Zákon o opatřeních k přechodu České republiky k nízkouhlíkové energetice a o změně zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie, ve znění pozdějších předpisů

(1) Náklady na financování opatření k přechodu k nízkouhlíkové energetice prostřednictvím smlouvy o vyrovnávacím režimu jsou hrazeny z peněžních prostředků, které jsou tvořeny

a) zápornými vyrovnávacími platbami,

b) tržbami provozovatele přenosové soustavy z plateb složky ceny služby přenosové soustavy na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobny,

c) tržbami provozovatele distribuční soustavy z plateb složky ceny služby distribuční soustavy na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobny a

d) příspěvkem z prostředků státního rozpočtu podle odstavce 11.

(2) Operátor trhu má právo na úhradu nákladů na výplatu vyrovnávací platby a s ní spojených nákladů před její výplatou oprávněnému investorovi. Tím nejsou dotčeny povinnosti ministerstva a operátora trhu podle smlouvy o vyrovnávacím režimu.

(3) Úřad stanoví cenovým rozhodnutím složku ceny služby přenosové soustavy a složku ceny služby distribuční soustavy na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobny pro

a) předávací místo s přenosovou nebo distribuční soustavou na napěťové hladině velmi vysokého napětí a vysokého napětí v Kč/MW/měsíc podle sjednaného rezervovaného příkonu v předávacím místě ve smlouvě o připojení podle energetického zákona; rezervovaný příkon je možné sjednat v rozsahu od nejvyššího rezervovaného příkonu ze všech míst připojení tvořících dané předávací místo do součtu rezervovaných příkonů všech míst připojení tvořících dané předávací místo a

b) předávací místo s distribuční soustavou na napěťové hladině nízkého napětí v Kč/A/měsíc podle jmenovité proudové hodnoty hlavního jističe před elektroměrem v předávacím místě; pokud předávací místo není vybaveno hlavním jističem před elektroměrem, použije se jmenovitá proudová hodnota nejbližšího předřazeného jisticího prvku.

(4) Při stanovení složky ceny služby přenosové soustavy a složky ceny služby distribuční soustavy na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobny zohlední Úřad rozdíl mezi referenční cenou elektřiny a vyrovnávací cenou elektřiny.

(5) Zákazník hradí za zúčtovací období platbu na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobny ve výši součinu jednotkové složky ceny služby přenosové soustavy nebo jednotkové složky ceny služby distribuční soustavy na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobny stanovené Úřadem a velikosti sjednaného rezervovaného příkonu v jednotlivých předávacích místech tvořených hlavními vedeními nebo v případě odběru elektřiny na hladině nízkého napětí jmenovité proudové hodnoty hlavního jističe před elektroměrem v předávacím místě. V případě, že došlo v rámci zúčtovacího období ke změně složky ceny služby distribuční soustavy a složky ceny služby přenosové soustavy na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobny podle odstavce 3, hradí zákazník za zúčtovací období platbu na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobny podle věty první stanovenou samostatně za jednotlivé části zúčtovacího období s odlišnou složkou ceny služby distribuční soustavy a složkou ceny služby přenosové soustavy na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobny.

(6) Provozovatel lokální distribuční soustavy4) hradí provozovateli distribuční soustavy, ke které je lokální distribuční soustava připojena (dále jen „nadřazená distribuční soustava“), platby na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobny od účastníků trhu s elektřinou, jejichž zařízení jsou připojena k lokální distribuční soustavě tohoto provozovatele. Provozovatel lokální distribuční soustavy dále hradí provozovateli nadřazené distribuční soustavy platby ve výši rozdílu plateb odpovídající velikosti souhrnu sjednaného rezervovaného příkonu ve všech předávacích místech tvořených hlavními vedeními lokální distribuční soustavy s nadřazenou distribuční soustavou a souhrnu plateb hrazených účastníky trhu s elektřinou, jejichž zařízení jsou připojena k této lokální distribuční soustavě. V případě, že došlo v rámci zúčtovacího období ke změně složky ceny služby distribuční soustavy a složky ceny služby přenosové soustavy na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobny podle odstavce 3, hradí provozovatel lokální distribuční soustavy za zúčtovací období platbu na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobny podle vět první a druhé stanovenou samostatně za jednotlivé části zúčtovacího období s odlišnou složkou ceny služby distribuční soustavy a složkou ceny služby přenosové soustavy na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobny.

(7) Je-li zařízení účastníka trhu s elektřinou připojeno k přenosové nebo distribuční soustavě hlavním i záložním vedením, použije se pro vyhodnocení maximální platby na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobny podle odstavců 5, 6 a 11 součet množství elektřiny odebraného prostřednictvím hlavních a záložních vedení v daném zúčtovacím období.

(8) Pokud ve smlouvě o připojení6) nebyl sjednán rezervovaný příkon v předávacím místě, ale pouze rezervovaný příkon pro jednotlivá místa připojení, použije se pro stanovení platby na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobny součet sjednaných rezervovaných příkonů hlavních vedení na jedné napěťové hladině. Pokud ve smlouvě o připojení6) nebyl sjednán rezervovaný příkon v předávacím místě ani rezervovaný příkon pro jednotlivá místa připojení, použije se pro stanovení platby na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobny místo sjednaného rezervovaného příkonu v předávacím místě výše sjednaného rezervovaného příkonu na jednotlivých napěťových hladinách.

(9) Platba složky ceny služby distribuční soustavy a složky ceny služby přenosové soustavy na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobny se účtuje v poměru počtu dní, kdy existuje dané předávací místo v kalendářním měsíci, k počtu dní v kalendářním měsíci.

(10) Peněžní prostředky určené na financování opatření k přechodu k nízkouhlíkové energetice prostřednictvím smlouvy o vyrovnávacím režimu vede operátor trhu odděleně na zvláštních účtech u banky nebo pobočky zahraniční banky na území České republiky nebo České národní banky.

(11) V případě, kdy výše finančních prostředků podle odstavce 1 písm. a) až c) v daném kalendářním roce nepostačuje k úhradě vyrovnávací platby oprávněnému investorovi nízkouhlíkové výrobny podle § 3a a s ní spojených nákladů, má operátor trhu právo na úhradu zbývající výše dotací ze státního rozpočtu, a to před úhradou vyrovnávací platby oprávněnému investorovi nízkouhlíkové výrobny. Tím nejsou dotčeny povinnosti ministerstva a operátora trhu podle smlouvy o vyrovnávacím režimu. O poskytnutí dotace rozhoduje ministerstvo na základě žádosti operátora trhu.

(12) Vláda stanoví nařízením nejvyšší přípustnou výši složky ceny služby přenosové soustavy a složky ceny služby distribuční soustavy na výrobu elektřiny z nízkouhlíkové výrobny do 31. prosince 2035.

(1) Oprávněný investor nízkouhlíkové výrobny je povinen před zahájením výběru dodavatele nízkouhlíkové výrobny nebo její části informovat ministerstvo o předpokládaném průběhu výběru dodavatele nízkouhlíkové výrobny nebo její části a uzavřít s Českou republikou zastoupenou ministerstvem smlouvu, ve které se na dobu do dokončení výstavby a údržby nízkouhlíkové výrobny zaváže zajistit dodržení požadavků na zajištění ochrany základních bezpečnostních zájmů České republiky, které mu budou sděleny podle odstavce 2, a poskytovat ministerstvu informace potřebné pro stanovení a kontrolu dodržení takových požadavků. Uzavření smlouvy podle předchozí věty je podmínkou pro uzavření smlouvy o výkupu nebo smlouvy o vyrovnávacím režimu nebo poskytnutí návratné finanční výpomoci podle tohoto zákona.

(2) Požadavky na zajištění ochrany základních bezpečnostních zájmů České republiky stanoví vláda a oprávněnému investorovi nízkouhlíkové výrobny je sdělí ministerstvo.

(3) Stanovení a dodržení požadavků na zajištění ochrany základních bezpečnostních zájmů České republiky podle tohoto ustanovení nepředstavuje narušení hospodářské soutěže bez ospravedlnitelného důvodu.

Kontrolu dodržování povinností podle tohoto zákona provádí Úřad.

(1) Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy se dopustí přestupku tím, že nepředá naměřené hodnoty množství elektřiny nebo nevede jejich evidenci podle § 7 odst. 1.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč.

(3) Přestupek podle odstavce 1 projednává Úřad.

V zákoně č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 310/2013 Sb., zákona č. 90/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 107/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 103/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 541/2020 Sb., se v § 28 odst. 1 na konci písmene d) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní:

„e) kladným rozdílem mezi očekávanou tržní cenou elektřiny z nízkouhlíkové výrobny na organizovaných trzích a realizační cenou podle § 9 odst. 3 zákona o opatřeních k přechodu České republiky k nízkouhlíkové energetice.“.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2022.

Vondráček v. r.

Zeman v. r.

Babiš v. r.

1) § 2 odst. 2 písm. a) bod 18 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.

2) § 2 odst. 2 písm. a) bod 4 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

3) Vyhláška č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů.

4) § 2 odst. 1 písm. w) zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

5) Vyhláška č. 408/2015 Sb., o Pravidlech trhu s elektřinou, ve znění pozdějších předpisů.

6) § 50 odst. 3 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.