§ 18c Zákon, kterým se mění zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů – Přechodná ustanovení

§ 18c Přechodná ustanovení (1) Státní občan Slovenské republiky, který a) se narodil na území Slovenské republiky rodičům, z nichž jeden měl státní občanství České socialistické republiky nebo České republiky a druhý státní občanství Slovenské socialistické republiky nebo Slovenské republiky a b) ke dni 31. prosince 1992 byl státním občanem České a Slovenské Federativní Republiky a současně Slovenské republiky mladším 18 let, může učinit prohlášení o nabytí státního občanství České republiky, pokud toto občanství již v mezidobí nenabyl jinak. (2) K přijetí prohlášení je příslušný zastupitelský úřad, je-li prohlášení činěno v cizině. Je-li prohlášení činěno v České republice, je k jeho přijetí příslušný úřad podle místa trvalého pobytu, popřípadě posledního trvalého pobytu prohlašovatele na území České republiky. (3) Prohlašovatel prokáže svoji totožnost a v prohlášení uvede místo současného trvalého pobytu, popřípadě posledního trvalého pobytu v České republice; neměl-li nikdy takový pobyt, tuto skutečnost uvede. (4) K prohlášení se připojí rodný list prohlašovatele a doklad o státním občanství Slovenské republiky a dále doklady o státním občanství rodičů prohlašovatele v době jeho narození. Pokud prohlašovatel uzavřel manželství, připojí se podle okolností i oddací list, doklad o rozvodu manželství nebo úmrtní list zemřelého manžela. (5) Za dítě mohou učinit prohlášení podle odstavce 1 jeho rodiče, popřípadě jeden z nich. K prohlášení se připojí rodný list dítěte a doklad o státním občanství Slovenské republiky a dále doklady o státním občanství rodičů v době narození dítěte. Jestliže prohlášení činí za dítě pouze jeden z rodičů, připojí k prohlášení souhlas druhého rodiče s nabytím státního občanství České republiky, pokud nebyl výkon rodičovské zodpovědnosti druhého rodiče omezen nebo pozastaven, nedošlo-li ke zbavení jeho rodičovské zodpovědnosti nebo způsobilosti k právním úkonům nebo pokud není pobyt druhého rodiče žijícího mimo území České republiky znám. (6) Jsou-li oba rodiče dítěte zbaveni rodičovské zodpovědnosti, výkon jejich rodičovské zodpovědnosti byl pozastaven či omezen, nemají-li způsobilost k právním úkonům nebo pokud není pobyt rodičů žijících mimo území České republiky znám, může učinit prohlášení soudem ustanovený poručník, popřípadě opatrovník dítěte; souhlas rodičů se v těchto případech nevyžaduje. Poručník nebo opatrovník k prohlášení připojí a) doklady uvedené v odstavci 5 větě druhé a b) pravomocné rozhodnutí soudu o jeho ustanovení poručníkem nebo opatrovníkem. (7) Zastupitelský úřad, který prohlášení obdrží, je povinen je postoupit spolu s připojenými doklady nejpozději do 30 dnů úřadu příslušnému podle odstavce 2. (8) Příslušný úřad ověří, zda jsou splněny podmínky stanovené tímto zákonem pro vydání osvědčení o nabytí státního občanství České republiky prohlášením; jsou-li tyto podmínky splněny, úřad osvědčení vydá, v opačném případě prohlášení rozhodnutím odmítne. (9) Státní občanství České republiky se podle tohoto ustanovení nabývá dnem vydání osvědčení o nabytí státního občanství prohlášením. (10) Nabytí státního občanství České republiky oznámí příslušný úřad a) ohlašovně místa trvalého pobytu v České republice, b) Policii České republiky, pokud má prohlašovatel na území České republiky povolen pobyt, c) územní vojenské správě, jde-li o osobu podléhající branné povinnosti, d) ministerstvu.“. 45. V § 20 odstavec 3 zní: „(3) Žádost o vydání osvědčení o státním občanství České republiky podává fyzická osoba nejdříve dnem, kdy nabyde zletilosti; za dítě podává žádost jeho zákonný zástupce.“. 46. V § 21 se slovo „vnitra“ zrušuje. 47. V § 23 odst. 2 se slovo „vnitra“ zrušuje. 48. V § 24 odstavec 3 zní: „(3) Žádost o zjištění státního občanství České republiky podává fyzická osoba nejdříve dnem, kdy nabyde zletilosti; za dítě podává žádost jeho zákonný zástupce.“. 49. V § 26 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Skutečnost, že není pobyt druhého rodiče žijícího mimo území České republiky znám (§ 6 odst. 4, § 9 odst. 2, § 16 odst. 4, § 18b odst. 6, § 18b odst. 8, § 18c odst. 5 a § 18c odst. 6), prokazuje žadatel (prohlašovatel) potvrzením nebo rozhodnutím vydaným příslušným úřadem státu, jehož je občanem; nemůže-li z objektivních důvodů takový doklad předložit, nahradí jej čestným prohlášením.“. 50. Doplňuje se příloha, která zní: „Příloha k zákonu č. 40/1993 Sb. Čl. II 1. Prohlášení o nabytí nebo pozbytí státního občanství České republiky učiněná dětmi staršími 15 let nebo žádosti o udělení státního občanství těmito dětmi podané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, o nichž nebude rozhodnuto do nabytí jeho účinnosti, se vyřizují podle dosavadních právních předpisů. 2. Žádosti slovenských státních občanů, kteří měli k 31. prosinci 1992 státní občanství České a Slovenské Federativní Republiky a kteří nabyli státní občanství Slovenské republiky udělením v době od 1. ledna 1994 do 1. září 1999, podané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, o nichž nebude rozhodnuto do dne nabytí jeho účinnosti, se považují za prohlášení podaná podle § 18b zákona č. 40/1993 Sb., ve znění tohoto zákona. Čl. III Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, jak vyplývá ze zákonů jej měnících. Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Špidla v. r.