlo, a k výši případného bezdůvodného obohacení, pokud bylo porušením povinnosti získáno.

(3) Ke kontrole dodržování povinností stanovených tímto zákonem a k ukládání pokut podle odstavce 1 jsou na základě tohoto zákona oprávněny územní finanční orgány a kontrolní orgány podle zvláštních právních předpisů.32) Oprávněný orgán uloží za souběžné porušení ustanovení uvedených v odstavci 1 stejnou účetní jednotkou projednané ve společném řízení pokutu podle ustanovení vztahujícího se na porušení nejpřísněji postižitelné. Pokutu nelze uložit, byla-li účetní jednotce ve stejném účetním období za totéž porušení povinnosti již uložena pokuta některým z uvedených oprávněných orgánů, ledaže toto porušení povinnosti nebylo účetní jednotkou odstraněno ve lhůtě jí stanovené oprávněným orgánem.

(4) Uložením pokuty podle tohoto zákona není dotčena odpovědnost účetní jednotky podle zvláštních právních předpisů.

(5) Nelze-li zjistit úhrn rozvahy nebo úhrn majetku, stanoví jej orgány podle odstavce 2 kvalifikovaným odhadem.

(6) Řízení o uložení pokuty lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy se orgán příslušný k uložení pokuty o porušení povinnosti dozvěděl, nejpozději však lze pokutu uložit do 3 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.

(7) Pokuty jsou příjmem státního rozpočtu. Na řízení o uložení pokuty se vztahuje správní řád;33) orgán uvedený v odstavci 3, který pokutu uložil, při vybírání a vymáhání pokut použije zvláštní právní předpis o správě daní a poplatků.34)

(1) Ministerstvo k provedení ustanovení § 4 odst. 2, § 14 odst. 1, § 15 odst. 4, § 18 odst. 4, § 22 odst. 3, § 23 odst. 2 a 6 vydá vyhlášky, a to nejpozději do 31. prosince 2002.

(2) Ministerstvo k provedení ustanovení § 36 odst. 1 může vydat vyhlášku.

32) Zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů.

33) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů.

34) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.“.

Čl. II

1. Rozsah a způsob vedení účetnictví včetně všech účetních písemností a záznamů týkajících se daného účetního období, zejména z hlediska správnosti, úplnosti a průkaznosti, se posuzuje podle ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění platném na počátku příslušného účetního období, není-li dále stanoveno jinak.

2. Tam, kde právní předpisy používají termínu „roční účetní závěrka“, rozumí se tím řádná účetní závěrka podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění tohoto zákona.

3. Tam, kde právní předpisy používají jakékoli označení účetní písemnosti, rozumí se tím účetní záznam podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění tohoto zákona.

4. Účetní jednotky při sestavení účetní závěrky za účetní období roku 2002 a při vedení účetnictví do doby nabytí účinnosti vyhlášek vydaných ministerstvem podle § 37a zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění tohoto zákona, použijí opatření vydaná ministerstvem podle § 4 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění platném do nabytí účinnosti tohoto zákona. Ode dne nabytí účinnosti vyhlášek vydaných podle § 37a zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění tohoto zákona, se opatření vydaná podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, nepoužijí, a to v rozsahu, v jakém je předmět jejich úpravy obsažen ve vyhlášce.

5. Účetní písemnosti a záznamy, u nichž ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona neskončila nebo u nichž končí uschovací lhůta, se dále uschovávají podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění tohoto zákona, kromě případů, kdy zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění platném na počátku účetního období, jehož se účetní písemnosti a záznamy týkají, stanovil lhůtu delší.

6. Pro záznam skutečností týkajících se účetního období začínajícího před účinností tohoto zákona a zjištěných v účetním období počínajícím po účinnosti tohoto zákona může účetní jednotka použít ustanovení o účetních záznamech podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění tohoto zákona.

7. Účetní jednotky účtující podle opatření Ministerstva financí č.j. 281/89 759/2001, kterým se stanoví účtová osnova a postupy účtování pro podnikatele, mohou v účetním období započatém v období od 1. ledna 2002 do 31. prosince 2002 postupovat při účtování kursových rozdílů k okamžiku uskutečnění účetního případu a ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka, u pohledávek, závazků, jakož i dlužných cenných papírů se splatností delší než 12 měsíců držených do splatnosti, podle opatření Ministerstva financí č.j. V/20 100/1992, kterým se stanoví účtová osnova a postupy pro podnikatele, jak vyplývá ze změn a doplnění účinných ke dni 31. prosince 2001; v tomto případě je účetní jednotka povinna postupovat shodně u veškerých pohledávek, závazků a dlužných cenných papírů se splatností delší než 12 měsíců držených do splatnosti.

8. V prvním dni následujícího účetního období účetní jednotky, které uplatnily postup podle bodu 7, postupují podle odstavce 5 přílohy č. 3 (přechodná ustanovení) opatření Ministerstva financí čj. 281/89 759/2001, kterým se stanoví účtová osnova a postupy účtování pro podnikatele.

9. Účetní jednotky účtující podle opatření č.j. 282/105 880/2001, kterým se mění účtová osnova a postupy účtování pro pojišťovny a vydává jejich úplné znění, mohou v účetním období započatém v období od 1. ledna 2002 do 31. prosince 2002 postupovat při účtování kursových rozdílů na účtech pohledávek a závazků nebo finančního umístění podle čl. XI Kursové rozdíly opatření Federálního ministerstva financí č.j. V/2 - 25 430/1992, kterým se stanoví účtová osnova a postupy účtování pro pojišťovny, jak vyplývá ze změn účinných ke dni 31. prosince 2001; v tomto případě je účetní jednotka povinna postupovat shodně u veškerých pohledávek a závazků nebo finančního umístění.

Čl. III

Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, jak vyplývá ze zákonů jej měnících.

ČÁST DRUHÁ

Čl. IV

V § 37 zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 13) zní:

„(2) Příspěvky účastníků a státní příspěvky účtuje penzijní fond v souladu s účetními metodami podle zvláštního právního předpisu.13)

13) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.“.

ČÁST TŘETÍ

Čl. V

Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona 356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb. a zákona č. 116/2001 Sb., se mění takto:

1. V § 6 na konci odstavce 1 se doplňuje tato věta: „Pro účely hospodaření s majetkem státu včetně prostředků státního rozpočtu, účetnictví a pracovněprávních vztahů mají okresní správy sociálního zabezpečení postavení vnitřních organizačních jednotek České správy sociálního zabezpečení.“.

2. V § 35a se doplňuje odstavec 4, který zní:

„(4) Mzdové listy nebo účetní záznamy o údajích potřebných pro účely důchodového pojištění jsou organizace povinny uschovávat po dobu 30 kalendářních roků následujících po roce, kterého se týkají.“.

3. V § 54 odst. 4 se slova „v § 37 až 43“ nahrazují slovy „v § 35a odst. 4, § 37 až 43“.

4. V § 120c odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 67a) zní:

„(2) Při provádění sociálního zabezpečení zaměstnanců státu plní organizační složky státu67a) úkoly uložené jinak právnickým osobám jako zaměstnavatelům.

67a) § 3 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích.“.

ČÁST ČTVRTÁ

Čl. VI

Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb. a zákona č. 492/2000 Sb., se mění takto:

1. V § 22 odst. 1 a 2 se za slova „za středníkem“ vkládají slova „, § 22c“.

2. Za § 22b se vkládá nový § 22c, který včetně nadpisu zní:

Účetní záznamy o údajích potřebných pro stanovení a odvod pojistného jsou plátci pojistného povinni uschovávat po dobu 10 kalendářních roků následujících po roce, kterého se týkají.“.

ČÁST SEDMÁ

Čl. IX

V § 107 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1998 Sb. a zákona č. 289/1997 Sb., se slova „pokud od předchozího stanovení těchto částek byly vyplácené důchody zvýšeny alespoň o 5 %“ zrušují.

ČÁST OSMÁ

Čl. X

V zákoně č. 259/2001 Sb., o státním dluhopisovém programu na úhradu ztráty Konsolidační banky Praha, státního peněžního ústavu, za rok 1999, a o změně zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů, v § 1 odstavec 4 zní:

„(4) O prostředky získané emisí dluhopisů podle tohoto zákona lze překročit celkové výdaje státního rozpočtu v rozpočtovaném roce, ve kterém budou takto získané prostředky použity. O toto překročení se v příslušném rozpočtovaném roce mění saldo státního rozpočtu a financující položky.“.

ČÁST DEVÁTÁ

Čl. XI

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002, s výjimkou části šesté, sedmé a osmé, které nabývají účinnosti dnem vyhlášení.

Klaus v. r.

Havel v. r.

Zeman v. r.