§ 26a zákon o některých služebních poměrech vojáků (úplné znění, jak vyplývá z pozdějších změn a doplnění) – Zákaz propuštění

(1) Voják z povolání nesmí být propuštěn ze služebního poměru v ochranné době, to je v době:

a) kdy byl uznán dočasně neschopným služby pro nemoc nebo úraz, pokud si tuto neschopnost úmyslně nevyvolal nebo nezpůsobil v opilosti nebo zneužitím omamného prostředku,

b) od podání návrhu na ústavní ošetřování nebo od povolení lázeňského léčení poskytovaného v době dočasné neschopnosti výkonu služby až do dvou měsíců od jeho skončení; při onemocnění tuberkulózou nebo nemocí z povolání se tato doba prodlužuje o 12 měsíců po propuštění z ústavního ošetřování nebo

c) kdy je vojákyně z povolání těhotná nebo kdy vojákyně z povolání nebo voják z povolání samostatně trvale pečuje o dítě mladší než tři roky.

(2) Měl-li by služební poměr skončit v ochranné době, tříměsíční lhůta uvedená v § 26 odstavci 6 po dobu trvání důvodů podle odstavce 1 neskončí, pokud voják z povolání písemně neprohlásí, že na její dodržení netrvá.

(3) Zákaz propuštění v ochranné době se nevztahuje na vojáky z povolání, kteří splňují podmínky nároku na starobní, invalidní nebo částečný invalidní důchod a na důvody propuštění podle § 26 odst.1 písm. d) a odst. 2 písm. c), d) a f).