§ 22 zákon, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony – Kolektivní smlouvu smí za zaměstnance…
Zákon, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony · 365/2011 Sb. · Ostatní právní předpisy · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 22 zákona č. 365/2011 Sb. stanoví, že kolektivní smlouvu za zaměstnance smí uzavřít výhradně odborová organizace. Pouze odborová organizace má oprávnění jednat a uzavírat kolektivní smlouvy jménem zaměstnanců. (§ 22 zákona č. 365/2011 Sb., zákon, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: zaměstnavatel, zaměstnanec
- Lhůta nebo doba (odst. 2): „Kolektivní smlouvu je možné písemně vypovědět nejdříve po uplynutí 6 měsíců od data její účinnosti“
- Lhůta nebo doba (odst. 2): „Výpovědní doba činí nejméně 6 měsíců a začíná prvním dnem měsíce následujícího po doručení výpovědi druhé smluvní…“
- Odkazuje na: § 27
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 365/2011 Sb.
Kolektivní smlouvu smí za zaměstnance uzavřít pouze odborová organizace.“.
25. V § 23 odstavce 1 a 2 znějí:
„(1) V kolektivní smlouvě je možné upravit mzdová nebo platová práva a ostatní práva zaměstnanců v pracovněprávních vztazích, jakož i práva nebo povinnosti smluvních stran této smlouvy.
(2) Kolektivní smlouvu mohou uzavřít zaměstnavatel nebo více zaměstnavatelů, nebo jedna nebo více organizací zaměstnavatelů na straně jedné a jedna nebo více odborových organizací na straně druhé.“.
26. V § 23 se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4.
27. V § 23 odst. 4 se slovo „účastníky“ nahrazuje slovy „smluvními stranami“.
28. V § 24 odst. 2 se slova „jedná zaměstnavatel o uzavření“ nahrazují slovy „musí zaměstnavatel jednat o uzavření“.
29. V § 25 odst. 1 se slovo „účastníky“ nahrazuje slovy „smluvní strany“.
30. V § 25 odst. 3 se za slovo „předkládat“ vkládají slova „smluvním stranám kolektivní smlouvy“.
31. V § 26 odstavec 1 zní:
„(1) Kolektivní smlouva může být uzavřena na dobu určitou nebo na dobu neurčitou. Je-li uplynutí doby podle věty první vázáno na splnění podmínky, musí kolektivní smlouva obsahovat nejzazší dobu její účinnosti. Kolektivní smlouvu je možné písemně vypovědět nejdříve po uplynutí 6 měsíců od data její účinnosti. Výpovědní doba činí nejméně 6 měsíců a začíná prvním dnem měsíce následujícího po doručení výpovědi druhé smluvní straně.“.
32. V § 26 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Při zániku smluvní strany kolektivní smlouvy jednající za zaměstnance skončí účinnost kolektivní smlouvy nejpozději posledním dnem následujícího kalendářního roku.“.
33. § 27 až 29 znějí:
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pouze odborová organizace má oprávnění jednat a uzavírat kolektivní smlouvy jménem zaměstnanců.
- Zaměstnanci nemohou sami, individuálně nebo prostřednictvím jiných zástupců, uzavírat kolektivní smlouvy.
- Kolektivní smlouva může upravovat mzdová a platová práva, další práva zaměstnanců v pracovněprávních vztazích a práva a povinnosti smluvních stran.
- Kolektivní smlouvu mohou uzavřít zaměstnavatel nebo více zaměstnavatelů, případně organizace zaměstnavatelů, na jedné straně a jedna nebo více odborových organizací na straně druhé.
Na co si dát pozor
- Pokud by kolektivní smlouvu za zaměstnance uzavřel někdo jiný než odborová organizace, byla by taková smlouva neplatná.
- Při zániku odborové organizace, která je smluvní stranou kolektivní smlouvy, končí účinnost kolektivní smlouvy nejpozději posledním dnem následujícího kalendářního roku.
- Kolektivní smlouvu lze vypovědět nejdříve po 6 měsících od její účinnosti, s výpovědní dobou minimálně 6 měsíců.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.