§ 19 zákon o znalcích a tlumočnících – Odměnu a náhradu nákladů podle § 17 odst
Zákon o znalcích a tlumočnících · 36/1967 Sb. · Obchodní a korporátní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 19 zákona 36/1967 Sb. stanovuje, že znalec nebo tlumočník musí vyúčtovat odměnu a náhradu nákladů zároveň s podáním posudku nebo provedením tlumočnického úkonu, přičemž orgán, který je ustanovil, určí výši odměny a náhrady nákladů a dohlíží na jejich úměrnost. (§ 19 zákona č. 36/1967 Sb., zákon o znalcích a tlumočnících, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: soud
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „…úkonu).3) Její výši určí orgán, který ustanovil znalce (tlumočníka), a to bez zbytečného odkladu, nejpozději do 2 měsíců od podání posudku (provedení tlumočnického úkonu)“
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „…který ustanovil znalce (tlumočníka), a to bez zbytečného odkladu, nejpozději do 2 měsíců od podání posudku (provedení tlumočnického úkonu)“
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „Odměnu a náhradu hotových výdajů je třeba uhradit bez zbytečného odkladu po jejich přiznání, nejpozději do 30 dnů.“
- Odkazuje na: § 17, § 18
- Judikatura: na § 19 odkazuje 7 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 36/1967 Sb.
(1) Odměnu a náhradu nákladů podle § 17 odst. 2 a 3 a § 18 odst. 1 až 3 je znalec (tlumočník) povinen vyúčtovat zároveň s podáním posudku (provedením tlumočnického úkonu).3) Její výši určí orgán, který ustanovil znalce (tlumočníka), a to bez zbytečného odkladu, nejpozději do 2 měsíců od podání posudku (provedení tlumočnického úkonu). Odměnu a náhradu hotových výdajů je třeba uhradit bez zbytečného odkladu po jejich přiznání, nejpozději do 30 dnů.
(2) Krajský soud, v jehož seznamu je znalec (tlumočník) zapsán, dohlíží na úměrnost a úplnost účtovaných odměn podle § 17 odst. 2 a 3 občasnými kontrolami.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Znalec nebo tlumočník má povinnost předložit vyúčtování odměny a nákladů současně s odevzdáním své práce (posudku nebo tlumočnického úkonu).
- Orgán, který znalce nebo tlumočníka ustanovil (např. soud), má povinnost bez zbytečného odkladu, nejpozději do dvou měsíců od odevzdání práce, stanovit výši odměny a náhrady nákladů.
- Přiznaná odměna a náhrada hotových výdajů musí být uhrazena bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů od jejich přiznání.
- Krajský soud, u kterého je znalec nebo tlumočník zapsán, provádí občasné kontroly, aby zajistil, že účtované odměny jsou přiměřené a úplné.
Na co si dát pozor
- Znalec (tlumočník) musí dodržet lhůtu pro vyúčtování, která je svázána s odevzdáním posudku (tlumočnického úkonu).
- Orgán, který znalce (tlumočníka) ustanovil, má stanovenou lhůtu pro určení výše odměny a náhrady nákladů.
- Existuje lhůta pro úhradu přiznané odměny a náhrady hotových výdajů.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 19
Jak soudy aplikují § 19
Soudní komisař byl povinen podle § 19 odst. 1 zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o znalcích a tlumočnících") bez zbytečného odkladu, nejpozději však do dvou měsíců určit výši tlumočného a nejpozději do 30 dnů ode dne jeho přiznání mělo být tlumočné žalobci uhrazeno.
… že o právu znalce na znalečné rozhoduje předseda senátu, přičemž výši odměny a náhrady nákladů určí orgán, který znalce ustanovil, a to bez zbytečného odkladu, nejpozději do 2 měsíců od podání posudku; odměnu a náhradu hotových výdajů je třeba uhradit bez zbytečného odkladu po jejich přiznání, nejpozději do 30 dnů (§ 19 odst. 1 zákona č. 36/1967 Sb.). Z nastíněného přehledu právní úpravy znalečného, jak ji zachycuje podústavní právo, jednoznačně plyne, že se jedná o subjektivní právo znalce na odměnu za provedenou práci, rozhodování o němž je svěřeno …
Znalečné je pak dle téhož ustanovení nutno vyplatit nejpozději do 2 měsíců od právní moci usnesení o přiznání znalečného, přičemž odměnu a náhradu hotových výdajů je třeba uhradit bez zbytečného odkladu po jejich přiznání, nejpozději do 30 dnů (§ 19 odst. 1 zákona č. 36/1967 Sb.). Z nastíněného přehledu zákonné úpravy znalečného, jak ji zachycuje jednoduché právo, jednoznačně plyne, že se jedná o subjektivní právo znalce na odměnu za provedenou práci, rozhodování o němž je svěřeno orgánu veřejné moci - obecnému soudu.