§ 223 zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů – Nárok na náhradu cestovních výdajů přiznaných příslušníkovi…
Zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů · 361/2003 Sb. · Správní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 223 zákona č. 361/2003 Sb. stanovuje, že nárok na cestovní výdaje přiznané příslušníkům podle starších předpisů při vzniku služebního poměru nebo přeložení na jejich žádost zaniká k 31. prosinci 2005, a zároveň umožňuje služebnímu funkcionáři přiznat náhrady podle § 149 odst. 2 příslušníkům, kteří ke dni účinnosti tohoto zákona žijí odloučeně od rodiny v místě služebního působiště. (§ 223 zákona č. 361/2003 Sb., zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Odkazuje na: § 149
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 361/2003 Sb.
Nárok na náhradu cestovních výdajů přiznaných příslušníkovi podle dosavadních právních předpisů při vzniku služebního poměru nebo při přeložení na žádost příslušníka zaniká ke dni 31. prosince 2005. Služební funkcionář může příslušníkovi, který ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona žije odloučeně od člena rodiny v místě služebního působiště, přiznat náhrady podle § 149 odst. 2.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Příslušníci, kteří měli nárok na cestovní výdaje podle dřívějších předpisů z důvodu nástupu do služby nebo přeložení na vlastní žádost, o tento nárok přišli ke konci roku 2005.
- Služební funkcionář má možnost přiznat určité náhrady těm příslušníkům, kteří v době účinnosti zákona žili odděleně od své rodiny v místě, kde vykonávali službu.
- Možnost přiznání náhrad pro odloučené příslušníky se řídí podmínkami stanovenými v § 149 odst. 2.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.