§ 38 Zákon o spotřebních daních – Evidence v distribučním daňovém skladu
Zákon o spotřebních daních · 353/2003 Sb. · § 38 · Daňové právo
Stručně: Paragraf 38 zákona o spotřebních daních stanovuje provozovateli distribučního daňového skladu povinnost vést podrobnou evidenci o pohybu vybraných výrobků v tomto skladu.
§ 38 Evidence v distribučním daňovém skladu
(1) Provozovatel distribučního daňového skladu je povinen vést evidenci vybraných výrobků
a) převzatých do tohoto skladu,
b) zpracovaných nebo použitých pro vlastní spotřebu tohoto provozovatele,
c) vydaných z tohoto skladu,
d) přijatých v místě přímého dodání,
e) vydaných z místa přímého dodání.
(2) Pro vedení evidence platí § 37 odst. 2 písm. b) až f), odst. 3 až 5 obdobně.
Paragraf 38 zákona o spotřebních daních stanovuje provozovateli distribučního daňového skladu povinnost vést podrobnou evidenci o pohybu vybraných výrobků v tomto skladu.
Co to znamená v praxi
Provozovatel distribučního daňového skladu musí zaznamenávat veškeré vybrané výrobky, které do skladu přijal.
Je nutné evidovat i vybrané výrobky, které byly ve skladu zpracovány nebo spotřebovány pro vlastní potřebu provozovatele.
Záznamy se týkají také vybraných výrobků, které byly ze skladu vydány, ať už přímo ze skladu nebo z místa přímého dodání.
Pro způsob vedení této evidence platí obdobná pravidla, jaká jsou stanovena pro evidenci ve výrobním daňovém skladu v § 37 odst. 2 písm. b) až f) a odst. 3 až 5.
Na co si dát pozor
Evidence musí být vedena pro všechny vybrané výrobky, které se ve skladu nacházejí nebo jím procházejí, bez ohledu na jejich stav (přijaté, zpracované, vydané).
Je důležité dodržet specifické požadavky na obsah a formu evidence, které jsou podrobněji popsány v § 37 odst. 2 písm. b) až f) a odst. 3 až 5.
Hlídat změny § 38 – pošleme e-mail, když se paragraf novelizuje.