Zákon o spotřebních daních · 353/2003 Sb. · § 2 · Daňové právo
Stručně: Paragraf 2 zákona o spotřebních daních definuje, co se pro účely tohoto zákona rozumí daňovým územím České republiky, Evropské unie a dalších specifických území, a také upřesňuje, která území se považují za třetí země nebo třetí území.
§ 2 Daňové území
(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) daňovým územím České republiky území České republiky,
b) daňovým územím Evropské unie souhrn daňových území členských států,
c) daňovým územím členského státu území členského státu Evropské unie, na které se vztahuje Smlouva o Evropské unii nebo Smlouva o fungování Evropské unie, s výjimkou třetího území,
d) členským státem členský stát Evropské unie,
e) jiným členským státem členský stát s výjimkou České republiky,
f) třetí zemí území mimo daňové území Evropské unie.
(2) Pro účely tohoto zákona se
a) území Monackého knížectví považuje za území Francouzské republiky,
b) území Jungholzu a Mittelbergu (KleinesWalsertal) považuje za území Spolkové republiky Německo,
c) území ostrova Man považuje za území Spojeného království Velké Británie a Severního Irska,
d) území San Marina považuje za území Italské republiky a
e) výsostná území Spojeného království Akrotiri a Dhekelia považují za území Kypru.
(3) Za třetí území se pro účely tohoto zákona považují území Kanárských ostrovů, Alandských ostrovů, britských Normanských ostrovů a francouzská území uvedená v článku 349 Smlouvy o fungování Evropské unie.
(4) Za třetí území se pro účely tohoto zákona považují také území podle článku 355 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, území ostrova Helgoland, území Büsingen, Ceuta, Melilla a Livigno.
(5) Náležitosti stanovené celními předpisy Evropské unie pro vstup vybraných výrobků na celní území Unie podle celního kodexu (dále jen „celní území Unie“) se použijí obdobně na vstup vybraných výrobků na celní území Unie ze třetích území uvedených v odstavci 3.
(6) Náležitosti stanovené celními předpisy Evropské unie pro výstup vybraných výrobků z celního území Unie se použijí obdobně na výstup vybraných výrobků z celního území Unie na třetí území uvedená v odstavci 3.
Paragraf 2 zákona o spotřebních daních definuje, co se pro účely tohoto zákona rozumí daňovým územím České republiky, Evropské unie a dalších specifických území, a také upřesňuje, která území se považují za třetí země nebo třetí území.
Co to znamená v praxi
Pro správné uplatnění spotřebních daní je klíčové vědět, zda se výrobek pohybuje v rámci daňového území České republiky, Evropské unie, nebo zda vstupuje či vystupuje z tzv. třetí země či třetího území.
Zákon výslovně uvádí některá území, která by se mohla zdát součástí členských států EU, ale pro účely spotřebních daní se s nimi zachází odlišně (např. Kanárské ostrovy jako třetí území).
Při pohybu vybraných výrobků mezi celním územím Unie a třetími územími (např. Kanárské ostrovy) se obdobně použijí celní předpisy EU pro vstup a výstup zboží.
Na co si dát pozor
Je nutné pečlivě rozlišovat mezi "daňovým územím členského státu" a "třetím územím", i když se geograficky mohou nacházet v blízkosti členského státu EU.
Specifická území jako Monako nebo ostrov Man jsou pro účely tohoto zákona považována za součást jiných členských států, což má vliv na uplatnění spotřebních daní.
🔔 Hlídat změny § 2 — pošleme e-mail, když se paragraf novelizuje.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.