§ 3b Nařízení vlády, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci – Zátěž teplem na pracovišti

§ 3b Zátěž teplem na pracovišti (1) Zátěž teplem při práci na pracovišti podle § 3a písm. g) nebo na pracovišti podle § 3a písm. h) se hodnotí podle průměrné operativní teploty (to), kterou se rozumí teplota vypočtená jako časově vážený průměr za efektivní dobu práce, kterou je doba snížená o dobu trvání přestávky na jídlo a oddech a bezpečnostní přestávku nebo průměr z jednotlivých měřených časových intervalů v průběhu celé osmihodinové nebo delší směny, jde-li o pracoviště s měnícími se teplotami, z teploty vzduchu (ta), výsledné teploty kulového teploměru (tg), rychlosti proudění vzduchu (va). Hodnocení podle průměrné operativní teploty lze za podmínky rychlosti proudění vzduchu (va) rovné nebo menší než 0,2 m.s-1 nahradit hodnocením podle výsledné teploty kulového teploměru (tg). (2) Zátěž teplem pro práci zařazenou do třídy I až V podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulky č. 1 vykonávanou na pracovišti uvedeném v odstavci 1 se hodnotí z hlediska dodržení přípustných mikroklimatických hodnot upravených v příloze č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulce č. 2. (3) Přípustné hodnoty nastavení mikroklimatických podmínek pro klimatizované pracoviště třídy I a IIa jsou upraveny v příloze č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulce č. 3. Zároveň musí být splněny požadavky na přípustnou vertikální nerovnoměrnost teplot upravené v příloze č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulce č. 4. Požadavky uvedené v tabulce č. 4 musí být dodrženy i na pracovišti podle § 3a písm. g), na němž je vykonávána práce zařazená do třídy I a IIa podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulky č. 1. (4) K průběžnému nebo opakovanému sledování úrovně zátěže teplem při práci, která již byla vyhodnocena na základě měření podle metodiky upravující měření mikroklimatických parametrů pracovního prostředí a vnitřního prostředí staveb, uveřejňované ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví, je možno použít jen měření teploty vzduchu kalibrovaným teploměrem, který splňuje požadavky zvláštního právního předpisu7a). Měření teploty vzduchu se provádí na místech, kde bylo provedeno předchozí měření výsledné teploty podle uvedené metodiky. Ověřené výsledky se považují za validní, pokud se nezměnily podmínky určující podíl sálavé složky a podíl energetického výdeje zaměstnanců na jejich celkové tepelné zátěži. Měření kalibrovaným teploměrem se za těchto podmínek použije i pro ověření úrovně zátěže teplem pro zjištění ztráty tekutin. (5) Zátěž teplem na venkovním pracovišti se hodnotí podle výsledné teploty kulového teploměru. Proudění vzduchu a relativní vlhkost se nezohledňují.