§ 29 zákon o organizaci soudů a o volbách soudců – Plénum Nejvyššího soudu Československé socialistické…
Zákon o organizaci soudů a o volbách soudců · 36/1964 Sb. · Ústavní právo a lidská práva · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 29 zákona č. 36/1964 Sb. definuje složení a hlavní úkoly pléna Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky, které je tvořeno předsedou, místopředsedou a ostatními soudci z povolání tohoto soudu. Plénum Nejvyššího soudu ČSSR bylo nejvyšším orgánem tohoto soudu, který se zabýval zásadními otázkami jeho fungování a sjednocování právního výkladu. (§ 29 zákona č. 36/1964 Sb., zákon o organizaci soudů a o volbách soudců, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: soud
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 36/1964 Sb.
(1) Plénum Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky tvoří předseda, místopředseda a ostatní soudci z povolání Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky. Zasedání pléna se mohou účastnit generální prokurátor Československé socialistické republiky a s poradním hlasem předsedové nejvyšších soudů republik. Na zasedání pléna je možno přizvat i vedoucí jiných státních orgánů a společenských organizací.
(2) Plénum Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky se může platně usnášet za přítomnosti nejméně dvou třetin svých členů.
(3) Plénum Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky zejména
a) usnáší se na jednacím řádu Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky,
b) projednává a schvaluje zprávy předsedů kolegií Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky o činnosti těchto kolegií a zaujímá stanoviska k závažným právním otázkám sporným mezi kolegii,
c) projednává zprávy o účinnosti zákonů a jiných obecně závazných právních předpisů a na jejich podkladě dává podněty k nové právní úpravě,
d) projednává a schvaluje zprávy o stavu socialistické zákonnosti pro Federální shromáždění.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Plénum Nejvyššího soudu ČSSR bylo nejvyšším orgánem tohoto soudu, který se zabýval zásadními otázkami jeho fungování a sjednocování právního výkladu.
- Pro platné usnesení pléna byla nutná přítomnost alespoň dvou třetin jeho členů, což zajišťovalo širokou shodu na přijímaných rozhodnutích.
- Mezi klíčové úkoly pléna patřilo schvalování jednacího řádu soudu, projednávání zpráv o činnosti kolegií a zaujímání stanovisek k právním otázkám sporným mezi kolegiemi.
- Plénum také projednávalo zprávy o účinnosti zákonů a dávalo podněty k nové právní úpravě, čímž se podílelo na legislativním procesu.
Na co si dát pozor
- Zasedání pléna se mohli účastnit generální prokurátor ČSSR a předsedové nejvyšších soudů republik s poradním hlasem, což naznačuje vliv těchto orgánů na rozhodování pléna.
- Možnost přizvat na zasedání pléna i vedoucí jiné státní orgány a společenské organizace ukazuje na snahu o širší společenskou a politickou koordinaci v otázkách justice.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.