Stručně: Paragraf 4 vyhlášky 360/2016 stanovuje, že monitorování radiační situace probíhá prostřednictvím monitorovacích sítí, které se dělí podle území (řídká, hustá – teritoriální, lokální, hraniční) a podle účelu a způsobu měření (pro zevní a vnitřní ozáření).
§ 4 Monitorovací sítě
[K § 149 odst. 6 písm. a) atomového zákona]
(1) Monitorování je organizováno prostřednictvím monitorovacích sítí.
(2) Monitorovací sítě se dělí
a) podle území na síť řídkou3) a hustou4), která se dále dělí na teritoriální síť, která pokrývá celé území České republiky, lokální síť, která pokrývá vybrané území a je na něm cíleně zahuštěná, a hraniční síť, která pokrývá hranice vymezeného, popřípadě uzavřeného prostoru, a
b) podle účelu a použitého způsobu měření nebo provádění odběrů na síť pro zevní a vnitřní ozáření.
(3) Podrobnosti k dělení monitorovacích sítí jsou uvedeny v příloze č. 1 k této vyhlášce.
Paragraf 4 vyhlášky 360/2016 stanovuje, že monitorování radiační situace probíhá prostřednictvím monitorovacích sítí, které se dělí podle území (řídká, hustá – teritoriální, lokální, hraniční) a podle účelu a způsobu měření (pro zevní a vnitřní ozáření).
Co to znamená v praxi
Monitorování radiační situace není prováděno nahodile, ale je organizováno do strukturovaných sítí.
Existují různé typy monitorovacích sítí, které se liší rozsahem pokrytí (např. celá ČR, vybraná oblast, hranice) a zaměřením (měření vnějšího záření nebo vnitřního ozáření).
Rozdělení sítí umožňuje cílené a efektivní sledování radiační situace podle konkrétních potřeb a rizik.
Podrobné informace o dělení těchto sítí jsou uvedeny v příloze č. 1 vyhlášky.