Stručně: Paragraf 24 Celního zákona (36/1953) stanovuje pravidla pro poukazování zboží, což znamená jeho přepravu pod celní kontrolou z jedné celnice na druhou za účelem dalšího celního řízení, a určuje povinnosti celního zájemce a dopravních podniků při této přepravě.
§ 24 Poukazování.
(1) Celnice poukazuje zboží, jestliže zboží má být dopraveno pod celní kontrolou k jiné celnici k dalšímu celnímu řízení.
(2) Celní zájemce je povinen dodat zboží celnici, které bylo zboží poukázáno, ve stanovené lhůtě, v nezměněném stavu a s neporušenou celní závěrou.
(3) Jestliže dopravní podnik odevzdá jako celní zájemce poukázané zboží dalšímu dopravnímu podniku k dopravě, přechází povinnost uvedená v předcházejícím odstavci na každý další dopravní podnik.
Paragraf 24 Celního zákona (36/1953) stanovuje pravidla pro poukazování zboží, což znamená jeho přepravu pod celní kontrolou z jedné celnice na druhou za účelem dalšího celního řízení, a určuje povinnosti celního zájemce a dopravních podniků při této přepravě.
Co to znamená v praxi
Pokud je zboží přepravováno mezi celnicemi k dalšímu celnímu řízení, děje se tak formou poukazování, kdy celnice zboží „poukáže“ k jiné celnici.
Ten, kdo zboží přepravuje (celní zájemce), musí zajistit, aby zboží dorazilo na určenou celnici včas, v nezměněném stavu a s neporušenou celní závěrou (např. pečetí).
Pokud se na přepravě podílí více dopravních podniků, povinnost zajistit řádnou přepravu přechází na každý další dopravní podnik, který zboží přebírá.
Na co si dát pozor
Je nutné dodržet stanovenou lhůtu pro dodání zboží na celnici.
Zboží musí zůstat v nezměněném stavu a celní závěra nesmí být porušena.
Při předávání zboží mezi dopravními podniky je důležité si uvědomit, že povinnost za přepravu přechází na každého dalšího dopravce.