Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
§ 7

§ 7 vyhláška o monitorování radiační situace – Měření a vyhodnocování fyzikálních veličin

Vyhláška o monitorování radiační situace · 360/2016 Sb. · Ostatní právní předpisy

Stručně: Paragraf 7 vyhlášky 360/2016 stanovuje, jakým způsobem se provádí měření a vyhodnocování fyzikálních veličin při monitorování radiační situace, a definuje požadavky na použitelnost získaných dat. Měření se dělí na přímá (okamžitá, integrální, kontinuální, jednorázová, opakovaná) a nepřímá (v laboratoři po odběru vzorku), přičemž konkrétní typy měření pro jednotlivé sítě jsou specifikovány v příloze č. 1. (§ 7 zákona č. 360/2016 Sb., vyhláška o monitorování radiační situace, stav k 7. 10. 2026)

Klíčová fakta

  • Předmět úpravy: Měření a vyhodnocování fyzikálních veličin
  • Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
  • Zdroj: e-Sbírka, 360/2016 Sb.

Shrnutí z výkladu níže, závazné je znění zákona.

[K § 149 odst. 6 písm. a) atomového zákona]

(1) Přímé měření musí být provedeno jako okamžité v určitém čase nebo integrální za určitý časový úsek, kontinuální po určitou dobu, jednorázové nebo opakované. Nepřímé měření musí být provedeno v měřicí laboratoři po odběru a případném zpracování vzorku; přiřazení typu měření k jednotlivým sítím je uvedeno v příloze č. 1 k této vyhlášce.

(2) Nové postupy měření nebo jejich revize se zavádějí do praxe po jejich úspěšném prověření, zejména v rámci nácviku nebo porovnávacího měření. Prověřuje se srovnatelnost hodnot získaných různými postupy, splnění požadavků na nejmenší detekovatelné hodnoty měřených fyzikálních veličin, popřípadě na rozsah měření, uvedených v příloze č. 3 k této vyhlášce.

(3) Při vyhodnocování fyzikálních veličin v monitorovaných položkách se

a) stanovuje výsledek měření, který tvoří

1. hodnota měřené fyzikální veličiny,

2. nejistota jejího stanovení a

3. příslušná jednotka fyzikální veličiny,

b) posuzuje splnění požadavků na nejmenší detekovatelnou hodnotu nebo rozsah měření uvedených v příloze č. 3 k této vyhlášce a

c) porovnává změřená hodnota s obvyklou hodnotou, přičemž za obvyklé hodnoty se považují horní meze běžně se vyskytujících hodnot ze všech dosavadních provedených měření v daném monitorovacím místě; při výkyvu měřené veličiny od obvyklých hodnot se zjišťují příčiny tohoto výkyvu.

(4) Data z monitorování tvoří výsledek měření, datum a časové údaje měření a zeměpisné souřadnice monitorovacího místa, pokud se jedná o nestálé monitorovací místo, nebo identifikátor, pokud se jedná o stálé monitorovací místo.

(5) Data z monitorování jsou použitelná pro hodnocení zevního a vnitřního ozáření obyvatelstva, pokud obsahují všechny potřebné údaje uvedené v odstavci 4, pokud při měření byly splněny požadavky na nejmenší detekovatelnou hodnotu nebo rozsah měření stanovené v příloze č. 3 k této vyhlášce a pokud nejistota měření vyhovuje laboratorním či měřicím postupům. Data z monitorování získaná při kalibraci měřicích zařízení nebo při havarijním cvičení, nácviku nebo porovnávacím měření nebo ovlivněná extrémními meteorologickými jevy nebo jinými činnostmi se pro hodnocení zevního a vnitřního ozáření obyvatelstva nepoužijí.

(6) Podrobnosti k měření a vyhodnocování fyzikálních veličin v monitorovaných položkách jsou uvedeny v příloze č. 3 k této vyhlášce.

Srozumitelný výklad

Co to znamená v praxi

  • Měření se dělí na přímá (okamžitá, integrální, kontinuální, jednorázová, opakovaná) a nepřímá (v laboratoři po odběru vzorku), přičemž konkrétní typy měření pro jednotlivé sítě jsou specifikovány v příloze č. 1.
  • Nové nebo revidované postupy měření musí být před zavedením do praxe úspěšně prověřeny, například nácvikem nebo porovnávacím měřením, aby se ověřila jejich srovnatelnost a splnění požadavků na detekovatelné hodnoty.
  • Výsledek měření musí vždy obsahovat hodnotu měřené veličiny, nejistotu jejího stanovení a příslušnou jednotku.
  • Získaná data jsou použitelná pro hodnocení ozáření obyvatelstva pouze tehdy, pokud splňují stanovené požadavky na detekovatelné hodnoty, rozsah měření a nejistotu, a pokud nepocházejí z kalibrací, cvičení, nácviků, porovnávacích měření nebo nejsou ovlivněna extrémními jevy či jinými činnostmi.

Na co si dát pozor

  • Při vyhodnocování měření je nutné porovnávat změřené hodnoty s obvyklými hodnotami a v případě výkyvů zjišťovat jejich příčiny.
  • Data z monitorování musí obsahovat výsledek měření, datum a čas, a buď zeměpisné souřadnice (pro nestálá místa), nebo identifikátor (pro stálá místa).
  • Podrobné požadavky na měření a vyhodnocování fyzikálních veličin jsou uvedeny v příloze č. 3 k této vyhlášce.

Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.

Související

§ 4 Katalog prací ve veřejných službách a správě (Nařízení vlády o katalogu prací ve veřej)§ 9 Účinnost (Vyhláška o některých podrobnostech systé)§ 11 Účinnost (Vyhláška o podrobnostech systému prevenc)§ 27d MINIMÁLNÍ VZDÁLENOSTI (Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 415)§ 4 Účinnost (Nařízení vlády, kterým se stanoví katalo)