Úplné znění zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, jak vyplývá z pozdějších změn

(1) Valná hromada je nejvyšším orgánem České komory architektů. Představenstvo je povinno svolat tento nejvyšší orgán nejméně jednou za rok. Požádá-li o to dozorčí rada nebo jedna třetina řádných členů, je představenstvo povinno svolat valnou hromadu nejpozději do tří měsíců. Právo účasti na valné hromadě s hlasem rozhodujícím mají všichni řádní členové České komory architektů, právo účasti s hlasem poradním mají všichni hostující členové a mimořádní členové České komory architektů.

(2) Valná hromada se může platně usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina všech řádných členů; není-li nadpoloviční většina řádných členů přítomna, může se valná hromada platně usnášet, pokud byli všichni řádní členové písemně průkazně obesláni, a to nejméně 21 dnů před termínem konání valné hromady.

(3) Shromáždění delegátů je nejvyšším orgánem České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě. Představenstvo je povinno svolat tento nejvyšší orgán nejméně jednou za rok. Požádá-li o to dozorčí rada nebo jedna třetina řádných členů je představenstvo povinno svolat shromáždění delegátů nejpozději do tří měsíců. Způsob výběru delegátů a podmínky schopnosti se usnášet určují vnitřní předpisy České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě.

(4) Valná hromada, popř. shromáždění delegátů

a) volí přímou a tajnou volbou na dobu tří let z řádných členů Komory členy představenstva, dozorčí rady a stavovského soudu a členy těchto orgánů také tajným hlasováním odvolává,

b) schvaluje řády Komory, zejména etický, organizační, volební, disciplinární a řády jednací,

c) schvaluje standardy výkonů a dokumentace,

d) schvaluje výši příspěvků členů Komory,

e) schvaluje výši náhrad za ztrátu času výkonem funkcí v orgánech Komory,

f) projednává a schvaluje zprávy o činnosti ostatních orgánů Komory,

g) může zrušit nebo změnit rozhodnutí představenstva,

h) může rozhodnout o zřízení dalších pomocných orgánů a stanovit jejich práva a povinnosti,

i) usnáší se i o dalších otázkách, které si vyhradí k rozhodování,

j) schvaluje rozpočet.

(1) Představenstvo je statutárním orgánem Komory. V rozsahu své působnosti zejména

a) svolává řádnou nebo mimořádnou valnou hromadu, popř. shromáždění delegátů a připravuje podklady pro jejich jednání,

b) spravuje majetek Komory a prostřednictvím kanceláře Komory zabezpečuje veškeré administrativní činnosti Komory,

c) chrání a prosazuje zájmy členů Komory,

d) navrhuje členy autorizační rady,

e) schvaluje specializace v rámci oborů autorizace,

f) odpovídá za řádné vedení seznamu autorizovaných osob, informuje členy o činnosti Komory a vykonává publikační, dokumentační a ediční činnost,

g) rozhoduje ve všech věcech v působnosti Komory, pokud o nich nerozhodují jiné orgány.

(2) Představenstvo Komory volí a odvolává ze svého středu předsedu a alespoň dva místopředsedy Komory. Předseda zastupuje Komoru navenek. Představenstvo může zmocnit předsedu, aby v době mezi zasedáními představenstva činil neodkladná rozhodnutí, spadající jinak do působnosti představenstva. Předsedu zastupuje po dobu jeho nepřítomnosti v plném rozsahu představenstvem určený místopředseda.

(1) Dozorčí rada je nejvyšším kontrolním orgánem Komory. V rámci své působnosti zejména

a) kontroluje veškerou činnost Komory, především plnění usnesení valné hromady, popř. shromáždění delegátů, dodržování povinností stanovených tímto zákonem, jinými obecně závaznými právními předpisy a vnitřními předpisy vydanými Komorou,

b) má právo nahlížet do veškerých dokladů Komory, vyžadovat stanoviska a další podklady,

c) dohlíží nad řádným výkonem činnosti autorizovaných osob.

(2) Dozorčí rada volí a odvolává ze svého středu předsedu a dva místopředsedy. Předseda zastupuje tento orgán navenek a řídí jeho činnost. Jménem dozorčí rady podává návrhy na zahájení disciplinárního řízení. Předsedu zastupuje po dobu jeho nepřítomnosti v plném rozsahu dozorčí radou určený místopředseda.

(3) Dozorčí rada může rozhodnout o ustavení dozorčích komisí a přenést na ně část své pravomoci. Jejich předsedy volí dozorčí rada.

(1) Stavovský soud volí a odvolává ze svého středu předsedu a místopředsedu. Předseda zastupuje tento orgán navenek, řídí jeho činnost a podepisuje jeho rozhodnutí. Místopředseda zastupuje předsedu po dobu jeho nepřítomnosti, a to v plném rozsahu.

(2) Stavovský soud může rozhodnout o ustavení dílčích, nejméně tříčlenných disciplinárních senátů a přenést na ně svoji rozhodovací pravomoc. Jejich předsedu volí stavovský soud.

(3) Stavovský soud, popřípadě pověřené disciplinární senáty jsou oprávněny vyžadovat předložení dokladů, jejichž obsah budou považovat za významný pro rozhodnutí.

(1) Autorizační rada je orgán Komory oprávněný rozhodovat na podkladě vykonaného autorizačního řízení o udělení autorizace.

(2) Autorizační rada v rozsahu své působnosti

a) jmenuje zkušební komise,

b) navrhuje autorizační řád a stanoví obsah a způsob provádění zkoušek,

c) navrhuje vytváření specializací v rámci oborů autorizace.

(3) Členy autorizační rady jmenuje na návrh příslušné Komory ministr pro místní rozvoj na dobu tří let. V případě, že autorizační rada opakovaně porušuje autorizační řád Komory, může ministr pro místní rozvoj členy autorizační rady odvolat.

(1) Podrobnosti o organizaci Komory, o jejích orgánech, o působnosti a pravomoci těchto orgánů a o počtech jejich členů stanoví organizační řád Komory. Podrobnosti o volbách a disciplinárním řízení stanoví volební a disciplinární řády. Podrobnosti o podmínkách autorizace stanoví autorizační řád. Podrobnosti o právech a povinnostech autorizovaných osob stanoví profesní a etický řád.

(2) Náklady na činnost Komory jsou kryty zejména

a) z členských poplatků,

b) z poplatků za udělení autorizace,

c) z poplatků za úkony pro členy Komory,

d) z poplatků za úkony pro nečleny Komory,

e) z pokut,

f) z příspěvků a darů.

(3) Veškeré funkce v orgánech Komory jsou čestné; Komora hradí pouze náklady spojené s výkonem těchto funkcí a náhrady za ztrátu času.

(4) K zajištění administrativních a odborných činností Komory slouží kancelář Komory, popřípadě též její regionální pobočky.

(1) Vybrané činnosti ve výstavbě (dále jen „vybraná činnost“) mohou v České republice vykonávat i osoby uvedené v § 7 odst. 1 písm. b), které získaly potřebnou kvalifikaci k vybrané činnosti v jiném členském státě.

(2) Vybranou činnost mohou osoby uvedené v odstavci 1 vykonávat v České republice jako usazení architekti, usazení inženýři a usazení technici činní ve výstavbě (dále jen „usazené osoby“) nebo jako hostující architekti, hostující inženýři a hostující technici činní ve výstavbě (dále jen „hostující osoby“).

(3) Usazenou osobou se rozumí osoba uvedená v odstavci 1, která na území České republiky vykonává soustavnou vybranou činnost nebo na území České republiky má podnik nebo organizační složku.

(4) Hostující osobou se rozumí osoba uvedená v odstavci 1, která je usazená na území jiného členského státu a na území České republiky vykonává vybranou činnost dočasně nebo příležitostně.

(1) K umožnění přístupu k vybrané činnosti se v České republice v souladu s právem Evropských společenství1) uznávají diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci, jakož i odborná praxe. Uznávacím orgánem je Komora příslušná podle § 30d odst. 1 a 2, která posuzuje splnění kvalifikačních předpokladů a provádí další úkony s touto činností spojené.

(2) Ministerstvo pro místní rozvoj sdělením ve Sbírce zákonů v souladu s příslušnou směrnicí Evropského společenství o uznávání odborné kvalifikace1) vyhlásí a průběžně aktualizuje

a) seznam dokladů o dosažené kvalifikaci vydávaných na území jiných členských států, které se uznávají automaticky podle bodu 1.1 přílohy, jakož i institucí a orgánů, které je vydávají, a první akademický rok, kterým bylo zahájeno vzdělávání a odborná příprava, na jehož základě jsou tyto doklady vydávány,

b) seznam dokladů o dosažené kvalifikaci vydávaných na území jiných členských států, které se uznávají na základě nabytých práv podle bodu 3.1 přílohy, jakož i institucí a orgánů, které je vydávají, a poslední akademický rok, kterým bylo zahájeno vzdělávání a odborná příprava, na jehož základě byly tyto doklady vydávány.

(3) Dokladem o pojištění je osvědčení vydávané pojišťovacím subjektem v členském státě, ve kterém je uvedeno, že pojistitel vyhověl požadavkům platných právních předpisů v České republice, které se týkají podmínek a rozsahu pojištění.

(1) Činnost usazených osob na území České republiky se řídí tímto zákonem, jakož i vnitřními předpisy Komory.

(2) Na hostující osoby, které jsou registrovány u Komory, ale nejsou jejími členy, se vztahují obdobně ustanovení § 11 odst. 4, § 13 odst. 4 až 6, § 16 až 19, § 20 odst. 1 písm. a) a b), § 20 odst. 2, § 21 a 22 tohoto zákona. Ustanovení § 10 a 11, § 13 odst. 1 a § 20 odst. 1 písm. c) tohoto zákona a ustanovení profesního a etického řádu a disciplinárního a smírčího řádu a soutěžního řádu příslušné Komory se na hostující osoby vztahují přiměřeně. Ustanovení § 13 odst. 2 a 3 a § 14 až 15c tohoto zákona se na hostující osoby nepoužijí. Ustanovení podle věty druhé se při výkonu vybrané činnosti na území České republiky hostující osobou nepoužijí, pokud dodržování povinností jimi stanovených nelze po této osobě vzhledem ke všem okolnostem, a zejména ke skutečnosti, že se jedná o dočasný nebo příležitostný výkon vybrané činnosti, rozumně požadovat.

(1) Česká komora architektů je uznávacím orgánem pro posuzování odborné kvalifikace a jiné způsobilosti pro výkon vybraných činností podle § 4 odst. 2. Při posouzení odborné kvalifikace a jiné způsobilosti pro činnost uvedenou v § 4 odst. 2 písm. a) postupuje podle přílohy, a nelze-li odbornou kvalifikaci takto uznat, postupuje podle zákona o uznávání odborné kvalifikace9a). Jedná-li se o činnosti uvedené v § 4 odst. 2 písm. b) a c), postupuje podle zákona o uznávání odborné kvalifikace.

(2) Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě je uznávacím orgánem pro posuzování odborné kvalifikace a jiné způsobilosti pro výkon vybraných činností podle § 5 odst. 3. Při posouzení odborné kvalifikace a jiné způsobilosti pro činnost uvedenou v § 5 odst. 3 písm. a) postupuje podle přílohy, a nelze-li odbornou kvalifikaci takto uznat, postupuje podle zákona o uznávání odborné kvalifikace. Jedná-li se o činnosti uvedené v § 5 odst. 3 písm. b) až k), postupuje podle zákona o uznávání odborné kvalifikace.

(3) Poplatek za podání žádosti o uznání odborné kvalifikace ve výši 2 000 Kč je příjmem komor.

(1) V případě uznání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti provede uznávací orgán bezodkladně zápis do seznamu registrovaných osob.

(2) Uznávací orgán informuje ve věcech týkajících se přístupu k vybrané činnosti a jejího výkonu, zejména o právních předpisech, profesním a etickém řádu, vnitřních předpisech příslušné Komory a zprostředkovává vzdělávání v českém jazyce.

(3) Uznávací orgán stanoví svými vnitřními předpisy formu žádosti a náležitosti předkládané dokumentace (§ 30i.).

(1) Usazené osoby nebo hostující osoby jsou oprávněny používat zákonný akademický titul, popřípadě jeho zkratku, udělený členským státem původu nebo dřívějšího pobytu, a to v jazyce tohoto státu.

(2) Může-li být akademický titul užívaný v jiném členském státu zaměněn v České republice s titulem, který vyžaduje další vzdělání, které usazené osoby nebo hostující osoby neabsolvovaly, uznávací orgán určí jiné označení tohoto akademického titulu.

(1) Žadatel, jemuž byla uznána odborná kvalifikace, případně jiná způsobilost, a nebyl uznávacím orgánem zapsán do seznamu registrovaných osob ve stanovené lhůtě (§ 30e odst. 1), je oprávněn podat žalobu k soudu podle zvláštního právního předpisu9b).

(2) Proti rozhodnutí Komory o odmítnutí zápisu do seznamu registrovaných osob (§ 30l odst. 2) a proti rozhodnutí Komory o omezení oprávnění vykonávat vybranou činnost na území České republiky (§ 30r odst. 2) lze podat žalobu k soudu podle zvláštního právního předpisu9b).

(1) Na území České republiky může usazená osoba vykonávat vybranou činnost, jestliže byla na základě žádosti zapsána do seznamu registrovaných osob (§ 30l odst. 1) a složila slib do rukou předsedy příslušné Komory.

(2) Text slibu zní: „Slibuji na svou čest a své svědomí, že budu při výkonu své činnosti na území České republiky usilovat o vytváření kvalitních architektonických a stavebních děl, budu ctít zájmy klientů, jakož i zájmy veřejné, budu respektovat přírodní a kulturní hodnoty a budu se vždy řídit profesní etikou.“

(3) Nemůže-li být forma slibu podle odstavce 2 použita státními příslušníky jiných členských států, zajistí uznávací orgán jeho odpovídající a rovnocennou formu.

(1) Žadatel o registraci v žádosti uvede

a) vybrané činnosti, které hodlá na území České republiky soustavně vykonávat, a

b) adresu pro doručování na území České republiky.

(2) Žádost podle odstavce 1 musí být doplněna listinami prokazujícími

a) odbornou kvalifikaci,

b) bezúhonnost,

c) uzavření pojistné smlouvy o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu činnosti,

d) zaplacení poplatku stanoveného ustanovením § 30d odst. 3 za přijetí žádosti o uznání odborné kvalifikace.

(3) Doklad podle odstavce 2 písm. b) nesmí být starší 3 měsíců.

Usazená osoba (§ 30a odst. 3) opatřuje dokumenty související s výkonem její činnosti vlastnoručním podpisem a otiskem razítka se státním znakem České republiky6), jménem usazené osoby, číslem, pod nímž je zapsána v seznamu registrovaných osob vedeném Komorou, a vyznačeným oborem, popřípadě specializací.

(1) Dokladem o bezúhonnosti je

a) osvědčení vydané příslušným orgánem členského státu původu nebo členského státu, ze kterého žadatel přichází (dále jen „členský stát původu“), které dokládá, že požadavky tohoto členského státu na bezúhonnost a dobrou pověst pro zahájení výkonu předmětné činnosti byly splněny,

b) výpis ze zákonem stanovených rejstříků, nebo není-li k dispozici, rovnocenný doklad, vydaný příslušným orgánem členského státu původu, pokud tento členský stát nepožaduje doklad o bezúhonnosti nebo dobré pověsti u osob, které hodlají zahájit vybrané činnosti, nebo

c) nevydává-li členský stát původu doklady podle písmene b), postačí čestné prohlášení žadatele před příslušným soudním nebo správním orgánem tohoto členského státu, nebo, kde je to vhodné, před notářem nebo kompetentním profesním sdružením tohoto členského státu; takové prohlášení musí být opatřeno osvědčením o hodnověrnosti čestného prohlášení.

(2) Jestliže uznávací orgán má konkrétní poznatky o závažné skutečnosti, ke které došlo mimo území České republiky před usazením žadatele na jejím území, nebo ví-li, že doklad podle odstavce 1 písm. c) obsahuje nesprávné informace a tato skutečnost nebo nesprávná informace může ovlivnit zahájení a výkon vybrané činnosti na území České republiky, požádá příslušný orgán členského státu původu o prověření těchto skutečností. Lhůty k provedení těchto úkonů jsou upraveny zákonem o uznávání odborné kvalifikace9c).

(3) Uznávací orgán upraví vnitřním předpisem způsob zajištění ochrany předávaných osobních údajů podle odstavců 1 a 2.

(1) Žadatele, kterému byla uznána odborná kvalifikace a jiná způsobilost, uznávací orgán zapíše do seznamu registrovaných osob [§ 23 odst. 6 písm. e)].

(2) Pokud uznávací orgán neuzná odbornou kvalifikaci nebo jinou způsobilost žadatele, vydá rozhodnutí o zamítnutí žádosti o zápis do seznamu registrovaných osob.

Komora sdružuje jako řádné členy všechny usazené osoby.

Hostující osoba je povinna před zahájením výkonu vybrané činnosti na území České republiky podat uznávacímu orgánu úplné oznámení podle zákona o uznávání odborné kvalifikace9d) (dále jen „oznámení“). Uznávací orgán může před zahájením výkonu vybrané činnosti na území České republiky hostující osobou požadovat ověření odborné kvalifikace podle zákona o uznávání odborné kvalifikace9e).

zrušen

Hostující osoba opatřuje dokumenty vlastnoručním podpisem a číslem, pod kterým je registrována v Komoře.

Splňuje-li hostující osoba požadavky podle zákona o uznávání odborné kvalifikace, zapíše ji uznávací orgán bezodkladně do seznamu registrovaných osob [§ 23 odst. 6 písm. e)] a o provedení zápisu jí vydá potvrzení.

Žadatel o autorizaci, kterému nebyla autorizace Komorou udělena, má právo domáhat se ochrany podle zvláštního právního předpisu9b).

(1) Autorizovaná osoba je oprávněna vykonávat činnost na území České republiky.

(2) Komora může stanovit, že právo vykonávat vybrané činnosti ve výstavbě na území České republiky mají i fyzické osoby jimž bylo uděleno oprávnění k výkonu těchto činností obdobným orgánem Slovenské republiky.

(3) Komora může též uznat oprávnění k výkonu činnosti autorizované osoby vydané obdobnou zahraniční institucí.

(1) Autorizaci v době od počátku účinnosti tohoto zákona do zvolení řádných orgánů Komor udělují ustavující výbory komor. Členy těchto výborů jmenuje ministr životního prostředí České republiky na návrh Obce architektů a Českého svazu stavebních inženýrů, připravený ve spolupráci s Asociací interiérových architektů, Asociací interiérových tvůrců, Asociací pro urbanismus a územní plánování, Společností pro zahradní a krajinářskou tvorbu, Českou asociací inženýrských geologů, Českou strojnickou společností a Společností pro techniku prostředí.

(2) Ustavující výbor Komory

a) provádí přípravné práce a svolá ustavující valnou hromadu a shromáždění delegátů,

b) má právo udělovat autorizace,

c) vydává prozatímní řády Komory,

d) zabezpečuje přípravu a svolání ustavující valné hromady a shromáždění delegátů tak, aby bylo možno konat jejich ustavující jednání nejpozději do tří měsíců ode dne, kdy bylo v příslušné Komoře zapsáno nejméně 100 autorizovaných osob, nejpozději však do jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(3) Ministr pro místní rozvoj schvaluje autorizační řády Komor.

Osoby, kterým bylo uděleno oprávnění k projektové činnosti nebo osvědčení zvláštní způsobilosti k výkonu činností ve výstavbě podle dosavadních předpisů10), mohou vykonávat vybrané činnosti.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Příloha k zákonu č. 360/1992 Sb.

1.

1.1 Jako rovnocenné dokladům o dosažené kvalifikaci vydávaným v České republice, které se zde vyžadují pro přístup k příslušné profesi, se uznávají diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci vydané jiným členským státem, získané na základě teoretického i praktického vzdělání a splňující požadavky bodů 1.2 a 1.3.

1.2 Teoretické a praktické vzdělání vedoucí k získání diplomů, osvědčení a jiných dokladů o dosažené kvalifikaci musí být zajištěno studiem na vysokoškolské úrovni, které se v rozhodující míře týká architektury. Toto studium musí zajistit vyváženost teoretických a praktických stránek přípravy v architektuře a zabezpečit získání

a) schopnosti vytvářet architektonické projekty splňující jak estetické, tak technické požadavky,

b) odpovídající znalosti historie a teorie architektury a souvisejících umění, technologií a humanitních věd,

c) znalosti výtvarného umění jako jednoho z vlivů na kvalitu architektonického díla,

d) odpovídající znalosti týkající se urbanismu, územního plánování a dovedností spojených s procesem projektování,

e) schopnosti porozumět vztahu mezi lidmi a architektonickými díly a mezi architektonickými díly a jejich prostředím, potřebě propojit architektonická díla a prostory mezi nimi s lidskými potřebami a měřítky,

f) schopnosti chápat povolání architekta a jeho úlohu ve společnosti, zejména při přípravě návrhů, které zohledňují společenské faktory,

g) znalosti metod průzkumu a přípravy zadání pro návrh projektu,

h) schopnosti pochopit projektování stavby, konstrukční a stavebně technické problémy spojené s projektováním stavby,

i) odpovídající znalosti fyzikálních problémů a technologií a funkce staveb, aby poskytovaly vnitřní podmínky pro pohodlí a ochranu před vlivy počasí,

j) nezbytných dovedností pro projektování, aby byly uspokojeny požadavky uživatelů stavby v rámci omezení daných nákladovými faktory a stavebními předpisy, a

k) odpovídající znalosti průmyslových odvětví, organizací, předpisů a postupů, které souvisejí s integrací dílčích projektů do celkového projektu.

1.3 Teoretické a praktické vzdělání vedoucí k získání diplomů, osvědčení a jiných dokladů o dosažené kvalifikaci musí kromě požadavků stanovených v bodu 1.2 rovněž splňovat následující podmínky

a) celková délka teoretického a praktického vzdělání musí zahrnovat nejméně buď čtyři roky řádného denního studia na vysoké škole nebo ve srovnatelné vzdělávací instituci, nebo nejméně šest let studia na vysoké škole nebo ve srovnatelné vzdělávací instituci, z toho nejméně tři roky ve formě řádného denního studia,

b) vzdělání musí být zakončeno úspěšným složením zkoušky vedoucí k získání titulu.

1.4 Jako rovnocennou dokladům o dosažené kvalifikaci vydávaným v České republice, které se zde vyžadují pro přístup k příslušné profesi, uznávací orgán také uzná tříletou přípravu na „Fachhochschule“ ve Spolkové republice Německo, pokud tato příprava

a) splňuje formu, která existovala ke dni 5. srpna 1985,

b) odpovídá požadavkům stanoveným v bodu 1.2,

c) umožňuje ve Spolkové republice Německo přístup k odborným činnostem odpovídajícím činnostem uvedeným v § 4 odst. 2 písm. a) zákona,

d) je doplněna čtyřletou odbornou praxí ve Spolkové republice Německo; odborná praxe musí být doložena osvědčením vydaným profesní organizací, na jejímž seznamu je žadatel zaregistrován; toto osvědčení prokazuje, že práce provedené dotyčným žadatelem v oboru architektury představují nezvratný důkaz praktického uplatnění všech znalostí uvedených v bodu 1.2.

1.5 Jako rovnocenné dokladům o dosažené kvalifikaci vydávaným v České republice, které se zde vyžadují pro přístup k příslušné profesi, uznávací orgán dále uzná teoretické a praktické vzdělání získané v rámci programu zvyšování odbornosti nebo v rámci vysokoškolského dálkového studia, které odpovídá požadavkům stanoveným v bodu 1.2, a osoby, které alespoň sedm let pracují v oboru architektury pod dohledem architekta, jej zakončily úspěšně složenou zkouškou z architektury vedoucí k získání titulu, která je rovnocenná závěrečné zkoušce uvedené v bodu 1.3 písm. b).

1.6 Seznam dokladů o dosažené kvalifikaci vydávaných na území členských států, které se uznávají automaticky podle bodu 1.1, je uveden ve sdělení Ministerstva pro místní rozvoj [§ 30b odst. 2 písm. a)].

2.

2.1 Uznávací orgán uzná doklad o dosažené kvalifikaci vydaný jiným členským státem osobě podle § 7 odst. 1 písm. a) nebo b), pokud je tento doklad uveden v Seznamu dokladů o dosažené kvalifikaci vydávaných v jiných členských státech a uznávaných na základě nabytých práv, který Ministerstvo pro místní rozvoj vydává sdělením ve Sbírce zákonů, [§ 30b odst. 2 písm. b)] a byl vydán na základě vzdělávání a odborné přípravy, která začala nejpozději v akademickém roce uvedeném v tomto seznamu.

2.2 Uznávací orgán uzná doklad o dosažené kvalifikaci vydaný jiným členským státem osobě podle § 7 odst. 1 písm. a) nebo b), která k referenčnímu datu již byla v tomto členském státě oprávněna vykonávat činnost obdobnou činnosti uvedené v § 4 odst. 2 písm. a) nebo v § 5 odst. 3 písm. a) nebo jejíž vzdělávání a odborná příprava, na základě které jí bylo takové oprávnění v členském státě vydáno, byla zahájena před referenčním datem. Referenčním datem se rozumí datum

1. 1. leden 2007 pro Rumunsko a Bulharsko,

2. 1. květen 2004 pro Estonsko, Kypr, Litvu, Lotyšsko, Maďarsko, Maltu, Polsko, Slovinsko a Slovensko,

3. 1. leden 1995 pro Rakousko, Finsko a Švédsko,

4. 5. srpen 1987 pro ostatní členské státy, mimo České republiky.

Uvedený doklad o dosažené kvalifikaci musí být doplněn osvědčením členského státu, který doklad o dosažené kvalifikaci vydal, že dotčená osoba byla před referenčním datem na jeho území oprávněna vykonávat činnost obdobnou činnosti uvedené v § 4 odst. 2 písm. a) nebo v § 5 odst. 3 písm. a) pod odpovídajícím profesním označením a že tuto činnost skutečně vykonávala po dobu nejméně tří po sobě následujících let během pěti let předcházejících vydání tohoto osvědčení.

2.3 Doklad uvedený v bodě 3.1 nebo 3.2, i když nesplňuje minimální požadavky stanovené v bodech 1.2 a 1.3, se uznává jako rovnocenný dokladu o dosažené kvalifikaci vydávanému v České republice, který se vyžaduje pro zahájení výkonu činnosti podle § 4 odst. 2 písm. a) nebo § 5 odst. 3 písm. a).

3.

Pokud právní předpisy členského státu umožňují příslušnému orgánu tohoto státu vydávat oprávnění k užívání zvláštního profesního označení pro výkon předmětné činnosti osobám, které obzvláště vynikly svými úspěchy v oboru architektury, uznávací orgán uzná osvědčení o existenci tohoto oprávnění vydané dotčené osobě v souladu s právními předpisy vydávajícího členského státu jako rovnocenné dokladům o odborné kvalifikaci vydávaným v České republice, které se zde vyžadují pro přístup k příslušné odborné činnosti.

* * *

1. Zákon č. 164/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, nabyl účinnosti dnem 1. července 1993.

2. Zákon č. 275/1994 Sb., kterým se mění zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1995.

3. Zákon č. 224/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2004, s výjimkou ustanovení bodu 1 [§ 1 písm. e)], bodu 2 (§ 2 odst. 2 věty poslední), bodu 10 [§ 7 odst. 1 písm. b)], bodu 32 (§ 22a), bodu 34 [§ 23 odst. 6 písm. e)], bodu 35 (§ 23 odst. 7), bodu 45 (části šesté) a bodu 47 (přílohy č. 1 a 2), které nabyly účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost (1. května 2004).

4. Zákon č. 189/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, nabyl účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení (1. července 2008).

Předseda vlády:

Ing. Topolánek v. r.

1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací.

1a) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 103/1990 Sb. a zákona č. 262/1992 Sb.

2) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon).

3) Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.

3a) Článek 23 a 24 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS.

3b) Článek 11 odst. 1 písm. a) a c) a článek 21 odst. 1 směrnice Rady 2003/109/ES ze dne 25. listopadu 2003 o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty.

3c) Článek 12 písm. a) směrnice Rady 2005/71/ES ze dne 12. října 2005 o zvláštním postupu pro přijímání státních příslušníků třetích zemí pro účely vědeckého výzkumu.

3d) Článek 14 odst. 1 písm. b) směrnice Rady 2003/86/ES ze dne 22. září 2003 o právu na sloučení rodiny.

3e) Článek 26 odst. 1 a 3 a článek 27 odst. 3 směrnice Rady 2004/83/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimálních normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli žádat o postavení uprchlíka nebo osoby, která z jiných důvodů potřebuje mezinárodní ochranu, a o obsahu poskytnuté ochrany.

3f) Článek 17 odst. 1 směrnice Rady 2004/114/ES ze dne 13. prosince 2004 o podmínkách přijímání státních příslušníků třetích zemí za účelem studia, výměnných pobytů žáků, neplacené odborné přípravy nebo dobrovolné služby.

3g) Článek 11 odst. 1 směrnice Rady 2004/81/ES ze dne 29. dubna 2004 o povolení k pobytu vydávaném státním příslušníkům třetích zemí, kteří jsou oběťmi obchodování s lidmi nebo obdrželi pomoc k nedovolenému přistěhovalectví a kteří spolupracují s příslušnými orgány.

3h) § 44 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách).

3i) Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

3j) Zákon č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů České republiky a o změně některých zákonů.

3k) § 6 zákona č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška č. 117/1974 Sb., kterou se stanoví kritéria pro posuzování písemností jako archiválií a podrobnosti skartačního řízení.

4) Zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 247/1990 Sb.).

5) Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích.

6) Zákon ČNR č. 68/1990 Sb., o užívání státního znaku a státní vlajky České republiky.

8) Zákon ČNR č. 17/1992 Sb., o životním prostředí.

Zákon ČNR č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí.

9) Zákon č. 513/1991 Sb.

9a) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů.

9b) Soudní řád správní.

9c) § 32 odst. 4 zákona č. 18/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

9d) § 36a zákona č. 18/2004 Sb., ve znění zákona č. 189/2008 Sb.

9e) § 36b zákona č. 18/2004 Sb., ve znění zákona č. 189/2008 Sb.

10) Zákon č. 50/1976 Sb., ve znění zákona č. 103/1990 Sb. a zákona č. 262/1992 Sb.

Vyhláška FMTIR č. 8/1983 Sb., o zvláštní způsobilosti k některým činnostem ve výstavbě, ve znění vyhlášky č. 73/1987 Sb.

Vyhláška SKVTIR č. 186/1990 Sb., o oprávnění k projektové činnosti.