Stručně: Paragraf 21c zákona 36/1964 stanovuje, že soudci Nejvyššího soudu se dělí do trestních a občanskoprávních kolegií, která jsou řízena předsedy kolegií, a popisuje jejich úkoly při organizaci činnosti a sjednocování právního výkladu.
§ 21c
(1) Soudci z povolání nejvyššího soudu republiky tvoří podle úseku své činnosti trestní a občanskoprávní kolegia. V čele kolegií jsou předsedové kolegií.
(2) Předsedové kolegií organizují a řídí činnost kolegií a sledují rozhodování senátů v kolegiích. Zejména řídí jejich rozborovou činnost, navrhují kolegiím zobecnění poznatků z rozhodování soudů, upozorňují je na nedostatky v rozhodování, navrhují zaujetí stanovisek ke správnému výkladu zákonů a jiných právních předpisů a podávají plénu nejvyššího soudu zprávu o činnosti kolegií.
(3) Jestliže to vyžadují potřeby dozoru nad zákonností rozhodování soudů, může předseda nejvyššího soudu republiky přikázat příslušnému kolegiu, aby k výkladu určité otázky nebo souboru otázek zobecnilo poznatky z rozhodování soudů anebo zaujalo stanovisko ke správnímu výkladu zákonů a jiných právních předpisů.
Paragraf 21c zákona 36/1964 stanovuje, že soudci Nejvyššího soudu se dělí do trestních a občanskoprávních kolegií, která jsou řízena předsedy kolegií, a popisuje jejich úkoly při organizaci činnosti a sjednocování právního výkladu.
Co to znamená v praxi
Soudci Nejvyššího soudu nejsou jedna homogenní skupina, ale jsou rozděleni podle typu projednávaných případů (trestní, občanskoprávní).
Předsedové kolegií mají za úkol organizovat práci v rámci svého kolegia, sledovat rozhodování senátů a navrhovat zobecnění poznatků z rozhodování soudů.
Kolegia mají pravomoc zaujímat stanoviska ke správnému výkladu zákonů a jiných právních předpisů, což přispívá k jednotnosti právního výkladu.
Předseda Nejvyššího soudu může kolegiu nařídit, aby se zabývalo určitou právní otázkou a zobecnilo poznatky nebo zaujalo stanovisko.
Hlídat změny § 21c – pošleme e-mail, když se paragraf novelizuje.