§ 18 zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů – Ustanovení na služební místo při přijetí do služebního poměru a jmenování do služební hodnosti
Zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů · 361/2003 Sb. · Správní právo
Stručně: Paragraf 18 zákona č. 361/2003 Sb. upravuje, na jaké služební místo a do jaké služební hodnosti je příslušník bezpečnostního sboru ustanoven nebo jmenován při přijetí do služebního poměru. Při nástupu do bezpečnostního sboru je příslušník zpravidla ustanoven na služební místo s hodností referent nebo vrchní referent. (§ 18 zákona č. 361/2003 Sb., zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Ustanovení na služební místo při přijetí do služebního poměru a jmenování do služební hodnosti
- Odkazuje na: § 22
- Judikatura: na § 18 odkazuje 1 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 361/2003 Sb.
(1) Příslušník je při přijetí do služebního poměru ustanoven na služební místo v bezpečnostním sboru, pro které je stanovena služební hodnost referent nebo vrchní referent.
(2) Příslušník je při přijetí do služebního poměru ustanoven na služební místo, pro které je stanovena vyšší služební hodnost, než je uvedena v odstavci 1, jestliže je přijat do služebního poměru na základě výběrového řízení podle § 22 odst. 5.
(3) Příslušníka, který již byl ve služebním poměru na dobu neurčitou, lze při přijetí do služebního poměru ustanovit na služební místo, pro které je stanovena služební hodnost, kterou dosáhl již v předchozím služebním poměru.
(4) Příslušník zpravodajské služby je při přijetí do služebního poměru jmenován do služební hodnosti stanovené pro služební místo, na které je ustanoven.
(5) Služební funkcionář jmenuje při přijetí do služebního poměru příslušníka do služební hodnosti stanovené pro služební místo, na něž byl ustanoven.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Při nástupu do bezpečnostního sboru je příslušník zpravidla ustanoven na služební místo s hodností referent nebo vrchní referent.
- Pokud je příslušník přijat na základě výběrového řízení na vyšší pozici, může být ustanoven na služební místo s vyšší hodností, než je referent nebo vrchní referent.
- Příslušník, který již v minulosti sloužil v bezpečnostním sboru na dobu neurčitou, může být při opětovném přijetí ustanoven na služební místo s hodností, které již dříve dosáhl.
- U zpravodajských služeb a obecně u všech příslušníků jmenuje služební funkcionář při přijetí do služebního poměru příslušníka do služební hodnosti, která odpovídá služebnímu místu, na které byl ustanoven.
Na co si dát pozor
- Základní hodnosti pro nově přijaté příslušníky jsou referent nebo vrchní referent, pokud není splněna výjimka pro vyšší hodnost.
- Pro ustanovení na vyšší služební místo při přijetí je klíčové úspěšné absolvování výběrového řízení.
- Předchozí služební poměr na dobu neurčitou může mít vliv na hodnost při opětovném přijetí.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 18
Jak soudy aplikují § 18
Podle § 18 odst. 1 zákona č. 361/2003 Sb. je příslušník při přijetí do služebního poměru ustanoven na služební místo v bezpečnostním sboru, pro které je stanovena služební hodnost referent nebo vrchní referent.
Související
§ 34 Vznik služebního poměru (Zákon České národní rady o Bezpečnostní )§ 14a Zvláštní ustanovení o vedoucím služebního úřa (Zákon o Finanční správě České republiky)§ 14a Zvláštní ustanovení o vedoucím služebního úřa (Zákon, kterým se mění některé zákony v o)§ 4 Vznik služebního poměru (Zákon o služebním poměru policistů zařaz)§ 2 Důvody zjišťování osobnostní způsobilosti (Vyhláška o osobnostní způsobilosti, kter)